Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor Interview BBC

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina dává pramalou šanci stížnostem neúspěšných uchazečů o privatizaci hnědouhelných dolů na severu Čech.

Martin Pecina ve studiu BBC

Budeme se bránit, tvrdí vyřazení uchazeči o privatizaci hnědouhelných dolů na severu Čech. Z předkvalifikačního kola byla vyřazena nejen energetická společnost ČEZ, ale také britská firma International Power. Za favorita privatizace Severočeských dolů je od začátku tenderu považována společnost Appian Group. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban v rozhovoru pro BBC odmítá, že by privatizace hnědouhelných dolů byla už předem rozhodnuta a že by byla netransparentní.

Milan URBAN (zvuková ukázka): To další kolo bude spočívat v hodnocení za prvé nabídky, tedy privatizační ceny a podnikatelského plánu tak, aby byla zajištěna perspektiva. Kdo, mým favoritem je ten, kdo nejlépe splní všechna kola, to znamená, v předkvalifikaci nabídne největší cenu a také nejlepší podnikatelský plán.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Nejen o tom, jak se v Česku privatizují hnědouhelné doly, bude následujících třicet minut. I dnes vysíláme půlhodinu otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Když ministr průmyslu a obchodu Milan Urban 22. října v Interview BBC oznamoval, že bude odvolán předseda představenstva a generální ředitel energetické společnosti ČEZ Jaroslav Míl, krom jiného k důvodům odvolání uvedl.

Milan URBAN (zvuková ukázka): Ten důvod, který se týká privatizace hnědého uhlí, není primární, důvodů je víc a zástupci dozorčí rady je sdělí na jednání dozorčí rady.

Prozradil 22. října v rozhovoru pro BBC ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Považuje náměstek Martin Pecina za dostatečně vysvětlené ty důvodu, kterými je odůvodňováno odvolání Jaroslava Míla z čela představenstva a funkce generálního ředitele ČEZu?

Naprosto, já se domnívám, že pokud vlastník řekne, že mu vrcholový manažer ve firmě nevyhovuje a vymění ho, takže je to naprosto běžná věc a děje se to ...

Promiňte, je běžná, když samozřejmě je například špatné hospodaření firmy, když firma je v potížích, ale to u ČEZu není.

Není a není to ...

Přesto se mění.

Ano, není to běžná věc jenom v těchto případech, kdo se, prosím vás, pozastavuje nad tím, že v okamžiku, kdy Transgas /nesrozumitelné/ privatizovalo Transgas, tak byla vyměněna paní Vitásková a byl dosazený manažer, kterýho si prostě, kterého si určil německý vlastník.

Protože paní Vitásková asi nebyla dobrým manažer pro německého vlastníka.

Jako, Transgas měl stejně tak dobré výsledky jako ČEZ, prostě v okamžiku, kdy komunikace mezi vlastníkem a manažerem začne váznout, jako tomu bylo v tomto případě, tak je naprosto běžná věc, že se vrcholový manažer vymění, byť jsou třeba výsledky firmy dobré.

Můžete říci, kdy začala komunikace mezi zástupci státu jako majoritního vlastníka a manažerem, rozumějme Jaroslavem Mílem, váznout?

Já jsem v dozorčí radě od léta, od valné hromady a musím říct, že už od první dozorčí rady, na které jsem byl, byly jisté potíže v komunikaci mezi dozorčí radou a zejména panem generálním ředitelem jako předsedou představenstva ...

Co to jsou jisté problémy, buďte konkrétní, prosím pěkně.

Pan generální ředitel nám prostě mnohdy připravil materiály, se kterými se, se kterými jsme nebyli spokojeni, podával nám vysvětlení způsobem, který, se kterým jsme nemohli souhlasit, se kterým jsme nebyli spokojeni, přijímal rozhodnutí, o kterých nás neinformoval a my jsme se domnívali, že bysme o nich informovaní být měli, to je prostě ...

Jako například, můžete uvést konkrétní příklady?

Spousta drobných věcí, které se prostě nasčítají, posledním příkladem byla ta privatizace těch hnědouhelných společností, nebyla pravda, že by pan ředitel byl odvolán proto, že ČEZ vstoupil do privatizace hnědouhelných společností, v žádném případě, pan ředitel byl odvolán mimo jiné proto, jakým způsobem připravil pro dozorčí radu materiál, podle kterého se měla rozhodovat o té privatizaci, prostě ta komunikace nebyla dobrá, my jsme dostali informace, podle kterých jsme nebyli schopni se rozhodnout, a to byl prostě jeden z důvodů, ale ne fakt, že ...

Odmítl byste, že jste dostali takové informace, podle kterých jste nebyli schopni se rozhodnout, že by byla dozorčí rada méně kompetentní a že byl problém v dozorčí radě.

Ne, určitě ne.

Například posluchač Interview BBC Aleš Borkovec ve své otázce, kterou poslal prostřednictvím internetových stránek, BBC vyjmenovává podle něj čtyři negativní dopady odvolání Jaroslava Míla z čela ČEZu, cituji doslova: "Za prvé, společnost ČEZ se ocitla bez vrcholového manažera, za druhé bude muset vyplatit odstupné Jaroslavu Mílovi, za třetí ČEZ se dostal do rozporu s atomovým zákonem a za čtvrté zaměstnanci společnosti jsou z jednání dozorčí rady značně demotivováni." Konec citátu. Aleš Borkovec se pak ptá, a to je i otázka tedy na vás především, můžete uvést alespoň některé pozitivní dopady tohoto kroku na investice akcionářů ČEZu?

No, já si myslím, že v dlouhodobém horizontu samozřejmě výměna manažera nemůže mít negativní dopad, přirozeně v případě, že bude vybrán, a já tomu naprosto věřím, kvalitní následovník pana Míla, ale já jsem mnohokrát řekl, že proti manažerským schopnostem pana Míla jsem žádné výhrady neměl, ale ČEZ není, prosím vás, samosprávná organizace, ČEZ není organizace, ve které rozhodují odboráři a už sám fakt, že se odboráři zastávají vrcholového manažera ve firmě, signalizuje, že to není až tak úplně v pořádku.

To znamená, že Míl se nechal řídit odboráři ...

Ne.

... podle vašeho názoru.

Ne, to neříkám, ale prostě ta strana odborářů oproti straně manažerské je vždycky v jakémsi napětí, je vždycky v jakémsi protikladu, i proto jsou podle našich zákonů zástupci zaměstnavatelů, což jsou většinou vrcholní odboroví funkcionáři, členem dozorčí rady a aby měly šanci management, představenstvo kontrolovat a získávat informace o jeho dění, tady jsme se dostali do situace, že odboráři se toho vrcholového managementu zastávali nebo pana generálního ředitele zastávali, jo, čili ...

Když podle nich firma dobře fungovala, tak nebyl důvod se generálního ředitele nezastávat a stále i odboráři i dotazy, které chodí od posluchačů BBC, vlastně naznačují, že pravé a všechny argumenty, o nichž vy hovoříte jako o důvodech k odvolání Jaroslava Míla z vedení ČEZu, se jeví jako zástupné, když se právě člověk podívá na Mílovy výsledky a výsledky ČEZu, spuštěný Temelín, propojení s distributory, navíc za tři čtvrtletí letošního roku se čistý zisk více než zdvojnásobil na třináct celých a sedm desetin miliardy korun, tržby stouply na téměř čtyřicet miliard korun, o deset procent, a tak dále, a tak dále.

Máte zásadně špatné informace, zisk společnosti se v žádném případě nezdvojnásobil, hospodářský výsledek, o kterém hovoříte, je způsobený prodejem /nesrozumitelné/, provozní hospodářský výsledek je zhruba na stejné výši jako loni, maličko, maličko nižší, než byl loni, je to asi pět celých tři miliardy oproti pět celých čtyřem miliardy v loňském roce, ale ...

Nicméně, prodej způsobil ten zisk a dvojnásobný nárůst ...

Ano, ale to bylo rozhodnutí, to bylo rozhodnutí vlády samozřejmě, ale já, nezpochybňujeme prostě kroky, které pan Míl udělal, ale to přece neznamená, že v té společnosti bude do důchodu, to je, že v ní bude, že v ní bude ředitelovat třicet let a že nebude ...

To nikdo neřekl.

... a že nebude šance ho odvolat, pan Míl prostě podle mého názoru udělal velmi dobrý kus práce, dostane za to adekvátním způsobem zaplaceno, nikdo ho žádným způsobem nezkandalizuje a domníváme se, že splnil svoji historickou úlohu a teď budeme hledat dalšího manažera, který bude schopen plnit další úkoly, strategické úkoly, které před ČEZem vyvstávají a které ho čekají v nejbližší budoucnosti.

Když hovoříte o novém manažerovi, představenstvo energetické firmy ČEZ zvolilo v pondělí novým předsedou představenstva ředitele pro rozvoj a strategii Petra Vobořila, místopředsedou se pak stal Josef Sedlák, dalšími členy představenstva jsou k pondělku Pavel Hejkal, David Svojitka a Jiří Vágner, můžete říci, jak dlouho by nový předseda představenstva Petr Vobořil měl zastávat tuto funkci a vést ČEZ podle vašeho názoru.

Do okamžiku, než bude vybrán nový generální ředitel.

Kdy to bude?

Domnívám, že by to mělo být někdy v průběhu měsíce ledna.

Jakým způsobem by měl být vybírán.

Já se domnívám, a ještě není tento postup definitivně odsouhlasen dozorčí radou, ten finální krok je samozřejmě, je samozřejmě tajná volba člena představenstva a posléze doporučení představenstvu ke jmenování generálního ředitele, ale já se tedy domnívám, jak říkám, zatím to není domluveno, ale ta procedura by měla probíhat tak, že ČEZ najme personální agenturu, která vybere dostatečný počet vhodných kandidátů, já bych to odhadoval někde mezi pěti a deseti a z nich potom bude dozorčí rada většinovým způsobem vybírat

Jakým způsobem bude vybrána ta personální agentura, která bude vybírat pět až deset kandidátů na pozici generálního ředitele a předsedy představenstva.

Na tom, na tom se musíme dohodnout na dozorčí radě, patrně standardním oslovením několika personálních agentur, se kterými patrně ČEZ dneska běžně spolupracuje.

Řekl byste tedy, že výběrové, veřejné, otevřené výběrové řízení je spíše vyloučenou variantou?

Neřekl bych, že je vyloučenou variantou, ale já se k ní nepřikláním, protože generální ředitel ČEZu, respektive předseda představenstva akciové společnosti ČEZ musí splňovat řadu kritérií i zejména i z hlediska atomového zákona, a podobně, které nejsou zcela běžné a které prostě nelze očekávat od běžného manažera nebo od běžné populace, jistě chápete, že jsou zde bezpečnostní důvody.

Myslíte, že by měl být nový generální ředitel ČEZu odborníkem na jadernou energii a vyhovovat tak onomu zákonu, kterému vyhovoval i Jaroslav Míl, mělo by to být jedno z kritérií nového předsedy představenstva generálního ředitele ČEZu?

No, pan Míl nebyl úplně odborníkem na jadernou energii, pan Míl měl vzdělání technické elektro, já bych se přimlouval, ale je to můj zkreslenej pohled, možná, že by to rovněž měl být technik, nemyslím si, že by bylo nezbytně nutné, aby byl vzdělán v oblasti jaderné, jaderné energetiky, samozřejmě nebylo by to ke škodě věci a podle mého názoru by to měl být technik a samozřejmě musí splňovat bezpečnostní hlediska.

Když se zaměřím ještě na tu aktuální informaci, že novým předsedou představenstva je dosavadní místopředseda, rozumějme Petr Vobořil, proč se nestal generálním ředitelem a je pouze předsedou představenstva, pokud jsem správně informován o tom zasedání představenstva ČEZu.

Předsedou představenstva se stal na doporučení dozorčí rady, zrovna tak nový pan místopředseda, pan inženýr Sedlák, důvod je ten, že prostě z toho procedurálního hlediska by představenstvo bez předsedy představenstva nemohlo zasedat nebo vznikal by tam procedurální problém, generálním ředitelem není proto, protože dosud nebyl generální ředitel vybrán a v žádném případě nezpochybňujeme možnost, že by pan Petr Vobořil v budoucnosti tímto ředitelem mohl být, čili ...

To znamená, že pravděpodobně i ta personální agentura podle vašeho názoru by měla vstoupit a vybrat i některé lidi, kteří nyní v představenstvu ČEZu jsou.

Určitě, já jsem přesvědčenej, že několik z vhodných kandidátů bude vybráno zevnitř ČEZu.

Jako například Petr Vobořil?

Jako například Petr Vobořil, jako například Josef Sedlák a další odborníci, kteří o té společnosti ví nejvíc a já nevím, proč by se nemohli, pokud, říkám, splňují tyto náročné kritéria, proč by se nemohli takového výběru účastnit.

Za jeden z důvodů odvolání Jaroslava Míla, a vy jste ho ostatně zmínil, je účast a zájem ČEZu při privatizaci Severočeských dolů, místopředseda ...

Ne, ne, ne, prosím vás, to není důvod, důvod je ten, jakým způsobem s náma tato věc byla zkomunikována, co bylo předloženo dozorčí radě, jakým způsobem se dozorčí rada rozhodovala. V žádném případě za odvoláním pana Míla nestojí účast v privatizaci hnědouhelných dolů.

Teď jste to upřesnil, ale místopředseda poslaneckého klubu ODS a člen sněmovního hospodářského výboru Oldřich Vojíř míní, že zástupci státu v dozorčí radě elektrárenské společnosti ČEZ by měli být v souvislosti s privatizací hnědouhelných firem, především tedy Severočeských dolů, odvoláni, protože stát jako vlastník ČEZu selhal a jeho rozhodnutí ovlivňují politické, nikoliv věcné motivy. Myslíte si, že byste i vy měl být odvolán, protože celá věc týkající se účasti ČEZu při privatizaci Severočeských dolů je daleko víc politicky ovlivňována než věcně a tudíž byste měl být odvolán?

No, já jsem neučinil ani dozorčí rada ani žádný jiný orgán ČEZu neučinil žádné rozhodnutí, které by vedlo k tomu, že by se ČEZ neúčastnil privatizace, čili jestli toto někdo řekl, tak patrně není vhodně informován.

To někdo, ten někdo je člen sněmovního hospodářského výboru a místopředseda poslaneckého klubu ODS Oldřich Vojíř.

Já tomu rozumím, ale není informován, protože ČEZ se přihlásil do výběrového řízení do privatizace těchto dolů a ČEZ byl vyřazen meziresortní komisí a ta nemá s představenstvem nebo dozorčí radou společnosti ČEZ nic společného.

Když se ještě zaměřím na argument odvolaného Jaroslava Míla, ten doslova 30. října v rozhovoru pro deník Mladá fronta DNES k té komunikaci týkající se privatizaci Severočeských dolů říká, cituji doslova: "Postup musí být takový, že pokud jsme neměli jít do tenderu, pak měla dozorčí rada společnosti vyslovit předchozí nesouhlas. To se prostě nestalo. A pak podle obchodního zákoníku musíte konat a s péčí řádného hospodáře konat." Konec citátu. Proč dozorčí rada představenstvu nesdělila, že je zásadně proti účasti ČEZu v privatizaci hnědouhelných dolů.

Protože materiál, který dozorčí rada dostala pro své rozhodování, jí takové rozhodnutí neumožnil, já osobně se domnívám, že privatizace hnědouhelných společností není v zájmu akciové společnosti ČEZ ze strategických důvodů, že prostředky, které je akciová společnost schopná nabýt, zejména půjčkou nebo na kapitálovém trhu, by se měly věnovat zejména do investic v elektroenergetice, jako je privatizace slovenských elektrární, jako je privatizace distribučních společností v Bulharsku nebo na jihu Polska.

A co kdyby vám někdo namítl, že v Severočeských dolech už ČEZ má své akcie, byť je to minoritní balík a argumentuje se tím, že bude znehodnocen, pokud Severočeské doly budou prodány za nižší cenu ten majoritní balík, než za kterou ČEZ koupil ve své době právě těch zhruba, nemýlím-li se, sedmatřicet procent, to znamená, že se hovoří o tom, že tato část bude znehodnocena, a to žádný schopný manažer nemůže připustit, tento argument neberete v potaz.

No, ten argument je zcela zcestný, protože to by znamenalo, že v případě, že někdo učinil nějaké rozhodnutí, a já nevím, jestli je dobré, nebo špatné, tak by mě to přinutilo, abych v tomto okamžiku přijal rozhodnutí další, já se ptám, co by se stalo, kdyby někdo před třemi lety tento balík akcií koupil za deset miliard, tak bysme také byli povinni prostě investovat dále do společnosti, i když by bylo zcela evidentní, že to prostě pro společnost není výhodné nebo v okamžiku, kdy by ta společnost si stála mnohem hůře se svými výsledky, než to bylo před třemi lety.

Podle vás nebude ona investice ČEZu v Severočeských dolech znehodnocena tímto.

Já si nejsem jistý, ale fakt je, že ...

Bude, nebo nebude znehodnocena.

Jestli bude, či nebude, nevím, ale jisté je, že v okamžiku, kdy se rozhodovalo předchozí představenstvo a předchozí dozorčí rada o nákupu tohoto balíku, tak cena uhlí byla úplně jiná, čili podmínky na trhu byly úplně jiné, cena uhlí od té doby klesla o více než dvacet procent a prostě hodnota té společnosti je jiná, než byla před třemi lety, a to přece neznamená, že do ní musím investovat také znovu, čili to by potom se té privatizace musel zúčastnit každý minoritní akcionář té společnosti, to přece nedává žádnou logiku.

Co si myslí náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina o případné žalobě minoritních akcionářů s podporou odborových organizací ČEZu a Severočeských dolů právě na chování dozorčí rady a vedení ČEZu.

No, jako za co nás budou žalovat, prosím vás.

Za znehodnocení právě toho balíku, minoritního balíku ČEZu v Severočeských dolech.

Jak jsme je znehodnotili, vždyť my jsme se přihlásili do soutěže, meziresortní komise nás vyřadila, takže jak jsme to znehodnotili, co jsme udělali špatně.

Například i tím, že dozorčí rada celou tuto věc zpochybňovala.

Jak zpochybňovala, prosím vás, akciová společnost ČEZ se přihlásila do soutěže a meziresortní komise ji vyřadila, protože nesplňovala požadavky, jestliže, ty požadavky, předkritéria té soutěže, jestliže se chce někdo soudit, tak ať soudí s Fondem národního majetku, s ministerstvem průmyslu, s meziresortní komisí, s ministerstvem financí, ale statutární orgán, představenstvo a dozorčí rada neudělala žádný krok pro to, aby se ČEZ neúčastnil soutěže.

Měl by se podle vás ČEZ odvolat proti vyřazení z toho předkriteriálního, prvního kola.

To v tomto okamžiku zkoumají právníci ČEZu, já jsem technik, já se k tomu vyjádřit neumím.

A co se týče budoucnosti v případě, že majoritní balík v Severočeských dolech získá nějaká jiná firma, což je už téměř úplně jisté, než ČEZ, měl by, jak by měl ČEZ naložil s tím minoritním balíkem podle vás. Měl by se ho zbavit.

Myslím, že by se ho měl zbavit za cenu ...

Prodat.

... pokud možno co nejlepší, samozřejmě prodat.

Jakým způsobem, tomu novému nabyvateli?

No, to záleží na tom, jaká bude nabídka, jaká bude kupní cena, kdo bude tím nabyvatelem, jak bude solventní, v tomto okamžiku je těžko predikovat.

Meziresortní komise, jak už bylo řečeno, ve čtvrtek rozhodla o postupujících firmách v privatizaci hnědouhelných dolů na severu Čech, do soutěže na prodej státního podílu v Severočeských dolech postoupily Appian Group, Škrobárny Brno, tedy dceřiné firmy společnosti J&T, a společnosti Oakfield ze skupiny Penta Finance, o podíl v Sokolovské uhelné pak mají soutěžit management firmy, tedy, rozumějme, Sokolovské uhelné a společnost OKD, z předkvalifikačního řízení vypadl nejen ČEZ, ale například i britská společnosti International Power, její mluvčí pro Českou republiku Richard Lappin před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC řekl.

Richard LAPPIN (zvuková ukázka): Máme v úmyslu protestovat, protože hodnocení nabídek bylo provedeno špatně. Hned to vysvětlím. International Power vlastní devadesát dva procent akcií v australských dolech Hazelwood, kde se těží dvacet milionů tun hnědého uhlí ročně. Máme tedy všechny prokazatelné zkušenosti, abychom prošli prvním kolem tenderu a jsme velmi překvapeni, že jsme se nekvalifikovali do dalšího kola.

Mluvčí britské společnosti International Power Richard Lappin v rozhovoru pro BBC ale nechtěl upřesnit, jakou formu protestu firma zvolí.

Richard LAPPIN (zvuková ukázka): Máme v úmyslu protestovat a zkoumáme všechny cesty, které se před námi otevírají, ale zatím jsme se nerozhodli, který způsob protestu v této chvíli zvolíme.

Říká mluvčí pro Českou republiku britské společnosti International Power Richard Lappin v rozhovoru pro BBC. Myslíte si, že to výběrové řízení, a teď se vás ptám jako náměstka ministra průmyslu a obchodu, kde ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Fondem národního majetku hrají hlavní roli při privatizaci hnědouhelných dolů na severu Čech, že to výběrové řízení je transparentní a není šito na míru pouze jedné firmě v případě Severočeských dolů, tedy Appian Group.

Já myslím, že to výběrové řízení je naprosto transparentní, nedokážu si představit více transparentní výběrové řízení než takové, které je, kde výběr jednotlivých uchazečů dělá meziresortní komise složená ze zástupců pěti resortů, devítičlenná komise, kde ...

Promiňte, kdyby bylo sto lidí z různých institucí, tak důležité je nastavení podmínek a už jen to, že například nesměly vstoupit do onoho tenderu firmy, které podnikají v této oblasti v okolních zemích sousedících s Českou republikou, rozumějme s Rakouskem a s Německem, tak už to je vyřazení několika uchazečů.

No, určitě, ale to má naprosto racionální důvody, nechceme, aby nám konkurence při nejbližším sociálním otřesu šachty na severu Čech zavřela a tím způsobila ještě horší sociální situaci, než v současné době je.

Kde máte jistotu, že ten nový nabyvatel také se nemůže dostat do finančních potíží a šachty také nezavře.

No, tak k tomu sloužily ty předkvalifikační kritéria, říkali jsme jasně, chceme, aby šachty zprivatizovali havíři, aby to prostě nebyly firmy, které jsou konkurencí vůči tomuto energetickému zdroji, aby měly zájem svojí investici zhodnotit tím, že prostě budou těžit uhlí a že zaměstnaj lidi a kdybychom prodali tyto šachty někomu, kdo prostě funguje nebo hospodaří s přímým substitutem nebo je přímou konkurencí těchto šachet, tak se otvíráme nebezpečí, že své sociální problémy nebo svůj zisk bude realizovat na úkor těchto společností, jestliže to prodáme někomu, kdo toto dilema nemá, tak očekáváme, že ta firma prostě bude veškeré úsilí směřovat k tomu, aby své peníze získala zpátky tím, že ty společnosti budou dobře fungovat.

Vy jako náměstek ministra průmyslu a obchodu jste odmítl diskuse o tom, že by tender na privatizaci hnědouhelných dolů na severu Čech byl netransparentní, nakolik je podle vás pravděpodobné, že by stížnosti například britské společnosti International Power či například Keramostu, který také byl vyřazen a nesouhlasí s tím, případně ČEZu v případě, že právníci ČEZu řeknou, že by bylo dobré se proti tomu odvolat, na kolik je pravděpodobné, že by ten tender byl kvůli stížnostem odmítnutých uchazečů anulován.

No, já věřím tomu, že ta pravděpodobnost je velmi nízká, ale protože nejsem právník, tak se v těchto věcech nevyznám tak detailně, abych byl schopen tuto variantu vyloučit, ale myslím si, že ...

Nemají šanci.

... že jsme neučinili žádnou chybu a že šanci nemají.

A co když se ukáže, že nakonec získá onu privatizaci Appian Group, o kterém se už před výběrovým řízením mluvilo jako o vítězi, nezpochybní to celý tender, že o někom se mluví, že to vyhraje a on to pak skutečně vyhraje?

No, tak to byste potom každou společnost a každého manažera a každého, kdo se účastní jakéhokoli výběrové řízení, mohl předem diskvalifikovat tím, že na něho ukážete prstem a řeknete, to je vítěz, to by potom veškeré výběrové řízení ztratily smysl.

Zaměříme-li se na samotnou těžbu hnědého uhlí, existují limity z roku 1991, které jsou důležité a například ať už Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, ale například i předseda občanských demokratů Mirek Topolánek tvrdí, že by měly být zrušeny limity těžby hnědého uhlí, souhlasíte, předpokládám, s tímto názorem.

Zcela určitě.

Kdyby ke zrušení limitů těžby hnědého uhlí, byť ministerstvo životního prostředí tvrdí, že nepodpoří případné zrušení ekologických limitů těžby hnědého uhlí, kdy je podle vás reálné, že by ke zrušení limitů mohlo dojít.

No, pokud nedojde ke zrušení, tak limity samy zaniknou ke konci roku 2005 tak, jak stojí v původním vládním nařízení od roku 91.

Nicméně vláda může prodloužit ony limity i po roce 2005.

Může, ale nepředpokládám, že by dneska byla politická vůle takovým flagrantním způsobem zasahovat do pravomocí místních orgánů.

Co je pravděpodobné, že limity budou zrušeny nebo že se počká na doběhnutí lhůty do roku 2005, kde limity na těžbu hnědého uhlí jsou.

Já se domnívám, že tlak samosprávných orgánů bude natolik silný, že my jako ministerstvo průmyslu a obchodu připravíme materiál do vlády o zrušení tohoto vládního nařízení a přenecháme tuto kompetenci v rukou místních samosprávných orgánů dříve, než v roce 2005 ...

Kdy je reálné, že by například, předpokládám, že by to ministerstvo průmyslu a obchodu navrhovalo zrušení limitů na těžbu hnědého uhlí, kdy by takový návrh ministerstvo průmyslu a obchodu mohlo do vlády poslat.

Závisí to na schválení energetické koncepce státu, pokud bude schválena někdy v lednu, tak očekávám, že my bychom ten materiál byli schopni připravit do konce čtvrtletí a že to rozhodnutí vlády by mohlo přijít někdy v dubnu nebo v květnu příštího roku.

Je to reálný termín.

Určitě.

A co se týče spotřební daně na uhlí, elektřinu a plyn, která pravděpodobně bude zavedena v roce 2006 a 2007, předpokládáte, že hodně zvedne ceny energií v České republice a je vůbec nutné, aby tato daň, spotřební daň na uhlí, elektřinu a plyn byla zavedena?

Budeme bojovat za to, aby zavedena nebyla, nicméně naše prostředky jsou samozřejmě omezené, protože to bude dáno evropskou směrnicí, která má začít platit nebo která má vejít v život v nejbližších dnech, my máme vyjednáno přechodné období ...

Do kdy?

Do roku 2006, čili do té doby tuto daň zavádět, předpokládám, nebudeme, ale později se budeme muset přizpůsobit pravidlům Evropské unie.

Říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina, děkuji za váš čas, někdy příště na shledanou.

Děkuji, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.