Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor Interview BBC

Podle prvního náměstka ministra financí Eduarda Janoty může být až čtvrtina státního dluhu České republiky financována zahraničními dluhopisy.

Eduard Janota ve studiu BBC

Zpřehlednění daní, změna penzijního systému, i to mají být další kroky české vlády v reformě veřejných financí. Ministr financí Bohuslav Sobotka má z pozice vicepremiéra připravit návrhy zásadních zákonů.

Bohuslav SOBOTKA (zvuková ukázka): Mezi ty priority patří prohloubení reforem v oblasti strukturálních reforem, to znamená, chci pomoci svou koordinační rolí při přípravě penzijní reformy, při přípravě stabilizace systému zdravotní péče, při diskusi o prohloubení daňových změn a při předkládání opatření, které se týkají omezení šedé ekonomiky.

Říká v rozhovoru pro BBC vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka. Nejen o další fázi stabilizace veřejných rozpočtů bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je dnes náměstek ministra financí Eduard Janota. Přeji vám hezký dobrý den.

Hezký dobrý večer.

Šest set miliard korun v roce příštím, osm set dvacet osm miliard v roce 2006. To je předpoklad růstu státního dluhu České republiky. Co by se podle náměstka ministra financí Eduarda Janoty muselo stát, rozumějme reálného, aby státní dluh České republiky nepřekročil v příštích pěti letech jeden bilion korun českých?

Já doufám, že státní dluh nepřekročí tuto částku. Já doufám, že po první etapě reformy veřejných financí bude následovat druhá etapa, zásadnější etapa, poněvadž ta první etapa řešila, řekněme, kroky, které byla schopna exekutiva provést bez výraznějších legislativních změn. Byly to kroky, které v oblasti, řekněme, sociální, v oblasti zdravotnictví řešily určité, promiňte mi ten výra, plýtvání nebo možné plýtvání s finančními prostředky, které vyplývají z dnešní platné legislativy. Takže to zásadní nás čeká a budou to v podstatě věci, které se týkají penzijní reformy. Věci, které se týkají reformy celkového sociálního systému a reformy, které se týkají zdravotnictví. V těchto reformách bude muset jít zásadně o výraznější opatření, a to už i proto, že vláda deklarovala svůj cíl dosáhnout deficit veřejných financí v roce 2000...

Nevolá vám ministr?

Nevolá ministr.

Pokračujte.

V roce 2004 ve výši čtyři procenta podílu veřejných deficitů, podílu veřejných financí k HDP.

Jestli se ale nemýlím, tak té prognóze, která zatím s druhou fází reformy veřejných financí, kterou ministerstvo financí má, tak se počítá s tím, že státní dluh České republiky překročí jeden bilion korun?

Nikoliv, nikoliv. Do roku 2006 zcela určitě ne.

Ale rok 2008?

Pokud se výrazně nesníží to asi předpokládáte, že další rok bude deficit přesahovat sto miliard korun ročně a já si myslím, že toto není možné, že tento negativní trend bude muset být zastaven.

Vy si tedy myslíte, že je nereálné, aby v roce 2008 přesáhl státní dluh České republiky jeden bilion korun?

Já neříkám nereálné, to by bylo příliš ambiciózní tvrzení. Já si myslím a jsem přesvědčen o tom, že tento trend nemůže pokračovat dosavadním tempem a že druhá etapa veřejných financí přinese zásadnější úspory ve vývoji veřejných financí, zejména na té výdajové straně a že prostě tento trend nebude.

Z toho, jak se o tom bavíte s vaším nadřízeným, s ministrem financí a vicepremiérem Bohuslavem Sobotkou, tak to vypadá tak, že ona druhá fáze reformy veřejných financí by měla způsobit, že by státní dluh České republiky nakonec ten jeden bilion korun českých nepřekročil?

Já doufám, že tomu tak nebude.

Vláda premiéra Vladimíra Špidly připravila první fázi reformy veřejných financí, jak bylo řečeno, chystá se fáze druhá. Přesto ministerstvo financí nepředpokládá, že by se navyšování státního dluhu zatím zastavilo. Když už to bylo řečeno, tak na rok 2006 té prognóze, jak jste o tom hovořil, má státní dluh dosáhnout citovaných osm set dvacet osm miliard korun, tedy, pokud zatím vyjdete z těch údajů a z rozhovorů, které máte s ministrem financí, kdy je reálné a na jakém čísle by se růst státního dluhu mohl zastavit?

To je velmi hypotetická otázka, poněvadž na to, na jaké výši se výše dluhu zastaví, bude odvislé právě od přijatých kroků reformy veřejných financí od oné vzpomínané druhé fáze reformy.

Vy zatím nemáte a nepracujete s jistými prognózami, jak nastavit druhou fázi reformy veřejných financí, byť je to samozřejmě politické rozhodnutí, ale je to také ekonomické rozhodnutí, tudíž předpokládám, že na ministerstvu financí se zpracovávají analýzy.

Podívejte se, oddělme od sebe politické rozhodnutí a ekonomické rozhodnutí. To ekonomické rozhodnutí vyplývá přinejmenším z toho, že chceme vstoupit do Evropské měnové unie, že chceme prostě v roce 2008 stlačit deficit veřejných financí pod tři procenta k hrubému domácímu produktu, a tudíž musíme k tomu přijmout určitá opatření, a to jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Na straně příjmů podle mého názoru dojde spíš, řekněme, k určité změně struktury inkasa příjmů, na straně druhé musí dojít k úsporným opatřením, a to zejména v oblasti, o kterých jsem se zmiňoval, v oblasti mandatorních výdajů v oblasti sociálních výdajů, v oblasti zdravotnictví, ale i v jiných oblastech, kde je možné hledat úspory, a to zejména v nákladech na administrativu, v nákladech, které souvisí s různými investičními programy. Prostě bude se muset hledat co nejeefektivnější varianta alokace prostředků státního rozpočtu.

Když jste naznačil, že nepředpokládáte, že by nakonec státní dluh České republiky v příštích letech, rozumějme v delším časovém výhledu dosáhl jednoho bilionu korun českých, můžete naznačit, kde se zatím odhaduje, kdy by mohlo u jaké částky dojít ke zlomu, co se týče zastavení růstu státního dluhu?

Podívejte se, naší prioritou bude v období, řekněme, po roce 2006, pokud předpokládáme, a já doufám, že se tak stane, že ty záměry let 2004 a 2006 budou neplněny. To znamená, ten deficit bude stlačen pod čtyři procenta, bude stabilizovat úroveň dluhu alespoň k poměru HDP. Bude dobré, pokud se nám podaří tento první krok. To znamená, že budou deficitní rozpočty, ale ty deficitní rozpočty měříme podílovým ukazatelem k hrubému domácímu produktu, budou prostě, řekněme, stagnovat, nebudou se zvyšovat, a toto myslím bude první krok.

Když vás tlačím do toho čísla, zůstaňme u toho dohadu z roku 2006 nebo v roce 2006, který je osm set dvacet osm miliard korun. Tam by mohlo dojít k zastavení té částky?

Ne, ta částka bude se zcela určitě zvyšovat. Já jsem neříkal, že deficit prostě ve výši osm set dvacet šest miliard v roce 2006 je definitivní částka. On se bude zvyšovat, ale já chci věřit a chci tvrdit, že relativně, to znamená, v poměru k HDP, že ta částka se bude přinejmenším stabilizovat, ne-li snižovat. Toto musí být náš základní cíl. Jinak nesplníme kritéria Maastrichtu a jinak náš vstup do měnové unie za daných pravidel, která dnes existují a která podle mého názoru nebudou nějakým zásadním způsobem změněna, by byl ohrožen.

Následují další čísla. Letos v pololetí překročil státní dluh České republiky čtyři sta padesát dvě miliardy korun českých. V přepočtu na jednoho obyvatele země tak dosáhl téměř čtyřiceti pěti tisíc korun. Koncem příštího roku se má dluh na jednoho občana zvýšit na šedesát tisíc korun. Takové zadlužování státu kritizuje jak jinak opozice. Tady jsou argumenty předsedy poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého.

Vlastimil TLUSTÝ (zvuková ukázka): Těchto pět set miliard korun nového dluhu reprezentuje ve všech rozpočtech donekonečna do budoucna úroky z dluhů, které z toho vyplývají. Vláda si musí půjčovat stejně jako každá domácnost a vláda musí platit úroky. Pokud se nemýlím, úroky z pěti set miliard korun budou někde v prostoru dvaceti pěti miliard korun ročně. A pokud si představíme a prosil bych, aby si to posluchači zkusili představit, že každý další rok po odchodu Špidlovy vlády se dvacet pět miliard korun bude vydávat ze státního rozpočtu pouze na úroky, čili to jsou peníze, které spolknou a nahradí všechny priority, které si umíme představit. Za dvacet pět miliard korun místo toho, aby se platily úroky, by se daly stavět nejen dálnice, dalo by se investovat do škol, zdravotnictví. Daly by se mimochodem zvyšovat platy, dalo by se leccos.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Pane náměstku, můžete tedy daňovému poplatníkovi vysvětlit, když jsme slyšeli argument opozice, jak takové zadlužení státu například v roce příštím ve výši šest set dvaceti šesti miliard korun do budoucna ovlivní sestavování státního rozpočtu ve splácení z těchto dluhů? Vlastimil Tlustý hovořil o pětadvaceti miliardách, nemýlím-li se.

Pane redaktore, ta věc je trošku složitější. Úroveň našeho zadlužení ve vztahu k HDP i ve vztahu dluhu na obyvatele není vysoká. Co je alarmující a špatné, je trend zhoršování zadluženosti. To je první věc. Za druhé, jaké jsou příčiny zadlužení? To zadlužení v podstatě nese do značné míry stopy transformace, dopady transformace, omezím se na dopady sanace bankovního sektoru, které ovlivňují výraznou částkou možná v té výši, kterou jste vzpomínal, osm set dvacet milionů korun v roce 2006 více než polovina této částky byla způsobena právě tímto jediným specifickým faktorem. Pochopitelně ostatní je věc růstu výdajů nad úroveň inkasa daní. To je jedna věc. Co se týče úroků? Úroky z hlediska jejich výše, jestli to bude dvacet pět miliard, dvacet sedm miliard, to bude vše odvislé od toho, jak se budou vyvíjet úrokové sazby. Musím konstatovat, že v předchozích minimálně patnácti, osmnácti měsících byly úroky velmi příznivé z hlediska státního rozpočtu, a to inkaso, respektive výdaje státu na úhradu úroků se pohybovaly i při tom rostoucím dluhu někde kolem dvaceti, dvaadvaceti miliard.

Ale je to přeci jenom dvacet, dvaadvacet miliard. Já vím, že stále se ekonomové, respektive vládní ekonomové srovnávají, i politici, vládní politici, srovnávají s ostatními zeměmi Evropy a říkají, že to zadlužení v porovnání s Evropou není vysoké. Je to nicméně dvacet miliard, které se platí na úrocích.

Já jsem vám zmínil a zdůraznil jsem, že prostě zadlužení jako samotné, není prostě kritické, ale trend zhoršování situace je prostě špatný, alarmující, a proto byla vláda, nechci říci, přinucena, ale přistoupila k tomu, že se rozhodla řešit situaci pomocí určitých, pomocí kroků fiskální, fiskální reformy.

Já si stále kladu tutéž otázku. Sice se budou seškrtávat mandatorní výdaje, nicméně dvacet až pětadvacet miliard ročně půjde na splácení úroků.

A já znovu vám zdůrazňuji, že je to v podstatě běžná situace ve všech zemích. V zemích Evropské unie najdete na prstech jedné ruky země, které mají nižší zadlužení než Česká republika, myšleno, které mají nižší zadlužení než Česká republiky, myšleno podílem k HDP. Ta situace se na první pohled jeví, že je příznivá, že není problém, že splňujeme v tomto smyslu maastrichtské kritérium, které říká, možný rámec šedesáti procent výdajů veřejných rozpočtů z hlediska deficitu k HDP. My jsme někde na polovině a to beru do hry nejen skutečné vynaložené deficity, ale i částky, řekněme, nebonitních aktiv, které jsou dneska alokovány v České konsolidační agentuře, a které v podstatě vytvářejí ztrátu, která bude postupně uhrazována prostřednictvím rozpočtu, takže i za této situace, pokud hovoříme někde o třiceti procentech, tak toto je situace příznivá. Nicméně trend je zhoršující, a toto je špatné.

Pro úplnost, stát si půjčuje vydáváním dluhopisů a pokladničních poukázek. Ministr financí Bohuslav Sobotka už nějakou dobu mluví o možnosti vydávání zahraničích dluhopisů. Tomu ovšem brání starší dohoda uzavřená mezi vládou a centrální bankou. Pane náměstku, rozumím tomu správně, že trh s dluhopisy se podle ministerstva financí, rozumějme trh v České republice naplnil a další domácí dluhopisy už nepůjdou na odbyt?

Já myslím, že ta situace není až tak černobílá, jak naznačujete. Situace je složitější v tom smyslu, že deficity veřejných rozpočtů se zvyšují, to za prvé. Trh zůstává stejný, to za druhé. Za třetí situace na trhu je ovlivněna vývojem úrokových sazeb a to globálně ve světě, řekněme, z pohledu Evropy, zatím nebyl problém profinancovat deficity z domácích zdrojů. Ta situace, která orientovala vládu a řekněme, v dohodě s Českou národní bankou, to je ta dohra, o které se zmiňujete, pouze na domácí trh, byla mimo jiné ovlivněna i tím, že tady byl v posledních, řekněme, nebo před dvěma lety poměrně značný příliv kapitálu, ať už privatizačního nebo formou investičních pobídek a ta situace se pochopitelně promítala v posilování české koruny se všemi důsledky. To znamená s negativními důsledky pro export, pozitivní pro import. A z tohoto důvodu vláda s Českou národní bankou jaksi přijala tuto dohodu, akceptovala tuto dohodu.

Promiňte, to jsou už stará fakta, která si nemusíme opakovat. Jde o tu klíčovou otázku, proč podle názoru ministerstva financí je nutné vydat zahraniční dluhopisy?

Ministerstvo financí dneska je toho názoru že je třeba deverzifikovat investory, rozšířit prostě spektrum investorů, které kupují české dluhopisy, to za prvé. Za druhé, že situace z hlediska přílivu zahraničního kapitálu se poměrně výrazně změnila, a že tudíž nehrozí nebo není tak aktuální problém posilování koruny, a proto v zájmu, řekněme, úspory nákladů, to zaprvé, chcete-li výdajů, které souvisí s obsluhou dluhů a za druhé, s určitým řešením refinančího rizika, to znamená, se snahou omezit refinančního rizika, uvažujeme i o tom, že bychom prostě emitovali i eurobondy.

Nicméně o tom Česká národní banka a její představitelé nechtějí slyšet. Řekli to i v rozhovoru pro BBC. Ale například i Pavel Štěpánek, člen Bankovní rady České národní banky v Hospodářských novinách z 21. října říká, cituji doslova: "Domníváme se, že absorpční schopnost tuzemského trhu je stále značná a stát vstupem na zahraniční trhy nezískává levnější zdroj financování," konec citátu. Základní otázka, co když, a protože se hraje o čas, musí být rozhodnuto do několika dnů, co když centrální banka neustoupí a bude trvat na tom nevydávat zahraniční dluhopisy?

Co se týče termínu rozhodnutí, tak ten termín, řekněme, je dán termínem ideálního emisního kalendáře, který vydává ministerstvo financí, tedy kalendář, který bude určovat kdy, v jaké výši budou emitovány dluhopisy až už na revolving, nebo na pokrytí nových závazků, to za prvé, a to je někdy na počátek prosince za prvé. Za druhé o tom, jakou formou bude financována úhrada dluhů, to je plně v kompetenci ministra financí. My pochopitelně diskutujeme, probíráme problémy s národní bankou, ale pakliže by se ministr financí rozhodl pro emisi, tak je to jeho, jeho, v uvozovkách, svaté právo.

To znamená, a nebude tím porušena ona dohoda, o níž se bavíme, protože zatím veškerá ta jednání vedete s odkazem, rozumějme, s centrální bankou, s odkazem na onu dohodu, která byla dříve uzavřena?

Dohoda byla uzavřena pro rok 2002. Nemyslím si, že už by se vztahovala na rok 2003, ale chci říci, že tato dohoda nebyla uzavřena napořád. Bylo zřejmě při uzavření této dohody, že jednou se situace změní.

To znamená, že v současnosti de facto můžete vydat dluhopisy i bez povolení centrální banky, a jestliže se ministr financí Bohuslav Sobotka rozhodne, že vydání zahraničních dluhopisů na český státní dluh je nezbytné, tak se vydají?

Musím přisvědčit, že je tomu tak.

A vy si myslíte, že by to měl udělat, i když centrální banka nebude souhlasit?

Z mého stanoviska jste asi pochopil, nebo diváci pochopili, že já jsem pro to, abychom emitovali dluhopisy na zahraničních trzích.

To znamená, je to svaté právo ministra financí, a pokud centrální banka nebude souhlasit, tak je vydá?

Já bych tady nechtěl tu situaci eskalovat v tom smyslu, jak naznačujete vy. Já doufám, že proběhnou ještě diskuse velmi detailní, velmi podrobné diskuse, kde si obě strany znovu proberou svá stanoviska a že ten výsledek bude takový, že z mé pozice ministerstvo financí nebo já budu doporučovat pro to, aby se emise eurobondu jaksi umožnila, a bude záležet potom na podmínkách, na situaci na trhu, kdy ministerstvo financí toto a v jaké výši toto ministerstvo financí využije.

Znamená to, že vy jste ochotno přistoupit na kompromis, co se týče výše zahraničních dluhopisů? Centrální banka by měla souhlasit s tím, aby se vůbec vydaly zahraniční dluhopisy a vy byste zase mohli kývnout na menší objem?

Máme určitou představu, do jaké výše by mělo činit toto zahraniční zadlužení, pakliže bude.

Můžete říci tuto výši?

Někde mezi dvaceti a třiceti procenty v nějakém období.

Čeho?

Z pohledu financování dluhu. To znamená...

Můžete říci částku?

Pokud vezmeme třeba v roce 2006 onu částku vzpomenutou vámi osm set dvacet osm miliard dluhu, tak představa je taková, že zhruba dvacet, dvacet pět procent z této částky by mohlo být financováno dle našeho názoru pomocí zahraničních dluhopisů.

Aby byl dosažen kompromis centrální bankou?

Zatím Česká národní banka se nepřiklání k tomu.

Vy se ale chcete dohodnout, jste naznačil, že než lámat věc přes koleno.

My budeme jednat a jak výsledek skončí, to bude otázka rozhodnutí ministra financí, protože v jeho plné kompetenci je definitivní rozhodnutí.

Další téma je fungování státního rozpočtu. Ve středu vláda probírala zprávu o plnění státního rozpočtu za letošní rok. Dosavadní schodek státního rozpočtu za první tři čtvrtletí letošního roku dosáhl zhruba osmdesáti miliard korun. Pro celý letošní rok ministerstvo financí předpokládá deficit sto třicet dvě miliardy, zatímco schválený schodek byl zhruba sto jedenáct miliard korun. V tomto pořadu jsme už několikrát zmínili, že schodek se navýšil například kvůli zaplacení deseti miliard za arbitráž o soukromou televizi Nova, nebo také o jednorázovou půjčku od Evropské investiční banky za povodně. Ukázalo se však, protože ta částka, abychom se dopočítali k těm odhadovaným zhruba sto třiceti dvou miliardám korun, není kompletní, co se týče těch mimořádných výdajů, které například schválili poslanci, nebo jako arbitráž za Novu. Ukázalo se, že jste něco nedokázali odhadnout v tom rozpočtu zcela, a proto onen schodek vámi odhadovaný bude sto třicet dvě miliardy?

Pane redaktore, dneska nemůžeme říci, jestli bude sto třicet dva, nebo jestli bude sto dvacet devět nebo sto třicet.

Jo, tak vy odhadujete?

Je to odhad, a je to, sám zdůrazňuji, je to odhad. Co se týče konkrétních věcí. Příjmy jako takové jsou vždy odhadem a já musím konstatovat, že v této oblasti budou záměry ministerstva financí, které zakomponovala v rozpočtu, že budou naplněny. Tam nedojde k výrazným odchylkám, možná ve struktuře rozpočtu ano. Z hlediska celkového salda, to znamená, z celkového inkasa příjmů ta částka se nebude lišit od rozpočtované částky a když, tak spíše pozitivním směrem. Co se týče výdajů, tak tam v celé řadě výdajů, a to zejména výdajů mandatorního charakteru rozpočtujete, ale vlastně odhadujete. Nemůžete nikdy přesně narozpočtovat výdaje na důchody, výdaje na sociální dávky, výdaje na nezaměstnanost. Čili tam pracujeme s odhady, ale i v globále výdajů rozpočtu si myslím, že ta celková částka, nebýt oněch vzpomínaných mimořádností, to znamená...

Novy, Evropské investiční banky.

Novy, Evropské investiční banky, mimochodem o té částce sedm a půl miliardy korun jsme věděli, že budeme financovat následky povodní tímto úvěrem a podle nových rozpočtových pravidel jakékoliv úvěrové zdroje státu musí projít státním rozpočtem, myslí si, že je to správné, že je to transparentní a v podstatě takto vzniká dluh státu pouze jedním kanálem. Bývaly doby, kdy určité dluhy vznikaly i mimo státní rozpočet, myšleno, formou ztrát konsolidační banky, dneska ČKA, konsolidační agentury a toto nebylo správné. Čili jeden zdroj nebo jedna příčina vzniku dluhu je pouze státní rozpočet. Tady tyto veškeré úvěry rozpočtem procházejí a veškeré úvěry ovlivňují bezprostředně výši, nejen výši dluhu, ale i výši deficitu rozpočtu.

Abyste to nezamluvil, tedy v čem se ne zcela dobře podařilo zatím plnění státního rozpočtu odhadnout?

Myslím si, že jsou určité odchylky. Jsou určité odchylky ve struktuře jednotlivých výdajů. To znamená, jak jsem už říkal, výdaje na nezaměstnanost, výdaje na důchody. Ale ty řády nejsou vysoké. Na druhé straně jsou kompenzovány, jsou kompenzovány některými úsporami v oblasti obsluhy dluhu a podobně. Čili toto není zásadní problém.

Česká národní banka ve čtvrtek snížila odhad inflace na příští rok. Zvýšila také letošní růst hrubého domácího produktu a to až na tři procenta. Pro úplnost, červencové předpovědi centrální banka předpokládala růst o něco nižší mezi dvěma celými jedním a dvěma celými a devíti desetinami procenta. Může například tato zpřesněná prognóza ještě nějak ovlivnit předpokládaný schodek státního rozpočtu kvůli tomu, že bude větší hospodářský růst než centrální banka předpokládala? Jen pro úplnost, ministerstvo financí v té poslední prognóze je pesimističtější než centrální banka po té upravené prognóze? Protože ministerstvo financí v červenci předpovědělo letošní růst ekonomiky na dvě celé a čtyři desetiny procenta.

Já myslím, že k výrazným odchylkám už nemůže dojít, protože rozpočet byl sestaven zhruba na úrovni růstu ekonomiky o tři celé tři desetiny procenta. Čili ten odhad je.

To znamená, že jste se relativně trefili?

Relativně jsme se trefili.

O tři desetiny procenta a teď vlastně centrální banka tím svým zpřesněným odhadem posunula svůj pesimismus.

Přesně tak. A spíše mě těší i to, že odhad centrální banky na příští rok je v podstatě v tom koridoru, který předpokládáme i my pro rok 2000, 2004, to znamená, náš odhadl byl kolem dvě celé osmi desetin procenta a myslím, že ani odhad centrální banky pro příští rok se proti tomuto odhadu neliší. Tudíž máme reálnou základnu pro splnění rozpočtovaných příjmů.

Centrální banka, že vstupuji do vaší řeči, má odhad růstu hrubého domácího produktu v České republice v příštím roce v koridoru dvě celé jedna až tři celé šest. To znamená v případě, že by došlo k té vyšší hranici růstu, tak rozpočet bude sestaven jako lepší a ten schodek by nebyl tak vysoký?

Já si myslím, že buďme realisty a pohybujme se na tom průměru, a to si myslím, že je reálné číslo. Pochopitelně, bude-li růst ekonomiky v příštím roce vyšší, odliší se to příznivě v inkasu příjmu. Pochopitelně to je jedna věc. Za druhé, bude také záviset na tom, jaká bude struktura růstu hrubého domácího produktu. Pokud budou pokračovat tendence v růstu, který je způsoben zejména spotřebou domácností, tak se ten dopad v oblasti inkasa daní projeví více, než když prostě se, a to já doufám, projeví i tendence růstu exportu, který se přímo v růstu daňových příjmů prostě neprojeví.

Vicepremiér, ministr financí, Bohuslav Sobotka mluví o další fázi reformy veřejných financí, ostatně to jste i v úvodu tohoto rozhovoru říkal vy. Připomeňme si slova vicepremiéra, ministra financí, Bohuslava Sobotky.

Bohuslav SOBOTKA (zvuková ukázka): Mezi ty priority patří prohloubení reforem v oblasti strukturálních reforem. To znamená, chci pomoci určitou koordinační rolí při přípravě penzijní reformy, při přípravě plánů stabilizace, systému zdravotní péče, při diskusi o prohloubení daňových změn a při překládání opatření, která se týkají omezení šedé ekonomiky.

Když byl hostem Interview BBC první náměstek ministra financí Eduard Janota naposledy, což bylo 3. července, tak jste hovořil o inspiraci Slovenskem, například, co se týče daňového systému a jeho zjednodušení. Nyní již víme, že Slovensko bude mít rovnou daň z příjmu na úrovni devatenácti procent, kterou v úterý schválil slovenských parlament. Je reálné, aby zpřehlednění daňového systému v České republice skutečně bylo inspirované Slovenskem v možnosti rovné daně?

Já bych nechtěl spekulovat o tom, jestli se budeme více či méně orientovat slovenským způsobem reformy v oblasti daní, nicméně považuji za velmi potřebné a velmi nutné, aby ke zjednodušení daňového systému došlo, protože toto bude výhodné. Já jsem to zdůrazňoval už v tom červenci nejen pro domácí podnikatele, nejen pro správce daně, ale i pro zahraniční investory. Myslím si, že toto je cesta, kterou se budeme orientovat, a pokud je mi známo, místopředseda vlády Sobotka chce v tomto smyslu postupovat i v rámci připravované reformy daňového systému.

Promiňte, ovšem daňoví poplatníci vědí, že se sbližují směrem nahoru daně z přidané hodnoty k těm dvaadvaceti procentům. Daňoví poplatníci se také dozvěděli, že v roce 2006 nebo v roce 2007 zavede Česká republika spotřební daň na uhlí, elektřinu a plyn, což dosud, nemýlím-li se, nebylo. Takže zatím tady není pokles daní v České republice?

Pane redaktore, musíme oddělit od sebe přímé a nepřímé daně. V oblasti nepřímých daní budeme muset držet, řekněme, harmonizační postupy, které jsou v rámci zemí Evropské unie. To znamená, jestliže se zavedou ekologické daně.

Promiňte, tomu rozumím.

V oblasti přímých daní, to znamená, dani z příjmů, tam mám na mysli zejména to, že se musí zjednodušit prostě vůbec způsob vykazování a zdaňování hospodářského výsledku. Mně na našem daňovém systému vadí ten nepřehledný počet různých připočitatelných a odpočitatelných položek, které výrazně ovlivňují daňový základ, které výrazně komplikují život jak podnikatelům, tak finančním správcům, správcům daně, také je to nepřehledný systém zdaňování i pro zahraniční investory. Já vidím v tomto smyslu určité možné změny. Pochopitelně zpřehlednění daňového zákona, to znamená, jaksi nemožnost nafukovat tento daňový základ nebo vytvoří prostě určitý, nebo respektive snižovat tento daňový základ, snižovat, vytvoří určitý prostor pro to, že sazba zdanění bude moci být více snížena než třeba zatím uvažujeme.

O kolik by mohla být více snížena? Můžete naznačit?

Já nechci spekulovat. Více, že zatím jsme dospěli k úrovni dvaceti šesti procent v roce 2006 podle současného stavu reformy daňové.

Je reálné číslo dvacet procent?

Já bych nechtěl spekulovat jestli dvacet nebo dvaadvacet, ale myslím si, že je prostor pro to, aby v případě zjednodušení tohoto daňového systému v oblasti přímých daní se výrazněji snížila i sazba. Myslím si, že to bude, bude to výhodné pro rozpočet, pro správce daně a podle mého názoru...

Směrem k dvaceti procentům?

Ta odchylka, která směrem dolů nastane, vykompenzuje ty různé daňové optimalizace, ke kterým dochází dneska v rámci platného daňového systému.

Náměstek ministra financí Eduard Janota, díky, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Vláda zvažuje emisi zahraničních dluhopisů

Hospodářské noviny, 31. 10. 2003, strana: 24 - Až čtvrtina státního dluhu by mohla být financována zahraničními dluhopisy. V rozhovoru pro BBC to uvedl náměstek ministra financí Eduard Janota. Ministerstvo podle dřívějších předpokladů očekává, že v roce 2006 vzroste dluh na téměř 828 miliard korun. Stát si půjčuje vydáváním dluhopisů a pokladničních poukázek a vláda začíná uvažovat o tom, že vydá dluhopisy v eurech na zahraničních trzích. Zadlužování státu přitom bude pokračovat navzdory plánované reformě veřejných financí.

Janota: Čtvrtina dluhu může být financována zahraničními dluhopisy

PRAHA 30. října (ČTK) - Až čtvrtina státního dluhu by mohla být podle představ ministerstva financí financována pomocí zahraničních dluhopisů. V Interview BBC to dnes uvedl náměstek ministra financí Eduard Janota.

Ministerstvo financí podle dřívějších předpokladů očekává, že v roce 2006 vzroste dluh na téměř 828 miliard korun. "Představa je taková, že 20 až 25 procent této částky by mohlo být financováno pomocí zahraničních dluhopisů," řekl Janota.

Stát si půjčuje vydáváním dluhopisů a pokladničních poukázek a vláda začíná uvažovat o tom, že vydá dluhopisy v eurech na zahraničních trzích. O možnosti vydat dluhopisy v zahraničních měnách stát uvažoval již dříve. Centrální banka ale byla proti. Hlavním argumentem bylo možné přílišné posílení koruny.

Janota k tomu doplnil, že ministerstvo s centrální bankou jedná. Konečný výsledek je podle něj v plné kompetenci ministra financí. "Já budu doporučovat to, aby se emise eurobondů umožnila," zdůraznil Janota v BBC. Bude samozřejmě záležet na podmínkách, situaci na trhu a také na tom, kdy a v jaké výši to ministerstvo využije, doplnil.

Státní dluh překročil letos v pololetí 452 miliardy korun a MF předpokládá, že ani v dalších letech se navyšování státního dluhu nezastaví. V roce 2006 vzroste dluh na téměř 828 miliard korun, za čtyři roky může zadlužení stoupnout až na jeden bilion korun. Zadlužování státu přitom bude pokračovat navzdory reformě veřejných financí.

ČNB snížila odhad inflace, letošní růst HDP zvýšila až na 3,0 pct

PRAHA 30. října (ČTK) - Česká národní banka mírně snížila odhad vývoje inflace v příštím roce. V říjnu 2004 by se inflace měla pohybovat mezi 2,3 a 3,7 procenta. V březnu následujícího roku by ceny měly vzrůst o 1,6 až 3,0 procenta. Novou prognózu dnes novinářům představil guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

Ekonomika by podle ČNB letos měla růst o 2,5 až 3,0 procenta. V červencové předpovědi ČNB předpokládala růst o něco nižší, mezi 2,1 a 2,9 procenta. Příští rok by mělo hospodářství růst o 2,1 až 3,6 procenta proti původním 2,1 až 3,8 procenta.

V odhadu růstu ekonomiky je centrální banka optimističtější než ministerstvo financí. To ve své červencové prognóze předpovědělo letošní růst ekonomiky na 2,4 procenta, v příštím roce pak o 2,8 procenta. Novou prognózu zveřejní ministerstvo v pátek.

Náměstka ministra financí Eduarda Janotu těší, že centrální banka odhaduje růst ekonomiky v příštím roce ve stejném koridoru jako ministerstvo financí. "Náš odhad ani odhad ČNB se neliší, tudíž máme reálnou základnu pro splnění rozpočtovaných příjmů," řekl Janota v pořadu Interview BBC.

Očekávaný vývoj inflace pro konec příštího roku ČNB již zcela vrátila do pásma, ve kterém by se podle centrální banky měl růst mezd pohybovat.

Rizika prognózy jsou podle Tůmy zhruba vyrovnaná pro vyšší i nižší růst cen. "Nelze předpovídat pohyb úrokových sazeb tím či oním směrem. Lze si představit pohyby oběma směry," řekl.

Mezi rizika patří například předpokládaný obrat ve vývoji inflace, dosud ceny převážně stagnovaly. "Předpokládáme, že stagnace nebude trvat věčně," uvedl Tůma. Růst cen by také výrazně ovlivnilo případné přeřazení služeb pohostinství do základní sazby DPH, o kterém nyní jednají orgány EU. Na to by podle Tůmy zřejmě musela reagovat i měnová politika.

Rizikem, které může snížit předpokládaný růst cen, je křehkost zahraničního oživení a nízká zahraniční inflace.

Czech Dep FinMin sees large foreign bond issues

PRAGUE, Oct 30 (Reuters) - The Czechs could raise over six billion euros in foreign bonds in the next three years if they decide to diversify financing of their growing state debt pile, Deputy Finance Minister Eduard Janota said on Thursday.

Janota told the Czech section of BBC radio that a quarter of fast-growing government debt could be issued abroad by 2006.

The Finance Ministry is mulling a plan to issue the central European EU accession country's first-ever foreign bond next year, despite objections by the central bank.

"If we take, for example, the 2006 figure you mentioned -- 820 billion (crown) debt -- then the image is that roughly 20 to 25 percent of this sum could be financed in our opinion by foreign bonds," Janota said in the live interview.

The Finance Ministry's fiscal outlook sees state debt at 828 billion crowns ($30.10 billion) in 2006.

The central bank opposes foreign bonds, saying the government should not take foreign exchange rate risks and that the domestic market could still absorb state debt.

Raising money abroad and converting it into crowns would also go against the bank's sterilisation of large one-off foreign currency inflows.

Central bank Governor Zdenek Tuma said earlier on Thursday that central bank and ministry leaders would meet on the matter. But Janota sounded firm in his support of the foreign issues.

"I will be recommending that an issue of eurobonds is enabled, and it will depend on market conditions when and to what extent the ministry uses it," he said.

"We will negotiate and the result is up to the Finance Minister because a definitive decision lies fully under his authority."

The Czechs had 438 billion crowns worth of debt in bonds and short-term treasury bills at the end of the first half 2003.

The government had long paid lower interest rates on its debt than euro zone countries, thanks to strong demand from domestic banks.

But Czech yields have jumped above the euro zone level, reflecting the outlook for a jump in debt issuance as the government continues running deep fiscal deficits.

The 10-year Czech benchmark bond yielded 4.7 percent on Thursday, 34 basis points over the corresponding euro benchmark.

Czech Dep FinMin sees large foreign bond issues

PRAGUE, Oct 30 (Reuters) - A quarter of Czech state debt could be in foreign bonds within three years, the country's Deputy Finance Minister Eduard Janota said in a live radio interview on Thursday.

The Finance Ministry is mulling the first-ever foreign bond issue for next year to diversify financing of the EU accesion country's growing debt load.

"If we take, for example, the 2006 figure you mentioned -- 820 billion (crown) debt -- then the image is that roughly 20 to 25 percent of this sum could be financed in our opinion by foreign bonds," Janota told the Czech section of BBC radio.

The Finance Ministry's fiscal outlook sees state debt at 828 billion Czech crowns ($30.10 billion) in 2006.