Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor Interview BBC

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban chce odvolat Jaroslava Míla z čela energetické společnosti ČEZ.

Milan Urban ve studiu BBC

Evropské komisi se nelíbí způsob privatizace českých hnědouhelných dolů, tedy Severočeských dolů a Sokolovské uhelné. Stát totiž z nabídkového řízení vyloučil firmy podnikající v sousedních zemích. To Evropská komise považuje za diskriminující a nepřípustné. Vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda míní, že tyto argumenty jsou liché.

Cyril SVOBODA /zvukový záznam/: To, co vláda rozhodla, je podle mě soutěž, která umožňuje korektní soutěž účastníků na trhu. Já si myslím, že nebude jeden účastník, že bude více lidí, více subjektů soutěžit, ale možná, že to taky je jakýsi předsoutěžní tedy tlak na to, aby se tedy podmínky měnily. Já nemám pocit, že by se teď dělo něco, co by bylo netransparentní. Ale zopakuji, důležité je, aby se to prodalo za nejvyšší možnou cenu.

Říká v rozhovoru pro BBC vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda. Privatizace Severočeských dolů může státu vynést tři až šest miliard korun. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. I dnes od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je ministr průmyslu a obchodu České republiky Milan Urban. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Do konce roku by se měla veřejnost dozvědět jména úspěšných uchazečů o privatizaci hnědouhelných dolů na severu Čech. V souvislosti s touto privatizací však zaznívají slova jako a teď cituji doslova: diskriminační nebo neprůhledná. Jste ochoten připustit, že na těchto slovech je byť zrnko pravdy?

Nejsem ochoten připustit, že je na nich byť zrnko pravdy. My jsme přesvědčeni o tom, že proces tak, jak byl nastaven, odpovídá pravidlům České republiky, pravidlům Evropské unie i mezinárodním pravidlům. Nakonec tento ...

Jak můžete hovořit za Evropskou unii, když Evropská komise celou věc kritizuje? Citujme například Českou tiskovou kancelář s odvoláním na Evropskou komisi. ČTK před týdnem napsala, cituji: "Vyloučit podniky působící v Německu a v Rakousku na rozdíl například od francouzských nebo belgických je zásadním porušením zásady volného pohybu kapitálu v Evropské unii a tudíž evropského práva."

Žádné oficiální stanovisko Evropské komise neznám, neexistuje podle mého názoru.

Nedostal jste dopis Evropské komise?

Nedostal jsem žádný dopis Evropské komise. Jediné, co vím, je, že existuje jakýsi dopis úředníka Evropské komise, který byl zaslán panu velvyslanci Teličkovi, který některé tyto věci zmiňuje, ale také říká, že je možné, že Evropská komise se bude tomuto případu věnovat a že požádá o podrobné informace. Já samozřejmě jsem připraven jakékoliv podrobné informace sdělit.

Chystáte se do Bruselu kvůli tomu?

Ne, nechystám se do Bruselu. Žádné oficiální jednání ani oficiální stanovisko v této chvíli není.

Které informace by jste dal Bruselu a asi s největší pravděpodobností v budoucnosti dáte, aby jste vyvrátil ten argument, že vyloučit podniky působící v Německu a v Rakousku z oné privatizace na rozdíl od například francouzských nebo belgických je, respektive podle vašeho názoru není porušením zásady volného pohybu kapitálu v Evropské unii?

Já bych v každém případě předložil privatizační kritéria včetně všech podrobností tak, jak je schválila Vláda České republiky, a teprve po jejich prostudování bych očekával nějaké kvalifikované jednání.

To znamená, že tam není v těch argumentech, respektive v podmínkách vlády vyloučení firem, které podnikají v tomto oboru v sousedních zemích, tedy firem německých a rakouských, to tam není?

Určité omezení v rámci předkvalifikace existuje. To omezení se vztahuje na spekulativní kapitál. A je potřeba prostudovat ty podmínky velmi podrobně.

To znamená, že rakouské a německé firmy, které nejsou spekulativní, se toho tenderu mohou zúčastnit?

Teoreticky ano, ale žádné se nepřihlásily, pokud já vím.

Protože podle té interpretace se přihlásit nemohly?

O tom, kdo splňuje či nesplňuje předkvalifikační kritéria, rozhoduje meziresortní komise, která byla schválena vládou, která zasedá dnes a zítra uvidíme, jaké budou výsledky.

Záhy se ještě k argumentům Evropské komise vrátíme. V souvislosti s privatizací Severočeských dolů a Sokolovské uhelné padají různé částky, které by mohl stát za hnědouhelné doly získat. Nejčastěji se pohybují v koridoru tří až osmi miliard korun. Předpokládám správně, že mi ministr průmyslu a obchodu Milan Urban neřekne, jakou očekává částku, to předpokládám správně?

Ano, předpokládáte to naprosto správně, protože by to bylo velmi neprofesionální.

Nicméně, pane ministře, daňovým poplatníkům by jste však mohl odpovědět na otázku. Má vláda nějakou hranici, pod kterou není ochotna jít, rozumějme privatizaci zrušit, pokud by ta částka byla nízká?

Ministr průmyslu a obchodu, financí zcela určitě mají v hlavě částku, ale také to není částka, kterou bych v této chvíli byl oprávněn zveřejňovat a také bych nechtěl jaksi navádět budoucí nabyvatele k tomu, aby podobné částky uváděli do svých nabídek.

V případě ale, že ta částka, vy tu částku stanovenou verbálně máte mezi sebou s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, a v případě, že by tato částka nebyla splněna těmi, kteří chtějí nabýt Severočeské doly a Sokolovskou uhelnou, tak tender zrušíte?

Konečného nabyvatele schvaluje Vláda České republiky na základě doporučení té meziresortní komise, o které jsem hovořil, a vláda má právo rozhodnout se o tom tak, že potvrdí rozhodnutí komise či nepotvrdí. Takže my jako předkladatelé budeme do vlády navrhovat názor, zda potvrdit či nepotvrdit a bude se to samozřejmě týkat i té částky. Ale chtěl bych zdůraznit, že částka není jediným kritériem této privatizace, důležitý je i podnikatelský plán, tedy perspektiva těchto společností.

Ministr zahraničí a vicepremiér Cyril Svoboda tvrdil, že hlavním kritériem je získat z privatizace nejvíc.

To tak není. Kritérium privatizačního výnosu je jedním ze dvou kritérií, druhé kritérium je skutečně perspektiva.

Nebudete privatizovat za každou cenu?

Vazba na energetickou koncepci, zachování zaměstnanosti a váha těch kritérií je zhruba stejná.

V případě, že se vám nebudou nabídky líbit nebo žádná z těch nabídek se nemusí vám líbit jako člověku, který bude ve vládě obhajovat tuto věc, tak je možné ten tender zrušit?

Samozřejmě, že taková možnost teoreticky existuje.

Ještě jednou se vrátím ke kritice Evropské komise týkající se privatizace hnědouhelných dolů na severu Čech. Jak by ministr průmyslu a obchodu Milan Urban vyvrátil námitku, že vyloučení některých potencionálních zájemců z okolních států, což podle interpretace některých úředníků Evropské komise česká vláda udělala, může vést k dosažení nižší prodejní ceny při té privatizaci?

Já v této chvíli nemám nebo nemusím vyvracet žádné námitky, protože žádné námitky neexistují, ale pokud by tato otázka přece jenom byla a je z vaší strany, vláda rozhodovala o privatizaci uhlí ze dvou pohledů. Zaprvé, musí tam být vazba na energetickou koncepci, to znamená zachována těžba hnědého uhlí jako významného zdroje do budoucna, a to je samozřejmě spojeno se zaměstnaností a musí tam být přijatelný privatizační výnos. Samozřejmě při zachování transparentního postupu, který bude v kterémkoliv okamžiku obhajitelný.

O hnědouhelné doly na severu Čech se uchází čtrnáct firem, mezi nimi je i ČEZ. Další téma našeho rozhovoru. Vy jste dal už v rozhovoru pro Hospodářské noviny ve středu najevo, že hrubě nesouhlasíte s účastí ČEZu v privatizaci. Můžete do jedné věty nebo jednoho souvětí lapidárně shrnout, proč jste proti účasti ČEZu při privatizaci Severočeských dolů?

Strategií ČEZu určuje vlastníka, tím je Česká republika. Elektroenergetika je hlavní náplní této firmy a my chceme, aby se rozvíjela i v zahraničí. To znamená, aby došlo k propojení se slovenskou energetikou, případně k nákupu distribučních společností v Bulharsku. Nemyslíme si, že ČEZ by se měl pouštět do jiných oblastí podnikání, tedy do těžby hnědého uhlí, to je první fakt. Druhý fakt je, že privatizace sama o sobě v mém vidění není to, aby jeden státní podnik nebo podnik, kde má majoritu stát, koupil druhý státní podnik. To je, nemá s privatizací nic společného.

Ale ČEZ, nemýlím-li se, tak privatizoval už distribuční firmy?

ČEZ prošel integračním procesem, který považuji za správný, protože v minulosti došlo jaksi k odstřižení distributorů od výrobce a ...

Privatizace do "distribuček" ČEZem vám nevadila, zatímco Severočeských dolů ano?

Protože to je jiná činnost. Elektroenergetika je součástí integračního procesu propojení výrobce s distributorem, kdežto těžba hnědého uhlí je prostě jiný obor.

Energetická firma ČEZ tvrdí, že pokud by se do tenderu nepřihlásila, vedení by mimo jiné hrozilo trestní stíhání za neochránění investice. Teď budu citovat mluvčího ČEZu Ladislava Kříže, cituji doslova: "ČEZ v minulosti nakoupil osmatřicet procent akcií Severočeských dolů za tři a půl miliardy korun českých. Nyní znám nabídky zájemců za majoritu, jsou pod tři miliardy a hrozí tak znehodnocení naší investice." Konec citátu. Nedá se váš nátlak na vedení ČEZu, aby se nezúčastnila toho tenderu, vykládat i tak, že nabádáte vedení firmy ke znehodnocení investice ČEZu v Severočeských dolech, jak naznačuje mluvčí?

Rozhodující je stanovisko dozorčí rady ČEZu. Dozorčí rada nedoporučila představenstvu, aby se přihlásilo do předkvalifikačního řízení na privatizaci uhlí a ...

Promiňte, teď mi unikáte z toho argumentu. Tady jsem řekl, že ČEZ tvrdí, respektive jeho mluvčí, který hovoří za vedení, tvrdí, že by hrozilo neochránění investice. Co říkáte tomuto argumentu?

No, já neutíkám, já říkám, že dozorčí rada posoudila tento argument, přesto nedoporučila představenstvu zúčastnit se tenderu.

To znamená, že neochránění investice nehrozí podle názoru dozorčí rady, a to je pro vás směrodatné?

Ano.

ČEZ také tvrdí, že by taky kvůli takové ceně musel ve svém účetnictví okamžitě přiznat miliardovou ztrátu z držení už nakoupených akcií. Tento argument podle vašich informací dozorčí rada vzala v potaz?

Dozorčí rada projednala tutu strategii vlastníka, tedy České republiky, není zabývat se oborem, jako je těžba hnědého uhlí, v ČEZu, posoudila všechny aspekty a kvalifikovaně v souladu se stanovami, v souladu se standardním postupem nedoporučila představenstvu přihlásit se do privatizace hnědého uhlí.

Budoucí vicepremiér pro ekonomiky a nynější ministr financí Bohuslav Sobotka tvrdí, že rozporů mezi vedením ČEZu a státem totiž v poslední době přibývá. Například účast ČEZu při privatizaci hnědouhelných společností. Sobotkovi se nelíbí ani případná účast ČEZu při privatizace energetik na Slovensku a v Bulharsku. O možnosti odvolání předsedy představenstva, generálního ředitele ČEZu Jaroslava Míla se mluvilo a psalo především na přelomu srpna a září. Tehdy Jaroslava Míl v rozhovoru pro BBC k této možnosti, tedy k možnosti odvolání, řekl:

Jaroslav MÍL /zvukový záznam/: Těch věcí, kterým člověk musí čelit v obdobné funkci, je pochopitelně daleko víc, které by ho mohly znervóznit a které by mu mohly způsob vrásky. Ta valná hromada sama o sobě by měla, byla-li by nějaká organizována, řešit otázku stanov. To znamená určité úpravy stanov, které nebyly provedeny na minulé valné hromadě. Ten postup, který ministerstvo zvolilo, to znamená řešit otázku stanov na nějaké nejbližší valné hromadě svolané za nějakým jiným účelem schválení nějakého rozvojového plánu či cokoliv obdobného, ať už příští léto nebo v meziobdobí, je pro akcionáře a, řekněme, pro investory zcela určitě dobrou zprávou a stabilizující, řekněme, celé to odvětví.

Uvedl v září v Interview BBC předseda představenstva, generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl, a to v narážce i na zprávu, že ministerstvo průmyslu a obchodu v září odložilo konání mimořádné valné hromady ČEZu naneurčito kvůli právě spekulacím v souvislosti s odvoláním Jaroslava Míla z funkce. Stručná otázka. Zahájí ministr průmyslu a obchodu Milan Urban kroky k odvolání Jaroslava Míla z funkce generálního ředitele a předsedy představenstva ČEZu?

Ministerstvo průmyslu a obchodu má své zástupce v dozorčí radě tak, jako tomu je u ministerstva financí a Fondu národního majetku. Já předpokládám, že zítra na řádném jednání dozorčí rady ČEZu budou projednávány i personální záležitosti.

To znamená, že vaši náměstci, kteří, nemýlím-li se, jsou v dozorčí radě ČEZu, tak navrhnou zítra odvolání Jaroslava Míla z funkce?

V každém případně zítra navrhnou, aby dozorčí rada se zabývala personálními záležitostmi a případně po diskusi, která proběhne, navrhnou i změnu ve vedení člena představenstva a generálního ředitele.

Čím především vás Jaroslav Míl zklamal, že zítra by mělo dojít k jeho odvolání? Je to i dáno tím, že skutečně ČEZ se přihlásil do tenderu na privatizaci Severočeských dolů nebo jsou ještě další chyby, kterých se Míl dopustil?

Ten důvod, který se týká privatizace hnědého uhlí, není primární. Důvodů je víc a zástupci dozorčí rady je sdělí na jednání dozorčí rady. Pokud se dozorčí rada zítra rozhodne odvolat pana generálního ředitele, budou tyto důvody sděleny i veřejnosti.

Můžete je vy říci, ptám se na vaše důvody, pro které si myslíte, že je správné odvolat Jaroslava Míla z funkce?

Já myslím, že ty důvody nejdříve musí padnout na oficiálním jednání dozorčí rady a v této chvíli bych nerad je sděloval před tímto jednáním.

Internetové stránky Interview BBC byly v průběhu dnešního dne zahlceny dotazy, které na vás směřovaly právě v souvislosti s rolí ČEZu při privatizaci Severočeských uhelných dolů. Krom jiného jste v mnoha mailech byl kritizován, zda společně s ministrem Sobotkou nehájíte zájmy Appian Group, jednoho z účastníků tenderu. Co byste v souvislosti s touto námitkou odpověděl?

Tak samozřejmě mně i ministru Sobotkovi jsou často podsouváni různí favorité na tendery, jsou nám podsouvány různé motivy. Vláda přesně stanovila tento proces, stanovila k tomu meziresortní komisi a v této chvíli probíhá naprosto transparentním způsobem hodnocení nabídek z hlediska předkvalifikace. Jaký bude výsledek, to já samozřejmě nevím a poté bude následovat další kolo výběru. To další kolo bude spočívat v hodnocení zaprvé nabídky, tedy privatizační ceny a podnikatelské plánu tak, aby byla zajištěna perspektiva. Mým favoritem je ten, kdo nejlépe splní všechna kola. To znamená, v předkvalifikaci nabídne největší cenu a také nejlepší podnikatelský plán.

Když jste řekl, že ve čtvrtek se bude diskutovat a bude navrženo dozorčí radou odvolání Jaroslava Míla, jak by měl být v případě, že Míl nakonec bude ve čtvrtek odvolán, jak by měl být vybírán nový předseda představenstva a nový generální ředitel ČEZu?

Standardním způsobem. Pokud by se dozorčí rada takto rozhodla, proběhne řádné výběrové řízení, které vybere kvalifikovaného a důvěryhodného nástupce.

Kdo by měl zatím, počítá se s nějakou nebo vy osobně počítáte s nějakou větší personální výměnou ve vedení ČEZu, nebo je to pouze o Jaroslavu Mílovi jako předsedovi představenstva a generálním řediteli?

V této chvíli, tedy ve chvíli zítřejšího projednávání této otázky na dozorčí radě, se pravděpodobně bude jednat pouze o osobě předsedy představenstva a generálního ředitele.

To znamená, že by do výběru nového předsedy představenstva, generálního ředitele s největší pravděpodobností vedl ČEZ místopředseda představenstva Petr Vobořil?

Je to pravděpodobné, ale to záleží na dozorčí radě.

Vy jste v rozhovoru pro agenturu Bloomberg konstatoval, že jste proti privatizaci ČEZu i po roce 2006. Rozumím tomu správně, že byste si přál, aby ČEZ byl majoritně vlastněnou státní společností i v budoucnu a není třeba se majority v energetice v této velké firmě zbavovat?

Ano, já jsem zastáncem toho, aby z ČEZu se stal významný podnik střední Evropy, aby se stal dominantním na trhu, aby se stal konkurentem takových společností, jako je EdF a vlastně kroky, které jsou v této chvíli realizovány, projekty propojení se Slovenskem či nákup distribučních společností v Bulharsku, jsou kroky, které plně podporuji.

Další téma - energetická politika České republiky. Pane ministře, když jste byl v tomto naposledy, což bylo 3. června, hovořili jsme spolu o budoucí energetické politice České republiky, kterou vypracoval váš úřad. Koncepce se však nelíbila ministru životního prostředí Liboru Ambrozkovi krom jiného i z následujícího důvodu.

Libor AMBROZEK /zvukový záznam/: Musím říct, že ten ekologický rozměr je tam velmi oslabeně, že sice ministerstvo průmyslu nevynechalo ten osmiprocentní závazek České republiky, který vyjednalo v přístupové smlouvě k Evropské unii, to znamená, že do roku 2010 bude náš podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů činit osm procent, ale že tam ty další aspekty chybí. A myslím si, že je to škoda, ale jsem přesvědčen, že ta politika nemůže vycházet jenom z té části zdrojové. To znamená, z toho, kolik tady máme uhlí nebo uranu, ale že musí reflektovat také tu stránku spotřeby, že máme obrovské rezervy v té energetické účinnosti.

Řekl v rozhovoru pro BBC ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Nyní přichází ministr Ambrozek a jeho úřad s vlastním scénářem státní energetické koncepce. Četl jste tento dokument?

Ano, četl jsem tento dokument.

Co mu říkáte?

Můj názor je poměrně jasný. Já jako ministr průmyslu a obchodu jsem zodpovědný za energetickou situaci nejenom dnes, ale i v budoucnosti a musím se tedy přidržet realistických přání, realistických projektů.

Když hovoříte, tak to rozumím tomu správně, že většina tezí obsažených v koncepci vašeho kolegy ve vládě ministra životního prostředí Libora Ambrozky není realistická?

Tak určitě není realistické dosáhnout takového podílu obnovitelných zdrojů, které jsou v této koncepci ministerstva životního prostředí navrhovány. Prostě my nemáme přírodní podmínky takové, abychom byli schopni toho dosáhnout, a to si, myslím, musí být vědom i pan ministr životního prostředí, tedy jaksi vytvářet iluze o tom, že to je možné, když to nelze technicky ani nijak zajistit, mně nepřipadá úplně optimální.

Jaké teze naopak považujete v té Ambrozkově koncepci za inspirativní a bylo by je možné vložit do vaší koncepce, jsou-li tam nějaké inspirativní? Mlčíte, tak asi nejsou.

No, inspirativní je na tom jedna skutečnost, že tato koncepce má jednu výhodu oproti koncepci ministerstva průmyslu a obchodu. Je totiž populárnější a dalo by se říci, že může být veřejností lépe vnímána, ale z toho pohledu, že není realistická, mně nezbývá, než prosazovat to, co považujeme za správné, za odborně podložené a tedy prosazovat zelenou variantu, kterou předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vy jste, to je zajímavé, jak jste zjemnil slovo, nepoužil jste slovo populistická, použil jste slovo populární. Ještě v rozhovoru pro Hospodářské noviny jste hovořil o populistické úvaze. Proč zjemňujete?

Dobře, chcete-li, je to i nepopulistický scénář a já si za svým slovem stojím.

Populistický je v tom, že slibuje něco, co je nereálné?

Slibuje něco, co skutečně nelze zajistit a vytváří iluzi, že tomu tak není. V té koncepci nejsou žádné návrhy, které by vedly k tomu, aby se dalo uvěřit, že prostě podíl obnovitelných zdrojů bude dvacet nebo dvacet tři procent.

To tam je takové číslo?

Je tam číslo okolo dvaceti procent.

Když se zaměřím, jak to nakonec s tou energetickou politikou dopadne? Teď budou ve vládě dva konkurenční scénáře. Je podle vás možný nějaký kompromis, nebo se bude hlasovat pouze o těchto dvou scénářích a vyšší, rozumějme ten, kdo získá víc hlasů, bere?

Tak já nepředpokládám, že by ministerstvo zdravotnictví připravovalo nějakou energetickou koncepci nebo jiné ministerstvo.

Co kdyby?

Já neomlouvám paní ministryni. Co kdyby? Ale pravděpodobně ...

Vy byste zase mohl vypracovat koncepci zdravotnictví, na kterou se čeká také. Kdybyste si to vyměnili, možná by to šlo v České republice rychle?

Ne, já o žádnou takovouto kompetenci nestojím. Ale v každém případě předpokládám, že budou projednávány tyto dva scénáře. Konečné rozhodnutí je na vládě. Já jsem na tu diskusi velmi připraven, těším se na ní a doufám, že vláda rozhodne dobře pro budoucnost České republiky.

Dokdy by podle vašeho názoru mělo padnout definitivní rozhodnutí týkající se energetické koncepce České republiky?

To trochu teď nezáleží na ministerstvu průmyslu a obchodu, protože běží posouzení vlivu na životní prostředí této koncepce, teprve poté ji můžeme předložit do vlády. Ale já předpokládám, že někdy těsně po novém roce by to vláda mohla projednat.

Počítáte s tím, že by ještě vláda premiéra Vladimíra Špidly, pokud budeme počítat s řádným koncem funkčního období v roce 2006, měla rozhodnout o výstavbě nové jaderné elektrárny?

Určitě ne. V období, volebního období do roku 2006, pokud by došlo k výstavbě nových jaderných kapacit, bylo by to řádově mezi lety 2010 a 2020.

Že by se učinilo v roce 2010 takové strategické rozhodnutí nebo by se začalo už kopat?

Já myslím, že okolo roku 2010 by se mělo učinit rozhodnutí, zda ano či ne, tak, aby okolo roku 2015, 2018 mohla být spuštěna případná elektrárna.

Pracuje se na ministerstvu průmyslu a obchodu například opět s možností postavit jadernou elektrárnu v lokalitě Blahutovice na Novojičínsku?

Blahutovice byly již před dvaceti lety vybrány jako jedno z vhodných míst z hlediska geologického podloží, z hlediska jaksi přírodních podmínek. V této chvíli existuje více takových lokalit. Ministerstvo průmyslu a obchodu pouze konstatovalo ústy dle náměstka, že takováto varianta je možná. My samozřejmě nebudeme tuto variantu protlačovat proti vůli regionálních politiků, proti vůli občanů.

A pracujete tedy na několika variantách, několika lokalitách, kde by v budoucnu bylo možné postavit novou jadernou elektrárnu?

Elektrárna ať jaderná nebo tepelná nemůže být postavena kdekoliv, musí k tomu být vhodné přírodní podmínky. Co je vytipováno několik lokalit v České republice a tyto lokality budou do budoucna předmětem prostě dalších jednání, ale to se bavíme skutečně o roce 2010 a výš.

Další témata - například průmyslová koncepce respektive hospodářská koncepce České republiky a také odvolání ředitele České obchodní inspekce Zbyňka Suchomela. Pane ministře, můžete vysvětlit velmi zajímavou peripetii v souvislosti s odvoláním šéfa České obchodní inspekce Zbyňka Suchomela? Dopoledne se veřejnost dozvěděla, že údajně nabídl rezignaci on sám, pak řekl, že o žádné své rezignaci neví, protože nikdy nic takového neučinil. Pak se veřejnost dozvěděla, že jste jej odvolal. Navíc Zbyněk Suchomel řekl BBC, že o svém odvolání nic neví, protože dosud nedostal žádný dopis, který by mu odvolání sdělil.

Na tom není nic komplikovaného. Tam v ČOIce existují už dlouhodobě různé problémy, byly stížnosti na pana ředitele. Já jsem nechal tyto stížnosti prověřit odborem kontroly ministerstva průmyslu a obchodu. Ty stížnosti se ukázaly jako oprávněné. Pocházejí nebo sahají hluboko do minulosti. Pan ředitel mi napsal osobní dopis, ve kterém popisoval svoji účast na této funkci a také v tom dopise mi jaksi dal k dispozici svoji funkci.

S jakým odůvodněním, je-li to možné?

Samozřejmě, že to musí proběhnout běžným standardním administrativním aktem. Já jsem tento jeho návrh přijal a poté jsem také podepsal odvolací listinu a jestliže se ještě nedostala do rukou pana ředitele, na tom není nic nenormálního. Je to možná věc, kde bych ocenil novinářské schopnosti v tom smyslu, že novináři byli rychlejší než pošta, ale na tom není nic dramatického a nic nenormálního.

Můžete být konkrétní v souvislosti s pochybením Zbyňka Suchomela jako šéfa ČOIky? Proč, které konkrétní kauzy vám přišly natolik závažné, aby byl odvolán?

On překročil pravomoc nebo své kompetence a díky tomuto překročení došlo k diskriminaci některých soukromých subjektů, které ...

V jakém případu překročil své pravomoce?

V tom případu, že neměl pravomoc rozhodovat například o ochranných známkách. To jsou kauzy, které jsou velmi složité. Nicméně náš odbor kontroly, který je nezávislý, posoudil stížnosti těch příslušných podnikatelských subjektů, dospěl k závěru, že ty stížnosti jsou oprávněné a že skutečně mohlo dojít k poškození těchto firem. Dokonce ...

Hovoříte tedy o souboji firem Florida a City Illuminations z Aše na Chebsku. Chebská firma kvůli zastavení zabavování výrobků v rakovnické Hypernově na Suchomila opakovaně podala trestní oznámení. Je to ten případ?

Je to jeden z případů, ale jsou tam i další stížnosti. Dokonce je možné, že bude po ministerstvu průmyslu a obchodu, respektive po ČOIce vyžadována náhrada nějakou soudní cestou. Čili já ty důvody považuji za natolik závažné a za natolik legitimní, že na tom odvolání nevidím nic špatného. Naopak myslím si, že je to ku prospěchu České obchodní inspekce.

Konstatuje ministr průmyslu a obchodu, host Interview BBC, který této rozhlasové stanici věnoval svých třicet minut ze svého programu. Děkuji za váš čas věnovaný BBC a někdy příště na shledanou.

Taky děkuji, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Ministři chtějí odvolat šéfa ČEZ

Lidové noviny, 23. 10. 2003, strana: 13 - Zástupci státu v dozorčí radě ČEZ se zřejmě během jejího dnešního řádného zasedání pokusí odvolat generálního ředitele Jaroslava Míla. Potvrdil to mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Ivo Mravinac.

"Naši dva zástupci radě navrhnou, aby se tímto bodem zabývala," uvedl. Jednání o odvolání Míla připustil i ministr průmyslu Milan Urban. "V každém případě (zástupci MPO) navrhnou, aby se dozorčí rada zabývala personálními záležitostmi," řekl včera Urban v rozhovoru pro BBC.

"Po případné diskusi navrhnou i změnu ve funkci člena představenstva a generálního ředitele," dodal. Změny ve vedení společnosti včera nevyloučil ani ministr financí Bohuslav Sobotka. "Bude muset probíhat komunikace mezi vedením společnosti ČEZ, dozorčí radou a odpovědnými resorty, jestli je i do budoucna dostatečná důvěra pro to, aby vedení ČEZ pracovalo v tom složení jako doposud," řekl Sobotka včera novinářům.

Rozpory mezi státem a vedením ČEZ trvají už delší dobu, poslední dobou se však vyhrotily. Vládě se například nelíbí chystaná účast ČEZ v privatizaci hnědouhelných dolů. Bojí se, že společnosti nezbydou peníze pro výplatu dividendy Fondu národního majetku. Ta by v případě, že by ČEZ rozdělil svým vlastníkům většinu zisku, mohla dosáhnout 7 miliard korun.

Naopak mluvčí ČEZ Ladislav Kříž uvedl, že firma je pod tlakem akcionářů. ČEZ totiž za 38procentní podíl v Severočeských dolech zaplatil 3,5 miliardy korun. Appian, který je považován za favorita soutěže na zbylý podíl, za něj údajně nabízí jen 2,6 miliardy korun. Akcionáři se obávají znehodnocení investice a při neúčasti ČEZ v tendru pohrozili žalobami.

Jaroslava Míla úvahy o jeho odvolání nepřekvapily. "Tyto spekulace se objevují už od padesátého dne, co jsem nastoupil na tento post," sdělil včera LN. "Bohužel destabilizují společnost a snižují její hodnotu," dodal. Podle něj mu zatím nikdo neřekl, že by vedení ČEZ nedůvěřoval. "Je-li tady nějaký problém, měl si od nás stát vyžádat vysvětlení," uvedl. Stát má v dvanáctičlenné dozorčí radě ČEZ celkem sedm zástupců. K odvolání generálního ředitele přitom stačí souhlas právě těchto sedmi lidí.

Stát chce odvolat Míla z vedení ČEZ

Hospodářské noviny, 23. 10. 2003, strana: 15 - Představitelé ministerstva zřejmě budou při jednání dozorčí rady žádat odvolání šéfa ČEZ Zástupci státu v dozorčí radě ČEZ dnes pravděpodobně navrhnou na odvolání generálního ředitele a předsedy představenstva firmy Jaroslava Míla.

"V každém případě (zástupci MPO v dozorčí radě ČEZ) navrhnou, aby se dozorčí rada zabývala personálními záležitostmi a případně po diskusi, která proběhne, navrhnou i změnu ve vedení člena představenstva a generálního ředitele," řekl včera ministr průmyslu a obchodu Milan Urban v rozhovoru pro BBC.

Urban svůj úmysl sdělil i rádiu Frekvence 1. "Můj osobní názor je, že pro Českou republiku a pro ČEZ by bylo dobré, kdyby k tomu odvolání došlo. Pokud k němu dojde, pak věřím, že bude vybrán důvěryhodný a kvalifikovaný nástupce. Mám shodné stanovisko s ministrem financí, a to, aby tato otázka byla projednána na dozorčí radě," řekl Frekvenci 1.

Ve dvanáctičlenné dozorčí radě má ale stát jen dva zástupce. Čtyři členové jsou zaměstnanci ČEZ, další dva působí ve spolupracujících společnostech a čtyři členové nejsou spojeni ani s ČEZ, ani se státní administrativou. Zda se ministerstvu podaří Míla odvolat, je nejisté. "V programu tento bod není, ale kterýkoli člen dozorčí rady může požádat o rozšíření programu o nový bod. Pokud zástupci státu navrhnou odvolání generálního ředitele a rada tento bod schválí, budeme se tím zabývat," uvedl předseda dozorčí rady Stanislav Kázecký. Jak jednání může dopadnout, odmítl komentovat.

Rozporů mezi vedením ČEZ a státem v poslední době přibývá. Změny ve vedení ČEZ včera nevyloučil ani ministr financí Bohuslav Sobotka. Státu se například příliš nelíbí účast ČEZ při privatizaci Sokolovské uhelné a Severočeských dolů. Podle Urbana je důvodů pro Mílovo odvolání víc. Záměr ČEZ ucházet se v privatizaci o hnědouhelné doly podle něj však není ten hlavní.

"Důvodů je víc a zástupci dozorčí rady je sdělí na jednání dozorčí rady. Pokud se dozorčí rada rozhodne odvolat pana generálního ředitele, budou tyto důvody sděleny i veřejnosti," prohlásil Urban.

Urban v rozhovoru pro BBC také odmítl kritiku Evropské komise týkající se tendru na prodej hnědouhelných dolů. Stát totiž z nabídkového řízení vyloučil firmy podnikající v sousedních zemích, což Evropská komise považuje za diskriminující a nepřípustné. Urban uvedl, že česká strana dosud neobdržela žádné oficiální stanovisko.

Nejspornějším požadavkem je právě podmínka, že soutěže se nesmějí účastnit podniky z okolních zemí. MPO tvrdí, že se tímto požadavkem snaží zamezit budoucímu uzavření dolů investorem ze sousední země. Podle zdroje z EK však tato námitka neobstojí, protože v privatizační dohodě lze stanovit podmínky, které tomu zabrání.

Ministři chtějí hlavu šéfa ČEZ Míla

Mladá fronta DNES, 23. 10. 2003, strana 1 - Jaroslav Míl bude již dnes večer čelit návrhu na odvolání z funkce šéfa státem ovládané elektrárenské společnosti ČEZ. Ministrům průmyslu a obchodu Milanu Urbanovi a financí Bohuslavu Sobotkovi se nelíbí, že ČEZ vstoupil do hry o privatizaci hnědouhelných dolů. Podle zdrojů z obou ministerstev budou žádat přímo hlavu Jaroslava Míla.

"Je pravda, že personální otázky budou předmětem čtvrtečního jednání dozorčí rady. Tento postup je koordinován mezi ministerstvem financí a ministerstvem průmyslu a obchodu," uvedl včera Urban v BBC.

Změnu nevyloučil ani Sobotka, k možnému odvolání šéfa ČEZ na dnešní dozorčí radě se však přímo nevyjádřil. "Bude muset probíhat komunikace mezi vedením společnosti ČEZ, dozorčí radou a odpovědnými resorty, jestli je i do budoucna dostatečná důvěra pro to, aby vedení ČEZ pracovalo v tom složení jako doposud," řekl Sobotka.

ČEZ minulý týden podal přihlášku na koupi Sokolovské uhelné a Severočeských dolů, ačkoli ministři Sobotka i Urban dopisem žádali, ať se firma privatizace neúčastní. Účast ČEZ nedoporučila ani její dozorčí rada. To je hlavní důvod, proč ministři hovoří o ztrátě důvěry. Míl vede ČEZ od poloviny roku 2000. Za jeho vlády se firma sloučila s regionálními distributory elektřiny.

Urban: Stát zřejmě navrhne odvolání šéfa ČEZ Jaroslava Míla

PRAHA 22. října (ČTK) - Zástupci státu v dozorčí radě ČEZ pravděpodobně navrhnou na čtvrtečním jednání odvolání generálního ředitele a předsedy představenstva firmy Jaroslava Míla. "V každém případě (zástupci MPO v dozorčí radě ČEZ) zítra navrhnou, aby se dozorčí rada zabývala personálními záležitostmi a případně po diskusi, která proběhne, navrhnou i změnu ve vedení člena představenstva a generálního ředitele," řekl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban v dnešním rozhovoru pro BBC.

Urban svůj úmysl sdělil i rádiu Frekvence 1. "Můj osobní názor je, že pro Českou republiku a pro ČEZ by bylo dobré, kdyby k tomu odvolání došlo. Pokud k němu dojde, pak věřím, že bude vybrán důvěryhodný a kvalifikovaný nástupce. Mám shodné stanovisko s ministrem financí, a to aby tato otázka byla zítra projednána na dozorčí radě," řekl telefonicky Frekvenci 1.

Rozporů mezi vedením ČEZ a státem v poslední době přibývá. Změny ve vedení ČEZ dnes nevyloučil ani ministr financí Bohuslav Sobotka. Státu se například příliš nelíbí účast ČEZ při privatizaci Sokolovské uhelné a Severočeských dolů.

Podle Urbana je důvodů pro Mílovo odvolání víc. Záměr ČEZ ucházet se v privatizaci o hnědouhelné doly podle něj však není ten hlavní. "Důvodů je víc a zástupci dozorčí rady je sdělí na jednání dozorčí rady. Pokud se dozorčí rada zítra rozhodne odvolat pana generálního ředitele, budou tyto důvody sděleny i veřejnosti," prohlásil Urban.

Urban dnes v rozhovoru pro BBC také odmítl kritiku Evropské komise týkající se tendru na prodej hnědouhelných dolů. Stát totiž z nabídkového řízení vyloučil firmy podnikající v sousedních zemích, což Evropská komise považuje za diskriminující a nepřípustné.

Urban uvedl, že česká strana dosud neobdržela žádné oficiální stanovisko, nicméně stejně jako předseda vlády i on je přesvědčen, že nastavený proces privatizace odpovídá pravidlům České republiky, Evropské unie i mezinárodním pravidlům a že vládou schválená privatizační kriteria obstojí.

Stát stanovil při výběru budoucích majitelů dolů řadu požadavků. Nejspornější z nich je právě podmínka, že soutěže se nesmí účastnit podniky z okolních zemí. MPO tvrdí, že se tímto požadavkem snaží zamezit budoucímu uzavření dolů investorem ze sousední země. Podle zdroje z EK však tato námitka neobstojí, protože v privatizační dohodě lze stanovit podmínky, které tomu zabrání.