Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor Interview BBC

Česká vláda podle ministra zahraničí Cyrila Svobody zatím neuvažuje o prominutí iráckého dluhu ve výši 2,5 miliardy dolarů.

Lichtenštejnsko v úterý v Lucemburku zmařilo uzavření smlouvy o rozšíření Evropského hospodářského prostoru kvůli svému majetkovému sporu s Českou republikou a se Slovenskem. Stínový ministr zahraničí, místopředseda občanských demokratů Jan Zahradil v této souvislosti hovoří o komplikaci.

Cyril Svoboda ve studiu BBC

Jan ZAHRADIL /zvukový záznam/: Představuje to komplikaci a zřejmě nepříjemnou komplikaci pro obchodní vztahy. Nevím, zda na to česká diplomacie byla připravena a zda má úplně jasno v tom, jak tu situaci řešit.

Říká v rozhovoru pro BBC stínový ministr zahraničí a místopředseda občanských demokratů Jan Zahradil. Nejen o česko-lichtenštejnských vztazích bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu i dnes zdraví Václav Moravec, ve studiu BBC je vicepremiér, ministr zahraničí, předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, přeji dobrý den.

Dobré odpoledne.

23. a 24. října se bude v Madridu konat dárcovská konference, týkající se poválečné rekonstrukce Iráku. Vy jste v pondělí řekl BBC a teď cituji doslova: "Česká republika patří k zemím, které velmi přispěly." Krom jiného jste hovořil o dvou stech milionech korun sedmé polní nemocnici v Basře také. Znamená to, pane ministře, že Praha před madridskou dárcovskou konferencí o další pomoci Iráku neuvažuje?

Je pravda, že my jsme země, která se velmi angažovala v celém tom procesu, který se týká Iráku a teď nejsou od nás požadovány žádné další peníze, to znamená, že peníze, se kterými počítáme, které jsme uvolnili, tak to jsou peníze, které jsou naším příspěvkem a teď neplánujeme nic dalšího. To neznamená, že možná v budoucnu nepřispějeme nějakým způsobem, bude záležet na možnostech našeho rozpočtu, rozhodnutí politickém a tak dále, ale teď neplánujeme žádný další příspěvek.

Znamená to tedy, že na dárcovskou konferenci Česká republika nic nepošle, protože bude konstatovat, že její pomoc byla v předchozích měsících vysoká?

My jsme uvolnili, teď již jen před těmi dvěmi sty miliony na příští rok, ještě sto dvacet milionů korun na tento rok. Půjde do vlády rozhodnutí nebo usnesení, které myslim, že potvrdí, že lze tyto peníze použít mimo jiné také na předprojektové studie, takže tyto peníze budou na projekty spotřebovány do konce tohoto roku. Příští rok máme dvě stě milionů, na přespříští rok zase dvě stě milionů korun, to jsou peníze, kterými přispějeme. Tam bude záležet na tom, jak se podaří kontrakty navázat. Budou-li kontrakty, tak to možná bude chtít větší prostředky, možná i z dalších zdrojů, ale my teď neplánujeme žádné další peníze.

Řekl jste, že na přespříští rok, tedy na rok 2005 počítám-li dobře, také dvě stě milionů. To už je rozhodnuto?

To je schváleno vládou. Jinak my jsme, skorem okolo jedné miliardy nás stála ta vojenská polní nemocnice, což je příspěvek ...

To znamená, když se to sečte a podtrhne, tak je to zhruba miliarda a půl, počítám-li správně.

Zhruba tak, protože jsme tu nemocnici vyslali a ta, jak říkám, stojí zhruba něco kolem miliardy korun.

Hovoříte-li o projektech, o nich ještě bezesporu bude řeč. Můžete velmi stručně říci, zda jste spokojen s tím, v jaké fázi jsou nyní společné česko-irácké projekty, jsou-li vůbec nějaké?

Ta věc je velmi komplikovaná, protože nejprve jsme hledali partnera. Musí být partner, se kterým lze smlouvy uzavřít. Partner, který má prostředky, který má nějakou autoritu, takže jsme museli také čekat, až se trochu zkonciluje veřejná správa v Iráku. To se teď děje, já si myslím, že do konce roku se podaří určitě zpracovat nějaké ty projekty, to se zřejmě zdaří. Možná, že by mohl být do konce roku i nějaký kontrakt, ale dnes jsem opět mluvil s naším velvyslancem v Bagdádu a je tam náš náměstek a my, před asi čtrnácti dny tam byl další náměstek, velmi pečlivě věci monitorujeme a mohou říct, že uděláme, co je v našich silách, ale věci nejdou tak jednoduše. Irák potřebuje větší bezpečnost, potřebuje fungující státní správu, byť se věci posouvají dopředu, takže chce to trochu trpělivosti, ale jsem přesvědčen, že budeme úspěšní, že budeme mít nějaké kontrakty.

Řekl jste, že pravděpodobně do konce roku by mohl být uzavřen první kontrakt.

Kontrakt na nějakou tu, alespoň nějakou tu studii, protože třeba se může zpracovat studie zavlažování vodou nebo něco podobného jak potom pokračovat, tak určitě peníze, vláda o nich rozhodne o těch penězích, které jsme navrhli a ty peníze se spotřebují přesně podle usnesení vlády.

Řekl jste také to zásadní slovo, že na madridskou dárcovskou konferenci Česká republika nepočítá zatím s žádným dalším příspěvkem. Za ten jeden z hlavních příspěvků a padlo to tady už několikrát ve vašich odpovědích, považujete sedmou polní nemocnici krom jiného. Sedmou polní nemocnici, která působí na jihu Iráku v Basře. Její činnost ovšem skončí s koncem roku, ministr obrany Miroslav Kostelka mluvil začátkem října o tom, že by na jihu Iráku v příštím roce mělo zůstat padesát nebo až šedesát vojenských policistů. Považujete takovou budoucí účast České republiky, co se týče té vojenské složky, za dostatečnou? Padesát až šedesát policistů.

Nepochybně v Iráku je potřeba zvýšit bezpečí. Vezměme v úvahu, že policie byla rozpuštěna původní "saddámovská", armáda "saddámovská" byla rozpuštěna, lidé mají zbraně v ruce a je potřeba vybudovat novou armádu, novou policii, ty lidi musí být vycvičeni, připraveni a tak dále. A tady můžeme býti nápomocni, a to bude vše politické rozhodnutí. Není dosud nic rozhodnuto, já osobně, tedy říkám sám za sebe, jsem příznivec řešení toho, že bychom měli přispět k stabilizaci bezpečí v Iráku, takže třeba nějaké školení, trénování nějakých policistů nebo tak, určitě něco takového by bylo možné a o tom se musí vést debata v politických stranách a také ve vládě, jaká bude ta naše další účast. Nic není rozhodnuto.

Vy se tedy kloníte k tomu, aby sedmou polní nemocnici nahradilo padesát až šedesát vojenských policistů, aby zůstali vojenští policisté v Iráku?

Já osobně si myslím, že to je dobré řešení, já říkám já osobně. To není ani postoj KDU-ČSL, ani postoj koalice a ani vlády, tak o tom budeme ještě mluvit. Možná, že dojdeme k nějakému jinému řešení, proto já tady to neříkám kategoricky, ale ...

Jaké by to, to jiné řešení, mohlo být?

No, jiné ...

O kterém se mluví?

Jiné řešení může být tak, že třeba budeme vysílat třeba týmy lékařů do jednotlivých iráckých nemocnic. To naráží na potíž, že takhle bude velmi ohrožena jejich bezpečnost, to může být jedna pomoc. Nebo může být pomoc tím, že budeme třeba u nás vzdělávat nebo školit nějaké lidi, aby byli kvalifikovaní ať už do veřejné správy, nebo něco podobného a tak dále. Těch možností je víc, ale teď aktuálně je potřeba udělat vše proto, aby bylo větší bezpečí v Iráku.

Vedoucí české mise v úřadu prozatímní irácké správy Janina Hřebíčková se ještě začátkem září v tomto pořadu přimlouvala za to, aby setrvání sedmé polní nemocnice v Iráku bylo prodlouženo.

Janina HŘEBÍČKOVÁ /zvukový záznam/: Já asi těžko budu moct rozhodovat za vládu, protože ona ví nejlépe, co dělá a jak činí. Já se jenom myslím, že v porovnání s ostatními státy, které tam tu vojenskou přítomnost mají, stahovat teď vojáky, ať už je to nemocnice, nebo vojáky z jiné činnosti, je velká škoda přinejmenším, a to škoda je takové hodně nic neříkající slovo, protože ta nemocnice hraje obrovskou image a hraje nejenom politickou úlohu a nahrává České republice do budoucna i případné ekonomické profity, ale ona stále ještě pomáhá, i když ne tak ve veliké míře, ale jistě je plno forem, jakým způsobem by se ta nemocnice pořád pod tím názvem "Česká" v koalici a v tom mezinárodním pojetí mohla udržet.

Janina Hřebíčková začátkem září v rozhovoru pro BBC ještě dodala:

Janina HŘEBÍČKOVÁ /zvukový záznam/: Já si skutečně osobně myslím, že ta nemocnice by prostě měla fungovat do té doby, než vůbec celé, celá ta, celá ta přítomnost mezinárodního společenství v Iráku je, protože víte, ta nemocnice, kamkoliv jedete, s kýmkoliv se bavíte, každý o ní ví, já teď nemyslím jenom Iráčany, ale myslím vůbec představitele politické či jiné z každého státu, to znamená, že to je takový náš velký symbol.

Řekla před měsícem v Interview BBC vedoucí české mise v úřadu prozatímní irácké správy Janina Hřebíčková. Nemá ministr zahraničí Cyril Svoboda obavy, že stažením sedmé polní nemocnice z Iráku ke konci roku 2003 přijde Česká republika o svůj hlavní symbol přítomnosti právě v této zemi?

Symbol a cena. Ten symbol něco stojí, stojí miliardu korun, zhruba sedm set padesát nebo sedm set osmdesát milionů, ale ještě byly nějaké náklady s tím spojené, takže odhaduju, že to bude stát velké peníze. Tak jsem se ...

Kdyby takto, promiňte, kdyby takto uvažoval Henry Ford, tak by svých pět dolarů asi těžko investoval do podnikání.

Ano, ale toto není podnikání tohoto typu a důležité je, abychom se podívali na efektivitu. Totiž kolik pacientů nemocnicí prošlo, kolika lidem byla poskytnuta pomoc, s jakým výsledkem a tato efektivita bude, myslím, vyjádřena i zprávou ministra obrany České republiky, panem ...

Podle vás tedy prodloužení existence sedmé polní nemocnice je z těch variant definitivně vyloučeno, protože by ...

Není, ale ta nemocnice na kraji Basry, je pravda, že všichni o ní vědí, je obehnána zdí, je střežená vojáky a když jsem tam byl já, tak tam bylo asi sedm pacientů v celé nemocnici, to neznamená, že to je normální stav, zřejmě tam je i více pacientů, ale já tím nechci vůbec snížit nasazení a odhodlání těch, kteří tam působí, působí ve velmi komplikovaných a velmi těžkých podmínkách, ale musíme se na to podívat skutečně pohledem vynaložených prostředků. Možná, že kdyby se za stejné peníze udělalo něco jiného, tak to možná bylo efektivnější. To je všechno možná, co by bylo, kdyby. Ta nemocnice sehrála klíčovou roli pomoci, politicky, přítomností sehrála mimořádnou roli, a to neznamená, že to jediná forma, abychom pokračovali nutně v této formě dál. Proč se neangažovat nějak jinak třeba více efektivně?

Vy jste to naznačil, jaká je vaše představa, je to zřejmé. Irák je z pohledu České republiky třetím největším dlužníkem, a to po Sýrii a Rusku, respektive Rusku a Sýrii, pokud bych měl zachovat tu hierarchizaci. Ministerstvo financí v polovině dubna ústy ministra Bohuslava Sobotky tvrdilo, že zatím o odpuštění dluhu Iráku vůči České republice neuvažuje. Změnil se postoj České republiky, ano, nebo ne?

Ten dluh je komplikovaný. Ten dluh má řadu položek a když je sečteme všechny dohromady, byť říkám posluchačům, že sčítáme možná jablka s hruškami, ale pořád se držím ještě ovoce, tak je to dvě a půl miliardy korun a řada těch ...

Dvě a půl miliardy dolarů pravděpodobně.

Pardon dolarů, promiňte, dvě a půl miliardy dolarů, omlouvám se. A tahle ta suma je dána tím, že některé dodávky nebo některá plnění se poskytla Iráku jak politická, jako politická pomoc, aniž by se řádně zajistilo vymáhání nebo splacení této pohledávky zpět, takže taková ta úplně finanční jedna celá šest desetiny miliardy dolarů a nepochybně budeme chtít, aby se to započetlo. Odpuštěno není nic, já jenom tady vyslovuju jistou skepsi, jestli všechny ty dluhy byly v minulosti, myslím za totalitního režimu, řádně smluvně ošetřeny tak, aby byly řádně vymahatelné zpátky. Takže znovu opakuji, celý balík je dvě a půl miliardy dolarů a nepochybně se musí zakalkulovat a bylo by to i dobré, kdyby naše účast šla třeba na úkor, na úkor toho dluhu a že by se to tímto nějakým způsobem splácelo, že by to bylo zaplaceno tento dluh a my bychom za to poskytli třeba pomoc Iráku, to je ...

Je to nyní zřetelný, jasný postoj České republiky, že svou pomoc Iráku uvažuje i v té rovině, že odmaže irácké dluhy?

Ne, to jsem neřekl. Já jsem řekl, že je možné říci, že tyto dluhy jsou pohledávkou a ta pohledávka se musí zaplatit, takže to může být součástí i někde naší pomoci. Já tedy konstatuji pouze jednu věc, že ty dluhy jsou velmi často špatně smluvně ošetřeny z hlediska jejich vymáhání. Celková suma tady byla ode mě řečena dvě a půl miliardy dolarů a my jsme neodpustili, my budeme usilovat o jejich vymožení, ale možná, že ...

Můžete říci, jak velká část je špatně, obtížně ...

Já, to nejsem schopen takhle rozklíčovat jednotlivé smlouvy, ale možná, že posluchači ví, že máme vícero takových dlužníků po této planetě, kterým socialismus rozdával plnými hrstmi a ...

Může to být ta Sýrie, která je před Irákem.

Například to jsou velmi problematické, problematická místa, kam jsme velkoryse dávali pomoc a teď se to velmi těžko dostává zpátky.

I Sýrii vymáháte?

My se snažíme peníze dostat odevšad, já si myslím, že nemá perspektivu vymáhat dluhy za každou cenu ze zemí, které budou bohaté například Rusko, Rusko bude bohatou zemí jednoho dne určitě, tak tady si nemyslím, že se musí spěchat, protože Rusko jednou bude mít i peníze na zaplacení těchto pohledávek, ale ...

To znamená, že se mění poměrně výrazně postoj vlády premiéra Miloše Zemana, respektive, když budeme srovnávat vládu premiéra Vladimíra Špidly s vládou premiéra Miloše Zemana, která chtěla co nejrychleji vymoci ruský dluh a šla cestou firmy Falkon Capital, tak postoj vlády premiéra Špidly a postoj vás jako ministra zahraničí se de facto při tomto srovnání mění.

Nemění se úplně, jenom říkám, že se nemusí tlačit na pilu za každou cenu, protože musí být jistá efektivita, to znamená, že nemůže to dopadnou tak, že z částky dostaneme nakonec výsledek třicet šest procent nebo něco podobného. Musí to být mnohem efektivnější, to znamená, že tady, a to oddělujeme, skáčeme na jiné téma, já jsem řekl jenom příklad, že jsou země, které, jejich ekonomický růst je zajištěn, to jsou země, které budou bohaté, proto si myslím, že není třeba spěchat za každou cenu, byť se musí ten dluh vymáhat, ale jsou země, kde to bude komplikované ještě mnoho, mnoho let, a to je například Irák a některé další země.

Další téma integrace České republiky do Evropské unie a věci s tím související. Lichtenštejnsko v úterý v Lucemburku zmařilo uzavření smlouvy o rozšíření Evropského hospodářského prostoru, a to kvůli svému majetkovému sporu s Českou republikou a se Slovenskem. Stínový ministr zahraničí Jan Zahradil, místopředseda občanských demokratů, v této souvislosti hovoří o komplikaci.

Jan ZAHRADIL /zvukový záznam/: Představuje to komplikaci a zřejmě nepříjemnou komplikaci pro obchodní vztahy. Nevím, zda na to česká diplomacie byla připravena a zda má úplně jasno v tom, jak tu situaci řešit a je tady v tuto chvíli ten stav, že Evropský hospodářský prostor, respektive ta jeho část, která není součástí Evropské unie, je pro nás v podstatě zablokován. Jak odblokovat tento stav, jestli cestou bilaterálních jednání nebo cestou nějaké dohody s Lichtenštejnskem v tuto chvíli říci neumím a myslim si, že je to úkol pro českou diplomacii.

Říká v rozhovoru pro BBC stínový ministr zahraničí, místopředseda občanských demokratů Jan Zahradil. Odpovězte, Cyrile Svobodo, Janu Zahradilovi na otázku. Jak chce česká diplomacie tuto komplikaci řešit?

To především nejde o žádnou velkou komplikaci, v tom se hrubě pan Zahradil mýlí, takže ještě něco k tomu, co se stalo. Lichtenštejnsko připravilo prohlášení, ve kterém chce, aby země, které podepíší tu dohodu o Evropském hospodářském prostoru, aby podepsaly prohlášení, že Lichtenštejnsko bylo neutrálním státem během 1. i 2. světové války. To nepřímo navozuje otázku, že by z toho měl být závěr, kdybychom na to přistoupili, že Benešovy dekrety nebo něco podobného se nevztahuje na majetek, na majetek v České republice, který kdysi patřil Lichtenštejnům, takže důležité je toto, my říkáme: "Jsme připraveni podepsat smlouvu," podepsali jsme jí. "Jsme připraveni navázat diplomatické styky, ale bez jakýchkoli předběžných podmínek," naše odpověď. Druhá věc je, že je pravda, že s Lichtenštejnskem byly solidární Island a Norsko, my už dneska víme, našimi jednání s diplomaty s našimi velvyslanci a s velvyslanci těchto zemí v České republice, že to je pouze časový odklad, že daly lhůtu Lichtenštejnsku, aby si věci rozmyslely, rozmyslelo a řádově do deseti dnů i tyto země zřejmě podepíší tuto smlouvu, takže zůstane Lichtenštejnsko osamoceno. To není žádná prohra, to je jenom držení předvídatelné, pevné, jasné zahraniční politiky, že diplomatické styky se nenavazují za jakýchkoli předběžných podmínek.

Znamená to, že podle vašeho názoru zůstane po deseti dnech Lichtenštejnsko osamoceno a tlak zemí Evropské unie, které nyní v Unii jsou, bude tak velký, že Lichtenštejnsko nakonec couvne?

No, když jste sám a nemáte spojence, tak to není, tak to je těžké.

Já nevím, já jsem nikdy sám nebyl, tak máte-li nějakou zkušenost, prozraďte, prosím.

Já to taky vím z literatury, ale ...

Couvne.

... já jsem přesvědčen, že najde se řešení, že Lichtenštejnsko nakonec tu smlouvu podepíše, ale neděje se tragédie. Já řeknu pozitivní příklad. Například Evropská unie má s Norskem kvóty na dovoz ryb a dokud se ta smlouva nepodepíše, tak na nás žádná kvóta není, takže můžeme všechny kapry vyvézt do Norska bez jakékoli překážky.

Chystáte se k tomu jako vláda?

Nemůžu to nabídnout do Třeboně jako docela dobrý námět?

Když ale budeme ve vážnější rovině rozebírat česko-lichtenštejnské vztahy, tak ty jsou na bodu mrazu. Označil byste takto novinářským žargonem ony vztahy?

Protože máme kabát, tak nám to tak nevadí a tyto vztahy jsou takto definovány už leta letoucí. Leta letoucí my říkáme Lichtenštejnsku: "Jsme připraveni, jsme hned hotovi uzavřít normální diplomatické vztahy, ale bez jakýchkoli předchozích podmínek a" ...

Ze mě máte dneska vtipnou, takže zůstanu-li v příměru s kabátem. Jak dlouho se dá vydržet v tom kabátu česko-lichtenštejnských vztahů?

Kolik bude potřeba, protože ...

Dokaď se kabát nerozpadne.

Ano, protože my, my ten náš postoj nezměníme, náš postoj je správný a já doufám, že i ostatní země budou s Lichtenštejnskem komunikovat a řeknou, že to nemá smysl a když vám tu ...

Berete to jako vydírání v postoji Lichtenštejnska k České republice?

Ale ne, neberu jako vydírání. Podívejte se, má to ještě jeden háček. Lichtenštejnsko totiž vtahuje do toho procesu vztahy, které vznikly nebo zanikly před vznikem Evropských společenství, tedy před rokem 1951, a to je absurdní, proto i Benešovy dekrety nejsou součástí evropského práva, protože Evropská společenství jasně řekla: "Nemůžeme se zabývat žádnými právními vztahy, které jsou starší, než jsme my." Evropská unie je v tomto žárlivá a nemůže jít před svůj vznik.

Vás ve čtvrtek a v pátek čeká summit v Bruselu. Summit Evropské unie podle zpravodaje České tiskové kanceláře Karla Bartáka se od nejvyšších politiků pětadvaceti evropských zemí očekává, že ve čtvrtek dají podnět k vyřešení sporů kolem institucionálních otázek týkající se evropské ústavy. Dojde k tomu podle vás?

Bude to tuhá debata, ale protože je Evropská unie namazaný stroj, toto zvládne a bude se debatovat až do poslední chvíle, jako to bylo v Kodani, kdy jsme dojednávali podmínky. Vždycky se jedná až do poslední chvíle, takže ta klíčová rozhodnutí, ta bolestná rozhodnutí budou rozhodnutí, které zřejmě padnou na hlavy, hlav států, hlav vlád a budou muset rozhodnout poslední noc.

Který posun si vy, jako ministr zahraničí České republiky, slibujete od nadcházejícího summitu Evropské unie?

Velmi důležité je, aby přenos výkonu pravomoce nebo suverenity našeho státu České republiky na Evropská společenství, tedy na Evropskou unii byl možný jen se souhlasem všech států, to znamená, že kdyby se debatovalo, zda v oblasti sociální nebo daňové, kde máme národní pravomoc, tak kdyby někdo přišel s nápadem, že bychom to měli přenést na Evropskou unii tak, že to bez našeho souhlasu není možné. To je potřeba velmi jasně říci, ten náš pevný postoj, no, a ...

Můžete konkrétně říci, v čem se podle vás posune jednání o Evropské unii, o evropské ústavě po tomto klíčovém summitu nebo jednom z klíčových summitů.

Tato smlouva, kterou diskutujeme, abych byl stručný, není smlouva, která znamená prohloubenou integraci s výjimkou spolupráce v oblasti justice a vnitra, což je boj se zločinci a ta se, nikdo nemá s ní potíž, abychom se zločinci bojovali.

Vy mě trápíte, protože mi neodpovídáte na otázku. To víme, to víme, to jste opakoval už ve sněmovně 7. října. To jsme slyšeli mnohokrát.

Jsem rád, že posloucháte.

Ano, posloucháme. Tak teď odpovězte.

Ale, v čem se, ten posun, kde bude?

Ano.

No, posun bude v tom, že podle mě bude mít a doufám, že se to vybojuje, každá země svého komisaře, to je velmi důležité. Jsem, vede se zápas ještě o tu takzvanou kvalifikovanou většinu, aby k rozhodnutí bylo potřeba nejenom poloviny členů státu a šedesáti procent obyvatelstva, ale taky šedesáti procent států a šedesáti procent obyvatelstva. To je ...

Myslíte, že toto, tyto klíčové otázky může vyřešit tento summit?

Svede se o to, svede se o to velký zápas. Jo, já, vy se ptáte, v čem bych si přál já ten posun, ale nejdůležitější je, aby nebylo možné přenést pravomoc České republiky na Evropskou unii bez našeho souhlasu.

Ještě jednu otázku, která souvisí s evropskou integrací. Evropské komisi se podle deníku Mladá fronta DNES nelíbí způsob, jakým chce vláda prodat hnědouhelné doly, tedy Sokolovskou uhelnou a Severočeské doly. Podle zdrojů tohoto deníku v úterý poslala Evropská komise velvyslanci České republiky v Evropské unii Pavlu Teličkovi dopis, kde ho prý upozorňuje, že takový postup, který česká vláda zvolila, není v pořádku. Dostala Česká republika tento dopis, ano, nebo ne?

Já jsem tento dopis ještě v ruce neměl, to jsem, neviděl jsem ho. Vim, že problém tohoto typu tady je. Důležité je, aby se Severočeská, Severočeské doly prodaly v průhledné soutěži, aby se prodaly za nejvyšší možnou cenu, aby se prodaly tomu subjektu, který s nimi bude řádně nakládat.

Pane ministře, je ten postup, který vláda zvolila, dostatečně průhledný? Protože komise se domnívá, že soutěž není otevřená pro všechny, protože vláda vyloučila ze soutěže firmy, které podnikají v energetice v sousedních zemích, domnívá se komise. Je podle vás způsob, který vláda zvolila, průhledný?

To, co vláda rozhodla, je podle mě soutěž, která umožňuje korektní soutěž účastníků na trhu. Já si myslím, že nebude jeden účastník, že bude víc lidí, víc subjektů soutěžit, ale možná, že to taky, takový jakýsi předsoutěžní tady tlak na to, aby se podmínky měnily. Já nemám pocit, že by se teď dělo něco, co by bylo, co by bylo netransparentní. Ale znovu opakuji, důležité je, aby se to prodalo ty doly za nejvyšší možnou cenu to určitě.

To znamená, že odpověď Evropské komisi bude, že to je transparentní a otevřené, ona soutěž?

My na ten dopis odpovíme a určitě se jím bude zabývat vláda, ale podmínky nastavuje ministerstvo průmyslu a obchodu, takže ministerstvo průmyslu a obchodu odpoví na tento dopis a bude informovat vládu, jak ty věci jsou.

Protikandidát na předsedu KDU-ČSL, jeden z protikandidátů, tedy Miroslav Kalousek se vůči vám vymezuje i kvůli tomu, že se současné vládě nepodařilo v Poslanecké sněmovně prosadit česko-vatikánskou smlouvu. Miroslav Kalousek na adresu současného vedení strany a chyb říká:

Miroslav KALOUSEK /zvukový záznam/: Já si myslím, že naprosto zbytečná prohra se odehrála v Poslanecké sněmovně, když jsem nedokázali prosadit ratifikaci smlouvy, kterou uzavřela Zemanova vláda se Svatým stolcem. Domnívám se, že to byla, to byl výraz velkého nesebevědomí, kdy jsme měli daleko rázněji prosadit to, což už minulá a dokonce socialistická vláda byla ochotná uzavřít.

Konstatuje jeden z kandidátů na předsedu KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Považujete neschválení česko-vatikánské smlouvy za svůj nejen vnitropolitický, ale i vnitrostranický problém?

Považuju to za problém nikoliv svůj a už vůbec ne vnitrostranický. Za problém, protože se jasně ukázalo, že sociální demokraté a ODS nebyli ochotni zvednout ruku za tuto smlouvu ve chvíli, kdy měla začít debata, ve chvíli, kdy měla vůbec začít ta debata, proto to strkat jako nějaké vnitrostranické téma je nekorektní, protože to by bylo, kdybychom chtěli, prohráli konečné hlasování a prohráli jsme jenom hlasování o první debatě. Nicméně mně nic nebrání tomu, tu smlouvu předložit znovu, o věci jednat a mohu vás ujistit, že jednáme velmi intenzivně, jednáme s církvemi, s církvemi, nejenom s katolickou církví na toto téma, jednáme s reprezentanty jednotlivých poslaneckých klubů a věnujeme se tomu velmi pečlivě, aby se věci posunuly dál, ale je to ...

Kdy předložíte do Poslanecké sněmovny ...

Až dojde k dohodě. Ta dohoda se rodí velmi těžko, protože mám obavu, že u dvou politických stran, komunisty nepočítám, ty proto nezvednou ruku nikdy, ale u účasti té ODS bohužel počítám s tím, že zatím tyto strany nejsou připraveny za tuto smlouvu zvednout ruku.

Je podle vás reálné, aby byly do konce roku připraveny zvednout ruku?

Já nemyslím, že do konce roku se to může zvládnout, myslím, že to bude trvat déle, ale, ale to je taky, aby se všem otevřely oči, aby se otevřely oči, protože tuto smlouvu, jak bylo řečeno, vyjednala vláda sociální demokracie za trvání opoziční smlouvy za úzké konzultace a spolupráce Jana Zahradila a hle, nikdo z nich se k tomu teď nezná.

Čím si to vysvětlujete?

No, protože se po volbách měnily konstance sil. ODS je nešťastná z toho, že je v opozici, takže kope do všeho včetně do vatikánské smlouvy a sociální demokracie zřejmě nemá blízko ke katolické církvi a znovu opakuji, není to nic žádná exkluzivita katolické církve a doufám, že se dohodneme.

Před vámi je, rozumějme nejen před Cyrilou, Cyrilem Svobodou, ale před KDU-ČSL sjezd. Kdo by podle vašeho názoru měl být lídrem lidovců pro volby do Evropského parlamentu?

Tak, zatím se uvažuje o tom, že lídrem kampaně, nikoliv kandidátky, bych měl být já, to asi ano, jako ministr zahraničních věcí, jako předseda KDU-ČSL.

A teď jsme u toho, kdo bude lídrem kandidátky. Vy?

A pokud jde o lídra kandidátky, já nekandiduji, já zůstávám v Poslanecké sněmovně, ale chci, aby v čele této kandidátky byl, byla osoba, která je za prvé volitelná a která je schopná konkurovat jiným kandidátům jako Jan Zahradil, Josef Zieleniec, etc., etc., to znamená člověk, který zná problematiku Evropské unie, který rozumí a který je už dnes a dneska je 16. nebo kolikátého svádí zápas.

Je vaším favoritem, respektive favoritkou Zuzana Roithová, místopředsedkyně KDU-ČSL.

Ne, já jsem přesvědčen, že Zuzana Roithová má jednu velkou přednost, kterou nemám ani já ani vy, že je ženou.

To znamená, je to váš favorit pro lídra.

Nepochybně, protože i do Evropské komise mají nastoupit ženy a máme málo žen v Evropě a Zuzana Roithová kromě toho, že je zdatná, tak ještě vypadá sympaticky.

Konstatuje předseda KDU-ČSL, vicepremiér Cyril Svoboda. Díky za váš čas, na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Češi mají zájem o 400 projektů v Iráku

Lidové noviny, 24. 10. 2003, strana 6 - "Částka, kterou Česko pomůže Iráku, je souhrnně vyčíslena na 1,37 miliardy korun," řekl včera LN náměstek ministra zahraničí Jan Winkler. Kromě více než půl miliardy korun, určené na podporu obnovovacích projektů českých firem, spadá do pomoci ČR i přítomnost polní nemocnice nebo působení českých expertů v irácké správě.

Z 520 milionů, kterými bude Česko dotovat jednotlivé projekty, bude letos uvolněno 120 milionů, v dalších dvou letech to bude vždy po 200 milionech. O podílení se na obnově válkou zničené země mají podle Winklera české podniky značný zájem.

"Registrujeme asi čtyři sta projektů. Postupně se ale ukazuje, že to bude běh na dlouhou trať. Jednotlivé firmy proto utvořily několik sdružení, aby při jednáních zlepšily své šance," popsal Winkler. Pomáhat můžeme v mnoha oblastech Oblastí, v nichž mohou české firmy Iráčanům účinně pomáhat, je podle pracovníků ministerstva zahraničí několik.

"Můžeme pomáhat například prostřednictvím konzultací v privatizaci státních podniků a přechodu od diktatury k demokracii," líčil jeden z pracovníků ministerstva. Náměstek Winkler navrhoval i další možnosti. "Zdá se, že hlavním problémem v Iráku je otázka bezpečnosti. Na tom bychom se měli podílet. Je také potřeba stabilizovat situaci v energetice, dodávkách vody a obnově rafinerií. Jsme zapojeni i v iráckém školství a v neziskových organizacích," uvedl.

Českou pomoc podle ministerstva zahraničí ostatní země oceňují. "Za výši naší pomoci jsme chváleni," tvrdil jeden z pracovníků resortu. "Hodnota je to adekvátní, ve srovnání s podobně velkými zeměmi nadprůměrná. Samozřejmě, nemůžeme to poměřovat třeba s pěti miliardami dolarů, které přislíbilo Japonsko," doplňoval Winkler.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda zatím nechtěl zcela vyloučit možnost, že Česko v příštích letech na obnovu Iráku vyčlení další prostředky. "Teď neplánujeme nic dalšího. Neznamená to, že možná v budoucnu nepřispějeme nějakým způsobem, bude to záležet na možnostech našeho rozpočtu, na politickém rozhodnutí a tak dále," tvrdil Svoboda v rozhovoru pro BBC.

Nad dárcovskou konferencí o Iráku se vznášejí pochyby o výsledku

MADRID 22. října (zvláštní zpravodaj ČTK) - Ve španělském hlavním městě Madridu ve čtvrtek začíná dvoudenní konference dárcovských zemí o Iráku. Zatím však převládají pochyby o tom, že se na ní podaří shromáždit 36 miliard dolarů potřebných v příštích letech na obnovu země.

Řada států Evropské unie posílá do Madridu delegace na nízké úrovni, zatímco z USA míří do Madridu velký tým v čele s ministrem zahraničí Colinem Powellem. Potvrzuje se tak, že v řadě zemí stále převládá skepse vůči irácké válce i poválečným snahám Američany vedené koalice, která se snaží přitáhnout nové investice a nové vojáky z dalších států.

Washingtonu se podařilo minulý týden po několika týdnech prosadit v Radě bezpečnosti OSN novou rezoluci o Iráku, která měla získat země vyžadující pro svou účast "krytí" OSN. Nakonec byla rezoluce schválena i hlasy odpůrců války Francie, Německa a Ruska. Ale vzhledem k tomu, že Washington neustoupil jejich požadavkům na rychlejší předání moci Iráčanům a na větší úlohu OSN, dali najevo, že s jejich pomocí nelze zatím počítat.

Podle listu The New York Times však Bushova vláda udělala ústupek a souhlasí s ustavením nové agentury, kterou povede Světová banka a OSN a která by měla určovat, jak se bude mezinárodní pomoc v Iráku utrácet. Agentura, jejíž vytvoření má být oznámeno v Madridu, by měla být nezávislá na americké okupační správě a měla by být plně funkční od ledna. Nebude mít vliv na 20 miliard dolarů, které vydají v Iráku Spojené státy.

Americký Kongres již schválil pro iráckou obnovu 20 miliard dolarů na příštích 18 měsíců. Podle Světové banky, OSN a Mezinárodního měnového fondu bude v letech 2004 až 2007 potřeba dalších asi 36 miliard dolarů.

Američtí a španělští představitelé neoznámili, kolik z potřebných 36 miliard chtějí v Madridu získat. Španělský vicepremiér Rodrigo Rato nicméně předpověděl, že konference by mohla shromáždit 15 až 20 miliard dolarů. Zatím přislíbené částky v úhrnu dosahují jen asi tří miliard dolarů.

Kromě Washingtonu je zatím největším dárcem Japonsko, které na příští rok poskytne 1,5 miliardy dolarů. Británie oznámila, že na roky 2004 a 2005 dá dalších 438 milionů dolarů, což v součtu s příspěvky oznámenými v dubnu znamená, že vynaloží 912 milionů dolarů. Další americký spojenec ve válce Španělsko chce do roku 2007 přispět 300 miliony dolarů. Kanada přislíbila 220 milionů dolarů a Jižní Korea 260 milionů dolarů.

EU na letošek a příští rok vyčlenila 200 milionů eur (235 milionů dolarů). Další členské země EU mohou přispět i individuálně. Avšak bohaté země, které byly proti válce, jako Německo a Francie, již daly najevo, že nad rámec pomoci EU nic nepřidají. Přispět nemíní Rusko a podle agentury AFP nehodlají novou pomoc v Madridu oznámit ani Turecko či Polsko.

Zatím se čeká na stanovisko Itálie, která válku rovněž podporovala, a bohatých arabských států Perského zálivu. Podle AFP by Světová banka mohla Iráku v příštích pěti letech půjčit 3,4 až čtyři miliardy dolarů.

Český ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda řekl před týdnem BBC, že se už od ČR další peníze pro Irák neočekávají. "Česká republika se velmi angažovala v celém procesu v Iráku a teď od nás nejsou požadovány žádné další peníze," řekl k dárcovské konferenci. Další výdaje v budoucnu ale nevyloučil.

ČR vyčlenila zatím na veškeré výdaje spojené s Irákem asi 1,35 miliardy korun. V této částce jsou zahrnuty náklady na humanitární pomoc, činnost sedmé polní nemocnice v Basře nebo českých expertů při prozatímní koaliční správě. Stejně tak zahrnuje 520 milionů korun určených pro české podniky, které usilují o podíl na rekonstrukci Iráku. Z této částky by mělo být letos uvolněno 120 milionů korun, v příštích dvou letech pokaždé 200 milionů korun.

Zlatá horečka

Právo, 18. 10. 2003, publicistika, autor: Martin Hekrdla, strana: 6 - Až napotřetí prosadily ve čtvrtek USA v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o budoucnosti Iráku, a to k překvapení mnohých pozorovatelů jednomyslně. Pro text, jenž hlavní roli v okupované zemi potvrzuje pro koalici vedenou USA (a v němž chybí konkrétní termín předání moci „osvobozeným" Iráčanům), hlasovala také sankcemi zastrašovaná Sýrie. Tím spíš vyslovila souhlas Čínou zrazená „protiamerická" osa Francie-Německo-Rusko. S tou výhradou ovšem, že prý už na obnovu válkou rozflákaného Iráku nedají ani cent. Těžko tedy dnes říci, o čem přesně bude příští týden „dárcovská konference" v Madridu...

Mezitím se přece jen něco objasnilo, alespoň u nás doma: pravý smysl vyslání české sedmé polní nemocnice do jihoirácké Basry. Našim občanům byla tato akce za skoro miliardu korun zdůvodňována jako jednoznačně a pouze humanitární krok. Nyní vicepremiér Cyril Svoboda veřejně zpochybnil efektivitu této „nemocnice na kraji města". Neboť - tak pravila jeho povolaná ústa pro BBC - „ta nemocnice na kraji Basry ... je obehnána zdí, je střežená vojáky, a když jsem tam byl já, tak tam bylo asi sedm pacientů v celé nemocnici... Musíme se na to podívat pohledem vynaložených prostředků. Možná že kdyby se za stejné peníze udělalo něco jiného, tak to možná bylo efektivnější".

Ano, v době reformních škrtů v deficitním rozpočtu je tohle přepych. Jenže o výraznou a účinnou lékařskou pomoc pro Iráčany přece vůbec nešlo! Svoboda nyní otevřeně přiznal, že nemocnice sehrála - „klíčovou, mimořádnou roli politicky". Šlo o politickou demonstraci, že Česká republika je srozuměna s vojenskou agresí spojenců. Dlouho byla domácí podnikatelská chtivost krmena vidinou, že si i naše firmy v Iráku - vždyť jsme tam v minulosti leccos na zelené louce (či spíše na poušti) sami postavili - namastí kapsu (úředně řečeno: zúčastní se „obnovy a rekonstrukce" obsazené země). Jistě by v tom byl čert, aby žádné naše štikovité firmy nepropluly k žádné irácké kořisti. Vypukla tam, jak sám řekl „irácký Bohuslav Sobotka" Kamál Gajlání, „zlatá horečka"; možných klejmů je bezpočet a skoro pro všechny. Jde jen o to, kde přesně jsou zlaté žíly.

Cyril Svoboda optimismem nehýří; vyrazili z něj do mikrofonu zatím jen úvahu, že se do konce roku (a spíše opět v politické rovině) určitě podaří zpracovat nějaké českoirácké projekty. „Alespoň nějakou tu studii o zavlažování vodou nebo něco podobného." Rovněž „nějaké školení", např. pracovníků státní správy či „trénování nějakých policistů nebo tak". Inu, svobodný Irák je poněkud (sebe)vražedné prostředí. Jenže ti, kteří v Iráku uskutečňují kontrakty opravdu tučné, možná ani námi vycvičenou, ba přímo dodanou policii nebudou potřebovat. Americká firma Diligence-Iraq si z bývalých příslušníků speciálních sil USA, z novozélandských parašutistů a ze zabijáků Saddámovy armády zrovna sestavuje lepší úderky. Na ochranu ekonomických klientů...

Vše nasvědčuje, že Česko usiluje o další formy politické podpory z gruntu nemravného stavu. Ten se v plné nahotě projevuje i personálním prolnutím zlatokopů s Bílým domem. Zmíněná Diligence-Iraq není ničím jiným než filiálkou firmy New Bridge Strategies, která vznikla teprve v květnu a hodlá v Iráku získat práva na obchod s mnoha produkty, obilím počínaje a náhradními díly na automobily konče. Má nepochybně šanci. Mezi jejími nejvyššími manažery je Joe Allbaugh, šéf kampaně 2000 George Bushe mladšího, a Lanny Griffith, který pracoval pro George Bushe staršího. Allbaugh byl navíc do března mužem číslo jedna Federální agentury pro nouzové řízení. Exúředníkazlatokopa a Bushova hlavního volebního manažera jistě současná administrativa USA nezavrhne.

Každý ví, jak je na tom proslulá společnost Halliburton. Určitě se její filiálka Kellogg, Brown and Root nespokojí s půlmiliardovou zakázkou na uhašení hořících ropných věží a na zásobování amerických okupačních jednotek. To by pak byl viceprezident USA Dick Cheney od října 1995 do srpna 2000 generálním ředitelem Halliburtonu skoro nadarmo...

Trapná to role pro jakýkoliv stát, když zlatokopy chrání a postrkuje, ba dokonce ze svého lůna vysílá. Trapná je i role malého státu, jenž obyčejné zlaté horečce dělá humanitární či administrativní svatozář. Ale jakou jinou roli vlastně dostala v Iráku OSN?

Komentáře tisku se věnují zejména problémům ve zdravotnictví

PRAHA 18. října (ČTK) - Ústředním tématem komentářů dnešního tisku jsou problémy s financováním nemocnic. Hejtmani, kteří přijeli v pátek upozornit na špatný stav poslance, tvrdí, že nebudou-li dluhy zdravotnických zařízení do konce roku uhrazeny, nemocnice se dostanou do vážných potíží. Z dalších témat se deníky věnují například zapůjčení policejního vrtulníku delegaci jihokorejské automobilky Hyundai či úmyslu ministerstva kultury vyvlastnit některé objekty v ratibořickém Babiččině údolí.

Mladá fronta Dnes (MfD) píše, že vlády až dosud utíkaly z každé krize ve zdravotnictví pohodlným způsobem, a to poskytnutím dalších peněz. "Manévr je to drahý, neúčinný a hlavně nekonečný," podotýká autorka glosy. Dodává, že toto "perpetum mobile" zastaví jen reforma zdravotnictví. Podle komentátorky by však měla být "spíše velkou než malou revolucí". "Jen rušit a šetřit nestačí, nemá-li být ohrožena dostupnost péče," zdůrazňuje. "Ale slabá vláda to nedokáže," končí skepticky.

“Nechybí vůle, nýbrž návod, jak dát zdravotnictví do pořádku. A pak potřebné kompetence," vypočítávají v souvislosti s tématem zadlužených nemocnic dnešní Lidové noviny (LN). Podle deníku však spolehlivý recept na fungující zdravotnictví neznají nikde na světě. "Stoprocentně lze říci pouze to, že současná ministryně na to nestačí. V tom mají hejtmani, odboráři i lékaři pravdu, jakkoli ani oni sami žádnou alternativu nepředkládají," podotýká komentátor LN.

Tentýž list si všímá také čtvrtečního výletu představitelů jihokorejské automobilky Hyundai policejním vrtulníkem. Zástupcům firmy, která uvažuje o tom, že v Žatci na Lounsku postaví továrnu na výrobu malých aut, ho na žádost ministerstva průmyslu a obchodu poskytlo ministerstvo vnitra.

Motivace ministra Milana Urbana je podle listu chvályhodná, nastavuje však dvojí měřítko. "Bude teď policejní vrtulník k dispozici všem potenciálním investorům? Asi ne. A policie tu není od toho, aby zdarma poskytovala letecké služby soukromým podnikům," konstatuje. Dodává, že se o korejskou delegaci měla postarat agentura CzechInvest, která dostává od vlády peníze i na to, aby pronájem vrtulníku zaplatila.

MfD se také pozastavuje nad úmyslem ministerstva kultury vyvlastnit kvůli zanedbání péče několik památkových objektů v Babiččině údolí v Ratibořicích na Náchodsku. Památkové objekty, o které jde - především Panklovna, Panský dvůr a Panský hostinec - leží u ratibořického zámku a jsou známé z knihy Babička Boženy Němcové. Ministerstvo již odeslalo v souladu s památkovým a stavebním zákonem dopis na úřad Královéhradeckého kraje s podnětem, aby podnikl potřebné kroky k vyvlastnění.

Podle MfD si ministr kultury Pavel Dostál uchystal past sám na sebe. "Zdevastovaná je naše země dost a všude. Všude take působil nějaký román, báseň, symfonie, šlápota umělce, stopa kultury. Má to ministr všechno vykoupit?" ptá se list.

Právo píše o tom, že ministr zahraničí Cyril Svoboda nedávno přiznal pravý smysl vyslání české sedmé polní nemocnice do jihoirácké Basry, když v rozhovoru pro BBC zpochybnil její efektivnost. "Ano, v době reformních škrtů v deficitním rozpočtu je tohle přepych. Jenže o výraznou a účinnou lékařskou pomoc pro Iráčany přece vůbec nešlo!" upozorňuje autor poznámky. Svoboda podle něj otevřeně přiznal, že cílem vyslání nemocnice bylo politicky demonstrovat, že Česká republika je srozuměna s vojenskou akcí spojenců.

Zájemci o kontrakt v Iráku najdou kontakt na stránce MZV ČR

BAGDÁD/PRAHA 15. října (ČTK) - České ministerstvo zahraničí na své internetové stránce týkající se Iráku brzy zveřejní kontakt, na němž budou moci české firmy přímo v Iráku usilovat o kontrakt a zapojit se do obnovy země. Po dnešních jednáních se zástupci civilní právy Iráku a iráckého ministerstva zahraničí to ČTK řekl náměstek ministra zahraničí pro bezpečnostní politiku Jan Winkler. Hlavním smyslem jeho současné cesty v Iráku je ověřit potřeby Iráčanů v oblasti bezpečnosti.

Česká republika se podle Winklera do práce na obnově Iráku zapojí prostřednictvím vyškolení několika iráckých policistů, kteří pak budou v Iráku školit své spolupracovníky, a právníků, kteří budou pracovat na textu nové ústavy. Školení se bude konat jak v ČR, tak v Jordánsku, kde se připravují iráčtí policisté a vojáci.

České podniky mají údajně největší šanci získat kontrakty v oblasti vodních zdrojů a energetiky.

Podle Winklera správa Iráku sice pomalu, ale zjevně přechází do rukou Iráčanů. Očekává, že vzhledem ke složité struktuře irácké společnosti bude největší problém dohoda o nové ústavě.

Winkler nevidí problém v zabezpečení Čechů v Iráku, ale přiznal, že v Bagdádu vzniká kolem objektů civilní správy a hotelů se zahraničními hosty bezpečnostní zeď, kterou srovnal s berlínskou.

"I když počet útoků v Iráku statisticky roste, jejich účinnost je stále menší," řekl Winkler. Zákaz nočního vycházení, který z bezpečnostních důvodů platí od 11. hodiny večerní, bude zřejmě o ramadánu, tedy koncem října, posunut na půlnoc a postupně rušen.

Česká vláda na obnovu Iráku vyčlenila 520 milionů korun, z nichž 80 procent získají velké podniky. Ještě letos bude na projekt uvolněno 120 milionů korun. Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) dnes stanici BBC řekl, že se už od ČR další peníze pro Irák teď očekávají.

"Česká republika se velmi angažovala v celém procesu v Iráku a teď od nás nejsou požadovány žádné další peníze," řekl na téma dárcovské konference, která se bude konat 23. a 24. října v Madriru. Výdaje v budoucnu ale nevyloučil. "Bude záležet na našem rozpočtu, na politickém rozhodnutí," podotkl.