Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor Interview BBC

Předseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Kalousek volá po dalším zpřísnění vyplácení nemocenské a sociálních dávek.

S blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie se čím dál častěji nabízí otázka, kdy Česká republika vstoupí do eurozóny, tedy do prostoru, ve kterém platí jednotná evropská měna euro. Členka Bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová k tomu říká:

Miroslav Kalousek ve studiu BBC

Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady České národní banky (zvuková ukázka): Nadále platí to naše doporučení, které se v materiálu tedy promítá do návrhů strategie přistoupení České republiky k eurozóně ve formulaci, že k eurozóně by bylo dobré přistoupit, jakmile pro to budou vytvořeny ekonomické podmínky.

Konstatuje členka Bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová. Česká vláda společně s centrální bankou vypracovala materiál o strategii země týkající se přijetí jednotné evropské měny. "Česká republika by mohla přijmout euro nejdříve v letech 2009 - 2010," stojí ve společném dokumentu. Podmínkou pro přijetí eura je však ozdravění veřejných financí a další reformy. Nejen o tom bude následujících třicet minut.

Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, poslanec KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den. Děkuji za pozvání.

Co si Miroslav Kalousek jako člověk, který v dolní parlamentní komoře schvaluje zákony, myslí o zákonech, které se nedodržují?

Tak zákony se mají dodržovat. Já samozřejmě vím, kam míříte. Zákon o státním rozpočtu je vlastně exekutivní norma povýšená na zákon, ale samozřejmě i ten by se měl dodržovat.

A co když se nedodržuje?

Pak je třeba ptát se, proč, jestli vláda porušila některé závazné ukazatele, jestli se chovala jinak, než jí ukládal zákon, anebo jestli se tak nechovala. Já si myslím, že v tomto případě se tak nechovala.

To znamená, že ...

Neporušila zákon.

... neporušila zákon. Proč?

Mimořádné výdaje, o které byl navýšen schválený deficit, deficit byl schválen ve výši sto jedenáct miliard, tak byly zvýšeny o dvě základní platby, byla to jednak ona nešťastná platba za CME na základě prohrané arbitráže, a pak to byla půjčka od Evropské investiční banky na likvidaci následků povodní. Obě dvě tyto platby byly řádně schváleny Poslaneckou sněmovnou s tím, že o tyto platby se zvyšuje povolený deficit na ten rok. To znamená, byl to zákonem schválený deficit, nebo zákonem povolené navýšení deficitu.

Ovšem bavíme se, pro posluchače tedy, o státním rozpočtu na letošní rok. V Poslanecké sněmovně byl schválen schodek ve výši sto jedenácti miliard korun, na konci září se schodek letošního státního rozpočtu vyšplhal na osmdesát miliard a ministerstvo financí, které ještě v září odhadovalo letošní deficit na sto dvacet osm miliard, včera svůj odhad zvýšilo o další čtyři miliardy na bezmála sto třicet dvě a půl miliardy korun. To znamená, že tam je zvýšení odhadu deficitu státního rozpočtu během jednoho jediného měsíce o další čtyři miliardy. To vám neprojde, to nemůžete zdůvodnit, že to je arbitráž o CME.

To je vládní návrh, takže myslím si, že ...

Vy jste vládní poslanec.

... by se měla zodpovídat vláda ve sněmovně. Já nemám dost informací v tuto chvíli, ale jsem téměř přesvědčen z těch čísel, které vy citujete, že ministerstvo financí zvyšuje tento odhad deficitu na základě neplnění některých příjmů. Deficit je bilance mezi příjmy a výdaji. Vláda samozřejmě nesmí ty výdaje zvýšit nad zákonem schválená čísla. Jestli plní, nebo neplní příjmy, to samozřejmě velmi záleží na vývoji ekonomiky v této zemi, jestli se skutečně odvíjí podle odhadu, na který byl ten model rozpočtu nastaven. Předpokládám, že ministerstvo financí očekává nižší výběr některých daní, pravděpodobně daní z příjmu, než původně očekávalo, a tam pravděpodobně dochází ke zvýšení té prognózy. Ale je to prognóza, já si vzpomínám na celou řadu prognóz, které pak na závěr roku byly velmi překvapivě skutečnými čísly korigovány, takže o skutečných číslech můžeme hovořit až nad státním závěrečným účtem roku 2003 ...

Ovšem nebyl by to první státní závěrečný účet, kdy vláda, lidově řečeno, přešvihla schválený zákon o státním rozpočtu. Vám nevadí jako předsedovi rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, že skutečně v případě, že se vláda nebude chovat úsporně a bude překračovat rozpočty, tak není v České republice sankce? Vždyť to, svým způsobem to znevěrohodňuje vás jako Poslaneckou sněmovnu.

Samozřejmě, že mi to vadí, ale snažil jsem se vysvětlovat vám i posluchačům, že jedna věc je překročit výdaje zákonem stanovené a tím vědomě, vlastním rozhodnutím porušit zákon, a trochu jiná věc je, když příjmy, které jsme předpokládali naplnit, se nenaplní, jako když vy zcela jistě ve svém rodinném rozpočtu počítáte s odměnou a zaměstnavatel vám ji nedá. Rozpočet ...

Já s odměnou nepočítám, a to je, a teď jsme, pane předsedo, počkejte ...

Rozpočet na budoucí rok, každé přirovnání kulhá, rozpočet na budoucí rok je nějaký model vývoje ekonomiky odhadovaný na podzim jednoho roku na celý příští rok. Samozřejmě, že ten odhad má různou míru přesnosti. Jestliže byl ten odhad příliš optimistický, dnes příslušné výběry daní nejsou na takové úrovni, jaké by měly být. Proto pravděpodobně je prognózován vyšší deficit. Abych vás ale uspokojil, samozřejmě, že mi to vadí, samozřejmě, že by to být nemělo, jsem ...

A co s tím budete dělat jako předseda rozpočtového výboru?

... jsem dokonce znám větou, že je chyba, že politická bitva se svádí o návrh rozpočtu, nikoliv o státní závěrečný účet, kde se má vláda zodpovídat, jestli základní parametry skutečně dodržela, nebo nedodržela. My vstupujme do reformního období, rozpočet na rok 2004 už je v rámci schválené reformy, schválených nepřekročitelných limitů, a pokud by v příštím roce se prognózy vyvíjely podobným způsobem, já osobně bych trval na regulaci už během rozpočtového roku. Kdyby se neměly naplňovat plánované příjmy, musely by se proti nim vázat výdaje a vláda by musela hledat úspory během roku.

To znamená, pokud by se podobná situace opakovala, které jsme nyní svědky, tak vy jako předseda rozpočtového výboru budete trvat na tom, aby došlo ke seškrtání výdajů?

Ano, říká se tomu regulace a během rozpočtového roku, když se příjmy nevyvíjí takovým způsobem, jak předpokládá model zákona o státním rozpočtu, tak by měla vláda tomu přizpůsobit i výdaje, a tu část výdajů, která odpovídá té části nenaplněných příjmů, vázat a neutratit.

Když se ještě zaměříme tedy na rok letošní, jak bylo řečeno, ministerstvo financí rostoucí schodek zdůvodňuje novými neočekávanými výdaji, platba deseti miliard korun CME a jednorázová čtyřmiliardová půjčka od Evropské investiční banky na odstranění škod z loňských povodní. Kromě neočekávaných výdajů se státu také příliš nedaří vybírat daně z příjmu právnických a fyzických osob. Stát tak musí letos častěji vracet zálohy na daních, protože mnohé podniky mají horší hospodářské výsledky. Předseda poslaneckého klubu ODS a stínový ministr financí Vlastimil Tlustý zvyšující se schodek kritizuje.

Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS, stínový ministr financí (zvuková ukázka): Ačkoliv si tato vládaní koalice na návrh její vlastní vlády schválila pro letošní rok, rok už tak dost strašidelných a šílených sto jedenáct miliard korun, že bez jakéhokoliv pokusu o vysvětlení a už vůbec bez jakéhokoliv pokusu o zásah, je konstatováno, že prostě realita bude jiná a ten deficit nebo dluh teda, raději bude v letošním roce o, jak se tak dívám, sedmnáct miliard větší.

Na adresu současné vlády stínový ministr financí a předseda poslanců ODS Tlustý ještě v rozhovoru pro BBC říká:

Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS, stínový ministr financí (zvuková ukázka): V normálních státech normální vlády respektují svůj vlastní zákon, a to je zákon o státním rozpočtu, a vyvíjí-li se reálná situace během roku jinak, tak prostě přesouvají výdaje tak, aby splnily svůj vlastní zákon, zákon číslo jedna, pro hospodaření. U nás sociální demokracie tuhle tradici mění a naznačuje, že to jsou všechno orientační čísla a že směrem do dluhů se dá cokoliv měnit a prostě jenom říct: "Stalo se, reagovat nebudeme." Takže, že by měla vláda reagovat, o tom není pochyb.

Předseda poslanců ODS, stínový ministr financí Vlastimil Tlustý. Není podle vás tedy nyní důvod vládu zavázat k tomu, aby přeci jenom seškrtala některé výdaje v letošním státním rozpočtu, když se ta prognóza nevyvíjí příliš optimisticky?

Tak především bych chtěl říct, že je škoda, že si na tato slova pan Tlustý nevzpomněl v dobách, kdy byl vládním poslancem. Já si myslím, že by to mělo smysl, kdyby v tuto chvíli bylo možné učinit škrty tam, kde by byla snížena aktuální spotřeba. V tuto chvíli na konci září letošního roku by bylo možné udělat aktuální škrty pouze v odložené spotřebě, nebo spíš v odložených investicích, zpomalit některé investice typu výstavba dálnic, silnic. Všechny tyhle zásahy by na ekonomiku měly dopad spíše negativní, nevedly by k ničemu. Možná by trochu lépe, možná by trochu vylepšily onu aktuální účetní bilanci pro konec roku 2003, zcela určitě by měly negativní dopad na ekonomiku, protože ta opatření, která se snažíme dělat v těch oněch reformních zákonných krocích, mají prostě své zpoždění. Já jsem přesvědčen, že je potřeba propustit desetitisíce úředníků, jsem přesvědčen, že je potřeba změnit celou řadu zákonů o sociálních transferech, ale to nezměníte ze dne na den, tam je vždycky nějaké zpoždění.

To znamená, že kdyby se škrtalo například, více se propouštělo, redukovala se ministerstva, redukovaly se státní orgány ...

Když byste teď okamžitě propustil deset tisíc úředníků, tak byste naopak navýšil ten aktuální výdaj, protože byste jim musel vyplatit odstupné. Oni se samozřejmě budou muset propouštět, ale měli by se propouštět v té stanovené časové ose, kterou předpokládá reforma.

Není to příliš málo, časová osa tří let a jenom třicet tisíc úředníků, na to, když si vezmete, že v České republice můžeme hovořit o statisících úřednících, kteří pracují za peníze daňových poplatníků a že do této části jde sto miliard, sto miliard?

Je otázka, jestli to není příliš málo, nebo naopak není příliš hodně, je samozřejmě na místě. Reforma je o dvě stě osmdesáti miliardách, které neušetříme, které, pardon, které neutratíme, pokud reformu zrealizujeme. Mně se to zdá málo, já bych si přál víc. Respektuji ale, že partneři na druhé straně stolu, těm se to zase zdálo mnoho a přáli si méně.

Podle vás ještě není možné dále pracovat na tom, aby strany vládní koalice více reformovaly nabobtnalý byrokratický aparát a nepropouštěly ...?

Nejenom možné, je to naopak nutné. Já doufám, že jste zaznamenal prohlášení stran vládní koalice, které, když se dohodly na tomto prvním kroku, který je strašně důležitý v tom, že to je jasný projev vůle po devíti letech se snažit změnit trendy vývoje veřejných rozpočtů, ten projev vůle je důležitější než aktuální počet miliard, tak také řekly, že budou pokračovat ...

Jaká je vaše představa? Ministr financí hovoří o redukci počtu státních úředníků a zaměstnanců veřejné sféry o třicet tisíc do roku 2006. Jaká je vaše představa prohloubení tohoto čísla?

Nezlobte se, já bych nerad, aby reforma veřejných financí byla, stála a padala s tím, kolik se propustí úředníků ...

Ne, já jsem uvedl jeden příklad, který není nepodstatný. Odpovězte, prosím, na otázku.

Třicet tisíc úředníků je dvouprocentní snižování celkového objemu mezd, já si myslím, že tato rychlost by mohla být minimálně dvojnásobná, ale určitě si nemyslím, že by to tedy bylo šedesát tisíc úředníků, ale že ti, kteří ..., že by jich mělo být propouštěno o něco více a ti, kteří by zůstali, by měli o něco vyšší platy.

V Poslanecké sněmovně leží vládní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Vláda předkládá sněmovně rozpočet se schodkem sto patnácti miliard korun českých. Vy tedy dáváte jako předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, pokud nebudou mimořádné výdaje dané nějakými zákony, které de facto legitimizují i poslanci, to znamená, že schodek nezvyšuje pouze vláda, ale i poslanci zákony, jak jste sám řekl, vy dáváte ruku do ohně za to, že se nestane to, co naznačují aktuální čísla, že příští rok bude schodek skutečně sto patnáct miliard korun, i kdyby čert na koze jezdil?

Dát ruku do ohně bych za to mohl jedině tehdy, kdybych byl předseda vlády a byl si jist většinou v Poslanecké sněmovny. Já vám můžu dát ruku do ohně za to, že kdyby rozpočet na rok 2004 se vyvíjel v oblasti příjmů jinak než předpokládá tento návrh, tak jako předseda rozpočtového výboru udělám všechno pro to, aby během roku došlo k efektivní regulaci, aby příslušná část výdajů byla vázána, aby ten konečný schodek skutečně nebyl vyšší. Byl bych rád, když mluvíte o schodku ve výši sto patnácti miliard, abychom ho uměli rozdělit na dvě části, na tu část, kterou vláda skutečně utratí, a na tu část, kterou vláda bude muset zaplatit za ty peníze, které už byly utraceny. Takže ten schodek je pro ty peníze, které bude mít vláda k dispozici, ve výši pouze osmdesáti tří miliard, ten zbytek jsou peníze, které byly v minulosti utraceny a v letošním roce budou teprve zaplaceny, a to je ztráta konsolidační agentury a garance, které stát přijal za některé podniky, v tomto případě za Aero Vodochody.

Říkáte to hezky, jako byste byl členem US-DEU, protože ti mají ve svém usnesení celorepublikového výboru, že schodek musí být nižší než sto miliard, jinak nepodpoří státní rozpočet.

Nestrašte mne, nikdy jsem nebyl a skutečně nikdy nebudu členem US-DEU. Říkám to proto, aby bylo zcela jasné, co vláda utratí v příštím roce a kdybychom ten deficit chtěli snížit tak, abychom spořili, museli bychom spořit v oněch osmdesáti třech miliardách, kdybychom snížili ztrátu konsolidační agentury, neuspořili bychom nic, jenom bychom řekli, že to zaplatíme jindy.

Když se díváte na státní rozpočet na rok příští, který už máte před sebou a je v Poslanecké sněmovně, přijde vám model příjmů tak realistický, aby nedocházelo k tomu, k čemu dochází nyní, že výběr daní právnických a fyzických osob je nižší než ten model původně předpokládal, to znamená, je realističtější konstrukce státního rozpočtu na rok příští od rozpočtu letošního roku?

Ta konstrukce se opírá o některé analýzy, o výstupy z Českého statistického úřadu, z České národní banky a z analytického pracoviště ministerstva financí. Já samozřejmě nemám žádné jiné informace, než výstupy z těchto pracovišť a ten model se realisticky opírá o tyto výstupy. Ale zda výstupy ze srpna a září roku 2003 budou stoprocentně odpovídat realitě srpna a září roku 2004, za to vám skutečně nikdo seriózní ruku do ohně dát nemůže. Je tam vždycky určitá míra rizika, že ta skutečnost se bude vyvíjet trochu jinak než je ten předpoklad.

Dodejme další fakta. Zadlužení českého státu se od roku 1998 ztrojnásobilo a letos se celkový dluh veřejných financí přiblíží půl bilionu korun českých. A nyní odhad, hlavní analytik Raiffeisenbank Ivo Nejdl v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář naznačuje, že v roce 2007 může Česká republika vykázat dluh jeden bilion korun českých. Podobně mluví i předseda poslaneckého klubu ODS, stínový ministr financí Vlastimil Tlustý.

Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS, stínový ministr financí (zvuková ukázka): Těchto pět set miliard korun nového dluhu reprezentuje ve všech rozpočtech donekonečna, do budoucna úroky z dluhů, které z toho vyplývají. Vláda si musí půjčovat, stejně jako každá domácnost a vláda musí platit úroky. Pokud se nemýlím, úroky z pěti set miliard korun budou někde v prostoru dvaceti pěti miliard ročně. Pokud si představíme, já bych prosil, aby si to posluchači zkusili představit, že každý další rok po odchodu Špidlovy vlády se dvacet pět miliard korun bude vydávat ze státního rozpočtu pouze na úroky, že to jsou peníze, které spolknou a nahradí všechny priority, které si umíme představit. Za dvacet pět miliard korun místo toho, aby se platily úroky, by se daly stavět nejenom dálnice, dalo by se investovat do škol, do zdravotnictví, daly by se mimochodem zvyšovat platy, dalo by se leccos.

Předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Také podezírá koaliční vládu, že chce předat resort financí totálně rozvrácený a že příští ministr financí v roce 2006 bude mít svou funkci za trest.

Víte, já bych si samozřejmě přál, aby vláda Vladimíra Špidly byla podstatně razantnější v reformních krocích, ale to, co jsme teď slyšeli, to bylo prostě totálně nefér ...

To znamená, pětadvacet miliard ...

Ale ne. Samozřejmě, že ta čísla odpovídají, ale to, co jsme teď slyšeli, bylo totálně nefér. My všichni, kteří pracujeme ve veřejných rozpočtech, víme, že od roku 1993 byly ty systémy deficitní, víme, že se neustále otvírají nůžky mezi příjmy a výdaji a že jde o ty trendy, které buď budou tímto způsobem pokračovat a pak skutečně hrozí dluhová past, nebo se pokusíme ty trendy zlomit. Co dělala politická strana pana Tlustého celá ta léta, kdy nenašla sílu a odvahu k tomu, aby ty trendy byly změněny? Někteří z nás, kteří vyžadovali reformu už v letech 1997, 1998 se cítili jako volající na poušti. Teď poprvé vláda udělala krok, který sám o sobě samozřejmě není dostatečný, ale poprvé za deset let je to jasný systémový pokus o zlom těchto trendů. Já pevně doufám, že další kroky budou pokračovat a že se podaří ty trendy ve střednědobém čase uspořádat mezi pravidelné, vyrovnané příjmy a výdaje. Současná situace je taková, že není katastrofální výše dluhu, katastrofální je rychlost toho zadlužování. My musíme zastavit tempo zadlužování, pak se můžeme bavit o tom, co budeme dělat s tím dluhem.

Můžete velmi stručně odpovědět na otázku, zda ta první fáze reformy, která prošla Poslaneckou sněmovnou, je natolik dostatečný zlom, aby nedošlo k pádu do dluhové pasti, je to dostatečně velký zlom, ano nebo ne?

Ne. Pokud by se neudělalo nic jiného, než to, co teď prošlo Poslaneckou sněmovnou, tak jsme si pouze cestu do dluhové pasti prodloužili, prostě jenom jsme zbrzdili pád. Další ...

O kolik let vaším odhadem?

Ne, nezlobte se, to závisí na celé řadě spousty faktorů. Nechtějte po mně, abych vám řekl, že kdybychom neudělali nic, takže jsme v pasti za šest let, což tak asi byl můj odhad, že teď jsme to zbrzdili a prodloužili ...

O dva roky?

Ne, to skutečně, to by nebyla seriózní odpověď. Prostě zbrzdili jsme pád a samy o sobě tyto kroky nestačí k tomu, aby dlouhodobě stabilizovaly veřejné rozpočty, nestačí ...

To znamená, dluhová past stále hrozí po první fázi?

My jsme ji v tuto chvíli významně oddálili. Je to poprvé, kdy to někdo udělal. Protože jsme jasně prokázali politickou vůli, že další kroky budou následovat, tak pevně věřím tomu, že dojde ke stabilizaci veřejných rozpočtů a že v onom horizontu 2010, já bych si to samozřejmě přál mnohem dřív, ale to tempo je nastaveno tak, že dřív to nejde, že v onom horizontu 2010 budou veřejné finance v tak dobrém stavu, že budeme moci přistoupit k měnové unii.

Hovoříte o měnové unii, tedy o eurozóně. Na světě je strategie přistoupení České republiky k eurozóně, kterou společně vypracovaly Česká národní banka a vláda. Členka Bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová k postupu přijetí jednotné evropské měny v rozhovoru pro BBC říká:

Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady České národní banky (zvuková ukázka): Nadále platí to naše doporučení, které se v materiálu tedy promítá do návrhů strategie přistoupení České republiky k eurozóně ve formulaci, že k eurozóně by bylo dobré přistoupit, jakmile pro to budou vytvořeny ekonomické podmínky.

Členka Bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová. Česká republika by mohla přijmout euro nejdříve podle tohoto materiálu v letech 2009 a 2010. Podmínkou pro přijetí eura je však ozdravění veřejných financí a další reformní kroky. Co si předseda rozpočtového výboru Miroslav Kalousek myslí o tom, že tento termín, vezmu-li rok 2009, jako ten ...?

Já ho vidím, při tomto tempu ho spíš vidím v roce 2010. Ten 2009 nevidím příliš reálně.

Dva tisíce deset vidíte jako reálný nebo spíš za 2010?

Při tomto tempu snižování zadlužování je první reálný termín 2010, budeme-li postupovat rychleji, můžeme ten část zkrátit.

Ale co si myslíte o tom, že i rok 2009, pokud ten čas zkrátíte, řečeno vašimi slovy, je pozdější termín, než se kterým počítají Maďaři, rok 2008, a Poláci, rok 2007.

Ano, je to samozřejmě špatně, zvyšuje to jistá komparativní, jistá rizika, která prostě bude, nebo bude to komparativní nevýhoda České republiky, protože my budeme mít rizika plynoucí z kurzovních vlivů. Naši sousedé a konkurenti je mít nebudou. Je to prostě daň za toto tempo reformy. Já neříkám, že je příliš tvrdá, já říkám, že je příliš měkká.

Je podle vás reálné, že by například problematika přijetí eura Českou republikou a vstupu České republiky do eurozóny, mohla ještě přinutit vládní koalici a vaše koaliční partnery k tomu, aby ony reformní kroky byly o trochu rychlejší, aby Česká republika vstupovala do eurozóny například s Maďarskem, tedy rok 2008, nebo to je totálně nereálné?

Není to nereálné, ale museli bychom najít vůli ke skutečně zásadním úsporám, ke skutečně zásadním škrtům, protože pokud bychom chtěli přistoupit do eurozóny v roce 2008, tak nejpozději v roce 2006 by deficit veřejných rozpočtů nesměl být větší než tři procenta. Toto tempo reformy předpokládá čtyři procenta a rozdíl toho jednoho procenta znamená poměrně významné zvýšení škrtů. Reálné to je a já bych si to přál, byla to moje ...

Vidíte vůli? Je reálné, že k tomu můžete dojít, k této vůli?

Tři procenta byla moje výchozí vyjednávací pozice. V programovém prohlášení vlády je čtyři celé devět procenta, čtyři procenta je konečný kompromis. Já bych si samozřejmě přál, abychom to urychlili, ale nejsem si jist, jestli pro to je politická vůle. Já jsem velmi rád a velmi šťasten, že se nalezla politická vůle alespoň pro ty čtyři procenta, protože kdyby se nestalo nic, jak hlasoval pan Tlustý a jeho kolegové, ti hlasovali pro to, aby nebylo nic, tak by to nebyly čtyři procenta, ale osm procent a byli bychom zadluženi o dvě stě osmdesát miliard víc než budeme zadluženi, pokud toto zrealizujeme. Vždycky si musíme říct, jaká existuje alternativa.

Myslíte si, že politici, Česká národní banka a vláda jsou a předkládají veřejnosti i politikům dokument, strategii přijetí eura Českou republikou, což je především dokument ekonomický, myslíte si, že je dostatečně připravena i politická reprezentace, jaké by měly být kroky politické reprezentace k přijetí jednotné evropské měny, rozumějme referendum a podobně?

Já se domnívám, že ano. Já skutečně, co se týče přistoupení k měnové unii, ten problém vidím v dodržení oněch pěti konvergenčních maastrichtských kritérií, kde se domnívám, že čtyři jsme schopni dodržet bez problémů dnes a velký problém je to páté, to znamená, to je ono procento deficitu, které, kdyby se neměnilo, tak by také způsobilo, že bychom ohrozili i to čtvrté, to je celková výše zadlužení. Celková výše státního dluhu se dnes pohybuje kolem třiceti procent hrubého domácího produktu, maastrichtské kritérium je šedesát procent. My se k němu samozřejmě tímto tempem zadlužování prudce blížíme. Abychom ho nepřekročili, musíme tempo zadlužování zastavit.

Teď si ještě jednou dejme to téma druhé a třetí fáze reformy veřejných financí. Připomeňme si slova premiéra Vladimíra Špidly ze 14. září.

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Do konce roku 2003 předloží vláda do Poslanecké sněmovny návrhy zákonů zlepšujících podmínky pro boj se šedou ekonomikou, do konce roku 2003 bude do vlády předložena koncepce penzijní reformy, dále budou pokračovat práce na prohlubování daňových změn, bude připravena stabilizace systému zdravotní péče ve zvýšení spoluúčasti pacientů.

Prohlásil 14. září po setkání předsedů koaličních stran premiér Vladimír Špidla. Tedy, předsedo rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslave Kalousku, můžete velmi stručně odpovědět, zda je reálné, že se vy jako koaliční partneři a ekonomičtí experti stran vládní koalice dohodnete ještě při projednávání rozpočtu ve sněmovně a stihnete do roku 2003, do konce roku předložit sněmovně tyto další zákony tvořící druhou fázi?

Je reálné, abychom se do konce roku 2003 dohodli tak, aby se na základě té dohody daly zpracovat příslušné návrhy zákonů a tak, aby v první polovině roku sněmovna mohla ty zákony projednat a schválit tak, aby se promítly už do návrhu rozpočtu roku 2005. Takhle si myslím, že je to i nezbytné, protože rok 2005 musí mít ještě úspornější rozpočet než rok 2004 a bez zákonných změn to nepůjde.

Můžete velmi stručně říci, co především vy budete chtít prosazovat v té druhé fázi, co je pro vás klíčové?

Klíčové je další prohlubování úspor v oblasti nemocenské a sociálních transferů. Když to řeknu hodně lidově, není možné, aby někdo bral peníze za to, že nedělá nic, když je práceschopný ...

To znamená, že se bude ještě zpřísňovat nemocenská? Podle vašich představ by se měla zpřísňovat?

Mělo by se zamezit jejímu zneužívání, protože je zneužívána, musí se zamezit zneužívání podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek, protože jsou zneužívány. Klíčové jsou pro mne i ony avizované daňové úpravy, protože si myslím, že v tom dalším balíčku by měly být prorůstové změny, a ty prorůstové změny spatřuji zejména v tom, že se sníží odvodová zátěž na pracovním místě, což bude významný nástroj boje s nezaměstnaností a zvýší to konkurenceschopnost našich podniků.

Konstatuje předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, poslanec KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Díky za vašich třicet minut věnovaných BBC.

Děkuji. Mějte se hezky.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.