Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor Interview BBC

Občanská demokratická strana podle předsedy poslaneckého klubu Vlastimila Tlustého předloží parlamentu zákon o referendu k evropské ústavě.

Od mikrofonu vás zdraví Václav Moravec. I dnes pro vás vysíláme Interview BBC. V parlamentním studiu je předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany, stínový ministr financí za tuto stranu Vlastimil Tlustý, přeji dobrý den.

Dobrý den.

Pane předsedo, smířil jste se s tím, že z osmapadesátičlenného poslaneckého klubu občanských demokratů se stává sedmapadesátičlenný klub?

Tak, v situaci, kdy tím padesátým osmým poslancem, na kterého se nemůžeme spolehnout, který každou chvíli říká něco jiného, který je schopen se v rozhodující chvíli opít a nebýt přítomen ve sněmovně, to je stav, ve kterém by nebylo možné s ním komunikovat a cokoliv ovlivňovat, to je realita a s tou nezbývá, než se smířit.

To znamená, počítáte už pouze s padesáti sedmi poslanci poslaneckého klubu ODS?

Já samozřejmě nevím, jak pan poslanec Kott bude dále postupovat, ale to asi neví nikdo a obávám se, že to dokonce neví ani on sám.

On sám to ví, alespoň to řekl BBC. Poslanec Petr Kott, kterého vedení ODS a vedení poslaneckého klubu vyzvalo, aby se kvůli problémům s alkoholem vzdal poslaneckého mandátu, řekl BBC, že na 95 % se mandátu nevzdá. Na otázku, co znamená rezerva pěti procent, pak odpověděl:

Petr KOTT, poslanec ODS (zvuková ukázka): Každý člověk má určitou míru toho, co snese a možná, že jste si všimli, že ten mediální tlak, který je tak trochu způsoben některými lidmi z ODS, tak je poměrně hodně silný, hodně brutální a já pochopitelně mám určitý pocit, že někdy se za to nedá jít, ale já doufám, že skutečně tímto způsobem se ten nátlak už víc stupňovat nebude a myslím si, že pochopitelně mandát nesložím, pokud by se klub rozhodl, že svoje rozhodnutí revokuje.

Řekl v úterý v rozhovoru pro BBC poslanec ODS Petr Kott. Hodlá Občanská demokratická strana, řečeno Kottovými slovy, stupňovat na něj tlak a pokud ano, tak jak?

Tak, my žádný tlak nejenom že nebudeme stupňovat, ale my ani žádný tlak nevyvíjíme. To, že jsme ho vyzvali, aby složil mandát, to není žádný tlak, to je výzva vycházející z reality. On zřejmě z reality nevychází. To jsme nebyli my, kdo se opil v době rozhodujícího zasedání, to jsme nebyli my, kdo se pokoušel dodatečně tenhle nezodpovědný krok vysvětlovat nějakými pochybnostmi o reformě veřejných financí. Mimochodem, pan poslanec Kott odporuje sám sobě, on ve svých hlasováních, která předcházela tomuhle kroku, hlasoval s poslaneckým klubem. V jednom případě hlasoval svobodně, jinými slovy, nikdo na něj nikdy žádný nátlak nevyvíjel, nevyvíjí a vyvíjet nehodlá.

On tvrdí, že se bál to své stanovisko liberálnější úvahy...

Nejlepší je ta statistika z osmnácti hlasování, sedmnáctkrát hlasoval s námi, jenom jedenkrát jinak. Ani jedno ani druhé nebylo předmětem žádných jednání, nikdo mu nic nevyčítá, nikdo mu nic nevnucoval, nikdy na žádném jednání se nevyjádřil, že má jiný názor. Prostě on se pokouší dodatečně tu situaci interpretovat, to je jinak, to je jeho věc. Já, to co on říká, považuji za snad ještě větší skandál, než to původní, protože my na něj opravdu žádný nátlak nevyvíjíme a co on udělá, to je jeho věc. My také samozřejmě uděláme, co uznáme za vhodné.

Vy jste už řekl, že jste se jako předseda poslaneckého klubu ODS smířil s tím, že jste o jednoho člena přišel. Kdy jste, jako poslanec poslaneckého klubu ODS, začal pozorovat, že Petr Kott, jako poslanec vaší strany je nespokojený?

To spíš přicházeli poslanci, kteří ho viděli nejenom v době zasedání sněmovny, ale při různých jiných příležitostech a postupně sílily informace, že s alkoholem má problémy.

Kdy poprvé se objevila tato zmínka?

To těžko odhadovat. Neumím vám říct, řekl bych, že určitě několik měsíců zpátky.

Jaké ponaučení jste si, jako předseda poslaneckého klubu ODS, vzal z případu poslance Petra Kotta?

Z toho případu se žádné ponaučení brát nedá. Já nevím, co by se z toho dalo ponaučovat. Poslanecký klub nemá být mateřská školka a já odmítám jakékoliv tendence k tomu, aby se z toho mateřská škola nebo něco horšího stávalo. My prostě vsázíme na to, že jsme klubem samostatných inteligentních a rozumných lidí, kteří vědí, že jsou strůjcem svého osudu, kteří mají zodpovědnost a kteří vědí, že to, co udělají, že za to také ponesou důsledky, a to se prostě ukazuje, že poslanec Kott tohle není, a proto není žádná ztráta, že naším kolegou už nadále nebude.

Počkejte, když hovoříte o tom, že si z toho ponaučení nevezmete, dovolte, abych vám třeba přečetl otázku Josefa Pavlíka z Milevska, který se vás prostřednictvím Internetu BBC ptá, co udělá ODS pro to, aby se neopakoval případ poslance Kotta, a to nejen v případě ODS? Zajímá mě, jaké nároky na udělení a odejmutí poslaneckého mandátu hodlá ODS po tomto případě navrhnout a prosazovat?

Tak, v ODS je velmi složitá procedura, kterou se poslanec dostává do Poslanecké sněmovny a volby, ve kterých volí občané, jsou posledním krokem. Ta procedura začíná nominací z místního sdružení přes řadu sněmů, kde musí takový kandidát vystupovat, obhajovat se a musí zvítězit nad jinými kandidáty. My máme tenhle postup snad nejpřísnější ze všech politických stran. Tento případ bohužel ukázal, že i přesto je ten postup komplikovaný mnoha stupni, má řadu pojistek, tak stejně v jediném případu selhal a já si nedovedu představit, jak víc do něho zasahovat. Snad s jedinou výjimkou, ale to určitě bude předmětem diskusí, a to by byla větší kompetence výkonné rady při schvalování kandidátek a možnost do takhle zrozených kandidátů zasahovat v případech, kdy jsou nějaké pochybnosti.

Vy jste v úterý v rozhovoru pro Lidové noviny hovořil o interpretacích, které se v souvislosti s případem Petra Kotta šíří v Poslanecké sněmovně, totiž, že je možné, že s Kottem popíjeli poslanci a asistenti ČSSD, kteří se jej snažili opít. Nakolik hodnověrná vám přijde tato verze?

No, vy jste vypustil úvod a závěr. Já jsem říkal, že i kdyby takové spekulace byly pravdivé, nic nemění na faktu, že zodpovědným za ten výsledek je především a jedině pan poslanec Kott, a to, jestli mu někdo přitom naléval, asistoval, doporučoval, a tak dále, to jsou samozřejmě další okolnosti. My k tomuhle nemáme žádné důkazy. Já jsme uváděl, že tohle byly spekulace, které se objevily v té nepřehledné situaci v pátek kolem patnácté hodiny, kdy jediné faktické zjištění bylo, že Kott není přítomen a nikdo pořádně nevěděl, co se přihodilo.

Vy jim věříte, těmto spekulacím dnes?

Já říkám, že na ně nemám důkazy. Těžko je získáme ty důkazy. Takové spekulace se objevují, v tom se musí vyznat každý sám, ale hlavně další postup pana poslance Kotta ukáže, jestli to nějakou souvislost se sociálními demokraty nebo s jinými vládními poslanci mělo. To ukáže podle mého názoru další vývoj událostí, to jak se v Poslanecké sněmovně, pokud nesloží mandát, bude chovat.

Tím naznačujete to, co řekl v úterý Petr Kott v BBC, že pravděpodobně zůstane nezařazeným poslancem, který bude pravděpodobně působit v rámci US-DEU? Podle vás by v případě, že by pak působil v rámci poslaneckého klubu US-DEU, i když nechce vstoupit do US-DEU, protože se považuje za občanského demokrata, tak podle vás tato varianta, kterou Kott naznačuje pro BBC, tak by vás utvrdila v tom, že ho někdo záměrně chtěl opít?

Já znovu říkám, pokud se někdo opije, tak je to především jeho vlastní rozhodnutí, případně slabost, že tam hrály okolnosti nějaké jiné, to je těžko vydedukovatelné, ale pokud skončí v táboře vládních poslanců a ty jeho formulace, ve kterých střídá pojmy nezávislý občanský demokrat a unionista, samy naznačují, že je to velmi nepřehledné. Já se prostě řídím fakty, a ta fakta ukážou, jestli to bylo nastartování procesu, na jehož konci se z pozičního poslance stal vládní poslanec.

Přejete US-DEU případný vstup Petra Kotta do poslaneckého klubu?

To je svobodné jejich rozhodnutí. Já si umím představit, že tahle vládní koalice by vzala zavděk i takovým poslancem, jako je pan poslanec Petr Kott.

Petr Kott řekl BBC, že se mu už ve čtvrtek 25. září 2003 nelíbilo, jakým způsobem se poslanci ODS chovali při jednání o vyslovení nedůvěry vládě.

Petr KOTT, poslanec ODS (zvuková ukázka): Já si myslím, že pro ODS tahle událost bude mít celkem katarzní roli, i když nepředpokládám a nemyslím si o své osobě, že zásadně ovlivním další směřování ODS, ale myslím, že určitá diskuse by se měla v ODS odehrát a že by ODS skutečně měla přehodnotit některé své postoje. Taková ta, já nechci říkat nenávist, to ne, to slovo se mi nelíbí, ale ta netolerantnost k určitým krokům té vládní koalice, i když já říkám, že jsem přítelem této vládní koalice a jsem přesvědčen, že pokud zůstanou ve sněmovně, jak doufám, že ano, tak na mém hlasování bude vidět, že jsem skutečně liberální politik, ale ta nekonstruktivnost je jedna stránka věci a takové to chování v té sněmovně. Mně je něco vyčítáno, ale chování někdy opravdu příliš militantní na můj vkus.

Řekl v úterý v rozhovoru pro BBC poslanec ODS Petr Kott. Je předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý ochoten připustit, že chování ODS v opozici je příliš militantní a Kottovi se nelíbí?

Já k tomu řeknu jediné. Já rozumím tomu, že pan poslanec Kott vsadil na to, že vysvětlí nevysvětlitelné politikou a já tohle považuji za ještě větší skandál, než to, že se opil. Já myslím, že je naprosto jasné, že on hledá dodatečné vysvětlení pro svou opilost a obviní teď kohokoliv z čehokoli a na každého nalepí známky, které se mu zamane. Já dokonce rozumím některým médiím, které ho včera chválily jako dobrého revolucionáře a pochopil jsem z toho, že pro některé politiky a pro některá média je opilý, U Šnelů sedící poslanec ODS meditující o ODS a reformě veřejných financí lepším poslancem, než poslanec ODS, který sedí v poslanecké lavici a hlasuje proti téhle reformě. Já myslím, že tohle už je docela zvrácená podoba nejenom politiky, ale i diskuse kolem toho. Já už k tomu nic dál říkat nebudu.

Další téma, návrh evropské ústavy. Občanští demokraté dali ve středu ústy svého stínového ministra zahraničí a místopředsedy Jana Zahradila najevo svou nespokojenost s postojem české vlády k návrhu evropské ústavy.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda ODS (zvuková ukázka): Vláda České republiky od ukončení Konventu, tedy zhruba od poloviny června, neprojevila žádnou oficiální snahu jednat s nejsilnější opoziční stranou o nějakém případném našem vkladu do pozice České republiky na mezivládní konferenci, takže to, co vláda projedná a schválí je pozice vlády, nelze to v žádném případě považovat za společnou pozici ODS a tedy České republiky.

Středeční slova prvního místopředsedy, stínového ministra zahraničí Jana Zahradila. Pane předsedo, které návrhy chtěla ODS do vládního návrhu, lidově řečeno, protlačit?

Já bych si dovolil začít od konce, protože mám obavu, že není zřejmé, o co jde. Tím koncem je to, že v České republice bude takzvaná evropská ústava schvalována v referendu, nebo nebude. ODS říká, že má být schvalována v referendu a důvod je ten, že evropská ústava mění podobu Evropské unie, nebo pravděpodobně ji změní zásadním způsobem a ta změna, tak významná, že obyvatelé České republiky by měli souhlasit s tím, nejenom, jak už odsouhlasili, že vstupujeme do Evropské unie, ale také by měli souhlasit s tím, že se Evropská unie začíná přeměňovat na federální stát.

To je zřejmé, tedy ODS bude požadovat druhé referendum, které by se konalo k evropské ústavě?

Takže úplně na konci požadujeme druhé referendum, to je to zásadní. Předtím požadujeme...

Které návrhy jste chtěli prosadit?

Předtím požadujeme, aby vláda informovala nejenom parlament, to není to hlavní, ale veřejnost prostřednictvím parlamentu, aby řekla, co vývoji kolem evropské ústavy naše vláda říká. Jinými slovy, se kterými z těch návrhů, které se rodí v evropské ústavě, naše vláda souhlasí, se kterými nesouhlasí, jaké k nim má alternativy, to znamená, aby nám vůbec popsala výchozí situaci tak, jak bude zastávat stanovisko České republiky při jednáních. To znamená, abychom věděli, co podpoří, co nepodpoří, co se pokusí sama prosadit, a aby až ta jednání skončí, abychom také viděli, co z toho se podařilo, či nepodařilo. To, co vy se ptáte, co my bychom do toho vkládali, to předbíháte událostem. My napřed potřebujeme vědět, co vláda bude prosazovat, s čím bude souhlasit, a co bude chtít modifikovat, a pak teprve my můžeme říkat a navrhovat, co my bychom dělali jinak.

Pojďme si poslechnout postoj vlády k mezivládní konferenci o evropské ústavě, co probrala vláda za účasti prezidenta Václava Klause ve středu. Premiér Vladimír Špidla prohlásil, že postoj vlády je jasný.

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Obecně mohu říct, že Česká republika dává přednost kvalitě před časem, to znamená, že si neklade nějaký spodní limit, do kterého by chtěla věc uzavřít, protože naším záměrem je podepsat takový text, který bude bez nejmenších pochyb v České republice ratifikovatelný.

Premiér Vladimír Špidla odpovídal ve středu i na otázku, které změny v návrhu evropské ústavy, jak ji vypracoval Konvent Evropské unie, považuje z pohledu České republiky za zásadní.

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Tam bych snad uvedl, že taková velmi důležitá otázka je, že přesuny kompetencí považujeme za nutné, aby byly ratifikovány na národní úrovni, to znamená, aby nebylo možné, že se odehrají jenom na úrovni Evropské rady, ale je tady otázka rotačního předsednictví, je tady otázka vážení hlasů a podobně.

Premiér Vladimír Špidla a jeho odpověď na tiskové konferenci společně s prezidentem Václavem Klausem. Tady máte, předsedo poslaneckého klubu ODS Vlastimile Tlustý, postoj vlády.

Opravdu? Já nevím tedy jak vy a jak posluchači z toho pochopili, jaký je postoj české vlády. Já jsem z toho nepochopil nic. Dokonce jsem se ani nedověděl, jestli stále ještě platí stanovisko předsedy vlády, že evropská ústava v České republice bude ratifikována právě formou referenda, což pan premiér ještě nedávno s tímto názorem souhlasil, takže já se obávám, že to byla obecná tvrzení, ve kterých popis toho, co Česká republika při těchto jednáních prosazuje, nebyl vůbec žádný, a to tvrzení, že má přednost kvalita před časem, to je tvrzení podle mého názoru dost prázdné, protože harmonogram pro schvalování v Evropské unii je víceméně dán a myslím si, že Česká republika těžko něco změní.

To znamená, že tato teze premiéra je neplatná?

No, já bych použil termín, že je prázdná, nadbytečná, nic nevyjadřuje. Harmonogram je dán, já bych spíš očekával, v čem ta kvalita podle pana předsedy spočívá.

V Dobříši se sešli premiéři země Visegrádu, kteří konstatovali, že čtyři státy chtějí velkou evropskou komisi nebo zachování rotačního předsednictví v radách ministrů. Ani tento požadavek vám nepřijde blízký?

Tak, teď ovšem mluvíte jménem někoho jiného, než naší vlády a my bychom právě chtěli vidět, jestli tohle je i názor naší vlády. Prostě my si myslíme, že má-li se Česká republika vzdát části svých kompetencí a převést je do Bruselu tak, že by česká veřejnost měla přesně vědět, které kompetence to jsou, a také by měla vědět, jaký je na to názor české vlády a co v tom Bruselu jménem našich občanů bude pan předseda vlády Špidla a ministr zahraničí říkat.

Co si slibuje předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý od mimořádného jednání sněmovny, které se uskuteční v úterý právě kvůli návrhu evropské ústavy?

Tak, já si od toho slibuji právě to, co jsem říkal, a to jsou informace. Informace o tom, s čím odjede naše delegace k jednání, co tam bude prosazovat, s čím bude souhlasit, s čím nebude souhlasit. Jaké alternativní návrhy přednese, prostě očekáváme, že ti, kteří někam jedou našim jménem jednat, nám řeknou, s čím tam jedou.

Nemýlím-li se, tak to zasedání Poslanecké sněmovny bude po mezivládní konferenci, která se koná?

To je smutný důsledek toho, že právě vládní koalice odmítla zařadit bod, ve kterém by tyto informace byly poskytnuty. Zařadit bod na schůzi, která se konala minulý týden a my jsme právě žádali, aby ty informace byly poskytnuty včas. Souhlasím s vámi, že je to trošku...

Zbytečné.

Ne, zbytečné, ono je lepší dostat informace pozdě než vůbec, ale my jsme neměli žádnou jinou možnost, jak si tyhle informace vynutit, než svolat mimořádnou schůzi.

Předpokládáte, jako předseda poslaneckého klubu ODS, že budete chtít navrhnout jako ODS usnesení, že by se v České republice kvůli návrhu evropské ústavy mělo konat referendum, jak jste řekl, což je principiální postoj ODS?

Tak, cesta k návrhu na podání návrhu o referendu ta nemusí nutně vést přes takovéhle usnesení. My určitě tenhle názor vyjádříme, přesněji řečeno zopakujeme, protože ho říkáme stále do kolečka. A co navrhneme za usnesení, tak to hodně ukáže průběh té diskuse, naše usnesení se nerodí před jednáním, ale až na něm, podle toho, jaké informace se dovíme.

Je ale podle vás pravděpodobné, že takové usnesení by ODS mohla předložit?

Že bychom navrhovali usnesení, ve kterém bychom opakovaně říkali, že si přejeme jako správné řešení ratifikovat, jak řekl pan předseda vlády, evropskou ústavu formou referenda. To by byla deklarace, která je možná, není nezbytná. Jestli k takovému kroku sáhneme, opravdu neumím říct, ale to není jádro problému. Jádro problémů jsou ty informace, o kterých jsem mluvil.

Uvažujete také o tom, že by, nebo pracujete v ODS na tom, abyste předložili později Poslanecké sněmovně paragrafované znění takového zákona o referendu, týkající se právě evropské ústavy?

Ano, a to je návrh zákona, který by byl velmi podobný jednoúčelovému referendu, které už proběhlo právě pro vstup České republiky do Evropské unie, takže ten návrh je v zásadě připraven, tam by se pouze změnila otázka.

Kdy předloží poslanci ODS Poslanecké sněmovně návrh tohoto zákona?

Tak, určitě tak, aby ten proces schvalování mohl proběhnout, a aby pro okamžik, ve kterém by takové referendum bylo potřeba, aby proběhlo, aby ten zákon byl připraven.

To znamená, to je kdy?

To je snadno dopočitatelné z jednotlivých lhůt, ve kterých probíhá schvalování nejenom u nás, ale i v Senátu, podepisuje prezident, to se odpočítává od konce, takže je to v podstatě dáno okamžikem, ve kterém by takové referendum muselo proběhnout a pozpátku odpočítané lhůty říkají, ve kterém dni musí být takový návrh podán.

Počítám-li dobře, listopad?

Určitě ještě do konce letošního roku.

Podzim v Poslanecké sněmovně bude ve znamení projednávání státního rozpočtu na příští rok. Předloží ODS alternativní návrh rozpočtu?

Tak, to určitě nepředloží a nemá to vůbec žádný smysl, aby předkládala. Naše návrhy, které jsme podávali a byly to návrhy mnohem jednodušší, byly vždycky, řekl bych, skoro symbolicky, bez jakékoliv diskuse zamítnuty. Vždycky naše návrhy byly použity jenom k odpoutání pozornosti od návrhů, které předkládá vláda. Teď proběhnuvší diskuse k takzvané reformě veřejných financí to dokonale ukázala, protože vystupující ministři i poslanci vládní koalice se vůbec nevěnovali tomu, co obsahuje vládní návrh takzvané reformy veřejných financí. Skoro všichni diskutovali a útočili na modrou šanci a my nechceme, aby se něco podobného opakovalo, protože si myslím, že předmětem diskuse má být to, co nakonec bude platit a my alternativní návrh z tohoto důvodu určitě předkládat nebudeme.

Co tedy budete dělat při projednávání rozpočtu v Poslanecké sněmovně, jako opoziční strana? Budete chtít docílit nějakých změn ve státním rozpočtu?

Já bych řekl, že my se můžeme pouze pokusit, a to po zkušenosti z loňského roku, protože jeden vládní rozpočet s touhle vládní koalicí a s touhle vládou už jsme absolvovali. Z našich návrhů, pokud si vzpomínám, žádný podstatný nebyl schválen právě proto, co jsem říkal, že vládní poslanci naše návrhy nehodnotí z hlediska obsahu, ale pouze podle autorství. Jinými slovy, oni se řídí zásadou, že všechno, co navrhuje ODS, je špatně.

Neřídí se také ODS touto zásadou ve směru k vládě?

Ne, ne, já si myslím, že ne. My jsme v diskusi vystupovali konkrétně k jednotlivým návrhům, a nechte mě prosím dopovědět, že v takovéhle atmosféře se samozřejmě pokusíme navrhnout přesuny určitých priorit, posílení určitých druhů výdajů na úkor jiných výdajů. Návrhy tohoto typu jsme podali v loni a podáme je letos stejně tak. Jinými slovy v několika těch nejmarkantnějších příkladech budeme navrhovat takovéto strukturální změny. Nicméně výsledek takových hlasování, bude-li to jako loni, tak nedává velkou naději na to, že bychom mohli uspět.

Může Vlastimil Tlustý říci konkrétnější návrhy těch změn, o kterých uvažujete?

Tak, my potřebujeme mít rozpočet na stole a vidět v něm nejenom celkovou bilanci, ale přesně to, kolik peněz má být věnováno na investice v různých resortech, jak se vyvíjí financování školství, zdravotnictví, výstavby silnic, věda a výzkum, takové ty nejsledovanější změny a teprve podle těchto ukazatelů my budeme navrhovat případné korekce, takže dopředu se předpovědět nedá. Dá se snadno odkázat na to, jak jsme to navrhovali loni a tam přesně byly návrhy toho druhu, kdy výdaje, které jsme považovali za zbytné, jsme je navrhovali přemístit na posílení investic právě ve školství, výzkumu a podobně.

Základní informace z ministerstva financí říká, že podíváme-li se na letošní státní rozpočet, tak schodek státního rozpočtu se ke konci září zvýšil na 80,3 miliardy korun ze srpnových 71,9 miliard korun. Za celý letošní rok pak ministerstvo financí předpokládá deficit ve výši 128 miliard korun. Vládní koalice, nemýlím-li se, tak navrhuje schodek rozpočtu na rok příští 115 miliard korun. Očekáváte z těch informací, které vy máte k dispozici, že tento schodek bude překročen v příštím roce?

Tak, já bych především řekl, že vy při vyjmenovávání těch čísel jste pominul fakt, že ačkoliv si tato vládní koalice návrh její vlastní vlády schválila, pro letošní rok už tak dost strašidelných a šílených 111 miliard korun, že bez jakéhokoliv pokusu o jakékoliv vysvětlení a vůbec už bez jakéhokoliv pokusu, je konstatováno, že prostě realita bude jiná a ten dluh bude raději v letošním roce, jak se tak dívám, o sedmnáct miliard větší. Já si pamatuji doby v polovině devadesátých let, kdy sedmnáct miliard korun bylo považováno za astronomické peníze a kdy, když hrozil dluh řádově tři, čtyři, pět miliard, tak se prováděly zásahy do rozpočtu, udělaly se nepopulární balíčky a podobné věci. Tady nám prostě vláda oznámí, že bez jakéhokoliv hnutí prstem zadluží tento stát o sedmnáct miliard korun...

Podle vás, vláda měla seškrtávat, protože v těch sedmnácti miliardách korun, které jsou pravděpodobně navíc, o kolik bude přesáhnut schodek za letošní rok, také jsou neplánované výdaje, deset miliard na Novu, pohranou arbitráž. Podle vás vláda měla přistoupit k razantnímu seškrtání výdajů.

Tak, já musím odpovědět tak, že v normálních státech, normální vlády respektují svůj vlastní zákon, a to je zákon o státním rozpočtu a vyvíjí-li se reálná situace během roku jinak, tak prostě přesouvají výdaje tak, aby splnily svůj vlastní zákon, zákon číslo jedna pro hospodaření. U nás sociální demokracie tuhle tradici mění a naznačuje, že to jsou všechno orientační čísla a že směrem do dluhů se dá cokoliv měnit a prostě jenom říct stalo se. Reagovat nebudeme, takže by měla vláda reagovat, o tom není pochyb.

Můžete velmi stručně říci, když jsme hovořili o schodku na rok příští, který vláda schválila v návrhu státního rozpočtu 115 miliard korun, zda podle vás bude tento schodek dodržen a věříte tomu?

Tak, vzhledem k tomu, že mě paměť nešálí, že ještě nikdy sociální demokracie nesplnila sama sebou naplánované hospodaření a vždycky nakonec udělala dluh větší, než který oznámila, tak to by byl docela průlom do téhle jejich tradice, ale vzhledem k tomu, že se nikdy z toho nic nevyvozovalo a nic nestalo, tak asi v tom nevidím nic mimořádného. Já bych při rozpočtu řekl něco jiného, na co se mě neptáte, ale co považuji za naprosto zásadní. Já myslím, že se přehlíží, že tahle astronomická čísla, jako je sto patnáct, sto dvacet osm, sto jedenáct, znamenají, že tahle vláda pravděpodobně do roku 2006 zvýší zadlužení České republiky přibližně o pět set miliard korun, odhaduji. A těchto pět set miliard korun nového dluhu reprezentuje ve všech rozpočtech do nekonečna, do budoucna. Úroky z dluhů, které z toho vyplývají, vláda si musí půjčovat stejně jako každá domácnost, a vláda musí platit úroky. Pokud se nemýlím, úroky z pěti set miliard korun budou někde v prostoru dvaceti pěti miliard ročně a pokud si představíme, já bych prosil, aby si to posluchači zkusili představit, že každý další rok po odchodu Špidlovy vlády se dvacet pět miliard korun bude vydávat ze státního rozpočtu pouze na úroky, že to jsou peníze, které spolknou a nahradí všechny priority, které si umíme představit. Za dvacet pět miliard korun, místo toho, aby se platily úroky, by se daly stavět nejenom dálnice, dalo by se investovat do škol, zdravotnictví, daly by se mimochodem zvyšovat platy, dalo by se leccos, ale...

Jak tu situaci budete řešit jako budoucí ministr financí, stanete-li se jím?

Já myslím, že to je zlý záměr téhle vlády, že chce předat veřejné finance svému nástupci v naprosto dezolátním stavu a chce mu úplně svázat ruce, protože, a já jsem to nestačil dopovědět. Já odhaduji, že dvacet pět miliard korun právě ty úroky, o kterých mluvím, že se budou muset v budoucnu každý rok platit, přibližně reprezentují celý volný prostor, který může dnes vláda svým rozhodováním vyplnit. Jinými slovy, dnes podle mého odhadu je právě dvacet pět miliard to, čím disponuje vláda, aby řekla, kde má priority a ty peníze někam umístila. Pokud tyhle peníze dopředu umístí na úroky, tak nástupce téhle vlády už moc rozhodování mít nebude, protože bude mít předurčeno, kam ty peníze má poslat a pošle je bankám na úroky z těchto dluhů, které naše dnešní vláda vyrábí.

Budete chtít být ministrem financí, jednu odpověď ano, nebo ne?

Já myslím, že je jasné, že jestli bude Špidlova vláda pokračovat tak, jak pokračuje, tak ministr financí v roce 2006 bude moci svůj post chápat jako trest.

Konstatuje předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za váš čas a přeji hezký zbytek dne do Poslanecké sněmovny.

Děkuji, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.