Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor Interview BBC

Neplacení zdravotního pojištění se má podle ředitelky Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřiny Musílkové stát trestným činem i pro zaměstnavatele, nejen pro zaměstnance.

Zubní lékaři jsou v krizové pohotovosti. Hejtmani hrozí, že na konci roku dojde k bankrotům některých nemocnic. A dodavatelé zdravotnického materiálu některým nemocnicím už dodávají jen za hotové a nikoliv na faktury. Středočeský hejtman Petr Bendl v rozhovoru pro BBC říká, že stát, potažmo vláda, pomáhá zdravotnictví tunelovat.

Jiřina Musílková

Petr BENDL, místopředseda ODS, hejtman Středočeského kraje (zvuková ukázka): Sedmnáct miliard korun činí pohledávky Všeobecné zdravotní pojišťovny za naprosté většině státními organizacemi, organizacemi, za které nese odpovědnost stát a vláda v této zemi.

Středočeský hejtman Petr Bendl. Ministryně zdravotnictví Marie Součková považuje za smutné, že některé nemocnice kvůli rostoucímu zadlužení nemají na výplaty. Vzápětí však Součková dodává:

Marie SOUČKOVÁ, ministryně zdravotnictví, místopředsedkyně ČSSD (zvuková ukázka): Ano, je to velmi nemilá situace, kdy se právě zpožďují platby pro ty, kteří zdravotní péči poskytli, ale myslím si, že kroky, které nastavuji v rámci systému, jsou kroky, které povedou k obnovení stability a k tomu, aby nedocházelo ke zpožďování.

Říká ministryně zdravotnictví Marie Součková. Nejen o problémech, ve kterých se ocitá největší zdravotní pojišťovna v České republice, bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. Vítejte poprvé v Interview BBC, hezký dobrý den.

Dobrý podvečer.

Začněme citátem z výroční zprávy Všeobecné zdravotní pojišťovny za loňský rok, cituji doslova: "Vliv narůstajících nákladů na zdravotní péči se projevoval v průběhu roku 2002 neuhrazenými závazky po lhůtě splatnosti, které postupně rostly. Konečný zůstatek závazků VZP po lhůtě splatnosti činil k 31. prosinci 2002 přibližně dva a půl miliardy korun," konec citátu. Můžete, paní ředitelko, říci, jak velké jsou ke konci září letošního roku závazky VZP po lhůtě splatnosti?

No, musíme to posuzovat buď sólo rok, anebo kumulativním způsobem i s loňským rokem.

Měli bychom to posuzovat asi kumulativně, protože nemýlím-li se, tak ony závazky k 31. prosinci byly asi také kumulativní.

Ne, byly jenom za rok 2002, ty byly dva a půl miliardy. V roce 2001 jsme skončili s nulou a jestliže další dva a půl miliardy narostlo v letošním roce, tak už z toho vidíte, že to nemůže být vinou hospodaření, ale že to je opravdu tak, jak jste citoval od začátku, rozvírajícími se nůžkami mezi příjmy, to znamená mezi tím, kolik se vybere na zdravotním pojištění, kolik se vybere zejména od zaměstnanců, protože zaměstnanci a zaměstnavatelé tvoří asi 70 % toho celého balíku, a kolik se uhrazuje za zdravotní péči. Ten rozdíl mezi zdroji a mezi výdaji činí už několik let šest procent. To znamená, o šest procent více platíme, než jsou zdroje vůbec v systému veřejného zdravotního pojištění.

Znamená to, že za prvních devět měsíců letošního roku jsou závazky po lhůtě splatnosti tak vysoké, jako byly za celý rok, za celých dvanáct měsíců?

Je to kolem pěti miliard a musím ještě k tomu uvést, že pojišťovna, nejenom naše, ale všechny pojišťovny vlastně podle vyhlášek ministerstva zdravotnictví platíme takovým zvláštním způsobem zejména ústavní péči, to znamená za lůžkovou péči v nemocnicích, že musíme platit třeba zálohy 108 %, více než v loňském roce, bez ohledu na to, jestli naše nemocnice, naši poskytovatelé odvedou péči za ty peníze. A po pololetí, teď je to teda do 30. listopadu, zúčtováváme to minulé pololetí a zjišťujeme, že třeba jsme přeplatili o miliardu, tak jako loňské druhé pololetí, tak to vypadá i teď na první pololetí. Čili my devět měsíců platíme dopředu zvýšené peníze, které potom musíme zase od nemocnic bohužel získávat zpátky.

Je ta miliarda, o níž se hodně mluvilo zhruba před dvěma měsíci, kterou když jste...

Ano, tu miliardu, kterou jsme v červnu...

...řekla, že budete chtít zpátky, byl oheň na střeše. Jak to s tou miliardou dopadlo? Budete ji chtít zpátky a je už reálné, že jste ji dostali?

My už jsme ji dostali v červnu, v červenci.

To znamená, že už ji máte i přes křik zdravotnických zařízení...?

Ano, nejde to jinak.

Když se bavíme o závazcích po lhůtě splatnosti, očekáváte jak velké závazky po lhůtě splatnosti, pokud se nic nezmění, na konci roku 2003? Co je pravděpodobné, že se objeví ve výroční zprávě?

Já musím zase ještě uvést, že lhůta splatnosti podle smluv zdravotních pojišťoven je dvacet dnů. To znamená, to je podstata rámcové smlouvy, vyhlášky o rámcových smlouvách, kterou musíme dodržovat. Dvacet dnů lhůtu splatnosti by si přál asi každý podnikatel, každý podnik, každý živnostník. A protože jak jsem říkala, ty zdroje a výdaje se liší o šest procent, tak ta podstata těch neuhrazených pohledávek je zpoždění. To znamená, že bychom nezaplatili, my vždycky zaplatíme, pouze se zpožděním, protože ty peníze opravdu nejsou. Takže naše zpoždění se pohybuje mezi 20 až 30 dny. Záleží na tom, který den ten konkrétní lékař dává fakturu, který den máme zaplatit, kdy vrcholí příjem pojistného, kdy přijde platba za státní pojištěnce. Čili každý den je to vlastně jiné.

Je to sice zajímavé, že říkáte, že pravidla, kterými se řídí VZP vůči poskytovatelům zdravotní péče, jsou taková, která nejsou běžná v rámci podnikání jako celku, nicméně jsou to pravidla, která jsou porušována tím, že se nedodržuje ona lhůta splatnosti. Původní otázka zněla, jak velkou částku očekáváte po lhůtě splatnosti na konci roku, když nyní je už kumulovaná pět miliard korun?

My jsme udělali mnohé analýzy. Já vám neumím říct přesné číslo. Znamená to nebo odvisí to od toho, kolik péče poskytnou naši smluvní partneři našim pojištěncům. Ten náš odhad je někde mezi pěti, ale může to být také osm miliard. Opravdu to znamená, nebo odvisí od toho, kolik péče budeme muset zaplatit, zda budeme muset platit další a další náklady na například položky nad rámec těch paušálů, které platíme, které víme, že už dneska za první pololetí byly překročeny více než o dvě stě milionů, protože to je náročná péče, která se hradí, čím dál draží. A bohužel naše pojišťovna má nejvíc těchto nákladných klientů, nejvíc nákladných pojištěnců, za které musíme tuto náročnou péči platit.

Když říkáte, že se to pohybuje v koridoru pěti až osmi miliard. Vzhledem k tomu, že už nyní máte pět miliard, znamená to, že reálná je částka někde uprostřed toho koridoru na konci roku?

Ta částka může být i nižší, protože určitě jste zaznamenali, že..., a vy jste to také zmínil, kolik nám dluží dlužníci, a zkouší se dělat některé kroky, které vlastně připravuje ministerstvo zdravotnictví. A někdo by mohl, a ten někdo myslíme stát, protože některé podniky se státní účastí nebo i bývalé státní prostě svoji povinnost platit pojistné nesplnily, přestože my jsme za jejich zaměstnance museli zdravotní péči zaplatit, v tom je ten paradox.

Vysvětlete ještě jednu věc. Člověku, který se neorientuje zcela v ekonomických termínech. Všeobecná zdravotní pojišťovna letos očekává osmimiliardový propad v hospodaření? Osm miliard, to jsou ty závazky po lhůtě splatnosti, nebo...?

Ano, to jsou závazky po lhůtě splatnosti.

Nikoliv, že by VZP skončila ve ztrátě osmi miliard?

Ono ekonomické názvy jsou různé. Musíme si říct, co to znamená pět, já bych se radši držela těch pěti, bylo by to příjemnější, co to znamená. Znamená to to, že peníze za poskytnutou zdravotní péči místo v termínu dvacet dnů zaplatíme třeba v termínu čtyřicet dnů. To znamená, že ne, že by nebyly zaplacené, ale ty peníze sklouznou, ta lhůta splatnosti je delší.

Ale když se na to podíváme skutečně selským rozumem, tak vy nějaké peníze od pojištěnců dostáváte, jiné vydáváte. Samozřejmě že takto můžete říci, že se bude ta lhůta splatnosti prodlužovat, ale pro to selské uvažování je tam propad, je to prostě ztráta.

Pro selské uvažování je to těžko pochopitelné, protože systém veřejného pojištění je průběžný systém. To není systém tak, jako hospodaříte, podnik z roku na rok, protože...

Který průběžně ale za deset let může skončit v desetimiliardových, ve stamiliardových dluzích?

Ve stamiliardových určitě ne, ale musíte si uvědomit, že systém, jakým uhrazujeme zdravotní péči, je nějaký, třeba na první pololetí letošního roku. A my i podle vyhlášky teprve v listopadu spočítáme a nemocnice nám vlastně předají svoje faktury, my je překontrolujeme a tak dále, a teprve v listopadu víme, jestli jsme jim zaplatili, jestli jsme je přeplatili, nebo nedoplatili. Čili to jsou věci, které jdou průběžným systémem, ani to jinak nejde, protože to zdravotní pojištění se platí samozřejmě průběžně.

Z toho, co jste řekla, je podle vás tedy reálné, nebo věříte, že ta částka bude nižší než osm miliard korun?

Já si to nedovolím v tuto chvíli říct, nicméně je třeba říct, že ten systém je v problémech jako celek, že opravdu nákladná péče, nové technologie, nové léky způsobují to, že zdravotní péče je mnohem kvalitnější, že lidé se dožívají mnohem vyššího věku a chtějí žít kvalitní a lepší život. To znamená, že musíme počítat, že pro ty vyšší věkové skupiny to budeme muset řešit systémově. Bude se nedostávat prostředků a musí se něco v reformě stát.

Což dokládá to zásadní číslo, které jste tady řekla, pět miliard závazků po lhůtě splatnosti, nárůst o sto procent za uplynulých devět měsíců?

Dá se to tak říct.

Ve výroční zprávě VZP za rok 2002, vrátíme-li se k ní ještě, stojí, opět cituji doslova: "Přestože dosažený výsledek není uspokojivý, lze konstatovat, že VZP dokázala v roce 2002 za velmi složité finanční situace mobilizací a zaměřením svých sil zabránit finančnímu propadu nemalé části zdravotnických zařízení a částečně ovlivnit a spoutat ty faktory, které rozhodují o jejím úspěchu, nebo neúspěchu. Nástroje k řešení příčin nežádoucího vývoje nejsou převážně v rukou VZP. Ta však učiní vše pro to, aby přesvědčila odpovědné instituce, že nastal čas pro využití účinných nástrojů," konec citátu. Je ředitelka VZP Jiřina Musílková přesvědčena o tom, že učinila vše pro to, aby odpovědné instituce už přesvědčila, že nastal čas, teď vás cituji doslova, "pro využití účinných nástrojů?"

Já si myslím, že ta dlouhá doba našeho přesvědčování a našeho upozorňování, tím míním Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, že opravdu se musí něco stát se systémem, že se to podařilo, protože aspoň v současné době máme pocit, že skutečně zainteresované strany, ať už je to ministerstvo financí, ministerstvo zdravotnictví, nebo i vláda, si začaly uvědomovat, že zdravotnictví jednak je velké politikum a že ta řešení potřebují. Bohužel jsou to zejména řešení v legislativní oblasti, mohli bychom jich tady citovat celou spoustu a...

Které kroky už byly učiněny?

Například ujistila nás paní ministryně, že neplacení zdravotního pojištění bude trestním činem i v té části, když neplatí zaměstnavatel z té své části, protože dneska trestně stíhatelné je jenom 4,5 %, to, co vám strhne zaměstnavatel z platu, ale že za vás má platit dalších devět procent, bohužel není trestně stíhatelné.

To je jenom příslib, to zatím...?

Už jsme viděli, že se to dává do návrhu zákona. Hovoří se o...

To znamená, že v případě, že zaměstnavatel nebude za své zaměstnance odvádět tu část, kterou odvádí on, nikoliv tu, která jde z platu zaměstnance, tak i to bude trestný čin v budoucnu?

Ano, měl by to být také trestný čin. Měli bychom dostat se do přednější pozice při například konkurzních řízeních, protože zdravotní pojišťovny nejsme na tom prvním místě. Až vlastně z konkurzu, co zbyde, tak de facto zbývá na zdravotní pojištění.

To znamená, že bude zvýhodněna pozice zdravotních pojišťoven při konkurzu?

Měla by být zvýhodněna, ano. Mělo by se..., je třeba také říct posluchačům, že například, dost času také o tom asi vy hovoříte, pracovní neschopnost velmi narůstá v naší republice, přestože se zdravotní stav zlepšuje, ovšem když jste na pracovní neschopnosti, nikdo za vás zdravotní pojištění neplatí, ani vy, ani podnik. Každé procento navýšení pracovní neschopnosti znamená o miliardu méně do zdravotního pojištění, přitom za ty občany, kteří jsou v pracovní neschopnosti, vlastně platíme zdravotní péči veškerou a nikdo za ně neplatí. Mohli bychom mluvit o neustále...

A jak to chcete řešit? To znamená, že by se z nemocenské také odváděla část na zdravotní pojištění?

Je třeba snížit pracovní neschopnost.

To je krok?

To je krok.

Ale k tomu se možná dostaneme v druhá části Interview BBC, zda Všeobecná zdravotní pojišťovna, potažmo pojišťovny dostatečně kontrolují lékaře, zda ta příliš velká nemocnost není výhodná pro všechny, včetně lékařů.

My bohužel nemáme pravomoc toto kontrolovat, ale připravili jsme společný návrh o určitém propojení sociálního, lépe řečeno nemocenského pojištění a zdravotního pojištění, což by mělo smysl a je to obvyklé v zemích Evropské unie.

Jak by to spojení vypadalo?

Buď mohou zdravotní pojišťovny provozovat nemocenské pojištění, protože má velmi těsnou návaznost na sebe. Dám příklad, my hradíme nákladnou péči, vezmu kardiologické problémy, hradíme stenty a další výkony, které jsou náročné, ovšem pacient se vrací třeba po týdnu do pracovního procesu oproti dřívějším třem, čtyřem týdnům. Ta úspora, kdy není na nemocenské, nejde do systému zdravotního pojištění na další zlepšování zdravotní péče, ale zůstává v nemocenském pojištění, a to není dobře. A jsou tam další kroky.

Vy jste teď popsala systémové kroky, zvýhodnění pojišťoven při bankrotu firem, při konkurzu, dále pak lepší vymáhání a podobně. Všemi tyto kroky, které jste teď taxativně vyjmenovala, máte jistotu, že se dostanou do konce roku na stůl vládě, že je projedná ve formě zákonů?

Já doufám, že se vládě dostanou. Jsou tam další kroky, například přímý výkon rozhodnutí, protože my když máme dlužníka neplatiče, my ho nemůžeme sami dát exekuci, musíme čekat na soudy, anebo si najímat soukromé exekutory, kteří ale také to mohou dělat až po rozhodnutí soudu. O tom, jak jsou soudy zaneprázdněné, všichni víme, takže my tam na soudech máme tisíce a tisíce případů, které jsou k řešení, ovšem když dojdou na řadu, tak už tam většinou není majetek, abychom vůbec se domohli nějakých peněz na zdravotní pojištění.

Prezident České lékařské komory David Rath už v létě vyhrožoval požadavkem na uvalení nucené správy nad VZP. Lékárníci, kterým VZP v polovině září dlužila bezmála tři a půl miliardy korun, tvrdili, že pro výstrahu zavřou lékárny. Česká lékárnická komora má podle svého prezidenta Lubomíra Chudoby připravenou vzorovou žalobu, jejímž prostřednictvím by se lékárníci mohli domáhat náhrady škody, která jim vznikla tím, že si museli vzít překlenovací úvěr na platby dodavatelům. Nemáte obavy, že se opět může vynořit požadavek na uvalení nucené správy, nebo že můžete čelit hromadným žalobám lékárníků?

Víte, člověk, který zná systém, a člověk rozumě uvažující ví, že takováto prohlášení, která říkal pan prezident Rath, že nemají smysl. A já jsem byla s ním společně na interview, kdy on řekl, že opravdu o tom neuvažuje, protože to situaci neřeší.

A hromadné žaloby, kterými vyhrožují lékárníci?

Živili bychom společně jenom právníky, protože i my bychom zase, koho my máme žalovat za způsobení škody, kdybychom museli někde něco platit, a koho budeme žalovat? Ty podniky, které nám dluží, a budeme živit další právníky? To opravdu nemá smysl.

Máte ujištění všech hráčů onoho zdravotnického systému, rozumějme zubních lékařů, lékárníků, České lékařské komory, že k těmto sankčním metodám nedojde?

Já myslím, že spolu máme velmi korektní vztahy a obecně se domlouváme, že to není problém VZP. Je to problém systému, je to problém systémových kroků, které musí udělat vláda, jinak se opravdu příští rok budeme počítat s většími problémy.

To by byly jaké?

Podívejte se, i ostatní pojišťovny už začínají mít určité problémy díky tomu, že měly přece jenom lepší portfolio klientů, měly nějaké zásoby, nějaké zdroje, které pomalu se tenčí a téměř je vyčerpávají. Čili naše pojišťovna vždycky je o dva roky dopředu, ty problémy na nás dopadají víc vzhledem ke složení našich klientů, k náročné péči, kterou my musíme platit. Čili...

To znamená, pokud by se systém nezměnil, ta by mohlo dojít k uvalení nucených správ?

Samozřejmě, my to říkáme..., ne, nucených správ. My říkáme, pokud se něco nestane, tak všechny pojišťovny v příštím roce budou v problémech. I oni říkají, že do konce roku to ještě vydrží, ale příští rok ten systém může být v problémech, pokud se nic nestane.

Další téma, dluhy podniků a podnikatelů vůči VZP. Středočeský hejtman Petr Bendl už před třemi týdny v Interview BBC hovořil o tunelování zdravotnictví ze strany státu. Připomeňme si Bendlova slova.

Petr BENDL, místopředseda ODS, hejtman Středočeského kraje (zvuková ukázka): Sedmnáct miliard korun činí pohledávky Všeobecné zdravotní pojišťovny za naprosté většině státními organizacemi, organizacemi, za které nese odpovědnost stát a vláda v této zemi.

Slova Petra Bendla, středočeského hejtmana v rozhovoru pro BBC. Je ředitelka VZP Jiřina Musílková přesvědčena, že VZP udělala maximum pro to, aby dluhy podniků se státní účastí ve výši 17,5 miliardy korun, s penálem a pokutami jde údajně o částku 25,5 miliardy korun, pojišťovny, lidově řečeno, netáhly ke dnu, respektive VZP?

Těch 25 miliard je za všechny zdravotní pojišťovny. My jsme udělali všechny kroky a děláme je průběžně, které nám dopomohou domoci se svých práv a zejména zdravotního pojištění. Není to jednoduché. Už jsem tady na začátku mluvila o tom, že v některých věcech máme svázané ruce, že nemůžeme dělat všechny kroky, že musíme čekat na soud, až soud projedná, až nastanou některé kroky. Ty desetitisíce případů, které máme, svědčí o tom, že to není tak jednoduché, protože, jak jsem říkala, není to trestný čin. Bohužel rozhoduje se i tak, že když ten dlužník projeví účinnou lítost, tak vlastně se stíhání zastavuje, to je také zajímavý fenomén.

To znamená, že toho zneužívají ti, kteří neplatí, účinné lítosti?

Ano, podle nás ano.

Oni projeví účinnou lítost a nemusí platit dál, nebo...?

Ne, musí zaplatit.

Musí zaplatit, ale nemusí dostat penále?

Oni zaplatit musí, penále taky jim vyúčtujeme samozřejmě. Tam jde spíš o to, že my jsme se snažili všemi kroky například tomu, kdo se možná někdy nezaviněně dostal do problémů, druhotná platební neschopnost a tak dále, nabízeli jsme splátkový kalendář, protože si uvědomujeme situaci některých podniků. Čili každý měl možnost si nasmlouvat třeba splátky, ale rozumné, ne na dvacet let, ale rozumné splátky tak, aby se se svými povinnostmi vyrovnali. Mnoho podniků na to přistoupilo. Zveřejnili jsme teď, asi jste zaznamenali, na Internetu dlužníky, kteří nám dluží a už jsou v tom rozjetém soudním procesu, že jsou vyhlášeny konkurzy a tak dále.

Ano, teď mi berete vítr z plachet. Vy jste v srpnu zveřejnili seznam svých dlužníků na Internetu. Z něj je možné vyčíst, že mezi největší dlužníky patří akciová společnost ČKD Dopravní systémy, Zetor, Letov, Velamos a tak dále, a tak dále. Je to dlouhý seznam. Považujete po měsíci od zveřejnění dlužníků to zveřejnění za účinné a jaké má výsledky?

No, my si myslíme, že je účinné. Bohužel není účinné na ty velké podniky, o kterých vy jste hovořil, je účinné spíš na ty menší, kteří se ucházejí o různé zakázky a přeci jenom chtějí úvěry od bank. Banky mohou nahlédnout do tohoto seznamu.

To znamená, že ty své dluhy uhradili?

Ano, snaží se je uhradit, nebo přijdou a nasmlouvají si splátkový kalendář, což se nám třeba do té doby nepodařilo, ale přeci jenom...

Můžete říci, jak veliké to jsou objemy, kolik se vám za ten měsíc řádově...?

My jsme to zveřejnili teprve koncem srpna, teď teprve.... Opravdu byla by to fabulace, kdybych řekla.

Jde ale o desetimiliony?

Máme z některých okresů signály, že dokonce přišel takový člověk, který tam byl uveřejněn, a přinesl, to se stalo teď začátkem září, dva miliony a chtěl to rychle splatit, abychom ho vymazali z těch seznamů. Čili ono to do jisté míry je účinné na ty, kteří platit chtějí.

To znamená na ty menší, nikoliv na ty velké. K nim se možná nabízí otázka. Hovořili jsme o 17,5 miliardách korun českých, které dluží velké firmy, některé se státní účastí, Všeobecné zdravotní pojišťovně. Jak velkou část dluhů podniků, kterou jsem zveřejnil, o níž jsem mluvil, 17,5 miliardy, když k tomu připočítáme penále a další, tak je to zhruba 21 miliard v případě VZP, nebo kolik to dělá?

Asi dvacet miliard.

Jakou část považujete za nedobytnou?

No, tak za těch dvanáct let provádění veřejného pojištění a z těch zkušeností, které máme s vymáháním, se nedá očekávat, že by více než 50 % bylo vymahatelných. Takové jsou naše zkušenosti.

To znamená, že zhruba z těch 20 miliard 10 budete muset dříve, či později odepsat?

Ano, ano.

Je to možné, abyste to odepsali?

No, musíme k tomu mít možnosti v účetní osnově. Samozřejmě se jedná s ministerstvem financí, tam nějaká pravidla pro odpisování jsou, jsou složitá, ale někdy v čase se to bude muset udělat.

To znamená, že zhruba z těch dvaceti miliard, které dluží podniky VZP za uplynulé desetileté období, tak deset miliard bude nutné spláchnout, lidově řečeno, do záchodu?

I to se může stát. A jenom bych tady ještě podotkla, že úplně nejméně výhodné je konkurz, protože z konkurzu tím, že jsme v tom zadnějším pořadí, nejsme tam předností firma, tak když ten výnos z konkurzu je do pěti procent, tak jsme rádi. Tam opravdu konkurz je pro veřejné pojištění velmi nevýhodný, to vám potvrdí všechny pojišťovny.

Jako byste si ten rozhovor vedla, protože opět jste předběhla moji další otázku. Ministryně zdravotnictví Marie Součková 12. září prozradila před těmito mikrofony, že stát by prostřednictvím České konsolidační agentury měl část peněz, které dluží podniky Všeobecné zdravotní pojišťovně, odkoupit, a to ve výši zhruba tří miliard?

Marie SOUČKOVÁ, ministryně zdravotnictví, místopředsedkyně ČSSD (zvuková ukázka): Každým rokem odkupuje vláda zhruba ve výši tří až čtyř miliard korun pohledávky, ale tímto odkupem se opět nabalí další dluh, protože jsou penále z dalších částek, které nebyly uspokojeny.

Ministryně zdravotnictví Marie Součková ještě řekla BBC, že by pojišťovny v čele s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou měly daleko razantněji postupovat vůči dlužníkům, podnikům se státní účastí, které pojišťovnám dluží.

Marie SOUČKOVÁ, ministryně zdravotnictví, místopředsedkyně ČSSD (zvuková ukázka): A navíc bych chtěla podotknout, že vlastně pokud jsou dlouhodobí dlužníci v systému, má právo pojišťovna, nikdo jiný, tyto podniky poslat do konkurzu.

Řekla 12. září v rozhovoru pro BBC ministryně zdravotnictví Marie Součková. Vy připouštíte dvojí metr ze strany VZP na podniky se státní účastí a na ty soukromníky, v nichž stát nefiguruje?

V žádném případě. My nemáme naše dlužníky členěné podle toho, jestli jsou státní, nebo nestátní. Jsou to plátci, kteří dluží pojistné, a přistupujeme k nim úplně stejně.

Konkurz nepoužíváte, jak jste naznačila, protože...

Používáme, samozřejmě používáme, protože tam, kde už není žádná naděje na to, že splátkovým kalendářem se domůžeme, tak potom už, byť z toho nejsou peníze, je lepší poslat podnik do konkurzu, aby alespoň za ty zaměstnance platil stát, protože jinak za ně nikdo neplatí.

Kolik firem jste takto poslali do konkurzu?

Můžete si přečíst v naší výroční správě, kolik konkurzů jsme my udělali, kolik...

To je loňský rok. Teď mi jde o letošní a...

My pokračujeme pořád dál. Teď vám, fakt vám ta čísla neřeknu, ale jednáme v souladu se sociálním pojištěním, sami to dáváme do konkurzu, nebo k nám se sociálka připojuje, nebo my k sociálce. V tomto jednáme v souladu.

Považujete ale za správné, co jste naznačila, a je to podle vás reálné, že vláda předloží takovou zákonnou úpravu, kdy Všeobecná zdravotní pojišťovna, respektive rozumějme zdravotní pojišťovny v celém systému budou upřednostněny v případě zákona o konkurzu a vyrovnání?

Ano, paní ministryně to chystá.

A ona částka odkupu ze strany České konsolidační agentury, která byla vlastně dělána každoročně...

Nebyla každoročně, byla jenom jednou...

Ministryně tvrdila, že ano.

...jenom jednou v roce 2001, kdy se odkup udělal pro všechny pojišťovny. Nebylo to moc, ale přece jenom systému pomohla ta částka, nicméně bohužel tenkrát neposloužila ke stabilizaci systému. Pokud si vzpomenete, ten rok byly velké pokusy o navýšení mezd a vlastně tyto peníze byly užity na navýšení úhrad za zdravotní péči místo toho, aby došlo ke stabilizaci.

Máte už nějaké ujištění, protože ministryně zdravotnictví Marie Součková o tom sice mluvila 12. září, ale nemýlím-li se, tak na vládu žádný takový návrh zatím nešel a nebyl schválen vládou.

Máme informace, že se na tom pracuje. Momentálně už je připraven materiál, který je v připomínkovém řízení mezi ministerstvem financí a ministerstvem zdravotnictví. Čili vypadá to nadějně.

Jak velká částka to bude a nehrozí opět, že bude použita tak, jak jste naznačila, v roce 2001, že tentokrát půjde do systému?

Já myslím, že nehrozí, protože ministerstvo financí bude trvat na tom, že tyto prostředky budou sloužit ke stabilizaci a ne k neodůvodněným zvyšováním plateb a úhrad tak, jak se to stalo v tom roce 2001.

Jak velká částka to bude onoho odkupu podle vašeho informací?

Ty částky jsou různé. Protože my ten materiál netvoříme, tak si také netroufám říct. Mluví se o částce, polovička někde z pěti miliard, čili se může jednat o dva a půl miliardy.

Dva a půl miliardy.

Ale berte to jako informaci, která není potvrzená.

Teď další úspory v tom systému. Bývalý premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman vystoupil ve čtvrtek na žofínském fóru se svými představami, jak reformovat veřejné finance, v této souvislosti mluvil i o možných úsporách ve zdravotnictví. Tady jsou slova Miloše Zemana.

Miloš ZEMAN, bývalý premiér a předseda ČSSD (zvuková ukázka): Jiřina Musílková, šéfka VZP, mi před dvěma lety sdělila: na zdravotnictví bychom mohli ročně ušetřit pět miliard korun, kdybychom pro banální onemocnění povinně předepisovali generika. To jsou léky s prošlou patentovou ochranou.

Uvedl 25. září na žofínském fóru někdejší ministerský předseda a předseda ČSSD Miloš Zeman. Proč..., doporučila jste Miloši Zemanovi to, co prozradil?

Ono to už bylo déle než dva roky. Byla to diskuse o tom, kde by se mohly najít úspory. A samozřejmě všechny země se snaží používat spíše generické léky než ty patentově chráněné, protože účinek je stejný a lék je výrazně levnější.

Proč se tomu neděje v České republice? A můžete to ovlivnit vy jako Všeobecná zdravotní pojišťovna?

V České republice se to také děje, asi míň, než bychom si přáli. Samozřejmě jsou tady, také jsme četli různá prohlášení Evropské unie, která například chtěla prodloužit patentovou ochranu na deset let, podařilo se to snad stáhnout na šest let, čili to je problém celoevropský, možná celosvětový. Musí se brát lék po léku, ale nejde říct, že u nás se to neděje. Děje se v možná menší...

V menší míře, tak.

...míře, než bychom si přáli.

A Miloš Zeman mluvil o pěti miliardách, které by se, pokud by byla větší míra, které by se daly ušetřit.

On je to soubor opatření nejenom více generik. Tam jsou další opatření, které by měly být souběžně léky, které píše lékař na recept, a souběžně si ho můžete koupit za hotové, protože samozřejmě nikdo si ho za hotové téměř nekoupí, když ho může mít na recept hrazeno z veřejného pojištění.

Tlačíte dostatečně na to, aby k těmto změnám došlo...?

Snažíme se, ano.

A kdy je pravděpodobné, že k nim dojde, že se bude ve větší míře to používat?

Snažíme se, aby k tomu docházelo. Každý rok jednáme, nebo jsme členy kategorizační komise, kde pojišťovna zastává tato stanoviska. Bohužel výsledky kategorizační komise jsou jenom podpůrné pro rozhodnutí ministerstva, ale při všech jednáních a tam, kde to můžeme uplatnit, se o to snažíme.

Vyčerpali jsme třicet minut vyhrazených pořadu Interview BBC. Hostem byla ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. Děkuji za vašich třicet minut věnovaných této rozhlasové stanici. Někdy příště na shledanou.

Děkuji, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Šéfka VZP: Neplacení pojistného má být trestné i pro firmy

PRAHA 29. září (ČTK) - Neplacení zdravotního pojištění se má stát trestným činem i pro zaměstnavatele, nejen pro zaměstnance. Uvedla to dnes v rozhlasovém pořadu Interview BBC ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiřina Musílková. Podle ní tento krok chystá vláda jako součást nutné změny systému zdravotního pojištění.

"Ujistila nás paní ministryně (zdravotnictví Marie Součková), že neplacení zdravotního pojištění bude trestným činem i v té části, když neplatí zaměstnavatel," uvedla Musílková. Možnost trestního stíhání právnických osob má přinést nový trestní zákon. Firmám by za provinění hrozily finanční sankce, zabavení části majetku a zákaz činnosti.

Jen státní podniky dluží VZP na pojistném 17 miliard. K nim se pojišťovna nemůže dostat, protože podniky zkrachovaly nebo jsou v konkurzu. Celkem chybí v systému zdravotního pojištění 25 miliard korun. Zdravotní pojišťovny by proto podle Musílkové měly být podle dalšího připravovaného opatření také v budoucnu zvýhodněny při konkurzech jejich dlužníků; nyní jsou při vypořádávání pohledávek na druhé koleji.

VZP očekává letos osmimiliardový propad v hospodaření. Půjčka 1,5 miliardy, za niž by převzal garanci stát, by její problémy nevyřešila. Podle Musílkové by umožnila pouze překlenout období, kdy budou pojišťovně chybět dvě miliardy, jež na jaře vyplatila lékařům dopředu a nyní je musí do systému vrátit. Na státní garanci pro VZP se dohodla o minulém víkendu Součková s premiérem Vladimírem Špidlou. Garanci ale musí schválit také sněmovna.

Podle ředitelky VZP výdaje na péči rostou o devět až 11 procent ročně, avšak příjmy jen o tři až pět procent. Průměrné náklady na pojištěnce rovněž rostou, v roce 2000 činily ve skupině 80 až 84 let 26.000 korun za rok, loni 38.000 korun. Stát za své pojištěnce přitom platí měsíčně jen 467 korun.