Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor Interview BBC

Fond národního majetku zanikne podle jeho šéfa Jana Juchelky k 31. prosinci 2005, chystá se už i zákon o zániku fondu.

Unipetrol, Český Telecom a ČEZ, tři klíčové společnosti, jejichž prodej může státu vynést desítky miliard korun českých. Ministr informatiky Vladimír Mlynář však na příkladě Českého Telecomu upozorňuje, že zatím žádný seriózní kupec není.

Vladimír MLYNÁŘ /zvukový záznam/: V tuto chvíli žádná z evropských firem, nebo světových firem, globálních hráčů na tom komunikačním hřišti, nezahájila, neohlásila žádné expanzní kroky, tedy žádný cíl kupovat další společnosti.

Jan Juchelka

Říká v rozhovoru pro BBC k možné privatizaci Českého Telecomu ministr informatiky Vladimír Mlynář. Ještě před státem se však svůj sedmadvacetiprocentní podíl v Telecomu rozhodlo prodat konsorcium TelSource. Nejen o privatizaci Telecomu a dalších podniků, v nichž má stát majoritu, bude následujících třicet minut.

Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je šéf Fondu národního majetku České republiky Jan Juchelka. Vítejte po roce v BBC, dobrý den.

Dobré odpoledne.

Fond národního majetku především coby privatizační agentura státu vznikla v roce 1991, valnou většinu státem vlastněných společností fond už prodal. Z celkem šesti tisíc sedmi set třiceti dvou privatizačních projektů jich ke konci loňského roku ukončil šest tisíc pět set šedesát, tedy chcete-li konkrétnější číslo, devadesát sedm procent. Účetní hodnota zatím nezprivatizovaného majetku se odhaduje zhruba na sto čtyřicet miliard korun. Máte, pane předsedo, na fondu odhady, jak velké jsou nikoliv účetní, ale reálné zisky z těch zhruba tří procent majetku, který zbývá prodat?

Aktiva ... státem vlastněná aktiva a jejich hodnota není podle mého názoru nikde dostatečně popsána. Ta aktiva, která jsou ve vlastnictví Fondu národního majetku, ta jsou velmi ... nebo relativně jednoduše popsatelná a jejich hodnotu lze určit s jistou odchylkou docela přesně. Nicméně rád bych upozornil na to, že ne pouze ta aktiva, která jsou v našich knihách, jsou, řekněme, státem privatizovatelná. Jinými slovy, ve vlastnictví jiných státních institucí nebo státu jako takového je majetek, který se k privatizaci ještě může určit.

To znamená, nad těch sto čtyřicet miliard odhadovaných v účetních knihách.

Ano.

Vy jste veřejnosti letos v dubnu sdělil, že předpokládané budoucí výdaje Fondu národního majetku se pohybují kolem dvou set padesáti miliard korun českých. Je podle vás reálné, že prodej zbytku podniků se státní účastí může také dosáhnout dvě stě padesáti miliard korun českých, aby Fond národního majetku, až skončí jako instituce, skončil na nule?

Já jsem přesvědčen o tom, že ve státním vlastnictvím jsou aktiva, která převyšují hodnotu dvě stě padesáti miliard korun českých, to znamená, že budou-li zprivatizovanána, z takových privatizací mohou být kryty závazky Fondu národního majetku.

To znamená, že stát má ještě dostatek majetku, aby pokryl zhruba dvě stě padesát miliard korun českých, což jsou závazky nasmlouvané a závazky na bedrech Fondu národního majetku, mohu-li použít tuto formulaci.

Určitě ano. Ne všechny z nich však jsou v účetnictví, nebo chcete-li v majetku Fondu národního majetku. A současně bych rád uvedl, že ta ... zánik Fondu národního majetku s těmito závazky a s aktivy státu nemá takovou přímou souvislost, ten může být zrušen i bez toho, aniž by privatizace doběhla do posledního kousku státem vlastněného majetku určeného k privatizaci.

Když se zmíníme o třech nejčastěji zmiňovaných firmách, které jsou určeny k privatizaci a o nichž se nejvíce mluví, protože mohou státu vynést nejvíce peněz, Unipetrol, Český Telecom, ČEZ. Je reálné, že by tyto tři privatizace vynesly státu dvě stě padesát miliard korun?

Já si myslím, že takový odhad je dostatečně troufalý ...

To znamená, že jsem nadsadil, laicky řečeno.

Myslím si, že ... samozřejmě bez záruky, že všechno může být jinak, si myslím, že jste trošku nadsadil. Nicméně skutečná hodnota těch společností, nebo státem vlastněných akcií v těchto společnostech bude testována na trhu a jejich skutečnou hodnotu se dozvíme při samotných privatizačních procesech těchto firem.

Víte, proč se ptám? Ptám se proto, zda daňový poplatník České republiky má jistotu alespoň osmdesátiprocentní, že dvě stě padesát miliard korun, což jsou náklady nasmlouvané, které jsou na bedrech Fondu národního majetku, opět nezaplatí ze svých daní, ale například z majetku, který stát má a který může výhodně zprivatizovat v daném okamžiku. To podle vás takové prostředky stát může získat v privatizaci?

Určitě může.

Jedním ze základních výdajů Fondu národního majetku z těch dvou set padesáti miliard korun jsou peníze vydávané na odstraňování starých ekologických zátěží. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek k částce, která bude zapotřebí, v rozhovoru pro BBC říká:

Libor AMBROZEK /zvukový záznam/: Ale co se týká těchto vlastně největších ekologických zátěží, které ... kde tedy Fond národního majetku na sebe převzal určité závazky při privatizaci, tak tam se jedná za těch zhruba dvanáct let vlastně, kdy se nashromáždilo dvě stě šedesát sedm smluv s garancemi v celkové výši více než sto čtyřicet dva miliard korun, to znamená, to jsou obrovské závazky, které Fond národního majetku má.

Slova ministra životního prostředí Libora Ambrozka v rozhovoru pro BBC. Kolik šéf Fondu národního majetku Jan Juchelka očekává v konečném důsledku uplatněné garance na staré ekologické zátěže? Číslo sto čtyřicet miliard jsou vydané garance, teď jde o samotné uplatnění. Kolik v konečném důsledku očekáváte?

My toto číslo podrobujeme pravidelnému zkoumání, snažíme se odhadnout jeho skutečnou výši co nejpřesněji. Podle statistiky, kterou v současné době máme k dispozici, to znamená výsledky již běžících nebo ukončených sanací ekologických zátěží, lze odhadnout to skutečné čerpání někde v intervalu padesát pět, šedesát miliard korun českých.

To znamená, že to bude zhruba polovina, slabší polovina vydaných garancí Fondem národního majetku na staré ekologické zátěže, které byly ve starých firmách, zničení životního prostředí a podobně.

Ano, je to tak.

Když se zaměřím ještě na tu celkovou bilanci Fondu národního majetku, až skončí, podle vás tedy není nyní jasné, že po zániku Fondu národního majetku za sebou tato instituce zanechá deficit?

No, deficit v pravém slova smyslu ne. Může po sobě zanechat nerovnováhu v bilanci příjmů a výdajů, to znamená, že bude mít nějakou porci závazků, ta však bude kryta dostatečným množstvím aktiv, které mohou býti zpeněženy a tyto závazky mohou býti jimi kryty.

To znamená, podle vás předáte tolik aktiv, že rozhodně závazky z toho pokryty budou. Neskončíte v rámci té účetní uzávěrky ve ztrátě, kterou by pak musel stát zaplatit ze státního rozpočtu?

Já jsem přesvědčen o tom, že ani po zániku Fondu národního majetku jeho závazky nebudou muset býti sanovány z prostředků státního rozpočtu, protože jak už jsme se oba dva shodli, mohou býti hrazeny z prodeje státem vlastněných aktiv, jinými slovy privatizací.

Krom těch starých ekologických zátěží a jejich odstraňování, co ještě bude tvořit budoucí hlavní výdaje Fondu národního majetku, které jste odhadl na těch dvě stě padesát miliard korun?

Abych vás nezaplavil hromadou čísel, která by byla ve svém důsledku nudná, tak já se budu snažit ...

Stačí jenom vyjmenovat taxativně.

... vyjmenovat oblasti, do kterých Fond národního majetku investuje. To znamená, kromě ekologie, kde je s největší pravděpodobností největším investorem, to znamená, že v této zemi nejmohutněji investuje do zkvalitnění životního prostředí, těch vynaložených prostředků již je více než ... nebo téměř sedmnáct miliard korun českých, jsou to další oblasti, které přispívají, řekněme, ke všeobecnému blahu, jako je například dotace Státního fondu dopravní infrastruktury, který používá své peníze, jak vyplývá z jeho názvu, na stavbu, opravu silnic, dálnic a podobně. Státní fond rozvoje bydlení je další z oblastí, to znamená oblast bydlení. A současně to jsou například platby České konsolidační agentuře, která realizuje jisté ztráty a má jisté náklady například při nakládání s pohledávkami po bankách, nebo pohledávkami, které na ně byly převedeny z bank. To jsou ty hlavní oblasti závazků Fondu národního majetku.

Když jsme hovořili o závazcích, pojďme k aktivům Fondu národního majetku. Prvním podnikem, který vláda premiéra Vladimíra Špidly chtěla prodat do konce letošního roku, byl většinový, konkrétně třiašedesátiprocentní balík akcií chemického podniku Unipetrol. Premiér Vladimír Špidla tvrdí, že nový vlastník Unipetrolu bude znám do března 2004. Už jsou hotovy obchodní, finanční a právní analýzy pro ocenění Unipetrolu pro druhé kolo privatizace?

Tyto analýzy, informační memorandum a všechny podkladové informační materiály, které mají sloužit lepší orientaci investorské obci, která bude mít zájem o koupi Unipetrolu, jsou ve své finální fázi přípravy. Je pravdou, že celý časový harmonogram privatizace Unipetrolu je nastaven tak, aby vláda mohla do konce prvního čtvrtletí příštího roku rozhodnout o nabyvateli státem vlastněného balíku akcií.

Zatím žádné zpoždění v tom jízdním řádu, řekněme to lidově, privatizace Unipetrolu není?

Žádné zpoždění není.

Jen pro úplnost, mezi nejdůležitější společnosti skupiny Unipetrol patří Česká rafinérská, Chemopetrol, Benzin, Kaučuk, Paramo, Spolana. Celá skupina minulý rok zakončila ziskem šesti seti třiceti pěti milionů korun při tržbách kolem šedesáti miliard korun. Jak velké je podle šéfa Fondu národního majetku Jana Juchelky riziko, že by i podruhé privatizace Unipetrolu mohla ztroskotat, což jsme viděli poprvé?

Tak ...

Teď když řeknete ...

... jak velké je to riziko. Vše záleží na tom, jak se podaří motivovat jednotlivé zájemce a potenciální investory, aby se za a) o koupi státem vlastněného balíku zajímali, a za b) aby předložili své závazné nabídky na konci toho celého procesu.

Když jste odpověděl těmito dvěma podmínkami, je ta motivace tak dostatečná?

Já si myslím, že skupina Unipetrol tvoří dostatečně atraktivní aktivum k tomu, aby motivovala ty potenciální investory k tomu, aby se ji přišli koupit.

Jste přesvědčen o tom, že druhý pokus o privatizaci Unipetrolu může přinést větší výnos, než s jakým se počítalo při pokusu prvním, což bylo pro úplnost tři sta šedesát jeden milion euro, tedy zhruba deset miliard korun českých.

Já si dovolím vzpomenout na naše první setkání v listopadu, kdy jsme porovnávali potenciální budoucí výnos s minulým výnosem. A nezbývá mi než zopakovat, že ten výnos v tom minulém kole byl ve skutečnosti nulový, protože k žádné transakci nedošlo. Nicméně souhlasím s tím, že těch deset miliard svádí k určitému porovnání. A určitě to nové číslo, řekněme číslo v nabídce, bude porovnáváno s tímto. Je určitě předčasné dnes odhadovat, jak vysoká ta částka bude, já si to nedovolím odhadnout.

Zeptám se jinak, protože zjevně jste připraven a četl jste svá rok stará slova pronesená v Interview BBC. Poškodila ta první nezdařená privatizace Unipetrolu privatizaci druhou nějakým způsobem v tom, že výnos může být nižší?

Já si myslím, že přinesla jisté poučení prodávajícímu, to znamená státu, poučení v tom slova smyslu, že je dobré do poslední chvíle zachovávat konkurenční prostředí na straně poptávky a do poslední chvíle motivovat co největší množství investorů k tomu, aby měli skutečný zájem o jeho koupi. Myslím si, že, řekněme, nedokončená privatizace čehokoliv ...

Snižuje cenu.

... na cti nepřidá prostě, ale ne nezbytně že by snižovala cenu, to si myslím, že není pravidlem, nebo nemusí být pravidlem.

Druhým zmiňovaným podnikem určeným v následujících letech k privatizaci je Český Telecom, v něm má stát padesát jedno procento akcií. Stát uvažuje o prodeji Českého Telecomu 2005. Ministr informatiky Vladimír Mlynář podle svých slov, srpnových slov pronesených v BBC, kupce pro Telecom zatím nevidí.

Vladimír MLYNÁŘ /zvukový záznam/: Já se pohybuji na telekomunikačním trhu a sleduji velmi podrobně telekomunikační prostředí. Jak jistě víte, v Evropě telekomunikační trhy prodělaly v minulých letech velký pokles. V tuto chvíli žádná z evropských firem, nebo světových firem, globálních hráčů na tom komunikačním hřišti, nezahájila, neohlásila žádné expanzní kroky, tedy žádný cíl kupovat další společnosti. Ta situace se může změnit a my ji velmi pečlivě sledujeme, ale zodpovědně říkám, že v tuto chvíli žádná relevantní společnost neprojevila o Český Telecom zájem.

Srpnová slova ministra informatiky Vladimíra Mlynáře pronesená v rozhovoru pro BBC. Mezitím konsorcium TelSource, které má v Českém Telecomu dvacet sedm procent akcií, oznámilo, že je chce prodat. Fond národního majetku zase oznámil, že konsorcium TelSource bude muset nabídnout státu společný postup při prodeji. Pokud bych vás požádal, abyste laikům, kteří se nepohybují na akciovém trhu, velmi lapidárně vysvětlil, co z toho pro stát tedy vyplývá a jaký pravděpodobně postup státu bude.

Jednoduché vysvětlení to není. My máme se skupinou TelSource uzavřenou smlouvu, která již byla několikrát i komentována ve sdělovacích prostředcích, a to v době, kdy jsme společně hledali strategického kupce pro Telecom. Režim této smlouvy v podstatě přetrvává dodnes. Zjednodušeně řečeno to znamená, že kterákoliv z těchto dvou smluvních stran, to znamená český stát nebo společnost TelSource, bude hledat kupce pro své akcie, musí té druhé smluvní straně nabídnout spoluúčast na takovém prodeji.

To znamená, že jestliže TelSource chce prodat sedmadvacet procent akcií, které vlastní v rámci Českého Telecomu, tak by tím stát mohl prodat také zhruba sedmadvacet procent svých akcií? Vyrovnávat to, ne?

Lapidárně řečeno, stát má právo vyplňovat do určité části poptávku po těchto akciích.

Není to stoprocentní část. V případě, že by byla poptávka také sedmadvacet procent, tak že by mohl stát prodat sedmadvacet procent.

Ne, právě proto se tato smlouva nese v duchu společného prodeje, že na ní participují oba dva, to znamená, že jak ten, kdo tuto poptávku vyvolá, tak ta jeho protistrana.

Je reálné, že stát, když TelSource oznámil, že bude prodávat sedmadvacet procent akcií Českého Telecomu, že stát se přidá a bude také prodávat? Že se na společném postupu dohodnete?

Takové rozhodnutí může udělat pouze Vláda České republiky. Myslím si, že bude tato diskuse vedena.

To znamená, že vy jako Fond národního majetku teď pracujete na nějakém materiálu, kde předáte vládě návrhy, jak by měla naložit s touto novou informací, že se společnost TelSource rozhodla prodat sedmadvacet procent akcií Telecomu?

Je naší povinností se s vládou poradit.

Co navrhnete vládě? Jak by měla naložit s tímto prodejem konsorcia TelSource?

Pane redaktore, my oba dva víme, že každá taková informace má vliv na vývoj kursu akcií Českého Telecomu na kapitálovém trhu. Já se tedy s dovolením zdržím jakýchkoliv komentářů, které by mohly být zavádějící.

Můžete říci, kdy stanovisko Fondu národního majetku, jak by měl postupovat v souvislosti s oznámením konsorcia TelSource, kdy vládě takovéto stanovisko předáte?

Já odhaduji, že budeme schopni mít názor vlády v řádu týdnů.

To znamená pravděpodobně do konce října, možná do valné hromady, která má být 23., nemýlím-li se, října?

To je plus mínus reálný odhad.

Když se ještě zaměřím na prodej státního podílu v Telecomu, oddálí nebo naopak urychlí podle vás krok konsorcia TelSource prodat svůj podíl v Telecomu prodej majoritního balíku státu v Telecomu? Oddálí nebo naopak urychlí podle vás?

Já si myslím, že vše záleží na tom, jak se stát rozhodne v té otázce, kterou jsme probírali před chvílí, to znamená, jestli bude nebo nebude participovat na takovém prodeji. Jinými slovy, jestli je ochoten se zbavit svého minoritního podílu.

V případě, že bude ochoten participovat, tak oddálí nebo urychlí?

V případě, že bude participovat, již nebude vlastnit majoritní podíl a tím pádem de facto privatizace byla ... nebo by byla tímto krokem započata. Bude-li dodrženo ... dodržen ten postup, že se pro Český Telecom bude hledat strategický partner, a bude se hledat takový partner, který koupí majoritní státem vlastněný balík, pak by operace na kapitálových trzích nemusela mít zásadní vliv.

Jestliže ministerstvo informatiky chce vládě podle britského ekonomického listu Financial Times nabídnout celkem tři možnosti řešení jak prodat majoritní balík státu v Českém Telecomu, buď prodat celých jedenapadesát procent akcií nebo pouze menší část nebo zprivatizovat jen Eurotel a Telecom si ponechat, to znamená, že řešení konsorcia TelSource a jeho prodej může upřednostnit prodávání pouze menší části. Pochopil jsem to správně?

Ano, je to tak, ve skutečnosti to tak je.

Teď třetí zmiňovaná společnost, která má státu vynést desítky miliard korun, to je energetická společnost ČEZ. Předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl současnou situaci firmy v rozhovoru pro BBC charakterizuje těmito slovy:

Jaroslav MÍL /zvukový záznam/: ČEZ je dneska firmou, která v podstatě majitelům formou dividend může přinášet velice slušný výnos, tedy i státu. Není to jen o osmnácti tisících zaměstnancích, ale upřímně řečeno je to i o stovkách tisíc lidí, kteří jsou na tu firmu napojeni v dalších společnostech, od, řekněme, hornických firem po servisní, strojírenské společnosti, výzkumné ústavy.

Předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Jarolav Míl v rozhovoru pro BBC. Po spojení s většinou distributorů elektřiny a ČEZu ČEZ uvažuje o akvizici čtyřicetidevítiprocentního státního podílu ve Slovenských elektrárnách. Ptám se předsedy Fondu národního majetku Jana Juchelky na velmi lapidární otázku. Není zřejmé, že případný vstup ČEZu na Slovensko, na slovenský energetický trh, oddálí jeho privatizaci za rok 2006, tedy za zánik Fondu národního majetku?

Dovolte mi, abych k tomuto tématu se vyjádřil trošičku globálněji. Bavíme-li se o těchto dvou velmi strategických společnostech, to znamená ČEZu a Českém Telecomu, pak je nutné se zamyslet nad tím, zda vláda bude pro jeden či pro druhý podnik hledat toho takzvaného strategického partnera, jak jsem říkal, nebo přijme myšlenku, že by bylo vhodné umisťovat například minoritní podíly na kapitálových trzích.

Jestli jsem četl správně noviny, tak ta druhá varianta se vám jako Fondu národního majetku moc nelíbí, aby se postupně umisťovaly akcie těchto firem, které stát chce privatizovat, kde má většinový balík akcií, aby se umisťovaly postupně na kapitálovém trhu. To není zrovna řešení, které údajně vy preferujete, je to pravda?

Každé z těch dvou řešení má své plusy, své mínusy. Platí zde jistá pravidla, která jsou v podstatě obecně známá a jsou velmi zjevná. V případě, že půjdete na trh a budete prodávat malé kousky v nějakém rozloženém čase, pak s největší pravděpodobností, nebo s jistotou nebudete kolektovat nějakou prémii za prodej majoritního podílu.

Nezískáte tedy tolik, česky řečeno, kolik byste získali, kdybyste prodali celý ...

To nemusí právě platit úplně s železnou pravidelností, záleží zase na mnoha ...

Ale to riziko je velké z toho, co naznačujete. Potvrdil jste tím, že jako Fond národního majetku nepreferujete tu postupnou privatizaci umisťováním akcií, je to tak?

My se budeme samozřejmě držet všeho, každého takového rozhodnutí, které učiní vláda. Bude-li to prodej majoritního podílu, budeme se snažit hledat strategického partnera pro majoritní podíl, bude-li to postupné snižování přítomnosti státu v těch velkých korporacích, budeme hledat recept na tento typ privatizace.

Kdybych byl premiér, já vám dám snad prémie, protože tak loajálního státního úředníka už jsem dlouho neviděl. Jde o to, že vy samozřejmě máte doporučující stanovisko k vládě, tudíž ptám se. Fond národního majetku zaujímá jaký postoj? Lépe privatizovat celek nebo po částech?

Tato otázka může být zodpovězena, pouze díváme-li se na celý kontext každé jednotlivé transakce.

Teď se bavím o ČEZu.

My dnes nediskutujeme žádný způsob privatizace ČEZu, to znamená ...

Platí tedy ta teze, kterou jsem říkal, že v souvislosti s tím, a vy jste to řekl už v několika rozhovorech, co se v ČEZu uskutečnilo, že získal distributory, tak ta společnost si musela lidově řečeno sednout, vstřebat tyto distributory. Došlo ke konsolidaci. Teď navíc jsou další rozvojové plány ČEZu v souvislosti se vstupem na zahraniční trhy, o kterých v Interview BBC hovořil Jaroslav Míl, generální ředitel ČEZu, a zároveň také zájem ČEZu usilovat o vstup především na Slovensko, do Slovenské energetiky. To znamená, že toto ... mohl byste jednoznačně odpovědět na otázku, že toto pravděpodobně oddálí privatizaci ČEZu?

Toto nemusí mít zásadní vliv na oddálení privatizace ČEZu. Každá firma, která se nevyvíjí, je ve skutečnosti mrtvá, to znamená, jakékoliv rozvojové projekty nemohou ... nebo neměly by být záminkou pro oddalování privatizace nebo pro přijímání nějakých zásadních rozhodnutí z úrovně vlastníka té které společnosti.

Myslíte, že budete privatizovat ČEZ ještě za existence Fondu národního majetku nebo za jeho zániku, už ne vy?

To je dobrá otázka. Já si myslím, že ... jenom jestli dovolíte, abych nebyl tak nekonkrétní v tom, jestli budeme prodávat minoritní nebo hledat partnery pro majoritní účasti v těchto společnostech. V každém případě je nutné zvolit takovou cestu, která nebude destruovat hodnotu té společnosti. Každá tato společnost, o které jsme se zatím bavili, je veřejně listovanou společností, to znamená, má statut veřejně obchodovatelné firmy. Její hodnota je mimo jiné dána tržní kapitalizací, vyjádřením její hodnoty na kapitálovém trhu. Já si myslím, že by bylo nemoudré postupovat jakýmkoliv způsobem, který by tuto hodnotu ničil. Tím neříkám, že bychom někdy nepřistoupili k tomu, abychom prodávali minoritní podíly, ale vždycky takovým způsobem, aby byla zachována hodnota té společnosti a nedošlo k destrukci této hodnoty.

Pane předsedo, vy mě trápíte. Vy jste mi pochválil otázku týkající se toho, zda ČEZ budete privatizovat ještě jako Fond národního majetku, přičemž s největší pravděpodobností máte jako Fond národního majetku zaniknout v roce 2006, nebo jestli už Fond národního majetku bude privatizovat jiná státní instituce. Tak když jste tak krásně pochválil otázku, odpovězte na ni, prosím.

Já vás drobně opravím. Ve skutečnosti je to plánované datum zrušení existence Fondu národního majetku Silvestr roku 2005, to znamená, že již neplatí, řekněme, některé odhady, které jsme spolu dělali vloni, ale už dnes pracujeme s ostřejšími daty.

A teď vás opravím já, protože ministr financí Bohuslav Sobotka v návrhu reformy veřejných financí počítá s prodloužením existence fondu na rok 2006.

Je tam datum roku 2005.

Tak v té verzi, kterou jsem četl já, tam je rok 2006. Budiž, tak vy jste to upravil ...

Dobrá, ale ...

Vy jste to upravil. Je to jasné tedy, 2005 skončíte.

Ano, 2005. Jinými slovy, když to řeknu opět zjednodušeně. Rozhodne-li vláda o privatizaci ČEZu tak, aby byla ukončena do Silvestra 2005, pak to bude Fond národního majetku, kdo tento proces bude exekuovat.

Co je reálné?

Reálné to je, si myslím, ale záleží na ...

To znamená, že ještě Fond národního majetku by mohl privatizovat.

Záleží na vůli vlády určitě.

Vy to doporučíte, že ještě byste to mohli dělat vy?

Budeme podporovat jakoukoliv privatizaci, která nám pomůže ...

Získat prostředky.

... použít prostředky z výnosu z privatizace na zahlazení těch našich závazků, o kterých jsme se bavili na počátku dnešního pořadu.

Děkuji za odpověď. Když se tedy zaměříme na zánik Fondu národního majetku, teď jste upřesnil, že Fond národního majetku, je to definitivní, zanikne k 31. prosinci roku 2005. Už existuje druhá fáze zániku Fondu národního majetku, kterou je, jak jste oznámil v rozhovoru pro týdeník Euro 22. dubna 2003, vznik zákona o zániku Fondu národního majetku? Už je věcný záměr tohoto zákona?

Já se vrátím opět k tomu listopadu loňského roku, kdy jsme si oba dva povídali o tom, jakým způsobem by mohla proběhnout transformace Fondu národního majetku. Já jsem popisoval různé fáze jejího uskutečnění. Dnes už lze s úspěchem konstatovat, že v červnu tohoto roku byla ukončena ta první fáze, to znamená, byla přijata zásadní interní opatření, která povedou tuto instituci k jejímu zániku. Například snížili jsme počet lidí zaměstnaných na Fondu národního majetku o jednu třetinu, přijali jsme taková opatření, že jsme mohli předat některé agendy Fondu národního majetku jiným institucím bez změny zákona, a současně jsme připravili ve spolupráci s ministerstvem financí tuto normu, o které se zmiňujete. To znamená ...

To znamená, že už je hotova.

... na ministerstvu financí dnes leží komplexní balík návrhů zákona a projde-li s úspěchem vládou, pak se začne pracovat na jeho paragrafovém znění. Takže vše běží podle plánu.

Kdy je reálné, že bude paragrafované znění zákona o zániku Fondu národního majetku? Jednou větou prosím odpověď.

Já myslím do několika měsíců po schválení věcného záměru.

To znamená, že do poloviny příštího roku by mělo být hotovo?

Nejpozději.

Konstatuje předseda Fondu národního majetku České republiky Jan Juchelka, který byl hostem Interview BBC. Já děkuji za vašich třicet minut věnovaných této rozhlasové stanici, někdy příště na shledanou.

Děkuji za pozvání, hezký večer.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Juchelka: Ukončení činnosti FNM je plánováno na 31. prosinec 2005

PRAHA 25. září (ČTK) - Ukončení činnosti Fondu národního majetku (FNM) je naplánováno na 31. prosinec 2005. V rozhovoru pro BBC to dnes řekl šéf FNM Jan Juchelka. Podle dřívějších informací doporučil ministr financí Bohuslav Sobotka v návrhu reformy veřejných financí prodloužit činnost fondu do roku 2006.

"Plánované datum zrušení existence FNM je Silvestr roku 2005," uvedl Juchelka v BBC s tím, že v červnu tohoto roku byla přijata zásadní interní opatření, která povedou tuto instituci k jejímu zániku.

Fond podle něj snížil počet svých zaměstnanců o jednu třetinu a učinil takové kroky, na základě kterých byly předány některé agendy Fondu národního majetku jiným institucím bez změny zákona. Fond propustil přibližně 50 lidí a nyní v něm pracuje 130 osob. Další vlna propouštění se v nejbližší době neplánuje, určitě ne do konce roku, uvedla již dříve mluvčí fondu Petra Krainová

Fond také ve spolupráci s ministerstvem financí připravil návrh zákona o ukončení činnosti FNM. "Na ministerstvu financí dnes leží komplexní balík návrhu zákona a projde-li s úspěchem vládou, pak se začne pracovat na jeho paragrafovém znění," řekl Juchelka BBC. Paragrafové znění by podle něj mělo být vypracováno nejpozději do poloviny příštího roku.

FNM byl jako privatizační agentura státu založen v roce 1991. Valnou většinu státem vlastněných společností již prodal a podstatnou část majetku, který nyní spravuje, tvoří strategické společnosti ČEZ, Telecom a Unipetrol. Kumulované příjmy od počátku existence fondu ke konci loňského roku činily 463,3 miliardy korun, výdaje 428,8 miliardy Kč.