Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor Interview BBC

Občanská demokratická strana podle svého předsedy Mirka Topolánka nepředloží Poslanecké sněmovně alternativní návrh státního rozpočtu.

Pátek je klíčovým dnem pro vládu premiéra Vladimíra Špidly. Poslanci Občanské demokratické strany předložili v úterý sněmovně návrh na vyslovení nedůvěry vládě, což oznámil předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý.

Mirek Topolánek

Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS (zvuková ukázka): Právě jsem v souladu s paragrafem osmdesát čtyři jednacího řádu předal listiny z padesáti osmi podpisy poslanců ODS s návrhem na vyslovení nedůvěry Vládě České republiky a v souladu s dohodou, kterou uzavřelo vedení sněmovny, navrhuji, aby tento bod byl projednán ve čtvrtek ve 14.00 s tím, že by rozprava pokračovala do šestnácté hodiny. Pak by následovaly interpelace, po skončení interpelací by případně pokračovala rozprava do pozdních večerních hodin v závislosti na její délce. A hlasování o tomto návrhu by v každém případě proběhlo v pátek v 9.00.

Takový je jízdní řád, který určí budoucnost české vlády. Sněmovna už letos jednou o budoucnosti kabinetu hlasovala. Stalo se tak 11. března. Tehdy sám premiér Vladimír Špidla požádal o vyslovení důvěry poté, co byl koncem února zvolen prezidentem republiky Václav Klaus. Vláda si chtěla ověřit, zda má stále hlasy všech svých poslanců. Kolikrát do roku se bude ve sněmovně hlasovat o důvěře vládě? Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je předseda Občanské demokratické strany, místopředseda Senátu Mirek Topolánek. Přeji dobrý den.

Dobrý den.

V pátek se bude hlasovat o nedůvěře vládě. Je to podruhé, co vláda může či nemusí v letošním roce získat důvěru. První hlasování, jak jsme slyšeli, se konalo letos v březnu. V případě, že ODS se svým návrhem neuspěje, vzdá se možnosti vyjadřovat i v budoucnosti nedůvěru vládě do konce jejího funkčního období?

Tak, ještě než odpovím zcela jasně na tuto otázku, musím říct, že tato vláda je natolik slabá a má natolik slabý mandát, že téměř každé hlasování je hlasování o důvěře vlády. A každé hlasování, které je trošku zásadnější, prostě otřásá v základech touto koalicí, což si myslím, že je pro tuto zemi zcela smrtící. Hlasování o důvěře vládě je poměrně mimořádný prostředek, pokud je opravdu takto deklarováno a pokud je na to svolána speciální schůze nebo speciální bod, kdy opravdu každý z poslanců přichází k pultu a říká sám za sebe, osobně, jsem proti důvěře, jsem pro důvěru. To si myslím, že je silný prostředek.

Letos už bude využit podruhé, jak bylo řečeno.

To bylo jednou, to udělala vláda sama. A přestože deklarovala, že spojí své účinkování v této konstelaci a v této vládě s takzvanou reformou veřejných financí, tak řekl bych, že premiér Špidla opakovaně své sliby neplní. Tak jsme to museli udělat jako zodpovědná opozice my a myslím si, že je to za prvé test. Za druhé test nejen v tom smyslu, že bychom chtěli udělat nějaké gesto, opravdu si myslíme, že tato vláda škodí České republice a opravdu si myslíme, že buď teda získá mandát tím hlasováním, nebo musí dojít k jinému řešení. A my pokládáme za ideální řešení znovurozdání karet, znovuzískání mandátu a předčasné a mimořádné volby.

Otázka zněla, v případě, že ODS se svým návrhem neuspěje, vzdá se možnosti vyvolávat hlasování o nedůvěře v dalších měsících a letech do konce jejího funkčního období?

Já si myslím, že my, mohl bych teď dlouze hovořit o tom, v čem si myslíme, že ta vláda škodí České republice, k tomu se možná ještě dostaneme, my si myslíme, že to je spíš zahájení té ofenzívy, protože každý odklad reálných, rozumných systémových kroků přináší každé nové vládě, ať už má jakékoliv složení, daleko větší problémy. Takže, ta nereforma, kterou se dneska snaží vláda prosadit, komplikuje situaci do budoucna. Pak opravdu mohou ty kroky být daleko razantnější. A my chceme, aby ty kroky byly takové, které budou sociálně únosné.

Tím chcete říci, že po jednom hlasování o nedůvěře, které může být neúspěšné, může přijít další hlasování o nedůvěře?

Tak, já se domnívám, a teď to řeknu možná velmi nediplomaticky a velmi natvrdo, tato vláda jakýkoliv výsledek hlasování o té takzvané reformě bude pokládat za úspěšný. Na základě tohoto takzvaného úspěšného výsledku schválí jakýkoliv rozpočet spořivý a reformní, já to dávám do uvozovek prostě. Opravdu brutálních sto patnáct miliard schodku, největší schodek v podstatě, který se realizuje právě za této vlády a schválí se i příští rozpočet a přespříští. A my se samozřejmě budeme pokoušet, pokud se nám nepodaří nějakým způsobem najít jiné řešení při tomto hlasování, tak samozřejmě útočit nadále. Od toho jsme opozice a myslím si, že ta situace začíná být spíše standardní na naší politické scéně. A to, že jsme si na to ještě nezvykli a připadá nám, co vlastně ta ODS chce, proč ruší ten klid, který tady máme, tak si myslím, že konečně tady začíná fungovat koalice a opozice a konečně se tady využívají standardní mechanismy demokracie.

Vysvětlil jsem si správně vaši odpověď, že budete rušit klid na práci hlasováním o nedůvěře vládě co každého půl roku?

To si myslím, že takhle se to úplně nedá říct. Musí k tomu být samozřejmě vážný důvod. Musí to být tak vyargumentované a musí to být tak silné, aby byl pro tak silný krok důvod, ale...

Tedy naznačujete, že tento prostředek můžete používat častěji?

Můžeme ho použít. Myslím ale, že každé hlasování při koalici sto jedna nebo spíše sto, je spíše hlasováním, řekl bych, implicitním hlasováním o důvěře vlády.

Pak je zbytečné vyvolávat hlasování o důvěře vládě.

Já si myslím, že to není úplně pravda, protože když stojí ten poslanec před tím pultem a musí mluvit sám za sebe, tak buď má tu odvahu a vidí reálně tu situaci, anebo se nechá ovládat tím stranickým sekretariátem. Je to daleko silnější, než se skrýt v tom hlasujícím davu. Je to prostě opravdu osobní zodpovědnost za to rozhodnutí, jestli tato vláda nebo nemá pokračovat.

Řekl jste, že v případě, že by návrh ODS na vyvolání, respektive vyslovení nedůvěry vládě premiéra Vladimíra Špidly byl neúspěšný, že se nevzdáváte dalších pokusů na vyslovení nedůvěry vládě. V případě, že neuspějete, jaké si z toho vezmete poučení?

Tak, já si myslím, že každý ví, že my máme padesát osm poslanců z dvou set. Takto jsme dopadli ve volbách a nechci teď znovu analyzovat, co jsme říkali před volbami a co vlastně bylo řešením reformními kroky, některé jsou nutné udělat a jak se dostala k vládě koalice. Takže, my budeme samozřejmě silou tohoto mandátu hlasovat o všech zákonech, o všech opatřeních a budeme se snažit dělat tu opoziční práci jak v té destrukční, to znamená, řekl bych, destrukční v tom dobrém slova smyslu, to znamená s tou kritikou vládních kroků, tak s těmi alternativami, s kterými budeme přicházet. A musíme samozřejmě odpracovat i vlastní pozměňovací návrhy, vlastní návrhy zákonů.

Předložíte alternativní návrh v tom rámcovém pojetí, nikoliv v tom detailním? Protože k tomu asi nemáte úředníky, ti jsou na ministerstvu financí, kteří tvořili rozpočet. Předložíte alternativní návrh rozpočtu?

To si myslím, že není schopna nikde na světě žádná opoziční strana. Takže, rozpočet, který je na stole, začínáme studovat, vlastně to rozhodnutí vlády. Já se domnívám, že je neschvalitelný v té podobě. Je nereálné sestavit nejen z opozičních lavic, ale možná i teď nějaký jiný rozpočet. Budeme se možná snažit ještě nějakou argumentací tento rozpočet doporučovat neschválit, budeme hlasovat proti rozpočtu. Evidentně těch sto patnáct miliard není ani pokusem o jakoukoliv změnu a právě celá ta argumentace v posledních měsících vede k tomu, aby rozpočet byl schválen na základě pseudoreformních kroků a aby vlastně se vytvořil prostor pro schválení jakéhokoliv rozpočtu. My to pokládáme za nesmírně špatné.

Vy jste řekl, že budete hlasovat proti rozpočtu, ale nepředložíte alternativní návrh. Ani rámcových čísel? Nelze provést tu analýzu státního rozpočtu tak, že ukážete, tyto resorty vydávají na ty a ty věci ty a ty peníze, je to zbytečné, tady to budeme škrtat?

Určitě se budeme pokoušet analyzovat jednotlivé kapitoly toho rozpočtu s tím, že můžeme argumentačně podpořit posílení či oslabení nějakého resortu. Ale myslím si, že nikdo po nás nemůže chtít, abychom zaplatili někde tisíc úředníků a ti to prostě za nás dopočítali do posledního...

Jde mi o základní rámec. To jsem neřekl.

Základní rámec určitě...

Tedy předložíte alternativu v základním rámci.

To si nemyslím, že předložíme takovou alternativu, o jaké tady hovoříte a není to ani naším úkolem.

Jaké především pozměňovací návrhy budete chtít dát k vládnímu návrhu státního rozpočtu?

Já teďka nechci předjímat tu situaci, protože trochu závisí na tom hlasování tento týden a na výsledku těch takzvaných reformních kroků. Já se obávám, že v této chvíli, v této situaci kdokoliv by vstoupil do vládní odpovědnosti, tak by nesestavil z těch čísel a z těch podmínek, které jsou dány mandatorními výdaji, nějak významně jiný rozpočet a že naše kritika bude spíše v tom, že se vláda ani nepokusila sestavit jiný rozpočet, že se nepokusila nějakým způsobem jednotlivé kapitoly pozměnit a vychází prostě ze status quo. A dokonce ten rozpočet byl navržený ještě před tím, než byly schváleny ty zákony, které jsou pro jeho sestavení potřebné.

V případě, že by tedy ODS převzala nyní vládu, tak by bylo zjevné, že by tedy také musela dát schodkový rozpočet. Rozumím vám správně?

Tak, za prvé si myslím, že je to velmi spekulativní. ODS s padesáti osmi mandáty nemůže převzít vládu. To je, bych řekl, úplně první věc, kterou musím říct jako velmi zásadní. Takže, je pravdou, že jakákoliv vláda, která přijde, bude muset pracovat s těmi výchozími předpoklady. Ale právě proto pokládáme tu reformu za nereformu, protože ani do budoucna to situaci neřeší a svým způsobem jenom pozastavuje ten pád zadlužení a schodku veřejných rozpočtů.

V dlouhodobých koncepcích Občanské demokratické strany je vyrovnaný státní rozpočet. Kdy, v případě, že by ODS převzala vládní zodpovědnost, po kolika letech by byla schopna sestavit vyrovnaný státní rozpočet?

Já přesně vím, že když řeknu přesné číslo, tak budu za tři nebo za pět let mučen v případě, že budu mít ještě nějakou zodpovědnost za to, že jsem to nedodržel...

Pokud si to zasloužíte, pak budete mučen.

Já s tím naprosto souhlasím. My jsme jasně deklarovali tím propočtem, který jsme udělali, že ta reforma nemůže trvat dva nebo tři roky, že to je záležitost dlouhodobější. Deklarovali jsme vyrovnaný rozpočet, pokud budou splněny všechny vnější předpoklady, které neumíme ovlivnit, někde kolem roku 2010. Nicméně to by souviselo nebo to by záleželo na tom, jestli, protože to bylo napočteno na současné čísla, současný stav. Navíc podle analytických materiálů ministerstva financí, jestli by se teď začaly realizovat ty kroky, o kterých mluvíme. To znamená, to zatím nehrozí. Takže, já se neodvažuju odhadovat v případě, že se schválí ta pseudoreforma, že se prodlouží ten čas a ta agónie, v jakém termínu by vůbec mohlo docházet, já nevím, k dostání se pod maastrichtská kritéria a tak dále.

Rozuměl jsem vám správně, že do roku 2010 to podle všeho zatím není reálné, že by Česká republika měla vyrovnaný rozpočet?

Ona ta, no, já si myslím, že za stávajících předpokladů, za stávající reformy to reálné není...

Ne, v případě, že by ODS převzala vládní zodpovědnost.

To si myslím, že kdyby teoreticky, kdyby to bylo teď, tak prostě jsem schopen říct dneska na základě těch našich propočtů, že by po schválení těch reforem, kdybychom měli ten mandát, měli tu sílu, mohli prosadit ty reformní kroky, tak rok 2010 je reálným rokem.

V případě, že by se konaly předčasné volby, ODS převzala zodpovědnost, do roku 2010 by byla schopna předložit první vyrovnaný státní rozpočet?

Trochu mě do toho tlačíte, já se nechci vymlouvat v žádném případě. Jakékoliv mimořádné volby nemohou být dřív jak koncem loňského roku, to znamená...

Příštího.

Já se omlouvám, samozřejmě příštího roku. To znamená, i rozpočet pro ten přespříští rok, pokud by byla nějaká přechodná vláda s mandátem, jak ho má sestavit, by byl ještě ten reformní.

Řekl jste tu dílčí informaci kolem roku 2010.

Já se domnívám, že podle těch všech propočtů, které máme, pokud se ta situace bude vyvíjet, tak předpokládáme, že skončí určitá recese v eurozóně a může nastat oživení v eurozóně, tak ta čísla jsou reálná.

Vratíme-li se k vyslovení nedůvěře vládě premiéra Vladimíra Špidly, pro vyslovení nedůvěry vládě je ve dvou set členné sněmovně zapotřebí nejméně sto jeden hlas. Přesně tolik jich má vládní koalice. Naopak opozice jich má devadesát devět a v tomto týdnu dokonce pouze devadesát osm včetně pátku, kdy se bude hlasovat o vyslovení nedůvěře, protože na celý týden se kvůli hospitalizaci omluvil komunista Josef Mandík. Opozice by proto musela přetáhnout, lidově řečeno, tři vládní poslance, aby vládu svrhla. Nakolik váš návrh komplikuje nemoc poslance KSČM Josefa Mandíka?

Tak, já si vzpomínám na nejrůznější spekulace, jak se rozčilovala koalice, že opozice není ochotna v případě, že by Hana Marvanová byla ještě doma na mateřské a měla by ještě mandát, takže jí nikdo nechce vypárovat. A nakonec takové vypárování bylo dohodnuto. Já nevím, jestli bude někdo z koalice ochoten vypárovat pana Mandíka.

Myslíte si, že by to bylo vhodné?

Ani mi to nepřísluší hodnotit, je to problém KSČM. KSČM prostě je strana, s kterou nesoupeříme v tom smyslu, že bychom usilovali o stejného voliče. Oni mají zodpovědnost ke svým voličům, jejich hlasování je jejich problém.

Myslíte, že by bylo vhodné obecně, že by bylo vhodné, aby Josef Mandík byl vypárován?

Já jsem vždycky vystupoval velmi tvrdě proti párování. Hlavně samozřejmě proto, že se množily případy, kdy to bylo spíše z důvodů uvolnění se dříve ze schůze a tak dále. V takových zásadních věcech, jako je hlasování o klíčových zákonech a vyslovení nedůvěry vládě, je takovou zásadní věcí, bych si skoro přál, aby tomu tak bylo, ale nikoho k tomu nemůžu přinutit. My jsme v žádném případě nechtěli vyvolat pocit, že se jedná o pouhé gesto, ale na druhé straně nebudeme nikoho přemlouvat, jak má hlasovat, protože ta zodpovědnost je opravdu velmi osobní, není stranická. To znamená, já netuším, jak budou hlasovat komunisté a netuším, jak budou hlasovat poslanci vládní koalice.

Ale řekl jste, že by bylo vhodné vypárování při takovém zásadním bodu.

Domnívám se, že by to vhodné bylo, ale neumím to vynutit, ani na to nebudu nijak tlačit.

Patnáctého září jste v rozhovoru pro deník Právo v souvislosti s předčasnými volbami doslova řekl, cituji: "My se domníváme, že už je vhodné znovuotevření změny volebního systému. Všichni už jsme pochopili, že je to jediná možnost, jak tady dát šanci vládě s plnou zodpovědností a s větším mandátem." Konec citátu. Jak byste vyvrátil tezi, že pokus ODS svrhnout vládu je nezodpovědný, protože se v uplynulém roce občanští demokraté nepokusili domluvit s politickými stranami změnu volebního systému?

My se pokoušíme domluvit změnu politického systému v dobách, kdy to pro nás je výhodné i v dobách, kdy to pro nás není výhodné. Nemůže to být podle mě nějaký ad hoc krok, nějaký konjunkturalistický krok, který je zrovna pro mě v této chvíli výhodný. Já jsem tímto výrokem, za kterým plně stojím, chtěl otevřít vlastní diskusi o tom, co je potřeba udělat, ať už před těmi volbami, jestli budou v řádném nebo mimořádném termínu nebo před volbami příštími, protože tady zažíváme už zhruba osm, devět let situaci, kdy každá vláda, která vládne, nemá plný mandát. Jsou to velmi křehké koalice, dokonce menšinové vlády. Není možno sestavit vládu, která právě převezme nejen tu odpovědnost, která nejen, že může realizovat svůj program, ale přebírá plnou zodpovědnost za kroky. Není možné si vlastně potom ve volbách vybírat stranu, která úspěšně vládla nebo neúspěšně vládla a volit prostě jinou alternativu. To je systém...

Pane předsedo, to je zřejmé.

Tento systém generuje právě to volební uspořádání, které je dáno stávajícím volebním systémem. A já jsem chtěl vyvolat samozřejmě diskusi.

Proč jste ji nevyvolal již po loňských volbách?

Já musím říct, že po celou tu dobu se o tom bavíme a jsme i od těch koaličních politiků, se kterými jsem o tom jednal, odkazováni někde do budoucna, někde daleko. Ale to, že se snažíme tu diskusi vyvolat dlouhodobě v našem programu, je evidentní.

Vladimír Špidla, předseda ČSSD, nynější premiér před volbami v roce 2002 řekl v Interview BBC, že pokud ČSSD vyhraje volby, měla by otevřít zásadní diskusi o změně ústavy včetně volebního systému.

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Myslím si, že po volbách bude správné otevřít ústavní debatu, protože ústava je pevný zákon a je třeba, aby se neměnila přehnaně. Ale na druhé straně víte sám, že jedna z nejlepších ústav - americká ústava - má velmi mnoho dodatků. Čili, myslím si, že bude čas na určitou revizi ústavy. A součástí té revize může být třeba úvaha o volebním systému nebo podobných věcech.

Na otázku, jakou změnu volebního systému preferuje Vladimír Špidla, před rokem a půl BBC odpověděl:

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Já nejsem zastáncem většinového systému, čili nepovažuji za správné zavést většinový systém. Ale na druhé straně v rámci poměrného systému existuje řada variant a také existuje řada variant smíšených systémů. Já jsem si prozatím položil otázku, která není odborně vyřešena, abychom pro některé odborníky, abychom nalezli systém, který zůstává systémem poměrným, ale přitom usnadňuje vytváření vládních většin na základě principu nikoliv vlády jedné strany, ale, řekněme, dvoučlenné koalice.

Archiv BBC, slova předseda ČSSD Vladimíra Špidly z 3. června 2002, kdy bylo krátce před volbami. To znamená, Vladimír Špidla deklaroval, že je ochoten diskutovat o změně volebního systému. Proč ODS nepředložila v uplynulém roce návrh na změnu volebního systému?

Já bych teďka mohl dát několik příkladů, kdy Vladimír Špidla něco deklaroval a pak to bylo úplně jinak. A z poslední doby je to, co deklaroval, že je ochoten vyvolat nebo o ústavní smlouvě hlasovat ve druhém referendu. Mohl bych dát příklad, že povedeme parlamentní diskusi o mandátu vlády pro mezivládní konferenci, která bude schvalovat tuto smlouvu. Mohl bych uvést celou řadu dalších příkladů, které on vzápětí o tom, že vlastně spojí s touto reformou své působení ve vládě. On nic z toho nakonec nesplnil, vždycky se z toho nějak vymluvil. A v tomto případě sociální demokracie výrazně je dneska proti většinovému systému, protože právě podlehla momentálním preferencím, té momentální situaci. O to složitější bude ta diskuse.

To znamená, že narážíte na sociální demokraty v jednání?

Já si myslím, že nejen Unie svobody-DEU deklarovala jako svůj prvořadý cíl programový většinový systém. Dneska poté, co stala, jak já říkám, Špidlovou pretoriánskou gardou, kdy je to nejpevnější součást koalice, hovoří úplně jinak. Já si myslím, že za prvé volební systém nevypovídá o kvalitě demokracie. A za druhé u těch tranzitivních ekonomik, do které my samozřejmě patříme, toho bývalého východního bloku je vždycky lepší, když ta vláda má mandát, může dělat potřebné kroky, má podporu, je volena systémem, který vůbec generuje možnost takovou vládu sestavit. A to se u nás prostě neděje a je to pro tuto zemi velká škoda, velký problém a do budoucna to vytváří velmi neblahé dopady.

Pokusí se ODS, když například ve sněmovně je schopna vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, pokusí se předložit sněmovně v nejbližším možném termínu, řekněme, do roka svůj návrh změny volebního systému? Ano?

Tady musím říct, že tomu musí předcházet a k tomu směřovala i ta moje věta, kterou jsem řekl minulý týden nebo předminulý týden, tomu musí předcházet celá řada jednání, protože to by bylo teprve plácnutí do vody. To není to hlasování o důvěře, ale to by bylo plácnutí do vody, kdybychom s tím byli naprosto osamoceni. Tak, jako nebudeme předkládat nějaký návrh legislativního znění rovné daně, které bychom předložili až po volbách. Tak stejně tak v této věci to musí být předjednáno, musí být o tom vedena základní politická diskuse.

Jak dlouho ji chcete vést?

Já si pamatuju na spoustu svých vět, které jsem řekl, že je třeba, stejně jako Vladimír Špidla, otevřít ústavu, po těch deseti letech ji revidovat, vést o tom třeba i dlouhou politickou diskusi, která by měla směřovat i k těm změnám v ústavě v tom volebním systému. Jestli pro to bude nebude politická vůle, to já nevím. My budeme mít určitě snahu iniciovat taková jednání, taková veřejná slyšení, takové diskuse.

To znamená, když hovoříte o veřejném slyšení, je na místě, že byste jako místopředseda Senátu navrhl takové slyšení v Senátu?

Není to vůbec vyloučeno, takové jednání už probíhalo. Jsou samozřejmě pozváni ústavní odborníci, odborníci na volební systémy. To všechno už tady jednou bylo, ta diskuse je zamražená a já ji chci znovu otevřít.

Včetně veřejného slyšení v Senátu?

Celé řady dalších nástrojů.

Když se ještě vrátím k pátečnímu hlasování o nedůvěře vládě v Poslanecké sněmovně, druhou možností je, že ODS s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě uspěje. Nový poslanec US-DEU Tomáš Vrbík, který ve sněmovně nahradil Hanu Marvanovou, si ovšem nemyslí, že ODS v současnosti nabízí alternativu.

Tomáš VRBÍK, poslanec PS PČR (US-DEU) (zvuková ukázka): Já z toho, co jsem tady zaslechl, prostě neslyším tu alternativu. Já rozumím tomu, že můžu říct, že každá vláda je špatná. Já bych mohl samozřejmě říct o vládách, které vládly před vládou touto, taky spoustu věcí.

Slova nového poslance US-DEU Tomáše Vrbíka, který má jako unionista výhrady k vládě premiéra Vladimíra Špidly, ale i výhrady k postupu Občanské demokratické strany. Jak byste jej přesvědčil o tom, že jste alternativou?

Tak, ono je to trochu pikantní, když člověk, který patřil k nějaké pravicové frakci Unie svobody-DEU, která má velkou základnu v Praze, který kritizoval vůbec vstup Unie svobody do vlády, který by samozřejmě teď, kdyby měl dostát svým tehdejším nebo dřívějším názorům, by měl jednoznačně hlasovat pro vystoupení Unie svobody-DEU, přichází do sněmovny a prožije ty dva až tři roky slávy v Poslanecké sněmovně a hovoří tak, jak hovoří.

Vy si myslíte, že popírá sám sebe, když nebude hlasovat proti vládě?

Tak, mně se velmi těžce hovoří o Unii svobody, protože já nejsem ten, kdo si přeje vymazat tuto stranu z politického spektra. To znamená, já velmi často se vyhýbám přímé konfrontaci s Unií svobody.

Tomáš Vrbík takový člověk také není. On chce po příštích volbách, aby ODS sestavovala vládu s US-DEU.

Já vím, to je bezvadný, ale Unie svobody-DEU opravdu je dneska téměř nejsilnějším článkem koalice. Ti lidé jsou snad ochotni hlasovat úplně pro všechno, popřít svůj program...

To znamená, pro vás jsou nevěrohodní?

Já bych to nedokázal... No tak, ti poslanci, který dneska působějí v Poslanecké sněmovně, opravdu odhlasují úplně všechno.

To znamená, že jsou pro vás nevěrohodní pro další spolupráci?

Tím já nemluvím jako o straně...

Tomáš Vrbík říká, že by konečně měla v této republice se dělat pravicová politika a že po příštích volbách, ať už budou kdykoliv, v řádném či mimořádném termínu, by US-DEU měla tvořit koalici s ODS.

To je bezvadný nápad. Já jsem měl celou řadu jednání. Já si myslím, že Unie svobody-DEU v té programové části, pokud by nebyla v této vládě a prosazovala svůj program, tak v té vládě nemůže zůstat ani vteřinu. To znamená, samozřejmě to je svým způsobem nevěrohodný partner. Pokud přežije na politické scéně a po příštích volbách bude mít pět procent, tak to bude jistě první strana, se kterou se budeme bavit, pokud takové uspořádání bude vůbec možné. Nicméně dneska je to strana, která drží tuto vládu a prodlužuje, více méně se podílí na prodlužování té agónie a na těch krocích, které vůbec neřeší ten současný stav ekonomiky, neřeší veřejné finance, neřeší celou řadu jiných problémů, podílejí se na velice akutních problémech ve zdravotnictví. A toto všecko mají na triku a budou to těžce vysvětlovat podle mě nejenom nám po případných volbách, ale i svým voličům. Já jsem o tom hluboce přesvědčen.

Když jste zmínil nedodržování slibů ze strany premiéra Vladimíra Špidly, narážel jste i na zahraniční politiku, respektive slib Vladimíra Špidly, který dal v jedné televizní diskusi. Tuším, že to bylo v TV Nova, v televizní Sedmičce, že ČSSD a vláda se nebrání případnému druhému referendum v souvislosti s evropskou ústavou. ODS bude na tomto referendu trvat?

Já musím říct, že daleko klíčovější je to, co jsem už zmínil, a to je to, co se stalo dnes v Poslanecké sněmovně, kdy 4. října má začít ta mezivládní konference. Naše vláda na ní jde s mandátem, který nikdo nezná, nikdo nezná názor na jednotlivé body té ústavní smlouvy. Všechny země z té přistupující desítky, z těch nových zemí kromě České republiky již měly parlamentní diskusi na téma mandátu vlády, případně vysvětlení vlády, s čím na tu IGC jde. To, že hlasoval Cyril Svoboda dneska pro zařazení tohoto bodu, je pro mě absolutní, to je absurdní záležitost.

Proti zařazení.

Proti zařazení toho bodu. Kdy oba dva slíbili parlamentní diskusi a teď se jí vyhýbají. To bych řekl, že je číslo jedna.

Čím si vysvětlujete, že se vláda vyhýbá diskusi týkající se evropské ústavy a postoje České republiky na mezivládní konferenci? Jaké pro to máte vysvětlení?

Já si myslím, že to je velmi arogantní postoj, že si prostě myslí, že ustojí to hlasování o důvěře, že si může dělat s tou sto jedničkovou většinou, co chce. To, jestli má být referendum, jako že my ho požadujeme jako celá řada jiných evropských zemí, jak z těch starých, tak z těch nových, a mohl bych je případně jmenovat, to je jedna věc. Druhá věc je, že, druhá varianta je třípětinové hlasování v obou komorách. O obou těch variantách vůbec nemá vláda jasné, jak to dopadne. A pokud bude postupovat takto, tak prostě vyvolává další komplikace, protože jestli nevyjedná to, co si myslíme, že je třeba vyjednat na té mezivládní konferenci, tak my budeme doporučovat svým voličům, aby nehlasovali pro tu ústavní smlouvu vědomi si toho, že v takovém případě pro nás jako pro novou zemi bude platit stávající smluvní uspořádání z Maastrichtu a z Nice a dalšími smlouvami. Takže, je to svým způsobem bez rizika. A není možné, aby se oni chovali, jako kdyby měli sto devadesát devět poslanců z dvou se a chovali se jako žoldnéři na dobytém území.

Jaké minimum bude chtít předseda ODS Mirek Topolánek, aby česká vláda na mezivládní konferenci v souvislosti s evropskou ústavou dojednala? Ve třech heslech. Jaké minimum?

Za prvé, neznám, s čím tam vlastně jde. My určitě nebudeme chtít, oni jsou takové ty technické záležitosti, jestli má mít každá země svého komisaře, jestli má být prezident takový, makový. To si myslím, že jsou technikálie, které sice jsou důležité, ale nejsou klíčové. Na těch se dokonce shodne i těch deset nových zemí. A pak jsou věci, a to je další přesun z toho konsensuálního hlasování do hlasování většinového, a tam budeme chtít jednoznačné garance, že neuhnou ani o milimetr, protože jestli něco si musíme ponechat, a tam jsou pootevřené dveře v podstatě, tam to není řečeno v té ústavě naplno, jsou tam pootevřené dveře k tomu, aby do budoucna jak zahraniční, tak fiskální a některé další politiky podléhaly většinovému hlasování. A jestli my máme nějaké nástroje, kterými můžeme ekonomicky se dorovnávat té úrovni, já teď nechci mluvit, za jak dlouho, tak to je sociální politika, sociální, důchodová, některé další. Nedovedu si představit, že, přestože vím, že musí být nějaká společná politika, nedovedu si představit, že by byla vynutitelná, schválená většinově. To jsou všechno mantinely, které bychom chtěli minimálně projednat, aby vláda věděla, s čím může počítat, případně opozice, až se bude tato smlouva schvalovat, ať již parlamentem nebo lidovým hlasováním.

Poslední otázku, prosím o stručnější odpovědi. Jste přesvědčen o tom, když se podíváme na jinou vládu, na stínovou vládu Občanské demokratické strany, že během svého dosavadního působení jde o schopný a dělný tým?

Tak o tom, že je schopný a dělný, o tom jsem přesvědčen. Otázka je, jestli všichni stínoví ministři jsou schopni tu svoji práci mediálně prodat, což je jeden z jejich úkolů, postavit tu alternativu a obhájit ji v médiích, před veřejností i proti svému nestínovému protějšku.

Kteří ministři toho nejsou schopni?

To vám samozřejmě takhle neřeknu. Nicméně ti, kteří nemají nějakou další funkci v parlamentu nebo další funkci ve straně, to mají velmi složité. A je to jak chyba, já bych řekl mediální strategie ODS, tak jejich vlastní, tak samozřejmě i nechuť médií dávat novým tvářím příležitost, přestože jsou to kvalitní lidi. A tady si myslím, že to je otázka ty lidi prosadit a je to i moje záležitost, moje role.

Konstatuje předseda Občanské demokratické strany, místopředseda Senátu Mirek Topolánek. Děkuji za vaši účast v Interview BBC, někdy příště na shledanou.

Pěkný večer, nashle.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.