Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor Interview BBC

Jan Kavan kritizuje české ministerstvo zahraničí, že více nevyužilo jeho kontaktů, které získal jako předseda Valného shromáždění OSN.

Trafika pro Kavana. I tak zněla a zní jedna z interpretací českého předsednictví Valnému shromáždění Organizace spojených národů Janem Kavanem. Český ministr zahraničí Cyril Svoboda konstatuje, že během českého předsednictví OSN nezaznamenal ani nic výrazně pozitivního ani nic výrazně negativního. Slova chvály má pro působení Jana Kavana v čele Valného shromáždění OSN generální tajemník organizace Kofi Annan.

Kofi ANNAN, generální tajemník Organizace spojených národů (zvuková ukázka): Myslím, že Jan Kavan v roli předsedy Valného shromáždění OSN osvědčil schopnosti vůdce. Jak už jsem řekl, v jeho funkčním období byla schválena výrazná rezoluce Rady bezpečnosti OSN o prevenci ozbrojených konfliktů. Valné shromáždění se pod jeho vedením začalo velmi aktivně zabývat otázkou reforem a posuzovalo mé návrhy. Je třeba také zmínit jeho pracovní nasazení a schopnost nabít Valné shromáždění OSN novou energií.

Říká v rozhovoru pro BBC generální tajemník Organizace spojených národů Kofi Annan na adresu Jana Kavana. Nejen o českém předsednictví Valnému shromáždění OSN bude následujících třicet minut. Před námi je půl hodina otázek a odpovědí od pražského mikrofonu BBC, co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC ve studiu v New Yorku je muž, který rok vykonával funkci předsedy Valného shromáždění Organizace spojených národů. Bývalý český ministr zahraničí, poslanec ČSSD Jan Kavan. Přeji vám dobrý den do New Yorku.

Dobrý den, stále ještě z New Yorku, zdravím Prahu.

Berete pozici předsedy Valného shromáždění OSN jako vrchol své diplomatické kariéry nebo je ještě nějaká pozice k diplomacii, na kterou Jan Kavan aspiruje a kterou by označil souslovím diplomatická pozice jeho snů?

Já nemám diplomatickou pozici snů a nepoužívám termíny jako vrchol, protože nevím přesně, co to obnáší, ale musím říct, že odcházím tady z této funkce s pocitem zadostiučinění, s pocitem spokojenosti, že se mi podařilo v této velmi náročné kritické době vykonat funkci předsedy Valného shromáždění OSN, tak úspěšně, jak to tu hodnotí prakticky významní přední diplomaté. Čili za, chcete-li, když použiju vašeho termínu, za vrchol své dosavadní diplomatické práce považuji úspěšné zakončení předsednické role, ano.

Poměrně často v souvislosti s pozicí předsedy Valného shromáždění OSN zdůrazňujete, že nejde o bezvýznamnou pozici, naopak. Například zmiňujete, že lidé, kteří zastávali funkci předsedy Valného shromáždění OSN, byli a jsou ve strukturách OSN nadále platní. Jako například bývalý finský premiér Harri Holkeri, který je nyní nejvyšším představitelem OSN v Kosovu. Pane Kavane, nabízela se vám v souvislosti s koncem vašeho působení v čele Valného shromáždění OSN nějaká další diplomatická pozice v rámci Organizace spojených národů?

Formálně ne, i když samozřejmě tady se mě tady řada diplomatů ptala, jaké mám plány na příští roky, protože někteří uvažovali o tom, že mých zkušeností a kontaktů a, chcete-li, dokázaných schopností za tento rok by OSN mohla využít. Já jsem všem zdůrazňoval, že se vracím do poslaneckých lavic a chci se věnovat výkonu poslaneckého mandátu. Na druhé straně, protože jsem za ten rok působení tady nabyl přesvědčení, že OSN přes veškeré nedostatky, slabosti Achillovy paty a podobně je organizace nezastupitelná, a která dělá vynikající práci v různých částech světa, tak jsem i sdělil i generálnímu tajemníkovi, pokud budu moct jakkoli ad hoc neformálně na jednorázově v něčem OSN pomoci, tak jsem samozřejmě k dispozici.

Promiňte, kdyby vám někdo nabídl funkci v rámci struktur OSN, tak dáte přednost české Poslanecké sněmovně, to myslíte vážně?

Ano, to myslím vážně. Já jsem byl zvolen jako poslanec ČSSD za Prahu na čtyři roky. Tento rok jsem se té práci nemohl věnovat tak, jak bych si přál, protože jsem se věnoval právě předsednické funkci ve Valném shromáždění OSN a oslabit tento mandát ještě nějakou prací tady v OSN nebo se toho mandátu vzdát, tak to nepovažuji za správné. Pokud…

Jaké byly ty neformální nabídky, o nichž jste hovořil?

Pokud po skončení toho poslaneckého mandátu by OSN měla o mě i nadále nějaký zájem, tak samozřejmě ty nabídky vyslechnu, ale teď je nepovažuji za aktuální a proto ani nemá cenu se bavit o jakýchkoliv konkrétních věcech, protože jsem jasně dal najevo, že se vracím do Poslanecké sněmovny České republiky.

Generální tajemník OSN Kofi Annan koncem července uvedl v Interview BBC, že za úspěch v souvislosti s českým předsednictvím považuje především přijetí rezoluce k prevenci ozbrojených konfliktů a dodal:

Kofi ANNAN, generální tajemník Organizace spojených národů (zvuková ukázka): Myslím, že Jan Kavan v roli předsedy Valného shromáždění OSN osvědčil schopnosti vůdce. Jak už jsem řekl, v jeho funkčním období byla schválena výrazná rezoluce Rady bezpečnosti OSN o prevenci ozbrojených konfliktů. Valné shromáždění se pod jeho vedením začalo velmi aktivně zabývat otázkou reforem a posuzovalo mé návrhy. Je třeba také zmínit jeho pracovní nasazení a schopnost nabít Valné shromáždění OSN novou energií. Kromě toho pod jeho vedením dokážou čerpat z dřívějších velkých konferencí a summitů, z jejich závěrů a programů, jako jsou cíle rozvoje pro příští tisíciletí, a přicházejí s podněty, jak OSN a rodinu jejich členů lépe organizovat, aby bylo možné závěry konferencí a summitů uvádět v život. Myslím, že pod jeho vedením dělalo Valné shromáždění OSN solidní rozhodnutí, která pomohou v naší práci.

Uvedl koncem července v Interview BBC generální tajemník OSN Kofi Annan. Vy osobně, Jane Kavane, považujete přijetí citované rezoluce také za největší úspěch českého předsednictví. Existuje něco, co při ročním hodnocení svého působení v pozici předsedy Valného shromáždění OSN považujete za svoji osobní prohru?

Ne, za osobní prohru nepovažuji nic, a to není jaksi nemístná neskromnost, protože jsem začal v září loňského roku tím, že jsem vyjmenoval čtyři české priority a vyzval jsem i diplomaty a tady mezinárodní společenství, aby po skončení mého ročního působení na základě plnění těchto čtyř priorit naše české předsednictví vyhodnocovali, a to se děje a bude se to dít i dnes odpoledne v newyorském času, poté co přednesu svůj závěrečný projev.

V které z těch čtyř oblastí, které si Česká republika v rámci svého předsednictví Valnému shromáždění OSN předsevzala, která ta oblast je nejslabší, co se naplnění předsevzetí týče?

Neříkám. To, co jsme my si vytýčili jako priority, to se nám podařilo splnit. Co se, abych tedy nedělal dojem, že se vyhýbám odpovědi na vaši otázku, co je jistý neúspěch, ale který nebyl mezi našimi prioritami, protože jsme to nepovažovali za realistické, je reforma Rady bezpečnosti OSN. Reformou Rady bezpečnosti se OSN zabývá již přesně deset let. V únoru to bylo deset let, kdy se ten reformní výbor založil, já jsem mu rovněž, stejně jako mí předchůdci předsedal celý rok, ale kromě některých změn v transparentnosti, v lepší informovanosti, pokud jde o proceduru práce Rady bezpečnosti OSN, to se nám podařilo prosadit, nepodařilo se, ani jsem to ovšem neočekával prosadit tu základní změnu, to znamená rozšířit Radu bezpečnosti OSN o větší počet jak stálých členů, tak nestálých členů a zabývat se otázkou omezení práva veta. To ovšem nelze vyřešit. Došel jsem k pevnému přesvědčení, nelze vyřešit tady v OSN. K tomu je zapotřebí politický průlom v některých hlavních městech některých klíčových států. Díky válce v Iráku a napětí, které vzniklo, tak se touto otázkou teď zabývá více vlád, více hlav států, více politiků, a proto se domnívám, že tu jistá šance během příštích pěti let je, ale bude to nesmírně složité.

Svému nástupci v pozici předsedy Valného shromáždění OSN ministru zahraničí Svaté Lucie Julianu Huntemu odkazujete řadu návrhů, které české předsednictví nestihlo dokončit a které rozpracovalo. Který z těch návrhů, jež předáváte svému nástupci, vy osobně považujete za nejzásadnější a asi nechme stranou reformu Rady bezpečnosti OSN.

Tak reformu Rady bezpečnosti OSN mu neodkazuji, protože, to říkám, jednak není naší prioritou a není to ani jeho prioritou. Co mu odkazuji, a to je v dokumentu, který se dnes vystavuje všem členským státům a odpoledne ho oficielně uvádím na plenárním zasedání, jsou reformy takzvané revitalizace Valného shromáždění OSN. To jsou konkrétní reformní představy, jak odbyrokratizovat Valné shromáždění OSN, jak urychlit jeho jednání, snížit počet bodů na agendě, přesně ty věci, které kritizoval Kofi Annan před několika dny, což je stejná kritika, kterou přednesu já dnes odpoledne tady v New Yorku.

Znamená to, že Kofi Annan vycházel z vašich podkladů, když 8. září kritizoval fungování OSN jako instituce?

Kofi Annan vychází ze stejné analýzy, kterou s ním sdílím, co je zapotřebí ve Valném shromáždění OSN změnit a co nám na jeho práci dnes nejvíc vadí. To jsou ovšem věci, které jsou již několik let staré, jsou evergreeny, jsou to stálice a každý předseda se snaží krok po kroku prosadit jisté reformy, jak to změnit. Nám se některé reformy podařilo prosadit, jiné nebyly shozeny se stolu, ale členské státy žádaly více času k projednání jejich možných následků, a to jsou přesně ty věci, které jsem shrnul ve své oficiální zprávě, jejíž kopii samozřejmě jsem generálnímu tajemníkovi Kofi Annanovi poskytl a on s těmito návrhy naprosto souhlasí.

Když hovoříme o generálním tajemníku OSN Kofi Annanovi, jak bylo řečeno 8. září, znovu hovořil o nutnosti radikálních reforem Organizace spojených národů především Rady bezpečnosti OSN a Valného shromáždění OSN.

Kofi ANNAN, generální tajemník Organizace spojených národů (zvuková ukázka): Mám též nepříjemný pocit, že systém nefunguje tak, jak by měl, proto vyzývám přestavitele států a vlád, aby se osobně zúčastnili debaty ve Valném shromáždění OSN, která začne za dva týdny. Žádáme, aby přišli s nápady, jak fungování systému zlepšit.

Uvedl 8. září generální tajemník Organizace spojených národů Kofi Annan. Vy jste mnohé, Jane Kavane, naznačil, tedy že odhadujete reformu Rady bezpečnosti OSN, což je jeden z klíčových kroků pro další fungování Organizace spojených národů nejméně na pět let. proč jste zvolil datum pět let, kdy by mohlo dojít k nějakému posunu, co se týče reformy Rady bezpečnosti OSN?

Ne, to je skutečně. To není odhad na základě nějaké racionální analýzy, to je čistě jenom dojem a snažím se tím říct, že doufám, že to nebude dalších deset let, ale rovněž vyjádřit svůj názor, že to nebude během příštího roku, čili něco mezi tím, proto jsem jen tak těch pět.

Zvolil těch pět let. Vy jste řekl, jestli vás teď budu citovat doslova, že teď jsou klíčové postoje v některých hlavních městech některých států. Můžete být konkrétní, kdo je teď na tahu, aby posunul reformu Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Kdo především?

Tak to by, pane redaktore, nebylo ode mě nebylo velmi diplomatické, kdyby začal jmenovat konkrétní státy, ale je zcela evidentní.

/Nesrozumitelné/, když končíte v pozici předsedy Valného shromáždění OSN, myslel jsem, že budete méně diplomatický.

No, tak myslet jste si to mohl…

Mýlil jsem, omlouvám se za svou pošetilost.

Ale, jednání budou dál pokračovat a v žádném případě je nemíním ohrožovat nebo komplikovat. Já ve svém projevu dnes odpoledne budu taky poměrně v rámci možností otevřený a…

Naznačte.

Za. Má základní výzva k té reformě není nepodobná k tomu, čemu hovořil Kofi Annan, i když to samozřejmě daleko více stáhnu k Valnému shromáždění OSN, neboť to je role, kterou jsem tu teď hrál, ale budu hovořit i o Radě bezpečnosti OSN, ale samozřejmě není těžké odhadnout, kdo je na tahu, protože vycházíme z toho, že je nutné, aby mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN novými byli zástupci všech kontinentů. Dnes tomu tak není, dnes jsou to pouze vítězové druhé světové války a v rámci těch kontinentů je třeba se shodnout, aby se ty kontinenty shodly na, řekněme, jednom kandidátovi, jednomu zástupci, který rozlohou, ekonomickou silou, politickou váhou, demokratickou prestiží je schopen ten kontinent v Radě bezpečnosti OSN reprezentovat a když se podíváte na všechny kontinenty světa, tak v této otázce prakticky nikde není konsensus. To se rovněž týká i otázky, co s právem veta, protože ten obrovský zájem o stálé členství v Radě bezpečnosti OSN je tam právě kvůli té moci, která vyplývá z práva veta, proto je třeba se zabývat jistým omezením, to znamená dohodou, na které otázky se bude vztahovat právo veta a které je možné projednávat bez takovéhoto omezení a tady jsou na tahu přesně ty státy, které buď již právo veta mají, anebo mají vysokou šanci je získat.

Když jste se ujímal pozice předsedy Valného shromáždění OSN, referovala česká média o předsednictví jako o trafice Jana Kavana za sto třináct a půl milionu korun. Pokud byste měl během jedné minuty stručně, jasně a výstižně vysvětlit, co české předsednictví přineslo daňovému poplatníkovi, který se na něm podílel, jak by zněla vaše odpověď. Prosím stručně.

Tak především i v rámci stručnosti musím říct, že nás to nestálo sto třináct milionů. Tady jsme již dokončili účty do konce srpna, utratili jsem čtyřicet jedna milionů a i když vím, že se na ministerstvu snažili najít důkazy jaksi k vyšším výdajům, ke kterým došlo v Praze v souvislosti s naším předsednictvím, tak vím, že ta poslední částka, k níž došli, je devatenáct, to znamená, že jsme celkově uplatili šedesát milionů z těchto třinácti, to znamená něco málo než polovinu.

Teď vám nerozumím. Jenom když hovoříte o té částce, vy skutečně jste zveřejnili částku jedenačtyřicet milionů a ministerstvo zahraničí podle dnešních informací, které má k dispozici BBC, tak tuto částku má šedesát a půl milionu, to je částka z ministerstva zahraničí.

Ano.

Kde se vzal dvacetimilionový rozdíl.

Ten dvacetimilionový rozdíl, ono by taky zaujalo, kdyby se na to nějaký expert podíval, ten dvacetimilionový rozdíl jsou výdaje, k nimž došlo mimo kancelář předsedy Valného shromáždění OSN tady v New Yorku, to znamená, zahrnují platy, které byly vypláceny diplomatům přímo v Praze ústředím, pak zahrnují peníze na odvoz svršků a některé další výdaje, na které…

Jakých svršků? Jako oblečení?

Oblečení, myslím, že tam se snažej započítat i takovéto výdaje, když se diplomaté po roce musí stěhovat přes oceán.

Kolik čítal, promiňte, kolik čítal…

To je otázka.

Kolik čítal váš tým lidí, abychom si to přepočítali těch dvacet milionů korun, pokud to je na platy vašeho týmu.

Můj tým byl jedenáctičlenný plus dvě administrativní síly, ale…

Budete chtít i po ministerstvu zahraničí vysvětlit ten rozdíl dvaceti milionů korun a co přesně v těch dvaceti milionech je?

To já si myslím, že je spíš na novinářích a případně na lidech, kteří se zabývají finančními záležitostmi, toto nebylo v mé zodpovědnosti a není to parketa, kterou se zabývám, čili ne. Já jsem si tady zkontroloval to, co mi bylo předloženo, to znamená výdaje naší kanceláře těch jednačtyřicet milionů a ty se zdají stálou misí při OSN, misí České republiky, myslím, velmi dobře zpracovány. Každopádně ať už je to jakkoliv, tak i ta závěrečná částka, o níž mluví zamini, to znamená šedesát milionů, je hluboko pod těmi sto třinácti, které jste citoval, které jste jmenoval.

Jde o částku, kterou schválila Zemanova vláda. Tiskový mluvčí českého ministerstva zahraničí Vít Kolář řekl BBC, že se nedá říci, že by se výrazně v souvislosti s činností kanceláře českého předsednictví Valnému shromáždění OSN ušetřilo, protože řadu výdajů platila nakonec sama OSN. Jak velkou část výdajů vám platila OSN jako instituce?

Ono to je zvláštní logika, protože se evidentně ušetřilo, jestli že nám bylo alokováno sto třináct milionů a my budeme rozdíl mezi sto třinácti a šedesáti vracet do státního rozpočtu, tak jsme prostě ušetřili bez ohledu na to, jestli nám OSN některé naše výdaje uhradila.

Uhradila?

Jinak já říkám, já jsem se finančními věcmi nezabýval. OSN neuhradila nic kromě věcí, které se přímo týkaly mé práce pro OSN a o niž bylo známo. To znamená, když mě OSN vyslala do zahraničí, tak samozřejmě hradila veškeré výdaje s touto cestou spojené. O jediném výdaji, o němž jsem nevěděl, který je relativně malý, ale velmi ilustrativní, zajímavý, že se OSN teď rozhodla uhradit vydání knihy o našem předsednictví, právě proto, že je považováno za tak úspěšné, tak zaplatí v angličtině přehled veškerých našich úspěchů rezolucí naší práce. Tato knížka by měl tady v OSN vyjít, myslím, během října.

Bude autogramiáda?

To asi ne.

Desátého září jste v textu pro Lidové noviny napsal, cituji doslova: "Bohužel ministerstvo zahraničních věcí neprojevilo větší zájem využít našeho postavení k hájení českých národních zájmů, nikdy jsme žádný požadavek neodmítli, ale nepopírám, že většina zemí uměla prestiže svých předsedů lépe využít," konec citátu. Může Jan Kavan konkrétně říci, v čem ministerstvo zahraničí v čele s ministrem Cyrilem Svobodou neumělo lépe využít vaší prestiže?

To je samozřejmě na vyhodnocení ministerstva samotného. Já samozřejmě vycházím z toho, že jsem tu nebyl jako český velvyslanec, to je tady doktor Hynek Kmoníček. Já jsem byl zvolen všemi diplomaty zastupujícími všechny státy světa a musel jsem celou dobu, jako každý můj předchůdce a můj nástupce, dělat dojem, že jsem velmi objektivní a jenom právě díky naší objektivitě se nám podařilo ty rezoluce, o nichž hovořil Kofi Annan, prosadit.

Ale zároveň, promiňte, ale zároveň naznačujete, že ministerstvo zahraničí neprojevilo větší zájem využít vašeho postavení, tak buďte konkrétní. Prosím pěkně.

Ano, protože vychází z toho, že i když jako předseda Valného shromáždění OSN člověk musí jaksi nadnárodní, objektivní, tak na základě zkušeností mých předchůdců vidím, že v rámci těch bilaterálních jednání, které má vytváření kontaktů, že jsou jisté možnosti, které je možné pro tu vysílací zemi, pro vlastní zemi využít a tady…

Jako například.

… sdílím i názor našich diplomatů, že této možnosti ministerstvo zahraničních věcí jaksi nevyužilo, a proto sem jim v tom článku řekl, my jsme nikdy žádnou žádost neodmítli, naše spolupráce tady se stálou misí České republiky při OSN byla naprosto vynikající, ale očekával jsem, že zamini se nás buď přímo, nebo přes stálou misí obrátí víckrát a bude chtít…

V jakém konkrétním případě, buďte konkrétní.

Může. Ne, tak já nebudu jmenovat konkrétní případy, protože to je na úvaze ministerstva zahraničních věcí, ale oni můj program dobře znali, věděli, s kým se stýkám, kde mám jaká jednání a při té příležitosti je možné se zmínit i o českých zájmech. To já jsem dělal naprosto neformálně, česká témata jsem přednášel, ale pouze jaksi z vlastní úvahy a v té obecné rovině, kdy jsem se snažil dělat reklamu a dobré jméno České republice, ale nebyli jsme požádáni, abychom těchto kontaktů využili přímo pro realizaci konkrétních zájmů České republiky. V některých…

Ministr, ano.

V některých, ještě poslední větu, v některých konkrétních případech jsem samozřejmě o těchto zájmech hovořil, a to velmi dobře, s panem premiérem Špidlou, ale ne s ministrem zahraničí Svobodou.

Považujete to tedy za chybu jednoznačně.

No jenom bych citoval, vy jste…

Buďte velmi stručný.

Ano, já bych jenom konstatoval, vy jste na začátku tohoto pořadu citoval pana ministra Svobodu, že nezaznamenal nic ani negativního ani pozitivního. To mě překvapuje, protože ministr zahraničí by měl aspoň číst zprávy velvyslanců, tedy velvyslance Kmoníčka například, který jistě o našich úspěších psal. Já nepředpokládám, že pan ministr se tak zajímá o práci OSN, že by si četl zprávy Kofi Annana nebo významných diplomatů, ale zprávy od vlastního velvyslance, vlastního zástupce by si studovat měl a z nich jasně vyplývá, co jsme tu pozitivního udělali.

To znamená, že vás hodnocení Cyrila Svobody překvapuje, ona věta, "já jsem nezaznamenal nic výrazně pozitivního, nic výrazně negativního."

Ano, překvapuje, protože zaznamenat mohl přece jenom více.

Vaše práce pro ministerstvo zahraničí končí k 18. září, kdy z New Yorku odlétáte, pracovní smlouvu jste měl na jeden rok. Deník Právo 9. září napsal, že dva dny na vystěhování z New Yorku jsou málo a že nelibě nesete své rychlé vystěhování z New Yorku. Nesete to nelibě, ano, nebo ne?

Ne, není. Na mě to ne libě, nebo nelibě, pane redaktore, to jsou subjektivní názory. Já samozřejmě plně respektuji rozhodnutí ministerstva zahraničních věcí, já jsem měl skutečně podepsánu smlouvu pouze na výkon předsednické funkce, která mi tady končí, a proto je zcela pochopitelné, že ta pracovní smlouva končí. Jenom sem rád, že vy třeba nepatříte k novinářům, kteří používají slovo výpověď, protože žádnou výpověď samozřejmě nedostávám. Mně končí ta smlouva a ani nemohu ji mít prodlouženu, protože by to bylo v konfliktu s mým poslaneckým mandátem.

Vaši nejbližší spolupracovnicí ať už na ministerstvu zahraničí i vedoucí kanceláří předsedy Valného shromáždění OSN byla Helena Opolecká. Bude s vámi nadále spolupracovat v rámci Poslanecké sněmovny? I jí končí smlouva s ministerstvem zahraničí?

Ne, nebude. Helena Opolecká má tady prodloužený pobyt ministerstvem zahraničí do konce října.

A poté?

A pak se vrací do Prahy, ale nebude pracovat se mnou v žádné funkci v žádné roli.

Vedení Národního bezpečnostního úřadu odmítlo vaše odvolání kvůli neudělení osvědčení o přístupu k materiálům třetího nejvyššího stupně důvěrnosti s označením tajným. Již jste se odvolal ke kolegiu státních zástupců při Nejvyšším státním zastupitelství v Brně?

Můj právní zástupce, protože já nejsem v Praze, se bude odvolávat buď dnes, nebo zítra, pokud vím, aby byla dodržena ta lhůta.

Nedá se to neudělení bezpečnostní prověrky na nejvyšší stupeň utajení vykládat, že jste pro bezpečnost České republiky ne zcela věrohodnou osobou?

Tak to záleží samozřejmě na hodnocení ostatních. Já si to nemyslím a jsem samozřejmě byl seznámen s odůvodněním tohoto odmítnutí a na základě této skutečnosti jednak se odvolávám, jednak si myslím, protože to odůvodnění je postaveno na interpretaci té záležitosti týkající se skartace dokumentů, než jsem odešel z ministerstva zahraničních věcí, tak se nedomnívám, že bych mohl reprezentovat nějaké bezpečnostní riziko. Samozřejmě naprostá většina poslanců žádné prověrky nemá, dokonce ani ne na ten nejnižší stupeň vyhrazený, kterou já mám a NBÚ mně jí nevzalo. Čili problém v tom nevidím, ale protože se necítím vinen, necítím, že bych byl nějakým nebezpečím pro Českou republiku, naopak i tady během tohoto roku byla má práce proti bývalému komunistickému režimu vysoce oceňována, proto to cítím jako jistou křivdu, chcete-li…

Poslední slovo to bylo, já se omlouvám.

… a proto se odvolávám.

Cítíte to jako křivdu, to bylo poslední slovo Jana Kavana, z New Yorku dosluhující předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan, děkuji za váš čas a přeji hezký zbytek dne do New Yorku.

Děkuji, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Kavan ukončil předsednictví v OSN

Právo, 16. 9. 2003, strana 7 - Projevem k zástupcům 191 členských zemí OSN ukončil včera český exministr zahraničí Jan Kavan své roční předsednictví Valného shromáždění (VS) a dnes kolem poledne newyorského času formálně předá prestižní diplomatický post a klíče od předsednické pracovny nástupci - Julianu Huntemu (63), představiteli karibského ostrovního státu Sv. Lucie. "Význam OSN je a bude hodnocen podle činů a ne podle zdlouhavých debat, opakujících se projevů k bezvýznamným otázkám nebo nekonečného odkládání rozhodnutí," řekl Kavan v závěrečné řeči.

"Jsem přesvědčen, že úloha OSN by měla být víc ráznější, než byla v nedávné době a měla by správně odrážet roli určenou jí v Chartě," uvedl Kavan, podle něhož by složení Rady bezpečnosti mělo odrážet geopolitickou realitu počátku 21. století a Valné shromáždění být akceschopnější. "Do Prahy přiletím v pátek," řekl včera Kavan Právu.

O den dřív, ve čtvrtek 18. září, kdy z New Yorku odlétá, mu končí pracovní smlouva s ministerstvem zahraničí (MZV). Na otázku BBC řekl, že ze strany MZV nejde o výpověď: pokračování pracovního poměru by podle jeho slov bylo v rozporu s jeho poslaneckým mandátem. "Již třiadvacátého se ovšem v Praze zúčastním zasedání Sněmovny," dodal Kavan, jenž zasedne do poslaneckých lavic se svými sociálnědemokratickými kolegy.

Kavan včera BBC dále řekl, že ho překvapuje zdrženlivé hodnocení předsednictví ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou, který podle svých slov nezaznamenal žádná větší pozitiva. "Mohl aspoň číst zprávy svého velvyslance Kmoníčka o našich úspěších," uvedl. Uvedl také, že české zájmy prosazoval neformálně a posiloval dobré jméno ČR. Kavan dodal, že v tomto směru hovořil s premiérem Vladimírem Špidlou, nikoli ministrem Svobodou.

Spokojenost s Kavanem vcelku jednoznačně vyjadřovali diplomaté přímo v OSN. "Myslíme, že odvedl velmi dobrou práci," řekl v červenci v newyorském sídle OSN Právu americký velvyslanec John Negroponte. "Jan Kavan byl dobrým partnerem i při reformování OSN," řekl Právu generální tajemník Kofi Annan. "Nejen jejího sekretariátu, ale i řídících postupů včetně práce Valného shromáždění samého. Rád jsem s ním spolupracoval," zdůraznil.

K prosazení rezoluce o prevenci ozbrojených konfliktů Annan Právu řekl: "Vyžádalo si to hodně vůdcovství a tvrdé práce." "Ať se to doma někomu hodilo, nebo ne, Jan se svým týmem v nelehkých podmínkách odvedl viditelný kus práce," řekl na otázku Práva český velvyslanec v OSN Hynek Kmoníček, podle něhož "předsednictví Valného shromáždění ČR nesporně zviditelnilo".

Prosadil řadu závažných textů Kavan ve své funkci prosadil přijetí řady významných dokumentů, například rezoluci o předcházení ozbrojeným konfliktům. Dokument je reakcí na Annanovu výzvu z roku 2001. Obdobná snaha jihokorejského předsednictví 56. VS skončila neúspěchem.

Dále má na svém kontě rezoluci zavazující ke kontrole plnění přijatých rezolucí, která by měla pomoci čelit hromadění kompromisních, a proto většinou obecně formulovaných závěrů bez následného vyhodnocení, což je jednou ze slabin OSN. Kavan se také zasadil o prosazení rezoluce k další reformě OSN - souboru opatření navrženého Annanem k zefektivnění a racionalizaci práce organizace.