Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor Interview BBC

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach předpokládá, že nezaměstnanost v příštím roce vzroste na 10,5 procenta.

V České republice je bez práce každý desátý člověk, vyplývá to ze srpnového vývoje nezaměstnanosti v zemi. Bez práce je tak zhruba pět set dvacet pět tisíc lidí. Podle viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera je stav trhu práce jedním ze zásadních problémů při srovnávání České republiky se zeměmi takzvané eurozóny. Jaké je tedy řešení, aby počet lidí bez práce v České republice klesal?

Zdeněk Škromach

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky (zvuková ukázka): Jsou tam věci, které se nedají rychle změnit, například fyzická mobilita lidí, to znamená možnost lidí prostě se odstěhovat z místa, kde nejsou pracovní příležitosti, do míst, kde jsou. Objektivně tady není a bude trvat dlouho, než se vybuduje, protože prostě ti lidi nemají na to, aby si pořídili bydlení v těch atraktivních lokalitách, kde je nedostatek pracovní sil. Ale třeba už s tou fyzickou mobilitou může souviset dopravní obslužnost. A já jsem se mnohokrát na vlastní kůži přesvědčil, jak špatné to v této oblasti je.

Konstatuje viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Nejen o lidech bez práce bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je ministr práce a sociálních věcí a také místopředseda České strany sociálně demokratické Zdeněk Škromach. Vítejte v BBC, hezký, dobrý den.

Dobrý den.

Máte někoho ze svých příbuzných či známých bez práce?

Nějakou dobu jsem měl bratra i švagrovou, teď získali práci. Není to někdy jednoduché. Třeba na jižní Moravě, kde žijeme, tak pokud člověk nemá dostatečnou kvalifikaci a hledá práci v oborech, kde je vyučen, nebo bez kvalifikace, tak je to složité.

Jaká byla jejich zkušenost s hledáním práce?

Tak protože o práci zájem měli, tak samozřejmě aktivně se i rekvalifikovali, zaučili se na některé profese. Ten problém samozřejmě je spíš v té oblasti výše výdělku. Protože dneska ty výdělky, obzvlášť v těch regionech pohraničních a podobně, tak jsou výrazně nižší než třeba ve velkých městech, samozřejmě potom ta motivace někdy není dostatečná.

Jak bylo řečeno v úvodu, bez práce je nyní v České republice bezmála pět set dvacet pět tisíc lidí, což je deset procent obyvatel České republiky. Když jsme spolu mluvili v pondělí, připustil jste, že růst nezaměstnanosti bude v následujících měsících pokračovat. Označil byste, pane ministře, z pohledu počtu lidí bez práce rok 2004 rokem krizovým?

Nemyslím si, že by byl krizovým, ale mohl by být zlomovým, kdy by měly být nastartovány vlastně mechanismy k tomu, aby došlo ke zlomu v tom celkovém trendu, to znamená, postupně aby ta tendence zvyšovat, byť po desetinkách, začala směřovat k desetinkovému snižování nezaměstnanosti.

Pokud slovu krizový budu rozumět tak, že nezaměstnanost v České republice dosáhne historicky nejvyššího čísla, bude rok 2004 tím rokem?

Podle předpokladů, i dlouhodobých, vývoje ekonomiky a dalších, to tak vypadá. Samozřejmě bude záležet hodně na tom, jak bude vypadat světová ekonomika, protože ta výrazně samozřejmě ovlivňuje Českou republiku. Ale myslím si, že vzhledem k tomu, že to bude i rok vstupu České republiky do Evropské unie, tak toto by mohlo mít taky svůj vliv na pokles nezaměstnanosti.

To znamená, že vstup České republiky do Evropské unie podle vašeho názoru přispěje k poklesu než k růstu nezaměstnanosti.

Já jsem o tom přesvědčen, protože už v posledních těch vlastně několika letech registrujeme mimořádně velký zájem investorů o Českou republiku, výrazně větší než o jiné země, třeba i Polsko nebo Maďarsko. A tím, že vlastně dneska takové ty krizové regiony, jako je severní Čechy, severní Morava, ale dneska i jižní Morava, se vlastně stanou z pohraničních regionů vlastně regiony uprostřed Evropy, tak samozřejmě i ten zájem investorů podle našich předpokladů poroste, protože i takový určitý standard, který bude skýtat vlastně členská země EU, pro ně bude znamenat určitou jistotu.

Když hovoříte o Jihomoravském kraji, který jste zmínil, kraj, navíc ve kterém žijete, tak ministerstvo pro místní rozvoj předloží vládě návrh na ustavení zmocněnce vlády pro řešení problémů spojených s revitalizací Jihomoravského kraje. Myslíte si, že může pomoci zmocněnec, vládní zmocněnec pro Jihomoravský kraj, když se dá říci, že severní Morava, nebo Moravskoslezský kraj, který svého vládního zmocněnce má, tak se nezaměstnanost zas o tolik nesnížila?

Já myslím, že to je složitá věc, protože tam ... jestliže vezmeme regiony, kde probíhá restrukturalizace hutního průmyslu, dolů a podobně, ve srovnání jak probíhala v jiných zemích, to musíme takto porovnávat, tak to byla záležitost desetiletí, nikoliv několika let. A pravda je, že se ukazuje, že pozice vládního zmocněnce jako takového emisara, který je v té oblasti, se ukazuje jako důležitá obzvláště po zrušení okresních úřadů jako jakýsi takový vzájemný článek mezi reprezentací krajů a mezi vládou ...

Kdo by podle vašeho názoru měl být vládním zmocněncem pro Jihomoravský kraj?

Tak ... teď myslíte personálně?

Ano.

Určitě člověk, který zná situaci, má zkušenosti z podnikatelské sféry. A myslím si, že ten, který zná, tak jak ty problémy na jižní Moravě vlastně existují.

Kdo takovým člověkem je? Konkrétní jméno.

Hovoří se o jednom bývalém poslanci, myslím si, že je to docela člověk, který se může této funkce ujmout.

Můžete říci jeho jméno, prosím pěkně?

Já bych nechtěl říkat jména. Až poté, co projedná tuto věc vláda.

Můžete říci, kdo je tedy navržen? Ne, buďte konkrétní. Tak už jste řekl bývalý poslanec, nechtějte, abych rozvzpomínal, kdo je bývalým poslancem Jihomoravského kraje.

Tak je to v podstatě rodák z mé rodné obce, nebo rodák, dneska ... on tam není rodák, je tam přistěhovaný, ale pan poslanec Korbel, kterého pan ministr Němec navrhuje.

Můžete říci, co konkrétně si představujete, jaké kroky by tedy vládní zmocněnec pro Jihomoravský kraj měl učinit jako první?

Tak předně by asi měl zkontaktovat veškerou reprezentaci, ať v oblasti sociálních partnerů, tak politickou, tak zároveň zmapovat situaci a začít v podstatě vytvářet podmínky pro směřování investorů do tohoto regionu. Tady si myslím, že to je problém některých oblastí, stejně tak jižní Moravy, ale samozřejmě i dalších, že je potřeba vytvářet podmínky pro velkou zaměstnanost, to znamená průmyslové zóny, do těch směřovat vlastně významné investory tak, aby vznikaly tisíce a desetitisíce pracovních míst. Zrovna včera jsem byl třeba v Plzni, kde vlastně Borská Pole jsou takovým příkladem úspěšné této politiky, kde vlastně řádově jsou to tisíce pracovních míst, které v takovéto průmyslové zóně vznikají. Podobně je tomu i v severních Čechách. Ne vždycky se to daří, na severní Moravě, tam zatím i vzhledem k dopravní obslužnosti je to problém, a proto tam klíčovým vlastně takovým prvkem je dálnice D47. Tady si myslím, že vláda udělala zásadní kroky k tomu, aby i tento nedostatek byl odstraněn.

Když se zaměříme na nezaměstnanost v roce 2004, kdy podle vašich předpokladů nezaměstnanost dosáhne historického vrcholu, je podle vás reálné, že by v příštím roce počet lidí bez práce překročil hranici jedenácti procent?

Pokud by se ... pokud se nestane nic mimořádného, tak si myslím, že ne. Zatím předpoklady hovoří o desetinkách, to znamená plus mínus půl procenta. Nemyslím si, že by to mělo jít přes jedenáct procent v tom celorepublikovém průměru, naopak ke konci roku by už měly být první takové výsledky v tom, že by oproti roku minulému by mělo dojít. Samozřejmě nedokážeme odhadnout, co bude dělat světová ekonomika, která samozřejmě má výraznou odezvu v české ekonomice, protože ten základní problém je v té oblasti prorůstové, v oblasti rozvoje ekonomiky, podnikání, to samozřejmě je i zdroj vytváření pracovních míst. Protože ministerstvo práce je spíš taková poslední štace, protože my už počítáme v podstatě a snažíme se pomoct těm lidem, kteří už tu práci ztratili.

Když tedy budu chtít konkrétní čísla, podle vás by, pokud se nestane nic mimořádného, jak sám říkáte, pokud se tedy nestane nic mimořádného, tak věříte, že se nezaměstnanost v příštím roce zastaví na deseti a půl procentech?

Já si myslím, že někde na té hranici. Ono nakonec když si vezmete i výsledky za minulý měsíc v porovnání s měsícem před rokem srovnatelným, to je srpen, tak vlastně práci ztratilo o dvacet tisíc lidí méně. Ale tím, že existuje určitý problém v hospodářství v Evropě i v Německu, kam naše firmy jsou hodně navázány, tak těch pracovních míst bylo vytvořeno méně, čili tím pádem je tam rozdíl asi čtyři tisíce mezi těmi, kdo práci ztratili a kdo práci získali. Takže ten problém spíš ... ten trend, který je dneska, tak je v tom, že těch pracovních míst, které se ztrácí, je už méně.

Jak jste řekl, jedním z hlavních problémů, ne-li problém hlavní, který vy vidíte v souvislosti s tím, že lidé přicházejí o zaměstnání, je stagnace světové a především německé ekonomiky a ekonomik eurozóny, které mají na českou ekonomiku značný vliv, a dále, jak jste sám řekl v pondělí BBC, zatím ne zcela dobrých podmínkách pro fungování atraktivního a aktivního trhu práce. Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer k vládní politice ve vztahu k trhu práce říká:

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky (zvuková ukázka): Vláda je aktivní v zaměstnanecké politice, to znamená ve vytváření nových pracovních míst, které jsou často velmi nákladné, ale nejsem si úplně jistý, jestli ve dvou oblastech je tak úspěšná. První jsem o tom mluvil, to znamená vytváření podmínky pro to, aby si lidi hledali práci, a druhá stimulovat je přes systém sociálních dávek. Tam si také nejsem vůbec jistý, jestli ten náš systém opravdu stimuluje lidi v hledání a přijímání práce. Já jsem s velkým zájmem četl například to, co bylo navrhováno v Německu jako reforma pracovního trhu pod vedením sociálnědemokratické vlády, a mám pocit, že to je na hony vzdálené tomu, jak se na ten problém díváme.

Říká pro BBC viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Ministerstvo práce a sociálních věcí přichystalo nový zákon o zaměstnanosti. Vy jste už naznačil pro BBC, že by tento zákon měl zajistit aktivnější chování uchazečů o práci a efektivnější kontrolu ze strany úřadů práce. Kdy podle vašich představ nový zákon o zaměstnanosti začne platit?

V této době jde do vlády. Vzhledem k tomu, že to je poměrně obsáhlá norma, která zohledňuje vlastně zkušenosti úřadů práce a celé té oblasti zaměstnanosti za těch deset, dvanáct posledních let, tak předpokládám, že by mohl být projednán tak, aby začal platit od 1. července příštího roku. Tady možná jenom, protože pan guvernér vzpomínal situaci v Německu. Já nevím, nakolik je úspěšná tam politika zaměstnanosti, protože jestliže v bývalých východních zemích se dneska nezaměstnanost pohybuje mezi dvaceti až třiceti procenty, přitom tam jde poměrně hodně finančních prostředků, mám pocit, že v této věci jsme zatím úspěšnější než Němci v těch svých bývalých východních zemích.

Proto Němci dělají, rozumějme Schröderova vláda, reformu a bude možné srovnávat, až obě reformy proběhnou. Takže zatím Luděk Niedermayer vycházel z těch tezí a z těch zákonů, které i teď v Německu jsou přijímány.

Tak reálně když vezmu jenom například délku podpory v nezaměstnanosti, v České republice je šest měsíců, v Německu dneska je tři roky a zkracují na rok a půl, takže stále tady ten ... v těch absolutních číslech i v délkách podpůrčích dob ten rozdíl je výrazně na té straně těch ekonomicky silnějších států, jako je třeba Německo. Ale ...

Pojďme se ale bavit o tom zákonu, ať to nezapovídáte, o zákonu českém, tedy o novém zákonu o zaměstnanosti, který vláda bude kdy ... do konce září schvalovat?

Do konce září by měl projít vládou.

V novém zákoně navrhujete, aby absolventi škol bez praxe v zaměstnání dávky v nezaměstnanosti nedostávali. Označil byste tuto změnu pro budoucnost českého trhu práce za klíčovou? To znamená, že absolventi, kteří ještě nepracovali, zkrátka nebudou pobírat dávky v nezaměstnanosti.

Já myslím, že je to jedna z důležitých změn. Jsme v podstatě dnes už jedinou zemí v Evropě, kde absolventi automaticky dostávají podporu v nezaměstnanosti. Souvisí to ještě i s otázkou úpravy sociálních dávek. My samozřejmě ty peníze nechceme ušetřit, chceme je použít na podporu vlastně získávání praxe pro mladé uchazeče o zaměstnání, tak aby se uplatnili na trhu práce, aby získali základní návyky, to znamená, že mají nějakou povinnost, že musí ráno vstát do zaměstnání, tak aby ... protože se ukazuje, že po roce, po dvou, kdy ten uchazeč, obzvlášť absolvent, nepracuje a v podstatě dostává podporu, dostává sociální dávky, tak si na ten stav zvykne a potom velmi těžko se dostává do normální situace zaměstnance.

V novém zákoně také navrhujete, že by se měly zpřísnit kontroly pro vyplácení podpor a vyjasnit pravidla pro registraci na úřadech práce. Můžete říci jak konkrétně?

Tím, že dneska v podstatě jestliže uchazeč odmítne vhodné zaměstnání, je možné ho vyřadit z evidence, to znamená, že přijde o všechny sociální dávky, protože ty jsou závislé na registraci. Ale není například možné ho vyřadit v situaci, kdy odmítne vhodnou rekvalifikaci nebo se nedostaví na konzultace z důvodu třeba toho, že pracuje v Rakousku nebo načerno někde a podobně. Čili to jsou věci, kde by mělo dojít k zpřísnění. Na druhé straně tento zákon by měl umožnit souběh nezaměstnanosti a příležitostného pracovního poměru, ale legálního, tak aby v podstatě jsme o něm věděli a aby z něj samozřejmě byly placeny daně, pojištění a tak dále.

Kolik odhadujete, že pracuje nelegálně, rozumějme, že nezaměstnaní, kteří pobírají ať už příspěvek v nezaměstnanosti nebo sociální dávky a zároveň načerno pracují, jaké jsou vaše odhady?

To je velmi složité, ale vyjdeme-li ze statistik, kdy máme jasně spočítán počet registrovaných uchazečů o zaměstnání ...

Tedy pět set dvacet pět tisíc.

To je přibližně těch deset procent dneska. Jestliže Český statistický úřad udává, že míra nezaměstnanosti podle jejich metodiky, která se používá i v Evropské unii, je někde kolem sedmi celých šesti, sedmi celých osmi procent, tak ten rozdíl dvou až tří procent se dává na úkor toho, že to jsou lidé, kteří příležitostně nebo načerno pracují.

Očekáváte, že bude vyčerpáno, a ten zákon o zaměstnanosti, nový zákon o zaměstnanosti je tak tvrdý, že by mohla být snížena celá dvě až tři procenta těch lidí, kteří zneužívají systémy?

Já myslím, že i když se podaří jenom třetina nebo polovina toho ...

To znamená procento a půl.

... nikdy není úspěšnost stoprocentní, ani v zahraničí ne, v těch systémech. Ale já bych řekl, že ne tvrdá, ale spravedlivější, protože dneska ten problém není v tom, že by systém sociální byl natolik vstřícný, nebo natolik tajný, jak by se dalo říct, ale to, co je zajímavé, je souběh sociálních dávek a příležitostné práce nebo práce načerno. To si myslím, že je potřeba ošetřit.

V České republice se na dávkách v nezaměstnanosti vyplatily od ledna do července letošního roku bezmála čtyři miliardy korun. Můžete říci, jak velká je podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí částka, kterou by bylo možné ušetřit a bude možné ušetřit poté, co vstoupí nový zákon o zaměstnanosti v platnost?

Tady nejde ani tak o úspory, protože u nás vlastně podpůrčí doba v nezaměstnanosti je jedna z nejkratších, to je šest měsíců, průměrná podpora v nezaměstnanosti se dneska pohybuje někde kolem tří tisíc dvou set, tří tisíc tří set korun, čili to není nic mimořádného. Tam je ten právě souběh sociálních dávek a třeba výplaty, to, co může některé motivovat, případně práce v zahraničí a podobně. Takže tady nepočítáme s nějakýma úsporama, ale s tím, aby se zvyšovala zaměstnanost, protože tady je na jedné straně potřeba vytvářet nová pracovní místa, čili nejenom říct, "budeme přísnější na lidi, kteří hledají práci," ale je potřeba jim vytvořit podmínky. A tady se ukazuje, že vlastně investice, které do Česka přišly v posledních letech, vlastně začínají přinášet ovoce v tom, že začínají realizovat ta pracovní místa, která se od toho očekávala.

Můžete ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach říci svou predikci, svoji prognózu, svůj odhad, až bude opouštět post ministra práce a sociálních věcí České republiky po tomto volebním období, jak velká podle jeho názoru bude nezaměstnanost v České republice, tedy v červnu 2006?

To je velmi složité, ale předpokládám, že pokud všechno půjde tak, jak si myslíme, tak by mohla mít o něco málo nižší, než když jsem nastupoval.

To znamená?

To znamená, že by se mohla pohybovat někde pod devíti procenty.

Ekonomové za jeden z hlavních problémů rostoucí nezaměstnanosti v České republice považují i rychlé tempo růstu reálných mezd. Podle nich mzdové nároky nutí výrobce k reorganizaci výroby, což se projevuje propouštěním lidí. Podepsal by Zdeněk Škromach tezi, že mzdové požadavky odborů vytvářejí v České republice další nezaměstnané?

To se nikde ve světě neprokázalo a myslím si, že ani v Česku to neplatí. Protože zase na druhé straně ...

Vy nesouhlasíte s tím, že vysoký růst a nárůst mezd a mzdové požadavky odborářů nutí firmy chovat se efektivně a právě lidi propouštět?

Já myslím, že tady je jednoduché porovnat, že třeba na německé straně a na naší stejná firma se stejnou technologií, což dneska není už žádný problém, tak má výrazně rozdílné mzdové náklady, které zvýhodňují samozřejmě firmy, které působí v Česku. Tady si myslím, že je určitý polštář, který naše firmy a naši podnikatelé mají jako určitou výhodu oproti těm firmám, které působí v Německu, ve Francii, kde úroveň platů je troj až čtyřnásobně v přepočtu vyšší než v České republice, takže tady si nemyslím, že by firmy tlačil k propouštění tlak na mzdy, protože mzdové náklady v poměru k celkovým nákladům v porovnání s těmi firmami na západ od našich hranic jsou výrazně nižší.

Vy jako ministr práce a sociálních věcí, který by měl akcentovat i ekonomickou situaci země, si nemyslíte, že rychlost růstu mezd je v České republice varující v porovnání s produktivitou práce?

Vzhledem k tomu, že mzdy dneska netvoří žádná vláda, ani úředník, ale je to záležitost smluvních vztahů mezi zaměstnavateli, čili podnikateli, těmi firmami, a zaměstnanci, tak předpokládám, že firmy nevyplácejí svým zaměstnancům víc než to, co musí a co unesou.

Vy asi to na mě zkoušíte, že samozřejmě také zaměstnavatelem poměrně významným je vláda, která zaměstnává v České republice, rozumějme stát tvořený vládou, krajskými zastupitelstvy a podobně. Je to významný zaměstnavatel a růst platů v této oblasti do jisté míry hodně ovlivňuje růst platů v soukromém sektoru.

Ono je to oboustranné, protože jeden z argumentů například vyjednavačů za odbory v ROPO sféře je, že platy v podnikatelské sféře rostou, a minulosti to bylo pravdou, že rostly rychleji než v té sféře rozpočtové a příspěvkové.

Což už neplatí čtyři roky.

Dá se říct, že za ... a to je argument taky v tom, že za sociálnědemokratické vlády skutečně si nemají na co moc stěžovat úředníci, ani učitelé, ani lékaři, protože ...

Záleží, jestli z dlouhodobého ekonomického hlediska to není ku škodě sociální demokracie, rychlý růst platů ve státní sféře.

Tady si nemyslím, že by to mohl být tak velký problém, protože samozřejmě ...

Pro ekonomiku ne.

Pro ekonomiku to má efekt, přece se zvyšuje koupěschopnost obyvatelstva a tím samozřejmě se taky určitým způsobem podporuje podnikání.

Je otázka, jestli je zrovna zdravý ekonomický růst tažený spotřebou.

To je samozřejmě otázka zřejmě odborná pro ekonomii. Nemyslím si, že ji tady teď vyřešíme. Je to spor, který je dlouhodobý i mezi ekonomy, protože na to mají různé názory. Jedni říkají, že to prospívá, druzí zase říkají, že ne, čili je to otázka toho pohledu toho ekonoma.

Proč vás tady takto tlačím. Tlačím vás proto, že neukazuje současná ekonomická situace České republiky pomalejší ekonomický růst, deflace, což znamená, že spíše klesají ceny, než aby rostly. Není to jeden z argumentů, který by vláda mohla využít, aby odbory odkázala co patřičných mezí, co se týče růstu platů?

No, tak vždyť víte, že dneska jednání, která vedeme, tak jsou vedena poměrně rezolutně ze strany vlády a ...

A vy to podkopáváte.

Kdo?

No vy.

Já?

Ministr práce a sociálních věcí.

Proč?

Například vaším návrhem, že dodatečné platy by mohly jít z výnosů privatizace. Vy chcete přidávat?

Jejda, to jsem si před jedním novinářem posteskl, když se mě ptal: "No a z čeho by mohly být?" Tak jsem říkal: "Tak když by byly třeba mimořádné výnosy v příštím roce a pokud taková politická vůle bude, tak to je jeden z možných zdrojů." Ale já ...

Tak si příště neposteskávejte.

Prosím?

Že si příště nemůžete posteskávat, protože ...

Tak jako otázka je, nakolik je to relevantní informace nebo ne. Já si myslím, že tady prostor je. A nakonec i diskuse, která se teď otevřela ohledně ...

Proč co? Aby z privatizace šly peníze na platy?

Ne, nikoliv. Pro diskusi o tom, jak by měl vypadat další růst mezd v rozpočtové a příspěvkové sféře a jestli skutečně požadavky, které se objevují, jsou přiměřené době, kdy je v podstatě minimální inflace, kdy ceny jdou dolů a kdy ten tlak na mzdy je možná výraznější, než by mohl být.

Odbory nachystaly na 13. září protestní pochod Prahou. Pokud vláda neustoupí a nebude akceptovat požadavky odborů související s růstem mezd ve veřejném sektoru a také s reformou financí, chtějí odbory své tlaky stupňovat. Jak by se podle vás měla vláda vypořádat s tím sobotním protestem Prahou? Neakcentovat požadavky odborářů?

Já myslím, že k demokracii patří demonstrace, patří stávky, to není nic mimořádného. Je fakt jako trošku takové zajímavé, že například za Klausovy vlády jsem nezaregistroval, že by například kantoři stávkovali. V té době platy jejich rostly výrazně méně než za naší vlády. Ale tady asi zřejmě se projevuje to, že očekávání odborů za sociálnědemokratických vlád ve všech zemích vždycky jsou výrazně větší než možnosti té vlády.

Navrhujete tedy neustoupit, ať si klidně stávkují.

Takhle bych to neříkal ...

Jen to řekněte.

Já si myslím, že jako jestli lidé cítí tu potřebu, ať tedy jdou do ulic, já mám spíše pocit z toho, jak se stýkám s lidmi a jezdím a hovořím i s odboráři, řadovými odboráři, tak mám pocit, že za třinácté, čtrnácté platy úředníků demonstrovat nepůjdou. A pokud jde o reformu, tak si velmi dobře uvědomují, že tato reforma, kterou odboráři nazývají deformou, je v podstatě skutečně sociálně přijatelná a průchodná. A v případě, pokud by tato vláda se svojí reformou a rozpočtem neuspěla, tak si velmi dobře uvědomují, že přijde modrá alternativa, která tvrdě dopadne na zaměstnance a všechny, které vlastně by odbory měly chránit. A tady si myslím, že je taková ta míra, kde ještě jít a kam až jít.

Chcete tím říci, že podle vás nízká účast na onom protestním pochodu Prahou ukáže, že požadavky odborů nemají tak velkou podporu?

To je otázka, jestli bude nízká nebo vysoká, záleží, jak dokáží odbory zorganizovat tyto akce. Ale ...

Tak si interpretuji vaše slova.

Ale ... prosím?

Tak si interpretuji vaše slova předchozí, že nebude ta účast tak vysoká.

Vždycky je to určitá míra jakéhosi lakmusu toho, jaká je nálada ve společnosti.

A vy si myslíte, že lakmus ukáže spíše mírnou, ne-li téměř nulovou?

Já musím říct, že zatím podle těch ... podle toho, jak mám možnost hovořit s lidmi, tak mám spíš ten pocit, že si uvědomují tu nutnost, která tady před náma stojí. Že ta jiná varianta, která by mohla nastat, pokud by se tyto věci přehnaly, tak že by byla pro ně daleko tvrdší.

Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů předložili vládě a poslancům celkem deset pozměňovacích návrhů k vládnímu návrhu reformy veřejných financí. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch k současnému stavu vyjednávání mezi vládou a komorou před týdnem uvedl:

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (zvuková ukázka): Já jsem řekl, že určitá náděj na posun je v oblasti nemocenské a v oblasti důchodovýho zabezpečení, těch dvou novel, které jsou ve sněmovně. Tam jsme diskutovali o problematice započítávání náhradních dob, problematika předčasných odchodů, že to má de facto dopady na stejnou skupinu občanů. Potom to byla otázka nemocenské, tam zejména to, jestli snížení prvních tří dní nemocenského na pětadvacet procent něco řeší, protože to může podle našeho názoru motivovat ty nemocné k tomu, aby marodili ještě ty nepracovní dny, to znamená dny pracovního klidu, protože ty podle stávajícího systému jsou placené. Našim dlouhodobým návrhem je, aby nemocenská byla placená pouze za pracovní dny a aby byla zvýšena například od patnáctýho dne nemoci, respektive od třetího týdne nemoci.

Konstatoval před týdnem předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Je už podle Zdeňka Škromacha zřejmé, zda alespoň jeden z deseti požadavků odborů strany vládní koalice jako celek přijmou? Ano nebo ne?

V této chvíli není jasno nic, protože jednání koaličních zástupců, protože my můžeme rozhodovat v rámci těch tří stran, by mělo proběhnout v neděli. Poté bude jasněji a pak proběhne jednání s odbory.

Z toho, jak znáte situaci v koalici, je některý požadavek, který bude přijatelný pro všechny tři strany?

Já myslím, že některé, řekněme, drobnější úpravy, asi o nich je možné jednat. Nakonec teď vyjádření zástupců Unie svobody, že prostě nepřistoupí na nějaké úpravy, ukazují zase pohled z druhé strany, takže ta situace bude samozřejmě složitá. Ale tady chci zdůraznit jednu věc, že pokud jde o požadavky odborů, to jsou například majetková přiznání, registrační pokladny, minimální daně pro živnostníky, minimální pojištění pro živnostníky, to jsou všechno věci, které jsou v reformě zohledněny. Myslím si, že je potřeba v této věci informovat i o těch pozitivních věcech, to, co už odbory dokázaly třeba v rámci toho prosadit.

Je nějaký návrh ... není takový, na kterém podle vašich nyní aktuálních informací byste se jako koalice mohli shodnout a který předložily odbory?

Já myslím, že o těch návrzích budeme jednat. V tuto chvíli nemůžu říct, jestli ano nebo ne, protože samozřejmě tím bych více méně si ... nebo vytvářel bych horší pozici pro jednání, která mají proběhnout v neděli.

Jak reálný je růst platů státních zaměstnanců v příštím roce? Podle tabulek ministerstva financí je predikce až sedm procent.

To je asi ...

Pět až sedm.

To je otázka ... to je samozřejmě otázka, pokud by šlo o objem mzdových prostředků, tak ty čísla si myslím, že budou o něco nižší. Ale pravda je, že v letošním roce je odhad, že by ten průměrný plat měl být asi sedmnáct tisíc šest set padesát a v příštím roce i zavedením šestnáctitřídního systému by mělo dojít k nárůstu měsíčních platů, to je pravda.

To znamená, o kolik procent předpokládáte vy růst platů ve státním sektoru příští rok?

Je to přibližně asi o dva procentní body nižší, než předpokládá ministerstvo financí, ale ...

To znamená o tři procenta. Ministerstvo financí se pohybuje v koridoru pět až sedm.

No, čili je to ... předpokládáme ...

Ve vládním sektoru spíš sedm, ano.

Pro potřeby výběru sociálního pojištění a podobně, tak tam předpokládáme asi o dva procentní body méně než ministerstvo financí ...

To znamená pět procent.

To jsou třeba ty naše dohady o tom, jestli máme ... potřebujeme tolik miliard na důchody nebo na nemocenskou.

A počítáte a budete předkládat vládě v září, aby se starobní penze v příštím roce zvýšily o tři a půl procenta, tedy v průměru o dvě stě padesát korun?

To bude záležet ještě na tom, jaké budou údaje statistického úřadu o růstu životních nákladů a růstu průměrných výdělků, protože od toho potom se odvíjí i ten návrh. Dneska ten návrh ...

Jaké číslo je reálné podle vás?

Je to někde mezi dvěmi procenty a třemi a půl procenty.

Že by se v příštím roce zvyšovaly penze.

Ano.

Konstatuje ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Děkuji za váš čas, někdy příště na shledanou.

Díky, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

MMR vládě navrhne ustavení zmocněnce pro Jihomoravský kraj

PRAHA 9. září (ČTK) - Bývalého poslance Unie svobody-DEU Ladislava Korbela navrhne ve středu ministr pro místní rozvoj Pavel Němec do funkce zmocněnce vlády pro řešení problémů spojených s revitalizací Jihomoravského kraje. Důvodem zavedení nové funkce je dlouhodobě špatná sociální a ekonomická situace v regionu a vysoká nezaměstnanost.

"Vládní zmocněnec bude zajišťovat specifické úkoly spojené s koordinací rozvojových záměrů a dalších aktivit, které s revitalizací kraje souvisejí, včetně metodické pomoci při využívání prostředků z fondů EU", uvedl mluvčí ministerstva Petr Dimun. Jméno budoucího zmocněnce prozradil v dnešním Interview s BBC ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Na špatné ekonomické podmínky a nezaměstnanost v kraji, která je čtvrtá nejvyšší v zemi, má vliv zaostalá dopravní a technická infrastruktura a tím nízká mobilita pracovních sil, vypočítává ministerstvo důvody pro ustavení zmocněnce. To vše má pak nepříznivý dopad na rozvoj venkova, uzavírá materiál ministerstva.

Zmocněnec bude zajišťovat úkoly pod gescí ministerstva pro místní rozvoj. Jeho úřad bude zaměstnávat pět osob, kteří budou placeni z prostředků resortu. Vláda již má své zmocněnce pro Moravskoslezský kraj a severozápadní Čechy.