Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor Interview BBC

Po vyjádření nedůvěry současné vládě by podle místopředsedy ODS, hejtmana Petra Bendla měly přijít předčasné volby - a to příští rok na podzim.

"Odstupte," vzkázali 29. srpna ministryni zdravotnictví Marii Součkové hejtmani. Představitelé krajů ztratili důvěru v ministryni prý kvůli neřešení šestimiliardových dluhů nemocnic, které byly na kraje převedeny. Marie Součková hejtmanům vzkázala, že politickým nátlakovým akcím nebude podléhat a neodstoupí. Ministryni Součkovou kritizuje i Lékařský odborový klub. Výzvy k demisi jsou podle předsedy LOKu Milana Kubka však zbytečné.

Petr Bendl

Milan KUBEK, předseda Lékařského odborového klubu (zvuková ukázka): Pouze velká nestabilita vlády brání tomu, aby premiér řešil katastrofální situaci v resortu zdravotnictví, co se týče ministerstva, protože ministerstvo je v totálním rozpadu z našeho pohledu. Ale vzhledem k tomu, že vláda je velmi nestabilní tak, jak se k řešení situace ve zdravotnictví ... prostě není prostor.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek. Co udělají kraje se zadluženými nemocnicemi? Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda Občanské demokratické strany a středočeský hejtman Petr Bendl. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Hezký podvečer.

Vedení Občanské demokratické strany se dohodlo na tom, že poslanci ODS vyvolají v Poslanecké sněmovně na nadcházející schůzi hlasování o nedůvěře vládě. Můžete říci, proč je nutné vyvolávat hlasování o nedůvěře vládě, když řekněme testem další budoucnosti vlády premiéra Vladimíra Špidly bude zářijové jednání sněmovny o definitivní podobě reformy veřejných financí a následně v říjnu pak hlasování o státním rozpočtu na příští rok?

No, tak já v první řadě musím říci a asi zmínit, že jsem to byl já, kdo to zhruba předtím půl nebo třičtvrtě rokem zvednul, že si myslím, že řešením pro tuto zemi by mohly být předčasné volby. Tehdy jsem byl kritizován nejenom řekněme svými spolunestraníky, ale spolustraníky. Jsem rád, že se ...

Že došlo na má ty slova?

Nakonec rozhodla k tomuto kroku a musím říct, že k tomu přesvědčování mi výrazně napomohl pan premiér Špidla, jehož vláda se chová tak, jak se chová. Téměř každý resort má závažné problémy, téměř každý resort nepřichází s návrhy, které by mohly být řekněme do budoucna řešením, dlouhodobým řešením problémů. Nemáme v oblasti financí jasno, reforma veřejných financí nepřináší žádné prorůstové impulsy, aby se česká ekonomika dostala do lepších čísel, než v kterých v tuhletu chvíli z hlediska schodku státního rozpočtu jsme.

Pane místopředsedo, otázka ale zněla, proč je nutné vyvolávat hlasování o nedůvěře vládě, když existují dvě klíčová hlasování, které vládu mohou položit? Rozumějme hlasování o definitivním návrhu podoby reformy veřejných financí a hlasování o státním rozpočtu v říjnu.

Já nevím. Já myslím, že vládu nemůže položit neúspěch o debatě jednoho zákona. Vládu může položit pouze hlasování o vyjádření nedůvěry. Jestli neprojde nějaký zákon ten či onen, to ještě pořád neznamená, že by vláda padla.

Vy nevěříte tomu, když premiér Vladimír Špidla spojuje s budoucností své vlády jedenáct zákonů, které označuje jako reformu veřejných financí, když ve sněmovně tyto zákony neprojdou, klidně i jeden pravděpodobně?

Tak já nevidím důvod, proč bych panu premiérovi věřil, protože už slíbil, zvlášť před volbami, řadu takových věcí, které dneska jeho vláda ani sociální demokracie neplní. Takže není důvod, proč by Občanská demokratická strana měla věřit tomu, co říká pan premiér Špidla.

Podle vás tedy, když neprojde reforma veřejných financí, tak by to k pádu vlády nevedlo?

Já si myslím, že ne. Že pan premiér Špidla tak, jako v minulosti, pouze řekněme straší své spolustraníky i své koaliční partnery.

Stejně jako nepřijetí státního rozpočtu, protože by podle vás vláda premiéra Vladimíra Špidly dovedla žít a hospodařit s rozpočtovým provizoriem?

Tak já myslím, že do budoucna to tahle země není schopná unést, ale to si zjevně pan premiér Špidla neuvědomuje, protože předkládá návrhy, které nejsou dobrý řešením pro tuto zemi.

Tedy jediným řešením je vyslovovat v Poslanecké sněmovně nedůvěru vládě?

Já myslím, že bohužel ta situace už je taková, že ODS se nemůže zachovat jinak, než vyjádřit, anebo chtít vyjádřit vládě nedůvěru.

Sociální demokrat Jihomoravského kraje ke snaze Občanské demokratické strany dosáhnout pádu vlády v Poslanecké sněmovně hlasováním nedůvěry doslova v prohlášení napsal, cituji: "Soustavné destabilizační postoje a návrhy posouvají Občanskou demokratickou stranu na úroveň extrémistických politických sil."

No, tak to jsou takové politické řeči. Já myslím, že ty nás neuživí a jestli občané vidí, jaká je situace řeknu v oblasti dopravy, v oblasti školství, v oblasti zdravotnictví, pak zkrátka a dobře těch argumentů je tady celá řada a tyhle řeči severočeských nebo jakých sociálních demokratů nebo jihomoravských jsou opravdu jenom politickými proklamacemi.

Poté, co se veřejnost dozvěděla, že vedení ODS rozhodlo o vyvolání hlasování nedůvěře vládě, podpořili snahu ODS nejvyšší představitelé Komunistické strany Čech a Moravy, kteří se rozhodli, že také jako opoziční strana se přidají.

Já bych to takhle neformuloval, že by Občanskou demokratickou stranu podpořili komunisté.

Tak to formuloval Miroslav Grebeníček.

Oni k tomu mají absolutně jiné důvody. Oni si myslí, že sociální demokraté jsou málo komunističtí. Já nebo Občanská demokratická strana je přesvědčena o tom, že sociální demokracie a vláda téhle země nepředkládá rozumné návrhy. Těch důvodů naprosto rozdílných je celá řada.

I když se k vám komunisté přidají a těch nechejme z jakých oni důvodů. V každém případě bude podstatné to řešení, že se přidají. Má ODS, protože v případě, aby svrhla vládu, tak potřebuje ještě dva hlasy, má ony dva hlasy zajištěny?

Tak v tuto chvíli samozřejmě, kdybych říkal, že má, tak to bude spekulace. Kdybych říkal, že nemá, bude to spekulace. Zkrátka a dobře, my věříme tomu, že většina poslanců Poslanecké sněmovny vidí to, co se v této zemi děje a nedopustí, aby v téhle té řekněme, aby se v tom trendu postupovalo dále. Podle mě je ...

Rozumím správně vaším slovům, že když se ODS, vedení ODS odhodlalo k tomuto kroku a považuje jej za vážně mínění, že pro něj nemá zajištěnou většinu ve sněmovně nyní?

Tak kdybychom měli zajištěnou většinu ve sněmovně, budeme vládnout v České republice. A my ji nemáme zajištěnou. My zkrátka chceme jasně a nahlas říct jako opoziční strana, že je tady řada věcí, která se nám nelíbí a ty pojmenujeme v Poslanecké sněmovně.

Promiňte pane místopředsedo, vy trochu tu otázku posouváte. Samozřejmě, že mi nešlo o to, aby jste ve sněmovně měli zajištěnou většinu pro vládnutí. To je zjevné. Jde mi o to, zda jste se rozhodli k tomuto kroku poté, co například vaši vyjednavači ve sněmovně mají náznaky, že by se na stranu ODS mohli přidat nebo přidají i poslanci stran vládní koalice?

Já jsem, a teď budu mluvit za sebe, přesvědčený, že snad existuje většina nebo existují i další poslanci v Poslanecké sněmovně, nejenom z klubu Občanské demokratické strany a klubu komunistů, ale z dalších, kteří vědí, že takto vládnout v této zemi už dále nejde.

Můžete zmínit některé poslance?

Nemohu.

A hovořil jste s nimi?

Samozřejmě. Na různých úrovních mluvíme se všemi.

Tedy vy doufáte, že se připojí?

Ano.

A budou hlasovat pro pád vlády. Předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek řekl BBC už koncem července, že jeho strana má zájem na pádu vlády a předčasných volbách.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS, místopředseda Senátu (zvuková ukázka): Budeme usilovat všemi legálními prostředky o pád vlády, což je úkol každé opozice na světě. Tak mezi ty legální prostředky patří samozřejmě získání, znovu získání mandátu této vládní koalice, o které říkáme, že ho nemá, protože tvrdila před volbami a po volbách něco úplně jiného, což může učinit buď hlasování o důvěře vlády nebo předčasnými volbami, které znovu ten mandát buď potvrdí nebo ho dají jiné vládní sestavě. A samozřejmě, že mezi ty legální nástroje patří, že budeme přesvědčovat poslance vládní koalice, lídry vládní koalice k tomu, že pro Českou republiku by bylo opravdu lepší, kdyby tady byla silná vláda se silným mandátem a pokusili se nechat voliče znovu rozdat karty.

Prohlásil 24. července v Interview BBC předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek. Premiér Vladimír Špidla následně v reakci pro BBC řekl:

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Myslím si, že to je projevem určitého vnitřního napětí uvnitř ODS. Je klasické, že když je vnitřní napětí, tak se hledá vnější nepřítel. A takovéto ostré střetnutí jisté stmeluje. Ale myslím si, že ta možnost je vskutku malá.

Červencová slova premiéra Vladimíra Špidly. Může místopředseda ODS, středočeský hejtman Petr Bendl stručně, jasně a výstižně vysvětlit, jakou změnu politických poměrů si Občanská demokratická strana od předčasných voleb slibuje?

Tak samozřejmě takovou, že bude schopná prosadit ze svého volebního programu maximum, že bude schopná nastavit takové mechanismy a takové systémy, které povedou tuto zemi k prosperitě.

Víte, když se podíváte na relevantní zdroj, kterým v tuto chvíli mohou být výzkumy veřejného mínění. Vidíte, že by mohla vzniknout v České republice většinová stabilní vláda i při těch výzkumech, které ukazují, že by Občanská demokratická strana vyhrála volby?

Já nevím. Kdybych rezignoval na to, co se v téhle té zemi děje, pak bych prostě vůbec neměl v politice co dělat. Myslím si, že kdybych podlehl tomuhle názoru, o kterém mluvíte, pane redaktore, že je to vlastně úplně jedno, co budeme dělat, protože to stejně vždycky dopadne špatně, tak to je ...

Překrucujete mou otázku, tak jsem jí nepoložil.

Ne, vy jste to tam vsunul.

Ne, já jsem ptal ...

... že vlastně, kdybychom vyvolali předčasné volby, mohly by dopadnout relativně stejně, někde kolem té sto jedna a tak dále. To já myslím, že je na zvážení voličů a je zbytečné o tom spekulovat. Mně zkrátka vadí, jak se vládne v téhle zemi. Vy jste před chvilkou říkal o tom, mluvil o panu premiérovi Špidlovi. Mě to ... dnešní aktualita, víme, že sociální demokracie bojovala proti klientelismu, bojovala proti korytaření a říkala, jaké to tady je s privatizací a podobně, pro koho kde kdo doprivatizuje. A v tuhle tu chvíli je neúspěšný ministr obrany, expremiér Tvrdík generálním ředitelem Českých aerolinií, což myslím, že klasický příklad, kde prostě není možné čekat a říkat: "No jo, víte přijdou volby v roce 2006." Podle mě tahle země potřebuje změnu Občanské demokratické strany. Ta strana se velmi řekněme nám prospěla ta opozice. Ale máme za to, že zkrátka je nutné se zeptat voličů, jestli chtějí, aby v téhle té zemi vláda, tahle vlády nebo jiná.

V každém případě trváte na tom, že i při současných preferencích by ODS jako vítěz voleb sestavila stabilní většinovou vládu?

Samozřejmě, budeme pro to dělat všechno.

S kým?

Tak to je otázka na voliče.

Říkal jsem relevantním zdrojem jsou výzkumy veřejného mínění. To znamená, že asi počítáte s lidovci a s US-DEU?

Mně je vždycky bližší ta pravostředová koalice. Ale jak rozhodnou voliči, tak myslím, že nakonec budou se muset trošku politici přizpůsobit.

Čtyřiadvacátého července předseda ODS Mirek Topolánek naznačil před těmito mikrofony, že by se v případě předčasných voleb a pádu vlády premiéra Vladimíra Špidly měl opakovat model z přelomu let 1997, 1998, kdy Českou republiku půl roku, zhruba půl roku, spravovala prozatímní vláda. Pravděpodobně by to byla úřednická vláda, jak naznačil Topolánek. Také řekl, že má tip na prozatímního premiéra. Hovořil o členovi jedné ze stran vládní koalice. Jak do hloubky máte v ODS promyšlen plán, co by se v zemi dělo v meziobdobí od pádu Špidlovy vlády do předčasných voleb?

Tak já myslím, že ten v uvozovkách plán, který my bychom měli mít vymyšlený, je dán naší legislativou. A jestliže je vládě vyjádřena nedůvěra, pak zkrátka naše legislativa jasně popisuje kroky, které se musí stát. Nestalo by se, že by se země dostala do chaosu a že by se občané museli obávat, že v ten den se přestane svítit, topit, jezdit tramvají nebo něco podobné. Prostě ...

Ostatně nastala. V devadesátém sedmém se nepřestalo svítit, topit.

... a demokratické procesy k tomu, aby se ustavila vláda jiná, ODS by chtěla, aby to byla vláda možná konsensuální, ale rozhodně taková, aby nás dovedla k předčasným volbám. Z mého pohledu termín by byl nejlepší v době voleb krajských, protože by to bylo nejenom dostatek času na přípravu voleb, ale také levnější.

Chcete říci, že představy ODS, respektive vaše představy jako místopředsedy strany jsou, aby se předčasné volby v České republice konaly souběžně s krajskými volbami na podzim roku 2004?

Ano.

Má ODS nějaký plán v souvislosti s tím, zda už oslovuje politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně s tím, aby podpořily předčasné volby, protože k tomu je zapotřebí získat ústavní většinu v Poslanecké sněmovně i v Senátu?

Tak správně to říkáte. Je nutné mít nějaký plán, ale ten plán nemůže mít jenom ODS, protože ODS může mít nějakou představu, ale ví, že bez minimálně sto jedna hlasů v Poslanecké sněmovně, ten plán není možné realizovat, že bude výsledkem nějakého kompromisu. Pro nás je podstatné dát příležitost voličům znovu rozdat karty, protože s touhle vládou prostě nejsme spokojeni.

Už oslovuje ODS s tím svým plánem, s těmito představami, které mají politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně?

Tak nesmíme sedět s rukama za stolem a dělat meleme, meleme. Musíme něco dělat. To znamená, jednat.

Jednáte?

Musíme jednat.

Počkejte, tak začínáte jednat nebo ...

Já myslím, že ...

V jaké stádiu ta jednání jsou, položím otázku?

V politice se jedná permanentně, protože se pořád něco děje. V tuhle tu chvíli se dějí vážné věci a myslím, že prostě ODS tu situaci bere vážně, nechce tuhle zemi uvést do nějakého chaosu. Proto bude jednat. A já říkám, pro nás je komplikovaná a určitě nemožná situace nějaké spojení politického s komunisty a jednání o nějaké budoucnosti s komunisty. Ale ostatními demokratickými stranami myslím si, že jednání jsou nutná, a to nejen ta, která probíhala dříve, probíhají teď a budou probíhat.

Může místopředseda ODS a hejtman Středočeského kraje Petr Bendl říci, kdo by podle jeho představ byl konsensuálním člověkem, který by dovedl zemi k předčasným volbám na podzim roku 2004?

Každý, kdo bude přijatelný pro poslanecké kluby, které budou znamenat více než sto jedničku.

Kdo je přijatelný pro ODS v této souvislosti?

No, já bych řekl, že my do toho nebo za sebe budu mluvit, že můžeme říct pouze, kdo pro nás přijatelný není.

Můžete říci, kdo přijatelný je, když Mirek Topolánek naznačuje, že by to mohl být člen některé ze stran současné vládní koalice, tak bezesporu to jméno v ODS padlo?

Já jsem s panem předsedou jeho personální představu nekonzultoval, ani ... to mohu stoprocentně říct, že za mé přítomnosti v žádném případě žádné jméno nepadlo.

Už týden a vy jste to naznačil sám, jako jeden z bodů, který vám vadí nebo jeden z problémů, Jaroslav Tvrdík. Už týden plní přední stránky novin výměna v Českých aerolinií. Miroslava Kůlu vystřídal bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Kůla ke svému odvolání v rozhovoru pro BBC říká:

Miroslav KŮLA, bývalý viceprezident ČSA pro techniku (zvuková ukázka): No, těch důvodů, které já jsem si přečetl v novinách, je pro mě podstatný akceptovatelný důvod, kterého se při troše dobré vůle dokážu představit i to spojení s panem Tvrdíkem, a to je posílení vlivu státu ve statutárních orgánech, orgánech společnosti.

Slova odvolaného prezidenta ČSA Miroslava Kůly v rozhovoru pro BBC. Vy jste Petře Bendle nejen místopředsedou Občanské demokratické strany a hejtmanem Středočeského kraje, ale i stínovým ministrem dopravy. Tady jste použil velmi příkrá a ostrá slova v souvislosti s tím, že se Jaroslav Tvrdík stal prezidentem ČSA. Použil jste slova o korýtku. Pokud vezmu vážně vaše slova, vám nevadí, že ke korýtku Jaroslavu Tvrdíkovi pomohli politici ODS?

Tak, já vím, že narážíte na pana primátora. Mně vadí ten princip, jak se to stalo. Pavel Bém k tomu má svoje vysvětlení. Já tu situaci, jako člověk nezúčastněný na chodu Českých aerolinií, vidím možná trochu jinak než on k tomu, jaké důvody jeho k tomu vedly. Je potřeba se zeptat jeho. Já jsem ...

Vám to nevadí? Vám to nevadí, že přední politik Občanské demokratické strany, který přispěl k odvolání Miroslava Kůly, přispěl k jmenování Jaroslava Tvrdíka prezidentem ČSA, tak tento výrazný politik ...? Navíc je další politik, který je předsedou dozorčí rady České konsolidační agentury, je to předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Vlastimil Tlustý. Připomínám, že Česká konsolidační agentura má pětatřicet procent, zhruba pětatřicet procent akcií Českých aerolinií. Vám nevadí, že tito dva politici ODS přispěli k tomu, aby Jaroslav Tvrdík se stal prezidentem ČSA?

Tak samozřejmě, že nadšený z toho nejsem. Jako nechci kličkovat a říkat, že prostě to není moje záležitost a tak dál. Nejsem z toho nadšený. Ale pokud se mě ptáte na můj osobní názor, tak ten můžu prostě říct nebo znovu opakovat to, co jsem říkal. Myslím si, že prostě neúspěšný ministr této vlády nemůže nastoupit do takovéto funkce řeknu bez výběrového řízení. Jestli chtěl a jestli je natolik schopný, měl šanci ovlivňovat chod ČSA skrze jeho poslanecký mandát, kterého se vzdal. Mohl prostě pro tuto situaci udělat mnohem víc. Já si myslím, že už si prostě vládní koalice a opravdu, protože vy říkáte přispěl, ale rozhodující v tom je opravdu ten stát. Já nemůžu než říci, že to stát umožnil, že jsou to řekněme státní akcie nebo chcete-li státní majetek, který spravuje stát, že vláda prostě něco takového umožnila mi přijde jako fatálně špatně. Můj osobní názor je, že opravdu jde o to, že jeden z politiků ...

Ale musím trvat, že za přispění politiků Občanské demokratické strany, rozumějme Pavla Béma a Vlastimila Tlustého. Jenom víte asi kam narážím, že je velmi těžké asi voličům ODS odkomunikovat, že na jednu stranu budete interpelovat ministra dopravy a ministra financí v Poslanecké sněmovně jako Občanská demokratická strana, jak to, že se stal Jaroslav Tvrdík prezidentem ČSA. Na druhé straně by jste mohli interpelovat své vlastní lidi. Jak to, že Vlastimil Tlustý to jako předseda České konsolidační agentury dopustil a Pavel Bém hlasoval pro Jaroslava Tvrdíka?

Tak, my je nemůžeme interpelovat, protože nejsou ministry, ale určitě o tom spolu mluvit budeme. A když už jste mluvil o tom, že já jsem stínovým protějškem pana ministra dopravy, pak jeho vyjádření například nevím, který den to přesně bylo, ale bylo to ve smyslu, že on vlastně neví, co se v ČSA děje a že má být vyměněn generální ředitel. To mi přijde jako taky fatální, když ministr neví, co se děje v jeho vlastním resortu.

Teď k jinému tématu. A další téma, to otevřu vaším citátem. Dvacátého pátého srpna jste v rozhovoru pro Hospodářské noviny odpovídal na otázku, co je největší problém Středočeského kraje, cituji: "Nejhorší je situace ve zdravotnictví, protože stát nám předal předlužené nemocnice. Ve středních Čechách činí jejich dluhy téměř osm set milionů korun." Konec citátu. Dvacátého devátého srpna hejtmani vyzvali ministryni zdravotnictví Marii Součkovou k odstoupení právě kvůli problémům nemocnic. Součková to odmítla. Jak by podle hejtmana Středočeského kraje a místopředsedy ODS Petra Bendla měli hejtmani dál postupovat, když Marie Součková odmítá odstoupit?

Tak hejtmani a především teď řeknu regionální rady a regionální zastupitelstva si budou muset poradit s tou velmi nezáviděníhodnou situací a chápu ... řeknu výzvu paní ministryně, aby odstoupila jako spíš absolutní, teď řeknu znepokojení nad tím, jak ministerstvo zdravotnictví pomáhá krajům řešit tuhle situaci. My samozřejmě víme, že máme své zřizovatelské povinnosti, ale tak, jak jsme před rokem viděli, že situace v nemocnicích je velmi žalostná a ty dluhy, které jste popsal, jsou ve středních Čechách osm set milionů. Na úrovni celé České republiky jdou ty částky do skoro miliard, možná kolem desíti, jedenácti miliard korun. To už je vážná věc. A my teď víme nebo vidíme velmi složitou situaci, ve které se nachází Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, neboť představitelé státu a stát a vláda povýšili svojí politiku na politiku řeknu tunelování. A teď zdůvodním, proč to tak říkám. Protože sedmnáct miliard činí pohledávky Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za naprosté většině stáními organizacemi, organizacemi, za které nese odpovědnost stát a vláda v této zemi. A Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zpožďuje své platby jednotlivým zdravotnickým zařízením. Ty platby jsou zálohové a naše zdravotnická zařízení se dostanou do situace, že nebudou schopni za chvíli nejenom léčit, nejenom platit mzdy, prostě nebudou schopni plnit funkci. A myslím si, že o to už se musí občané České republiky zajímat, neboť a teď vysvětlím, v čem je ta situace jiná než, že platíme daně. Občané a každý občan a každý zaměstnanec Českých drah a České dráhy dluží stovky milionů korun Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Nebo řekněme při placení zdravotního pojištění přesto, že si je občan v té mzdě platí, posílá je řekněme rozhodnutím státu Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR a ta má zajistit, že každý občan, který se dostane ze zdravotních problémů, bude mu poslouženo a bude moci tuhle tu platbu nebo tuhle tu službu dostat. Všeobecná zdravotní pojišťovna se dostává do situace, že bude mít obrovský schodek ve svém hospodaření vinou státu a všude tam, kde někdo neplatí zdravotní pojištění v soukromé firmě, se jedná řeknu o trestný čin, o zločin. A tady v tomhle tom případě to vypadá, jakože se nic neděje, ministryně zdravotnictví a vláda viní Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR z této situace.

Chcete tím říci, že některé podniky jako České dráhy tunelují Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR?

Samozřejmě, stát tuneluje. Stát je tím, kdo zřizuje České dráhy. A jestliže České dráhy jako jeden z řady státních podniků neplatí sociální a zdravotní pojištění přestože těm lidem je odváděno, znamená to, že prostě tuneluje peníze lidí. To nejsou peníze na daních, které dáváme někam, aby za to byly opraveny silnice, financovány školy a tak dále.

Kdo ještě tuneluje krom těch Českých drah?

V naprosté většině jsou, no já bych tady mohl uvést celý seznam. Je to sedmnáct miliard pohledávek. Těch firem jsou desítky, možná stovky. Je to obrovské množství financí a my víme, jako zřizovatelé těchto nemocnic, že se dostaneme do obrovských problémů v závěru letošního roku a nebude-li vláda schopná a já nevěřím, že bude schopná ten problém vyřešit, přestože je to zejména ona, která ho způsobila, protože vlastně hospodaří s penězi, které si daňový nebo řeknu občan platí na své zdravotní pojištění. Ona říká, kolik se má z peněz, které občan dává do systému, utratit. Tudíž nese odpovědnost za to, že VZP nebudeme mít finanční prostředky.

Rozumím tomu správně, že předpokládáte, že by, pokud se situace nezmění, ke konci roku mohlo dojít k úpadku a krachu například některých nemocnic ve Středočeském kraji?

No, jsme pod obrovským tlakem ředitelů nemocnic. Ti říkají: "Dovolte nám alespoň kontokorent, sáhnout si, zadlužit se. Nám to ten stát zaplatí." Jenomže my už máme jednu zkušenost s tímhle vedením státu, že stát způsobil dluhy a nechce je zaplatit a my v okamžiku, kdy kývneme na to, že si ředitel, potažmo management, prostě nemocnice, vezme další úvěr, že nám ho prostě nezaplatí, budeme za to moct my. V týhle situaci to je prostě skoro na rezignaci vlády a odchod okamžitý. Vůbec o to nemusí žádat Poslanecká sněmovna.

Tak teď, abych tomu rozuměl zcela. Už to není o rezignaci Marie Součkové, ale o rezignaci vlády jako celkové?

Prostě nejsou schopni řídit ani státní fabriky, natož pak tuhle zemi.

To znamená, vyzíváte teď nejen ministryni zdravotnictví Marii Součkovou kvůli nemocnicím, ale celou vládu k rezignaci? A druhá věc je, kterou jsem se ptal a kde jsem nedostal zcela uspokojivou odpověď na otázku, zda ta situace je tak vážná, že by například mohlo dojít do konce roku k bankrotu některých nemocnic ve Středočeském kraji?

Říkám, se může stát. Prostě opravdu se to může stát. My budeme teď intenzivně jednat, s managementy dělat další řeknu restrikční opatření. Bohužel jsme ve velmi nešťastném systému fungování zdravotnictví, kdy bez pomoci ministryně zdravotnictví, která prostě pomáhá způsobem, že to není nikde vidět, se nepohneme z místa. Nejde to prostě. Není možné vzít chlup na dlani, když tam prostě není. My budeme muset zaplatit mzdy zdravotníků, my budeme muset zaplatit provoz nemocnice. My budeme muset, a to cítíme jako zřizovatelé, prostě poskytnout službu, za kterou si občan platí, a to přímo na sociální a řeknu zdravotní pojištění. Jenomže stát v tomhle kolabuje. Ten problém přijde. Vzpomeňte si na mě za tři měsíce. My už dnes máme třeba tu možnost vidět do toho systému, že ten průšvih přijde stejně jako jsme ho viděli s dluhy nemocnic. Bude vážný, významný problém s nutností zaplatit vůbec nebo poskytovat zdravotní službu v této zemi.

To znamená do tří měsíců bankrot některých nemocnic?

Může se to stát.

Můžete říci, zda by nebylo řešením například část nemocnic zrušit?

To navrhuje paní ministryně Součková, že nejlepší by bylo některé nemocnice zrušit. A já už vidím, jak tam sociální demokracie bude dělat mítink proti zrušení nemocnice. To takhle ne. Já prostě nechci rušit nebo já myslím, že rušit nemocnici není to, co od nás občané čekají. My musíme optimalizovat poskytování toho zdravotnictví. A teď já řeknu, že jsem používal termín odsoučkovat nemocnice více méně ...

To je odsoučkovat?

To já říkám zbavit se vlivů politiků na fungování zdravotnických zařízení, protože jestliže politik je pod tlakem, teď řeknu odborářů, kteří říkají my chceme takový a takový vejplaty a podobně. A teď stejně jako předchůdce, sociální demokrat pan exministr Fischer prostě přistoupil na to, že podlehl, nechal zvýšit mzdy v těch zdravotnických zařízeních natolik, že se dostali do obrovských finančních problémů. Tohle to jsou věci, které mám na mysli, že jsou absolutně nesystémové. Všichni si přejeme, aby byly mzdy ve zdravotnictví vysoké.

A když dostat nemocnice, odsoučkovat, tedy dostat je od politiků, to znamená, dostat je i od krajských politiků?

Samozřejmě. Kéž by to mohly být nestátní, neziskové organizace, které by fungovaly opravdu na systému tak, jak je máme nastavené. Já myslím, že ten princip je dobrý u zdravotních pojišťoven jako takových.

Co vám k tomu zbývá, abyste nemocnice odpolitizoval?

Politické rozhodnutí.

Čí?

No, v našem případě krajského zastupitelstva a v mém případě jako místopředsedy Občanské demokratické strany vůle sociální demokracie nás v tomto podpořit, anebo aspoň čtyřkoalice, abychom mohli převést nemocnice z těch příspěvkových organizací do, řekněme, režimu obchodní společnosti.

Konstatuje středočeský hejtman, místopředseda Občanské demokratické strany Petr Bendl. Děkuji za vašich třicet minut věnovaných BBC. Věřím, že opět přijdete.

Jistě, rád.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Snaha ODS vyvolat hlasování o nedůvěře vládě

ČRo 6, 10. 9. 2003, 18:10 Názory a argumenty, autor: Jiří Ješ - Jakkoliv hlasitě se koaliční politici dušují, že v hlasování o vyslovení nedůvěry Špidlově vládě jí zachovají věrnost v plném počtu své stojedničkové většiny a jakkoliv středeční tisk úspěch svržení vlády připravované Občanskou demokratickou stranou téměř vylučuje, kostky zůstávají nadále vrženy a ODS ono hlasování možná už v září vyvolá.

Už v úterý jste hned ve dvou příspěvcích této relace slyšeli o záludech s tím spojených a to, jak pokud jde o absurdní spojení všech poslanců ODS se všemi poslanci komunistickými a navíc ještě se dvěma případnými odpadlíky z vládní koalice, které by bylo nutné k samotnému vyslovení nedůvěry, tak zejména pokud jde o naprostý rozptyl a mlhavost představ oněch protivládních sil, co si pak se svým eventuálním úspěchem počít.

Místopředseda ODS, středočeský hejtman a navíc i stínový ministr Petr Bendl při veškeré své ohnivé rétorice nedokázal ve svém pondělním interview pro BBC přesvědčit ani moderátora, ani posluchače o nějaké té vizi budoucnosti. To jeho někdejší předchůdce v místopředsednické funkci ODS Miroslav Macek v úterních Lidových novinách určitou vizi vyslovil, ovšem nikoliv v souvislosti se svržením Špidlovy vlády, ale naopak s jejím setrváním v úřadě až do řádného termínu voleb v roce 2006.

Ta Mackova vize spočívá v tom, že ve zbývajícím čase by měli být zbubnováni všichni kvalitní lidé k práci na pravicové ideji české společnosti s pracovitostí a podnikavostí ve štítu a teprve s touto představou pak jít do voleb. Nelze ovšem přeslechnout také hlas nezbytného antikoaličního partnera, jímž je pro ODS v tomto případě opět, jako třeba už při prezidentské volbě, KSČM.

I když i odtud zazněly v posledních dnech poněkud nejednotné hlasy v už stále častější polarizaci Grebeníček - Dolejš, z výroků předsedy strany v nedělní Sedmičce bylo zřejmě patrné, že on by se osobně spokojil s tím, kdyby se pád vlády omezil třeba jen na pád jejího předsedy Vladimíra Špidly. A toto je bod, kde by se opozičníci všeho druhu mohli dostat do vzájemné shody.

Vzpomeňme jen na podzim před šesti lety, kdy se vládní krize také soustředila jen do jediného ohniska, tj. do osoby tehdejšího Špidlova předchůdce v premiérském křesle Václava Klause. Je totiž pravděpodobné, že příznivcům klientelismu, jemuž se tak dobře vedlo v době Klausových vlád i opoziční smlouvy může vadit, že Špidla nějaké ty hlavy klientelistické hydře uťal a dost významně tím pomohl zlepšení pověsti České republiky a výhledově i její ekonomice.

"Pravda a poctivost je prostě sama o sobě praktická," říkával Masaryk. Jenže Špidlův problém tkví jednak v jeho významné účasti v Zemanově vládě, kde to klientelismem jen kvetlo a hlavně v jeho občasné nedůslednosti i v době, kdy je sám premiérem, například loni, kdy chtěl povodňových balíčků využít k tomu, aby s nimi svezl obvyklou socialistickou touhu bohatým brát, anebo když chtěl měnit třeba i samotnou ústavu jen proto, aby se pan Kinský náhodou nedomohl práva a tím i majetku.

Nejvíce však svou vládu kompromitoval, když se postavil na nesprávnou stranu ve věci, která mu byla zřejmě podstrčena jiným významný členem jeho kabinetu, tedy v záležitosti Jaroslava Tvrdíka.

Zde Špidla nedocenil to, co by každý dobrý a nesmlouvavě čestný politik měl poznat na první pohled, že takové nehoráznosti se prostě nemají dělat a že i jen formálně projevený souhlas s takovou věcí je politicky neúnosný, neboť pojem trafiky, teď dokonce s další Tvrdíkovou funkcí v Aeru Vodochody, dokonce dvojtrafiky s více než dvojnásobným ministerským platem, je pro širokou veřejnost příliš srozumitelný a nejméně přijatelný.

Však také Petr Bendl, byť z hlediska historie své vlastní strany hodně pokrytecky vytáhl tuto kauzu proti Špidlovi jako jednu z hlavních smrtících zbraní. Její ostří je otupeno pouze tím, že i sama ODS je v Tvrdíkově případu silně namočena několika svými prominenty v čele s pražským primátorem a členem výkonné rady ODS Bémem. Nicméně se stejným útokem proti Špidlovi přišel ve středečním Právu i další strážce morálních hodnot Miroslav Grebeníček.

Souhrnně vzato, soustředěné opoziční argumenty směřující jen ke svržení nenáviděného předsedy, nenáviděné koaliční vlády mohou snad obsahovat racionálnější vyhlídky do budoucnosti, než svržení vlády celé. Vada je však v tom, že bez svého předsedy by vláda skoro určitě nepřežila a všechno by bylo prašť jako uhoď.