Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor Interview BBC

Odvolaný prezident ČSA Miroslav Kůla je přesvědčen o tom, že za dva až tři roky by mohla začít privatizace českých aerolinek.

Dozorčí rada Českých aerolinií v úterý 2. září 2003 odvolala celé představenstvo, včetně jeho předsedy Miroslava Kůly. Novým šéfem Českých aerolinií se stal bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Jedním z hlavních důvodů byl prý přechod ČSA z amerického modelu řízení na model německý a pak nutnost stabilizace firmy. Slovo má ministr financí Bohuslav Sobotka.

Miroslav Kůla

Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvuková ukázka): České aerolinie, celá společnost jsou polostátní společností, stát zde vykonává vlastnický vliv na valných hromadách. Mezi valnými hromadami za chod této společnosti v německém modelu odpovídá dozorčí rada, která je volena právě na těchto valných hromadách, stát ovlivňuje rozhodujícím způsobem složení této dozorčí rady, ale mezi valnými hromadami společnost řídí skrze německý model dozorčí rada.

Říká ministr financí Bohuslav Sobotka. Ministr dopravy Milan Šimonovský chce do dvou až tří let zahájit privatizaci Českých aerolinií. Nejen o změně vedení společnosti a privatizaci aerolinek bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl odvolaný prezident Českých aerolinií Miroslav Kůla. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Když jste 1. září 1999 usedal do pozice prezidenta Českých aerolinií, přemýšlel jste nad tím, za jakých okolností byste rád vedení podniku, ve kterém pracujete, nemýlím-li se, od roku 1970, opouštěl?

Ne, tak to jsem určitě nepřemýšlel, to by snad asi bylo dost neobvyklé při nástupu do funkce začít hnedka přemýšlet o tom, jakým způsobem ji ukončit.

Člověk bezesporu ale přemýšlí nad tím, za jakých okolností by tu firmu chtěl opouštět, bude-li na vzestupu, bude-li létat do x desítek destinací, bude mít x desítek letadel?

Takže řekněme to jinak. Nepřemýšlel jsem o tom, ale pokud bych si měl představit, jak by to asi vypadalo, kdybych o tom přemýšlel, tak bych si samozřejmě představoval, že bych firmu opouštěl plánovaně, to znamená po...

Vzájemné dohodě?

...završení, završení té mise v tom vedení té firmy, samozřejmě po nějaké vzájemné dohodě s dostatečným předstihem avizované. Já bych si dokonce představoval, že bych v té době měl již připraveného nástupce, který by nějakou dobu spolupracoval se mnou, aby se připravoval na převzetí té funkce. Samozřejmě bych si představoval, že firmu budu předávat konsolidovanou, na vzestupu, zařazenou mezi evropskou nebo dokonce světovou elitu. Takhle bych si to asi představoval, pokud bych si tedy samozřejmě v tom roce 99 vůbec představoval, jak budu končit.

Rozeberme teď několik tezí z vaší předchozí odpovědi. Teze první, připravoval jste si již svého nástupce během těch čtyř let?

No, tak já bych neřekl, že jsem si nějak cílevědomě připravoval svého nástupce, nicméně mohu říct, že mezi svými spolupracovníky a kolegy jsem měl jaksi vytipovány dva nebo tři zcela konkrétně, ale nebudu jmenovat nikoho, dva určitě, o kterých jsem uvažoval jako o svých budoucích nástupcích.

Já budu jmenovat. Byl vaším favoritem viceprezident ČSA pro finance a plánování František Slabý?

Ano.

Když jste hovořil v té předpředchozí odpovědi o tom, že jste chtěl svou práci dokončit, v čem považujete úlohu práce v prezidentství ČSA za nedokončenou?

No, tak jednak doba čtyři roky se může zdát být relativně dlouhá, je to takový, řekněme, standardní jeden volební cyklus, takže to zase není tak krátká doba. Mimochodem já jsem měl to štěstí nebo tu smůlu, že jsem během toho čtyřletého cyklu nebo čtyřletého období vlastně prodělal takovou tu sinusoidu, takový ten cyklus vzestup i těch těžkých časů. Já jsem přebíral v roce 99 v situaci, kdy, pokud si vzpomínáte, tak končila válka v Kosovu, ta situace byla velmi složitá pro leteckou dopravu tak, jak je vždycky při takovýchhle příležitostech. Rok 2000 potom byl rokem relativně klidným, takovým rokem stabilizace, vzestupu. My jsme vytvořili jeden z největších zisků vůbec v historii, asi 408 milionů. Pak přišel rok 2001, který od samého začátku vlivem ekonomické situace ve světě, ve Spojených státech, v Evropě, byl těžký, vyvrcholil 11. září, to snad ani nemusím nijak zdůrazňovat, jak to bylo dramatické a těžké. Ta letecká doprava je vždycky zasažená ať už tou ekonomickou situací, nebo tou mezinárodně politickou, bezpečnostní vždycky mezi prvními, nebo možná úplně první.

To je zřejmé. Vraťme se k té otázce, v čem považujete svoji misi za nedokončenou v souvislosti s vaším odvoláním z pozice prezidenta Českých aerolinií?

Takže nedokončená je v tom, že jsem neměl příležitost vlastně ten cyklus dotáhnout až zase zpátky k tomu vzestupu, protože my jsme zcela zjevně na samém začátku toho vzestupu. To je zcela evidentní z toho, že po ještě velmi složitém prvním pololetí letošního roku, poznamenaným válkou v Iráku a SARS, jsme od června začali zaznamenávat velice příznivé hospodářské výsledky. My jsme za ty tři měsíce, červen, červenec, srpen, vytvořili zisk zhruba 660 milionů korun. Naše likvidita je nejlepší za několik posledních let, máme zhruba 1,3 miliardy, v současné době máme nárůsty počtu cestujících dosahujících až 30 %. Takže ten vzestup začíná a já bych samozřejmě byl rád, kdybych mohl být u toho, když ten vzestup bude pokračovat a bude dokončen. Protože v takovéhle situaci se daleko lépe připravují strategické záměry než v dobách krizových, kdy musíte prostě bojovat skoro život, o přežití, tak jsme si představovali, že by v tomto období byla právě ta vhodná doba k zahájení obměny letadlového parku, což shodou okolností vychází zase na takový ten dvanáctiletý cyklus. To je cyklus, kdy je tak...

Ne, já jsem jenom zvedl prst, protože jsem se chtěl dotázat, zda jste také uvažoval o tom, že až firma bude na vzestupu, až se dokončí onen vzestup, že si sám připravíte půdu pro svůj odchod?

Já jsem předpokládal, že bych setrval ve vedení firmy tak ještě zhruba dva roky a pak bych uvažoval o nějakém důstojném odchodu. Možná, že by to nebyl v tomto případě odchod úplně pryč, možná, že bych rád pokračoval dál třeba ve statutárních orgánech, ale už ne v exekutivní nebo v tak vypjatě exekutivní funkci, v jaké jsem byl, a představoval jsem si, že by to po mně převzal někdo z mých následovníků.

Jak jsme naznačili, František Slabý...

To byl jeden z těch vůbec největších kandidátů.

Ve funkci prezidenta ČSA jste 1. září roku 1999 vystřídal Antonína Jakubšeho, kterého zástupci státu odvolali z představenstva ČSA v červnu 1999 s odůvodněním, že jim jde o oddělení výkonného managementu od představenstva. Následně v srpnu 1999 Jakubše odstoupil z pozice prezidenta ČSA kvůli podstatnému omezení svých pravomocí. Nebylo, pane prezidente, možné předpokládat, že tak, jako byl "vystrnaděn" z čela ČSA Antonín Jakubše, dříve, nebo později bude firmu podobným způsobem opouštět i Miroslav Kůla?

Tak asi to bylo možné předpokládat. Já jsem v té době byl asi trošku naivní, protože přestože jsem byl členem toho nejvyššího managementu v té době již deset let, od roku 90, tak když jsem nastupoval do té funkce, tak jsem byl přesvědčen, že jediné, co k tomu člověk potřebuje, je určité manažerské schopnosti. Myslel jsem si, že prostě nějaké manažerské schopnosti a v té době i zkušenosti mám, a jakýsi zápal pro tu práci a vztah k tomu podniku, to jsem všechno měl. Musím říct, že jsem poměrně brzo zjistil, že k tomu patří ještě jakási sepjetí s politikou, jaksi s vládou. A musím říct, že to nebylo vždycky to, co by mně vyhovovalo.

Kdy jste to zjistil?

Zjistil jsem to velice brzy, to byla otázka několika měsíců. Zjistil jsem...

Po nástupu do funkce?

Po nástupu do funkce samozřejmě.

To znamená, že jste prohlédl, že i Jakubšeho vystrnadění bylo politické vystrnadění?

Samozřejmě.

A jak to, že jste se stal prezidentem? V tom nehrála roli politika, že vás vlivní politici, možná ministr dopravy tehdejší Antonín Peltrám z ČSSD tlačil?

Já si myslím, že to, že jsem se já dostal do funkce, byla zásluha především právě pana Jakubšeho, který ve mně viděl svého následovníka nebo prostě svého možného nástupce a měl ještě v té době dostatek síly. A možná, že právě proto, že někteří politici měli určité možná i výčitky svědomí, že ho odvolávají z funkce, tak mu naopak...

Chtěli dát k vůli...

...svým způsobem vyjít vstříc a vyslechnout jeho návrh na jmenování nástupce. Takže tam byla jakási shoda. Rozhodně si myslím, že na to měl velký vliv.

Kdy jste a na jakých konkrétních případech byste ilustroval, že bylo nutné, lidově řečeno, leštit kliky, protože pozice manažera ve firmě se státní účastí je nejen pozicí manažerskou, ale do jisté míry i politickou, jak naznačujete?

Vy jste řekl leštit kliky, a to je možná právě ten problém. Já jsem samozřejmě velice brzo zjistil, že je třeba komunikovat s vládou, s politiky, a to jsem dělal a myslím si, že ne tak úplně nedostatečně a špatně. Já jsem koneckonců zažil několik ministrů dopravy, kteří jsou mi teoreticky nejblíž, ale i ministrů financí, se kterými vzhledem k tomu, že oni mají vliv na Fond národního majetku a Konsolidační agentury, je třeba spolupracovat. To, co jsem nikdy dělat nechtěl a nedělal, bylo to leštění klik, a to bylo možná tak trošku problém.

Myslíte, že na to jste doplatil?

Já bych nechtěl říct, jestli jsem na to doplatil, nebo ne, ale možná, že kdybych to dělal, tak jsem si vytvořil lepší pozici a neměl jsem potom ty problémy, které jsem měl, ale možná, že by v této situaci to nebylo dostatečné.

Byli někteří politici, kteří konkrétně po vás něco chtěli a vy jste, řečeno lidově, jaký terminus technicus jsem už použil, ty kliky neleštil?

No, tak nebyli to nikdy konkrétně politici, protože tam se to projevovalo vlivem různých poradců a oni uplatňovali ten svůj vliv například cestou některých zástupců v orgánech společnosti, takže ono to vždycky bylo takové víceméně skryté...

Můžete být konkrétní, jak to funguje.

...ale dostatečně patrné. Já snad budu konkrétní v jednom jediném případě. To je příklad kolektivního vyjednávání s našimi piloty v roce 2001, které, možná si vzpomenete, bylo poměrně dramatické, bylo velmi blízko ke stávce, i tenkrát se nám podařilo odvrátit stávku několik hodin před jejím vyhlášeným začátkem, při takovém tom nočním vyjednávání. A musím říct, že tenkrát na mě byl vyvíjen nesmírně silný tlak.

Kým?

Řekněme představiteli některých akcionářů, což by se zdálo být legitimní, jenže ten tlak v podstatě nebyl tlakem, který by odpovídal zájmu akcionářů, protože samozřejmě zájem akcionářů by měl být víceméně totožný s tím zájmem nebo s tou snahou managementu, a tady na mě byl vyvíjen tlak, ať prostě ustoupím, ustoupím pilotům v jejich požadavcích.

Můžete uvést jméno?

No, já bych to jméno nechtěl uvádět. Ten člověk je už teďka také v propadlišti dějin, není dál ani v politice ani v nějaké hospodářské funkci, takže bych mu už teďka nechtěl jaksi, ani nevím, kde ten člověk skončil, ale ten vyvíjel ten tlak velmi intenzivně.

Abyste ustoupil pilotům? A byli to..., 2001, tam se nabízí, byli to lidi kolem Miloše Zemana, trefil jsem se?

Rozhodně jste se trefil.

To znamená Miroslav Šlouf?

Z toho okruhu to pocházelo.

Když jste byl 2. září odvolán, zmínil náměstek ministra financí Eduard Janota dva důvody - přechod Českých aerolinií na německý model řízení z modelu amerického a nutnost finanční stabilizace firmy. Ministr financí Bohuslav Sobotka k přechodu na nový model řízení společnosti, respektive Českých aerolinií, říká:

Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvuková ukázka): České aerolinie, celá společnost jsou polostátní společností, stát zde vykonává vlastnický vliv na valných hromadách. Mezi valnými hromadami za chod této společnosti v německém modelu odpovídá dozorčí rada, která je volena právě na těchto valných hromadách, stát ovlivňuje rozhodujícím způsobem složení této dozorčí rady, ale mezi valnými hromadami společnost řídí skrze německý model dozorčí rada.

Středeční slova ministra financí Bohuslava Sobotky. Předseda poslaneckého klubu sociálních demokratů Petr Ibl řekl BBC, že způsob výměny vedení ČSA nepovažuje za šťastný. Podle něj poškozuje dokonce i sociální demokracii.

Petr IBL, předseda poslaneckého klubu ČSSD (zvuková ukázka): Tady si myslím, že trošku se hledala trafika.

"Trafika pro Jaroslava Tvrdíka," naznačuje Ibl. Středeční slova předsedy poslaneckého klubu ČSSD Petra Ibla. Po svém odvolání v rozhovoru pro Hospodářské noviny jste, Miroslave Kůlo, řekl, že jste na rozpacích, co se týče pravého důvodu vašeho odvolání, doslova jste konstatoval, a teď cituji: "Ale abych k vám byl upřímný, tak nepovažuji ten důvod, který je uváděn, až za tolik podstatný," konec citátu. Které důvody vašeho odvolání, které jste si beze sporu přečetl v novinách, a těch spekulací bylo mnoho, proč jste byl odvolán, které vy osobně považujete za nejpodstatnější?

No, z těch důvodů, které já jsem si přečetl v novinách, je pro mě podstatný akceptovatelný důvod, u kterého si při troše dobré vůle dokážu představit i to spojení s panem Tvrdíkem, a to je posílení vlivu státu ve statutárních orgánech, orgánech společnosti. To, co říkal pan ministr Sobotka, to je takřka, řekl bych, citace stanov a obchodního zákoníku, tak skutečně uplatňují akcionáři, majitelé svůj vliv v akciové společnosti. Takže...

Tím chcete říci, že je vám teď nejbližší ta interpretace, že zkrátka stát, rozumějme, především čeští politici chtěli ovládnout ČSA?

Já bych asi nepoužil výraz ovládnout. Prostě chtěli mít v čele ČSA člověka, o kterém možná soudili, že jim lépe vyhovuje.

Vrátím-li se k vašemu jmenování prezidentem ČSA k 1. září 1999 a k vašim úkolům při nástupu do funkce, 23. srpna toho roku jste v rozhovoru pro Hospodářské noviny odpovídal na otázku, jak se dá vylepšit hospodaření Českých aerolinií. Cituji doslova: "V naší současné situaci, a zkušenosti i jiných leteckých firem to potvrzují, budeme muset hlídat náklady, protože České aerolinie například už prošly jistou zeštíhlovací kůrou v počtu zaměstnanců. Nebude zřejmě ze zmíněného hlediska tato oblast tedy prioritní, bude nás zajímat především růst produktivity práce, což ne vždy musí být spojeno se snižováním zaměstnanosti," konec citátu. To byly čtyři roky vaše stará slova. Při poslechu těchto slov nezůstal jste právě v této oblasti jako prezident ČSA nejvíce dlužen podniku?

Zdánlivě ano. Když se podíváte na konkrétní čísla a nebudete je nijak analyzovat, tak si nepochybně řeknete: "Ano, Kůla zůstal, pokud se týká produktivity, těmto svým slovům hodně dlužen," protože produktivita nám v posledních dvou letech poklesla. V tom roce 2001 se ještě vyvíjela, pardon, 2000 a začátkem roku 2001 se ještě vyvíjela velmi pozitivně a pak začala klesat.

Čtyři a půl tisíce zaměstnanců, je to číslo, které je příliš vysoké a ukazuje stále ještě na přezaměstnanost u ČSA, anebo ho považujete za optimální?

Já ho považuji za optimální a pokud se podíváme na nárůsty, tak například v letošním roce nám vzrostl počet zaměstnanců o zhruba dvě, necelá tři procenta, ale výkony nám rostou, já už jsem to tady dneska zmiňoval, až o třicet procent. Pokud rozšíříte letadlový park o čtyři letadla, tak do každého letadla musíte posadit deset pilotů, respektive ne současně, ale pět posádek potřebujeme na letadlo, zhruba třicet stevardek, o to letadlo se musí starat mechanici. Třicet procent navíc cestujících, to znamená, že je musí někdo odbavit, někdo jim musí prodat letenky a tak dále a tak dále. Takže pokud vezmete tato dvě čísla a dáte je do poměru, tak já si myslím, že ten poměr je velice slušný.

Vy jste řekl k té produktivitě práce, že se může jevit jako zdánlivě, že jste zůstal, co se produktivity práce podniků ČSA týče, dlužen právě této firmě. Citujme z jiného zdroje, z interní zprávy Českých aerolinií, kterou měla k dispozici dozorčí rada ČSA a z níž citoval 2. září deník Právo, zpráva za zvlášť znepokojivý označila právě propad všech ukazatelů produktivity práce v podniku. Cituji doslova: "Nárůst osobních nákladů není dlouhodobě kompenzován růstem výkonu. Mezi roky 2000 až 2003 se ukazatele produktivity práce propadly o 7 až 34 %, ve srovnání se stejným loňským obdobím se propad u jednotlivých ukazatelů pohybuje od 6 do 26 %."

Pane redaktore, máte představu, o kolik procent se za stejné období změnil kurz dolaru vůči české koruně?

Předpokládám, že to o tolik procent nebylo.

No, já předpokládám, že ano, protože jenom za poslední rok je to, myslím, tak zhruba 15 %, o co nám posílila česká koruna. Já si ještě docela dobře pamatuju dobu, kdy dolar stál 35 korun, a my jsme v nedávné minulosti, teď už zase, řekněme, stoupá, ale kdy byl dolar za 27 korun. A jestliže 75 % našich tržeb je generováno v cizích měnách, tak české účetnictví vyžaduje, a to je to kouzlo českého účetnictví, abychom každý ten dolar přepočítali na koruny, a ty výnosy nám tím pádem jsou zcela automaticky snižovány tímto vlivem. Já se nechci na kurz dolaru samozřejmě vymlouvat...

Chcete tím ale říci,že byl tím hlavím prvkem poklesu produktivity práce?

Byl jedním z hlavních prvků. Já připouštím, že tím druhým prvkem, protože ten zlomek má dvě strany, čitatele a jmenovatele, a tím druhým byly osobní náklady a já připouštím, že ty osobní náklady právě z těch důvodů, o kterých jsme mluvili, vzrostly trošku víc, než bychom si představovali. To byl mimo jiný důvod, proč jsme dosud neuspěli v kolektivním vyjednávání, protože jsme se v letošním roce rozhodli nedopustit už další dramatický růst mzdových nákladů.

Když hovoříte o kolektivním vyjednávání, veřejnost v červnu sledovala vyjednávání vedení Českých aerolinií právě v čele s Miroslavem Kůlou jako prezidentem ČSA s piloty o výši platů. Stávka pilotů nakonec byla odvrácena na poslední chvíli. Výsledkem vyjednávání bylo rozhodnutí o jedné kolektivní smlouvě pro všechny zaměstnance ČSA a sedmi dalších smluv, které měly řešit zvláštnosti v jednotlivých profesích. Člen výkonné rady Českého sdružení dopravních pilotů Martin Šťastný k vyjednávání s vedením ČSA 16. června v rozhovoru pro BBC uvedl:

Martin ŠŤASTNÝ, člen výkonné rady Českého sdružení dopravních pilotů a sekretář sdružení dopravních pilotů Sky Teamu (zvuková ukázka): Já si myslím, že jak je to daný ze strany vedení ČSA, pak je to podaný tak, že jaksi, řekněme, málo strávíme v práci a málo děláme, že to je strašně jednoduchá práce, že na všecko máme nějaký autopilot nebo druhej pilot, nebo něco takovýho.

Šestnáctý červen a slova člena výkonné rady Českého sdružení dopravních pilotů Martina Šťastného v rozhovoru pro BBC. Postupoval byste i dnes při vyjednávání s piloty tak, jako jste postupoval v červnu, stejně, nebo neměl jste být víc razantní?

Tak, za prvé, k těm slovům pana Šťastného. Nikdy jsem nic takového neřekl a nikdy jsem si nic takového nemyslel. Já si, to chci zdůraznit, práce pilotů nesmírně vážím a považuji ji za velice náročnou, ale to neznamená, že musí být oceněna platy, které jsou v těch hodnotách, se kterými oni přišli. Takže já si myslím, že ta naše jaksi razance v tom odmítnutí byla zcela na místě. My jsme si prostě nemohli dovolit, a já jsem přesvědčený, že si to nebude moci dovolit ani nové vedení ČSA, nějaké dramatické nárůsty platů žádné kategorie zaměstnanců, to znamená ani pilotů.

Ta hlavní kolektivní smlouva ani těch sedm dalších dílčích dodnes nebyly uzavřeny. Byli jste ještě, než vy jste byl odvolán, před tím, že by ty smlouvy byly na spadnutí, aby byly před uzavřením?

Těch sedm samostatných kolektivních smluv bylo dojednáno do fáze, kterou bych mohl označit jako velmi blízkou dohodě. Ta jedna společná, ale tedy klíčová, tam jsme i nadále zůstávali od sebe velmi vzdáleni, ta vzdálenost byla v řádu stovek milionů korun mzdových nákladů ročně.

Bylo to tak nepřekonatelné, že by musel nastoupit vládou dosazený vyjednavač?

Dostali jsme se v určitém stadiu vyjednávání do situace, kdy zjevně obě strany už na to čekaly.

Na vyjednavače? Je to teď...

Ne na vyjednavače, ale na zprostředkovatele, to je terminus technicus ze zákona.

Když se zaměříme, myslíte, že tak bude muset pokračovat i nové vedení, pokud příliš neustoupí?

Já si to myslím.

Zaměříme-li se na některé chyby, které vy osobně jste připustil už v citovaném rozhovoru pro Hospodářské noviny ze 4. září, jste na otázku, co považujete za největší chybu, které jste se v čele ČSA dopustil, řekl, že ČSA kapitálově nevstoupily do charterové společnosti Travel Servis. Proč jste po nástupu do funkce, kdy se tato transakce na přelomu let 99 a 2000 nabízela, proč jste ji jako prezident neuskutečnil?

Možná právě proto, že jsem byl v té době v té funkci příliš krátce. Možná s těmi zkušenostmi, které mám teď, bych postupoval trošku jinak.

Je reálné, že by k té dohodě s Travel Servisem mohlo dojít v nejbližších měsících?

Každá dohoda vyjadřuje vůli obou stran a já si nejsem jist, jestli ta vůle na jedné, či druhé straně bude.

Zaměříme-li se na budoucnost Českých aerolinií jako podniku, ministr dopravy Milan Šimonovský řekl v rozhovoru pro BBC, že jeho představa je, že by se České aerolinie jako podnik měly do dvou až tří let privatizovat. Milan Šimonovský hovořil v rozhovoru pro BBC i o možnosti postupné privatizace a ještě dodal:

Milan ŠIMONOVSKÝ, ministr dopravy a spojů (KDU-ČSL) (zvuková ukázka): Já jsem se o postupné privatizaci zmínil ve vaší redakci jako o jedné z možností, to není jediná možnost. Samozřejmě může dojít k odprodeji celého podílu českého státu a já si představuji, že privatizaci, k rozhodnutí o privatizaci dojde vždy tehdy, kdy podmínky pro prodej jsou nejlepší. Cílem je, aby stát měl co nejméně společností, které ovládá způsobem, kterým je ovládá. To znamená, já pokládám soukromý kapitál za prospěšnější pro podnikání v obchodním světě, a proto jakmile budou nejlepší podmínky pro dosažení co největšího zisku z prodeje při zachování toho, že České aerolinie budou létat do Prahy, budou zvyšovat obrat na letišti Ruzyně. Takže to je několik podmínek, které budou sledovány akcionáři, mezi nimiž asi není ministerstvo dopravy, ale budou posuzovány vládou a ta rozhodne o prodeji.

Konstatoval v rozhovoru pro BBC ministr dopravy Milan Šimonovský. Vyznáte a pohybujete se třicet let v dopravě, v letecké dopravě, myslíte si, že je reálné aerolinie do dvou až tří let výhodně pro daňového poplatníka jako státní podnik zprivatizovat?

To skutečně velice záleží na těch vnějších okolnostech. Možná, kdyby nedošlo k těm událostem roku 2001 a k tomu následnému vývoji v letecké dopravě, tak že už ta situace mohla nastat.

To znamená, že firma je dobře připravená na vstup strategického partnera a privatizaci?

Já jsem o tom přesvědčen a otázka je, do jaké míry je ten trh také připraven na to ty akcie absorbovat.

Podle vás je připraven trh?

Není.

Proč?

Obecně letecká doprava v současné době není vhodným subjektem pro tuto transakci, žádná letecká společnost. A já jsem přesvědčen, že to bude trvat skutečně tak ty dva roky, aby ta situace byla pro to vhodnější.

To znamená, že odhad Milana Šimonovského jako ministra dopravy je poměrně reálný, pokud se nestanou nějaké události, jako bylo 11. září roku 2001, tak do dvou až tří let by mohlo dojít k privatizaci aerolinek?

Ano, já se s tím názorem ztotožňuji.

Jakou byste volil cestu, vy osobně jako manažer?

Já bych se asi přiklonil k té cestě, která i byla předpokládána, když jsme připravovali privatizaci někdy v tom roce 2000, jakkoliv je to cesta v tomto státě neprobádaná, a to je to takzvané IPO, čili uvedení akcií na trh, samozřejmě ne na český burzovní trh, ale prostě na vhodný trh, který by byl vybrán. Součástí této transakce nebo této akce by pak mohlo být odkoupení určitého podílu našimi partnery v alianci Sky Team. I tak se to předpokládalo, specielně se uvažovalo o Air France a o Deltě.

Mohl byste říci svůj předpoklad, kolik by 91% podíl, což není možné privatizovat, nemýlím-li se podle zákona, nebo je, celý, 91 %?

V současné době by podle zákona mělo zhruba 51 %, nebo více než 50 % zůstat v rukou českých subjektů nikoliv státu, to zákon nepředpokládá, ale se vstupem do Evropské unie už může být chápán ten český subjekt jako evropský subjekt. Takže v zásadě není vyloučeno, aby i celý objem byl privatizován, nicméně předpokládám, že by si stát chtěl a možná i měl ještě nějakou dobu ponechat...

Majoritní většinu?

Majoritní ne, ale možná kontrolní minoritu, 34 % nebo něco podobného.

Můžete říci číslo, za kolik by podle vás se dalo prodat?

Ne.

Neřeknete. Řeknete, co budete dělat, zda si tu šestiměsíční konkurenční doložku, kterou máte v pracovní smlouvě, zda si skutečně to šestiměsíční odstupné, nemýlím-li se vyberete, takže půl roku nebudete pracovat a budete odpočívat?

Ne, to nepředpokládám, že bych půl roku nepracoval.

A máte už nějakou nabídku, která se rýsuje jako reálná?

Ne, nemám a přiznám se, že jsem se vůbec touto otázkou do této chvíle nezabýval.

A Jaroslavu Tvrdíkovi jste funkci už předal, ano, nebo ne?

Formálně mu předávacím protokolem ji předám v pondělí ráno. Příprava předávacího protokolu je proces, který vyžaduje pár dní, je v podstatě ukončen.

Konstatuje bývalý prezident Českých aerolinií Miroslav Kůla. Děkuji za vašich třicet minut věnovaných BBC. Někdy příště na shledanou.

Děkuji.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH