Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor Interview BBC

Elektrárenská společnost ČEZ počítá podle Jaroslava Míla s atraktivní dividendovou politikou.

Především na jádro a uhlí sází energetická koncepce České republiky do roku 2030, kterou doporučuje vládě ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministr průmyslu Milan Urban k tomu však dodává:

Milan URBAN, ministr průmyslu a obchodu (ČSSD) (zvuková ukázka): Ona sází na tyto zdroje, ale sází také na obnovitelné zdroje, kde ten podíl by se měl minimálně ztrojnásobit oproti současnému stavu. A samozřejmě přes všechnu nezávislost, o které hovořím, dojde k mírnému zvýšení dovozu energií.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Nejen o budoucnosti české energetiky bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, při jejím poslechu vás všechny co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec.

Jaroslav Míl

Hostem Interview BBC je předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ Jaroslav Míl. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Děkuji, dobrý den.

Předsedou představenstva, generálním ředitelem ČEZu jste se stal začátkem července roku 2000. Pokud byste měl vměstnat tři roky strávené v čele ČEZu do jedné věty, jak by ta věta vypadala?

Tak byly to tři roky zajímavého, nebo jsou to tři roky zajímavého období, kdy ta firma prokázala ohromnou schopnost se změnit a naplnila veškeré očekávání, víceméně nejen akcionářů, ale i zákazníků.

Chcete tím říci, změna je dokončena?

Změna nikdy není dokončena, protože ve chvíli, kdy řeknete, že je konec změn, tak v podstatě pak už přijde akorát ten pohřeb. Takže jako v žádném případě nic takového nehrozí. Ale řekněme, že to, co se zvládlo doteďka, je to fundamentální, abychom vůbec byli schopni vůbec přežít na stoprocentně otevřeném trhu. A v České republice pro výrobce ten trh byl otevřen ze sta procent k 1. lednu 2002, a to takovou formou, že výrazným způsobem zvýhodňuje zahraniční konkurenci.

Není to, to co teď říkáte, protože zkrátka jste generálním ředitelem ČEZu, že kdybyste byl ředitelem pobočky zahraniční konkurence, tak budete tvrdit něco jiného?

Ne, určitě ne. Berte to, že když naše firma exportuje do zahraničí, tak musí překonat obchodní bariéry, které přesahují jedna celá dvě desetiny miliardy korun. Když někdo chce importovat do České republiky, tak v podstatě platí nula korun, a to ještě do zemí jako je Rakousko, Polsko nebo území bývalého východního Německa, nevyvezete ani kilowatthodiny, protože Němci si domluvili v Bruselu výjímku, že se jedná o rozvojové území, to znamená území, kde prostě musí být chráněno, aby nedocházelo k nárůstu nezaměstnanosti atd., atd. Takže Česká republika v tomto směru jde v podstatě příkladem a v řadě věcí je dán než řada zemí Evropské unie.

K tomuto tématu se bezesporu ještě dostaneme. V jednoho z prvních rozhovorů po nástupu do funkce, a to v rozhovoru pro Mladou frontu DNES jste 17. července 2000 odpovídal na otázku, jaký vliv bude mít spuštění jaderné elektrárny Temelín na ceny elektřiny v České republice, řekl jste doslova, teď vás cituji: "Temelín všichni kritizují, ale kdyby mi ho ČEZ za sto miliard korun nabídl a já ty peníze měl, tak ho koupím. Temelín je dobrým a levným zdrojem, já tomu věřím," konec citátu. Předpokládám, že trváte si na svých slovech, která jsou stará tři roky?

Trvám.

Sto milionů respektive miliard korun nemáte, tudíž ČEZ jste nekoupil. Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr už v roce 2001 sliboval snížení ceny elektřiny pro domácnosti, a to po spuštění jaderné elektrárny Temelín. Pokud byste měl po dvou letech, od uplynutí toho Grégrova slibu říci, jaký vliv má existence Temelína na ceny elektřiny v České republice, jaká bude vaše odpověď?

Jedna věc, jaký má vliv dneska. Druhá věc, jaký bude mít vliv do budoucna.

Jaký má tedy vliv dnes?

Je to z provozních nákladů, jedno z nejlevnějších po vodních elektráren v Dukovanech, v podstatě nejlevnější zdroj pro základní zatížení soustavy. A ve chvíli, kdy společnost bude schopna se vypořádat s odpisy, které jsou plánovány na příštích patnáct let, tak z té elektrárny se v podstatě stává něco, co bych, v uvozovkách česky řek, dojnou krávou. To znamená, je to nesmírně efektivní investice. Za sto miliard nebo za devadesát osm celých šest, plus mínus, je to investice, která se zcela reálně vyplatila.

Energetická společnost ČEZ oznámila, že sníží domácnostem od října ceny elektřiny v průměru o osm procent. Má na to vliv Temelín či ne?

Tak, my jsme řekli trošku něco jiného, my jsme řekli, že dojde-li k propojení s rozvodnými společnostmi, to znamená, budeme-li schopni zajistit dobrým propojením v podstatě tu výhodnou duhovou energii i pro zákazníky, takže zabezpečíme výhodnější elektřinu minimálně o pět procent, a to se v podstatě k 1. říjnu tohoto roku děje, to je první věc. Druhá věc, Temelín má vliv, uvědomme si jednu věc, že my jsme duhovou energii nabízeli již v roce 2002, 2003 a k tomu zlevnění v podstatě docházelo už k 1. lednu 2003. Je tady ještě jeden aspekt, který je nutno zmínit. Od roku 92 se cena elektřiny nezvyšovala, poslední dva roky se výrazně snižuje. Tady nenajdete v České republice firmu, produkt, kde by deset let byla stejná cena, od novin počínaje, po máslo, textil a teď bych mohl pokračovat, auta, atd., atd. To znamená, je to asi tak, jako kdyby jste si dneska kupoval Škodu Fabii, ale za cenu favoritu z roku 92, ale tu fabii, která je prostě vybavena a splňuje ty přísné ekologické limity, které v podstatě dneska platí v Evropě nebo v České republice…

Ale pokud, promiňte, pokud bychom se podívali do vývoje ceny elektřiny před rokem 2002, tak tam bylo několik růstů a byly to poměrně velké růsty. V roce 1998 zdražení v průměru čtyřiadvacet procent. V roce 2000 k 1. lednu zdražení v průměru o patnáct procent. K 1. lednu 2001 o dalších čtrnáct procent, to jsme, počítám-li dobře, na padesáti procentech?

To máte pravdu, ale ČEZ prodával energetickou energii rozvodným společnostem. To znamená, tento nárůst se v podstatě projevil v efektech pro rozvodné společnosti, ne pro akciovou společnost ČEZ jako výrobce. A právě propojení, ke kterému došlo letos v dubnu s rozvodnými společnostmi, poprvé umožnilo i, řekněme, tu výhodnější dodávku v těch regionech tam, kde budeme působit. Bohužel k tomu nebylo schopno dojít předtím.

Jak velký prostor další snižování, budoucí snižování cen elektřiny, jako obhajobu onoho propojení ČEZu s distributory vidíte do budoucna?

Ten argument o propojení výrobce a distribuce nebyl primárně o dlouhodobém, jakoby snižování cen, ten byl o zajištění stabilních a řekněme výhodných cen ve středně a dlouhodobém horizontu, protože neexistuje v Evropě společnost, která by nebyla propojená s dodávkou elektřiny, výrobní společnost. Ty, které byly, již buď neexistují nebo jsou na pokraji bankrotu respektive ztratily možnost jakékoliv obnovy svých zdrojů. Takže, to se týká firem, které dneska fungují a fungují perfektně a jsou propojeny v tom řetězci od těžby uhlí až po prodeje elektřiny, to znamená i výroba, distribuce, přenos.

Promiňte, pane řediteli, to je zřejmé a k tomu se také ještě dostaneme, k propojení, ale pokud vy jste ten argument použil propojení jako jeden z důsledku snižování cen elektrické energie pro domácnosti, můžete říci, vidíte-li další prostor pro snižování ceny elektřiny?

Já si myslím, že ten prostor byl využit k 1. lednu letošního roku a potom k 1. říjnu letošního roku.

Žádný, tedy další prostor není?

Hovořit o tom, že by se vytvářel prostor k dalšímu zvýhodňování, bych viděl hodně nezodpovědné. Ale na druhou stranu, podíváte-li se na tu cenu elektřiny, na ty podmínky, které jsou, tak prostě je to pořád na té jedné z nejnižších hranic, které v Evropě jsou. To znamená, Česká republika, jenom pro ilustraci, k těm cenovým výkyvům, ke kterým docházelo toto léto v celé Evropě, kdy docházelo k nárůstům cen elektřiny o desítky procent, tak České republice se toto vyhnulo. Česká republika tu ohromnou změnu cenovou, která v Evropě v letních měsících byla, v podstatě nezaznamenala a toto propojení prostě zajistilo stabilitu cen. A pochopitelně i toto, řekněme, něco stojí.

Vrátím-li se k Temelínu po patnácti letech, když bude dojnou krávou, je prostor pro snížení cen elektřiny?

Víte, nikdo říká, slibem nezarmoutíš, ale já si myslím, že predikovat v těchto oblastech na víc, jak patnáct let, by bylo hodně nezodpovědné. Určitě by mě nikdo nebude tahat za patnáct let za slovo, že jsem tehdy řekl něco jiného, takže bych vám tady mohl slíbit kdeco, ale neudělám to. Nedomnívám se, že ceny energií budou v Evropě dlouhodobě na tak nízké úrovni, jako teď. Ať se to týká plynu, ropy nebo jakýchkoliv jiných médií…

Chcete tím říci, že poslední zlevnění elektrické energie k 1. říjnu 2003 bude skutečně pravděpodobně poslední, protože pak trend bude, že ceny v rámci evropských cen porostou i v České republice?

Já bych neřekl, že bylo poslední. Já bych řekl, že budeme určitě pozadu za tím vývojem, který bude v Evropě, ale v Evropě ty ceny trvale rostou a Evropa je bohužel závislá na importech. A vize, která v Evropě dneska je, že sedmdesát procent energií bude importováno do Evropy, je dle mého hlediska hodně nebezpečná, i ze strategických hledisek.

Vrátím-li se ještě k Temelínu, Temelín bylo poměrně často skloňované téma u jižních sousedů České republiky, tedy v Rakousku. Rakouský Nejvyšší soud v těchto dnech rozhodl, že rakouské soudy nižších instancí se musejí zabývat žaloby proti Jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Právní zástupci odpůrců atomu vydávají tuto skutečnost za důležité etapové vítězství v právním boji proti Temelínu, teď jsem je citoval doslova. Je to podle vás důležité etapové vítězství?

Já bych neřekl, podle mého názoru je celá tato kauza uměle, řekněme, vytvářená, živená, je to politické téma, je to virtuální realita, s kterou v podstatě asi nic dneska nenaděláme. A dá se očekávat, že vstupem do Evropské unie a větší možností uplatňovat naše názory v Bruselu, i tato kauza časem vymezí, vymizí.

Ovšem něco jiného tvrdí ti, kteří budou teď podávat a budou se obracet na rakouské soudy po rozhodnutí nejvyššího rakouského soudu, zmocněnec hornorakouské vlády pro příhraniční jaderná zařízení Radko Pavlovec konstatuje, že teď se budou muset rakouské soudy zabývat žalobou, například žalobou, která má donutit ČEZ k takovým opatřením, aby nedošlo k ohrožení pozemku v Horních Rakousích. Vy nemáte tedy obavy z těchto soudních sporů, které přijdou v Rakousku?

Mě by překvapilo, kdyby to pan Pavlovec neříkal, protože on to říct musí, jedině tak zajistí další peníze na svoji činnost, to bohužel je realita. A obavy, já předpokládám, že platilo by toto, řekněme tedy, že v Rakousku by dospěli k nějakému závěru, tak pak pochopitelně to nemůže platit pouze vůči Temelínu, muselo by to platit vůči všem jaderným provozovatelům v celé Evropě. A nejen vůči provozovatelům jaderných elektráren, ale i chemických zařízení a spousty dalších jiných, které mimo jiné vlastní i rakouská strana. Takže mám pocit, že prostě, ona každá hůl má dva konce, ale nepřekvapuje mě to, protože jste-li za něco placen a máte-li, řekněme, méně charakteru od sudiček dáno, tak prostě pak jste hold schopen říkat cokoliv, takový je život.

Které vlastnosti charakteru mají od sudiček méně dáno, ti, kteří kritizují Temelín?

Já jsem mluvil, řekněme, obecně, že jsou lidi, kteří se prostě nechají zaplatit za šíření jakéhokoliv názoru, protože, buď by se jinak neuživili, popřípadě jim to nedělá potíž…

Podle vás je to pokračování placené kampaně?

Je to pokračování placené kampaně, ale já bych jim nerad dělal popularitu, to je celkem zbytečné.

Má poškodit ČEZ, jsou za touto kampaní konkurenti nebo kdo za ní je, jak si na tuto otázku odpovíte?

Nevím a upřímně řečeno, není to kampaň vůči naší společnosti. Já si myslím, že to poškozuje obecně vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem a že to není dobře, protože česká strana prokázala v posledních letech ohromnou vstřícnost a toto nepřispívá k uklidnění atmosféry, je to hodně krátkozraké.

Může ještě udělat ČEZ něco pro to, aby tu situaci uklidnil, po rozhodnutí rakouského Nejvyššího soudu?

Upřímně řečeno, my jsme realizovali v Temelíně úplně všechna opatření, která kdy byla domluvena, doporučena. Temelín je elektrárnou, na které bylo přes dvacet misí mezinárodních expertů a žádná elektrárna ve světě nebyla takto kontrolována jako ta naše na jihu Čech. Takže…

Víc udělat nemůžete?

Teď mě zrovna nenapadá, co by se dalo udělat víc, ale ono, když se nechce, tak je to horší, než když se nemůže. A víte, já bych možná dal jedno upozornění nebo informaci. My jsme nabídli živé vysílání z řídícího velínu na Temelíně při spouštění reaktoru přes Internet tak, aby v podstatě každý Rakušan, který se napojí na Internet, viděl od kontrolorů, jak je provozována v podstatě elektrárna, jak je spouštěna. Když jsme požádali rakouská média, ať tuto informaci formou inzerátu sdělí rakouským občanům, že se teda mohou podívat, tak jsme byli některými odmítnuti.

Ten inzerát jste samozřejmě chtěli zaplatit?

Ten jsme pochopitelně nakonec zaplatili, bohužel ty nejvlivnější média tu možnost, že občané, kteří se mohou podívat, že je to bezpečné, že to funguje, tak jsme je vlastně lidem nesdělili, to je škoda, takový je život.

Jedním z vašich úkolů při nástupu do funkce vedení ČEZu bylo restrukturalizovat společnost a připravit na privatizaci od vašeho nástupu do čela společnosti propustil ČEZ, mám-li správné údaje a jsou na základě dokumentů ČEZu, které citovala ČTK, dva tisíce tři sta zaměstnanců, do konce roku má odejít dalších dvě stě padesát lidí. Ke konci roku by tak v ČEZu mělo pracovat šest tisíc sedm set lidí. Počítáte s tím, že další propouštění přijde od 1. ledna i v roce 2004?

Počítáme s tím, že naše společnost, řekněme, v té části elektráren, by měla mít zhruba šest až šest tisíc čtyři sta zaměstnanců, takto vychází z těch analýz veškerá čísla, to je jedna věc. Druhá věc je, že dále se dostáváte v podstatě na bezpečnostní a technologické limity, to znamená, nemá smysl, ta racionalizace by byla kontraproduktivní.

Chcete tím říci, že ta racionalizace končí na šesti tisících sedmi stech lidí?

Ne, rámcově na šesti tisících až šesti tisících čtyři sta zaměstnancích s tím, že ten termín, jestli se toto bude řešit v roce 2004, 2005, to se teprve ukáže, protože je potřeba skutečně v takovéto fázi už pokračovat velice zodpovědně. Něco jiného, když jste na začátku a máte větší prostor, než když už prostě se blížíte k té hranici, jinak celá skupina má téměř osmnáct tisíc okresů, osmnáct tisíc zaměstnanců.

Tedy z toho, co říkáte v tom v rámci ČEZu, jako takového, je ještě limit tři sta zaměstnanců, kteří by mohli společnost, minimálně tři sta zaměstnanců, kteří by mohli společnost opustit.

Ano.

A ono rozvržení je dva roky, rozuměl…

Řekněme rok, dva roky, tak jak budeme schopni tyto věci, řekněme, i s určitou sociální únosností řešit. Každopádně to klíčové, co se potřebovalo udělat před liberalizací, to jsme zvládli a ten efekt je ohromný, protože jenom na klasice nám přinesl úsporu přes miliardu ve dvou letech a na jaderných elektrárnách by nám měl přinést úsporu jedna celá dvě miliardy. A to je prostě i ta pomoc potom, když můžete zajistit, řekněme, efektivnější duhovou energii.

Vy jste už v tomto rozhovoru hovořil o nerovném postavení ČEZu, když vyváží elektřinu do zahraničí, tedy za jednu ze svých priorit. Nyní pro třech letech v čele ČEZu považujete narovnání podmínek pro obchodování s elektřinou, a to jak v České republice, tak v Evropě. Jak si ono narovnání podmínek představujete?

Já jsem příznivcem otevřeného, celoevropského otevřeného trhu, to znamená ideální je nulové obchodní bariéry na všech stranách.

Je to reálné?

Tak je to politicky deklarovaný cíl z Bruselu. Jestli se podaří ho prosadit, je druhá věc. Já si myslím, že, řekněme, ve čtyřech, pěti letech určitě. Důležité je, aby čtyři, pět let ty firmy, které na tom trhu jsou a které jsou vystaveny nerovnému prostředí, vůbec přežily. Ale jedna z podmínek například je i to, že Česká republika oddělila přenosovou soustavu od výrobců. V Německu přenosovou soustavu vlastní výrobci. Chcete-li v České republice získat právo vstupu do přenosové soustavy, tak splníte-li zákonné požadavky, je to automaticky dáno. V Německu musíte získat povolení majitele, to znamená, není to o té legislativní cestě, která byla realizována u nás. My skutečně splňujeme všechny kritéria Evropské unie, v řadě případů víc, než řada evropských zemí, to je jedna věc. Druhá věc, například propojenost našich soustav z Evropou dosahuje již dnes kritéria tři sta procent toho, co je vyžadováno v Evropské unii od roku 2005, to znamená, my jsme výrazně dál, než řeknu Španělsko, Portugalsko a tyto země.

Zaměříme-li se ještě na fungování z onoho ekonomického hlediska skupiny ČEZ, tak jste zvedli v pololetí zisk o pět miliard, a to na jedenáct celých a sedm desetin miliardy korun. Loni jste vypláceny svým akcionářům dividendů ve výši čtyři koruny padesát haléřů na akcii. Při zvýšení zisku, jak velká s největší pravděpodobností bude dividenda pro vaše akcionáře za rok 2003?

O dividendách bude představenstvo, dozorčí rada, v konečné platnosti valná hromada rozhodovat příští léto. Ta dividenda by měla být, aspoň v byznys plánech, rozvojových plánech, v podnikatelských plánech firmy, uvažujeme tak, že by měla být vyplácena na, řekněme, na obdobné úrovni nejméně deset let, protože není nic horšího, než když uděláte skokové změny v dividendové politice a pak se vracíte zpátky na nižší úroveň.

To znamená, vaše představa je neměnná dividenda v rámci deseti let?

Naše představa je velice atraktivní dividenda, zhruba tak, jak očekávají skutečně zahraniční investoři tak, aby titul akcií ČEZu byl velice atraktivní a byl atraktivní nejméně těch deset let, na to se ten podnikatelský plán prostě musí připravit. A já předpokládám, že to bude určitě výš než těch čtyři koruny padesát, který bylo letos.

Je reálné, že to bude dvojnásobek, to znamená, devět korun, počítám-li správně?

Devět korun to už by neodpovídalo, řekněme, zodpovědné péči hospodáře s tím výhledem na deset let. Ale umím si představit částku mezi čtyřmi padesáti a devíti korunami.

Tak, to jste mi moc neodpověděl konkrétně. Budťe ještě konkrétnější. Ten rámec je skutečně příliš široký?

Mně se, já musím říct, že jsem velice ocenil to hodnocení, které provedl jeden z největších investičních fondů ve světě, firma Tampelton a říká, že při atraktivní dividendové politice na úrovni, řekněme, sedmi korun, kdy titul ČEZ mohl být obchodován až do dvě stě Kč za akcii.

Po třech letech, které Jaroslav Míl prožil ve vedení ČEZu, se jeho jméno objevovalo v některých českých denících a týdenících v souvislosti s možným odvoláním z funkce předsedy představenstva generálního ředitele společnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu nakonec odložilo mimořádnou valnou hromadu společnosti ČEZ na neurčito. Nakolik vás znervózní, když se píše, že budete odvolán? Znervózní-li vás to?

Já vám to řeknu takhle. Těch věcí, kterým člověk musí čelit v obdobné funkci, je pochopitelně daleko víc, které by ho mohli znervóznit a které by mohly způsobit vrásky. Ta valná hromada samo o sobě by měla, byla-li by nějaká, organizována řešit otázku stanov. To znamená určité úpravy stanov, které nebyly provedeny na minulé valné hromadě. Ten postup, který ministerstvo zvolilo, to znamená řešit otázku stanov na nějaké nejbližší valné hromadě svolané za nějakým jiným účelem, schválení rozvojového plánu, či cokoliv obdobného, ať už příští léto, nebo kdy mezi období je pro akcionáře a řekněme pro investory zcela určitě dobré zprávou a stabilizující, řekněme, celé to odvětví.

Se spekulacemi o personálních změnách ve vedení ČEZu přišel před týdnem týdeník Euro, podle kterého měl o sesazení Jaroslava Míla jednat předseda vlády Vladimír Špidla a předseda občanských demokratů Mirek Topolánek. List dokonce vyjmenoval čtyři kandidáty na váš post, jedním z nich měl být i rebelující poslanec ČSSD Josef Hojdar, ten však tuto možnost v rozhovoru pro BBC odmítl.

Josef HOJDAR, poslanec ČSSD (zvuková ukázka): Já musím říct, že dokonce jsem nikdy ani předtím, než jsem se rozhodl k tomu kroku vystoupit z poslaneckého klubu, o tomto postu neuvažoval a neuvažuji.

Slova poslance ČSSD, předsedy hospodářského výboru sněmovny Josefa Hojdara. Pane řediteli, není ředitelování firmy se státní účasti v České republice pro manažera přeci jen příliš velké riziko, když to srovnáme, například s vaším předchozím uplatněním, byl jste ředitelem Elektrárny Opatovice, jejímž hlavním vlastníkem je britská společnost National Power?

Tak je to pochopitelně o trošku něčem jiném. Na druhou stranu každá velká firma, ČEZ patří dneska mezi deset největších /nesrozumitelné/ v Evropě, v podstatě jedna z největších společností obecně v Evropě, tak vždycky je to komplikované na vztahy, řekněme, s okolím, s akcionáři, v orgánech společnosti, se zaměstnanci a podobně. Takže s tím si musí člověk umět poradit. Na druhou stranu…

Vy jste zatím příliš diplomatický. Není hodně velkým problémem, jak politici při jistých politických výměnách ve sněmovně vyměňují i vedení různých podniků se státní účastí?

Já věřím v jednu věc, že společnosti, které jsou uvedeny na akciový trh, které jsou listovány, kde prostě normální občan, investor, má svoje peníze, v podstatě očekává určitou návratnost a neznehodnocení toho titulu. Takže veškeré, řekněme, opatření, schvalování rozvojových plánů a podobně, bude děláno právě s uvážlivostí vedoucí k zhodnocení toho titulu. Předpokládám, že toto je změna, které se po tom roce 89 v podstatě všichni dostaneme. A ČEZ je dneska firmou, která v podstatě majitelům formou dividend může přinášet velice slušný výnos, tedy i státu. Není to jen o osmnácti tisíc zaměstnancích, ale upřímně řečeno je to i stovkách tisíc lidí, který jsou na tu firmu napojeni, v dalších společnostech od, řekněme, hornických firem po servisní strojírenské společnosti, výzkumné ústavy. Takže ke změnám může dojít vždycky, to je právo majitele.

Měl jste sbaleno, když se o tom psalo?

Neměl, ale kdybyste se přišel podívat do mé kanceláře, tak vidíte, že nikdy tam těch věcí nikdy příliš mnoho nebylo, ale tohle to mi určitě nehrozí.

Zaměříme-li se na další téma, tedy budoucnost ČEZu, vy jste už při nástupu do funkce generálního ředitele se netajil tím, a teď opět cituji vaše slovo z rozhovoru pro Mladou frontu DNES ze 17. července 2000, že, cituji doslova: "Hodnota firmy tkví v její velikosti," konec citátu. Pod vaším vedením se začal naplňovat projekt super ČEZu, tedy propojení ČEZu s distribučními společnostmi, v dnes už citovaném rozhovoru pro týdeník Euro z 1. září říkáte, že: "Po zkušenostech z rozsáhlého výpadku elektřiny ve Spojených státech a Kanadě by bylo vhodné, aby se znovu vedla diskuse o podobě a začlenění ve skupině ČEZ." Vykládám si správně vaše slova, že by stát více měl podporovat super ČEZ? Ano nebo ne?

Ne, takhle určitě ne. Já si myslím, že, já bych to za a) nazval nový ČEZ, ale nepolemizujme. Já si osobně myslím, že to není o podpoře, protože my si musíme umět poradit sami. Ten efekt pro majitele je zřejmý, o tom jsem se zmínil. Já jsem spíš měl na mysli trošku něco jiného. Ve Spojených státech po tom 11. září, kdy v podstatě došlo k tomu teroristickému útoku a došlo v dalších jeden a půl letech k ohromnému, k řadě analýz a ohromné opatření, k zásadním opatřením na straně zajištěnosti dodávek zásadních, řekněme, médií. Pro obyvatele v případě, že dojde k jakýmkoliv nestabilním situacím. Tady to byly povodně, tam to byl teroristický útok, či něco jiného. A to je o tom, že víceméně stát bude požadovat po soukromých firmách, aby byly schopny zajistit i něco, co je nadstandardní, co je někde jinde a z tohoto hlediska jsem měl namysli, že by možná nebylo od věci, kdyby některé kroky, které vedou, řekněme, k rozdělení, k roztříštění toho spravovaného území, byly přehodnoceny právě i z těchto bezpečnostních hledisek. Takže asi takhle.

Vy jste se…

Stát nám nepomohl ani při stavbě Temelína finančně, i když se to všude říkalo…

Sto miliard?

Daňoví poplatníci na výstavbu Temelína nedali ani korunu, i když bohužel v médiích bylo řečeno, že ano, ale ta podpora zase ze strany vlád od roku 92, to je to, co firma obdobného typu vždycky bude potřebovat a podporuje všude ve světě, potřebuje všude ve světě.

Státní, jste, řekněme, firmou s majoritní účastí státu, tudíž je možné říci, že zaplatil Temelín daňový poplatník?

Je mi velice líto, ale není.

Jak to?

Protože my jsme ceny elektřiny nezvýšili, investovali jsme v České republice přes sto šedesát miliard do technologií a přivedli jsme přes padesát miliard korun ze zahraničí, jako investic, vydáním dluhopisů a podobně. To znamená, že v případě i Temelína jsme ho financovali z volných provozních výsledků, z tý racionalizace, kterou jsme provedli. Nezapomeňte, že ČEZ měl kdysi přes sedmnáct tisíc lidí a vlastně dneska má pod sedm tisíc zaměstnanců. Takže to byly ty efekty, které v podstatě vedly k tomu, že jsme mohli financovat Temelín z volných provozních prostředků.

Vy jste se rozhodli propojit s distributory, tedy to je vaše strategie, na kterou jste nastoupil jako generální ředitel a předseda představenstva. Ovšem je zde rozhodnutí Antimonopolního úřadu ČR, který rozhodl, že se musíte vzdát majority v jedné distribuční firmě, hovoří se o Severočeské energetice. Vy jste k jedné možnosti, která se nyní nabízí, což je nová žádost k českému Antimonopolnímu úřadu ČR, který by znovu mohl prověřovat propojení ČEZu s distributory v rámci vstupu České republiky do Evropské unie a nových podmínek na trhu s elektřinou řekl, a teď vás cituji doslova z týdeníku Euro: "Není to jenom naše záležitost, měl by do ní svým způsobem vstoupit i stát," konec citátu. Můžete říci, jak by do ní měl svým způsobem vstoupit stát?

No, já bych to řekl následovně, my naplňujeme to rozhodnutí úřadu v Brně jednoznačně…

To znamená, že už máte vybraného poradce pro prodej Severočeské energetiky?

Nemáme poradce, začneme vybírat v nejbližších týdnech, to znamená, dneska ještě ne, ale začneme ho vybírat, to je jeden krok. A druhá věc, já jsem právě o tom státu mluvil z hlediska té zabezpečenosti při nestandardních situací a roztříštěnosti toho území, to znamená, je to i určitý názor, který by z tohoto hlediska ty orgány, které jsou k tomu kompetentní, mohli formulovat a reflektovat ty změny, které v Americe byly a které dřív či později proběhnou i v Evropě. Takže dneska se ukazuje na věc, energetika je reálně odvětví, které má ohromnou, řekněme, i zahraničně nebo strategicky, strategickou pozici i vůči zahraničí a zabezpečenosti komfortu a životního standardu pro lidi v příštích, řekněme, padesáti letech.

ČEZ hodlá expandovat do zahraničí, Slovenska, Bulharska, Maďarska, Polska. Můžete velmi stručně na závěr říci, pokud se všechny expanze, které plánujete, povedou, co to pro ČEZ bude znamenat?

Je to ohromná změna pro společnost. Já jsem přesvědčen, že budeme úspěšní, ale pojďme krok po kroku, vše se nestane najednou.

To nestihneme, protože na to máte třicet vteřin.

Takže je to výrazné zhodnocení společnosti, které jí umožní dále obnovovat svůj zdrojový par, především na severu Čech v oblasti jaderných elektráren a zajistit určitou prosperitu i v příštích třiceti letech.

Konstatuje předseda představenstva, generální ředitel společnosti ČEZ, energetické společnosti ČEZ Jaroslav Míl. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. Někdy příště na shledanou.

Děkuji za pozvání a na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

ČEZ rekordně vydělal a ovládl trh s proudem

Mladá fronta DNES, 3. 9. 2003, strana 3 - Elektrárenská skupina ČEZ letos v pololetí vydělala podle mezinárodních účetních standardů rekordních 11,7 miliardy korun. To je o 57 procent více než loni. Za vysokým ziskem je především prodej 66 procent akcií ČEZ v přenosové soustavě ČEPS, na němž ČEZ vydělal 10,8 miliardy korun. Generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl uvedl v rozhovoru pro stanici BBC, že počítá s vyšší dividendou než byla za loňský rok. "Umím si představit částku mezi 4,50 a 9 korunami," uvedl Míl.

ČEZ na jaře od státu koupil majoritu v pěti regionálních distributorech elektřiny, ale naopak musel státu prodat podíl v ČEPS. Celkový počet zaměstnanců nové skupiny dosahuje 18 400, a firma se tak zařadila co do počtu pracovníků zhruba na čtvrté místo v zemi. Celkové výnosy společnosti za první pololetí vzrostly o 33 procent na 35,7 miliardy korun.

ČEZ ve svých elektrárnách za prvních šest měsíců vyrobil 30 terrawatthodin elektřiny. "Bude to nejvíc, co ČEZ ve své historii vyrobil," uvedl šéf firmy Jaroslav Míl. Téměř 30 procent produkce v prvním pololetí putovalo do zahraničí. Podíl ČEZ na dodávkách elektřiny v zemi dosahuje 60 procent. Celá skupina včetně distributorů ovládá 86 procent trhu.

Míl: ČEZ do budoucna počítá s výplatou dividend 4,50 až 9,0 Kč

PRAHA 2. září (ČTK) - S atraktivní dividendovou politikou počítá ve svých podnikatelských záměrech elektrárenská společnost ČEZ. Podle jejího generálního ředitele Jaroslava Míla by výše dividend měla být neměnná po dobu nejméně deseti let a odpovídat očekáváním zahraničních investorů. Míl to dnes uvedl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Přesnou výši dividend zatím Míl odmítl specifikovat, naznačil ale, že byla měla být rozhodně vyšší než za loňský rok, kdy ČEZ vyplácela 4,50 koruny na akcii. "Umím si představit částku mezi 4,50 a devíti korunami," řekl Míl. Naznačil přitom, že při atraktivní dividendové politice kolem sedmi korun byl titul ČEZ mohl být obchodován až za 200 korun za akcii.

ČEZ dnes oznámila, že za prvních šest měsíců vytvořila čistý zisk 11,7 miliardy korun, což je o pět miliard více než před rokem. Výsledky poprvé zahrnují některé distribuční společnosti, které ČEZ koupila v dubnu od státu a zohledňují i prodej majoritního podílu ve společnosti ČEPS státu. Analytici proto označují srovnání letošních výsledků s údaji za stejné období minulého roku za zkreslující a nechtějí je komentovat.

Sami představitelé ČEZ však naznačují, že dubnová koupě rozvodných společností a realizace projektu sloučení by měla přinést v roce 2005 úspory u distribučních společností 1,8 miliardy korun. Další miliardové úspory si management slibuje od úseků jaderné a klasické energetiky.

ČEZ dnes také oznámil, že od října sníží domácnostem ceny elektřiny v průměru o osm procent. Zlevnění se týká distribučních firem, v nichž ČEZ v dubnu získal většinový podíl, tedy Středočeské energetické, Západočeské, Severomoravské, Východočeské a Severočeské energetiky. Je však závislé na tom, k čemu domácnost elektřinu využívá.