Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor Interview BBC

Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík považuje za největší neúspěch odborů to, že stávka učitelů měla malou podporu veřejnosti.

Stávka. Toto slovo se 1. září objevilo na nejedněch školních vratech. Odboráři jsou s průběhem stávky spokojeni, do protestu za vyšší platy se podle jejich odhadů zapojily více než tři tisícovky základních a středních škol. Stávkovalo zhruba dvaasedmdesát tisíc lidí.

František Dobšík

Ministryně školství Petra Buzková sice považuje stávku za legitimní, avšak s ní nesouhlasí.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy (ČSSD) (zvuková ukázka): Já se v celé řadě s jejich požadavky shoduji, na druhou stranu jsem přesvědčena o tom, že letos se udělal významný krok k naplnění jejich požadavků a z toho důvodu považuji stávku za nadbytečnou.

Říká ministryně školství Petra Buzková. Pokud si učitelé vystávkují vyšší platy, projeví se to na lepší vzdělanosti obyvatel České republiky? Nejen o tom bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Přeji dobrý den.

Dobrý den.

Spokojenost. Tímto slovem v průběhu 1. září hodnotili průběh stávky učitelů odboroví předáci. V čem především podle hodnocení Františka Dobšíka byla stávka učitelů úspěšná?

Byla úspěšná v množství lidí, kteří se do toho zapojili. Podle mě to byl dostatečný apel na vládu, aby se tím, o čem my hovoříme, o tom problému financování šestnáctitřídní platové tabulky, aby se tím prostě zabývala.

Vy považujete víc než polovinu škol za číslo úspěšné? Co ta druhá menší polovina, která nestávkovala?

Tam nás čeká ještě analýza. Jedna z věcí, kterou mohu říct, je, že nám vyslovilo spoustu škol podporu s tím ale, že byly připraveny a ochotny stávkovat více dní a že jednodenní stávka podle nich nic neřeší. To je určitá skupina, kterou teďka nemohu pojmenovat.

To znamená, že v té méně než polovině je i ta část, řekněme, radikálnější, která chtěla vícedenní stávku a jednodenní přišla málo, tedy raději pracovala, než aby stávkovala.

V podstatě ano. Podpořili nás písemně s tímto sdělením. Další školy jsou, jako třeba ústavy, které mají výchovu ústavní, kteří nás také podpořili více méně písemně. Pak je velká skupina škol, která prostě podporuje, ale zdálo se jim, že nemohou děti nechat napospas. To byly takové ty menší školy většinou venkovského typu.

Ministerstvo školství k těm vašim údajům přidává ještě své údaje a hovoří o třetině stávkujících škol, pokud do celkového počtu zahrne i školy mateřské a speciální. Shodujete se na tomto čísle, třetina všech škol, pokud se budou brát školy mateřské, základní a střední?

Ano, můžeme se s tímto shodnout, ale my jsme úmyslně odečetli právě ty mateřské školy, protože, jak už jsem řekl, jsou to vesměs nebo to byla vesměs vesnická zařízení, kde z různých důvodů třeba nenašli odvahu, ale podpořili to jiným způsobem - manifestačně. A když chceme tedy si hrát s čísly, já si myslím, že to není hra o číslech. Když si vezmete jednu mateřskou školku, která má tři zaměstnance, a třeba velkou střední školu, která má sto dvacet zaměstnanců, je to stejné, jedna škola, jedna škola, takže stávkuje jedna a druhá nestávkuje, tím pádem je to jenom poloviční podpora. Já myslím, že to není o číslech.

Když po vás ale budu chtít ještě jedno číslo, pokud byste měl říci počet všech škol základních a středních, které vyjádřily podporu stávce a které přitom nestávkovaly, jak velké číslo by to bylo?

Já to nechci teď střílet od boku, ale bude se to pohybovat řádově v dalších stovkách, ne-li to přesáhne tisíc.

Připustil si František Dobšík, že existuje v souvislosti s přípravou a průběhem stávky učitelů něco, s čím jste byl jako odborový předák nespokojen a z čeho by se odbory měly poučit při organizaci případné další stávky kantorů?

Nespokojen, nevím, jestli bych to takhle pojmenoval, ale v té analýze, která nás čeká, samozřejmě budeme hledat věci, kde jsme určitým způsobem, já nechci říct, jestli selhali, možná je to komunikace s veřejností, kdy jsme možná nedostatečně přesvědčili o našich záměrech a cílech, případně další nespokojenost, třeba komunikace s zřizovateli škol, kde podle mě nepochopili, že tady to není namířeno proti obcím, proti zřizovatelům, ale, že to v podstatě je namířeno pro jakousi budoucnost. Takže určitá úskalí…, jsme tam samozřejmě se s nimi setkali, budeme je vyhodnocovat.

Jak dlouho bude vaše vyhodnocení trvat?

Bude to zase záležet na našich oblastních radách, protože jsme je vyzvali k jakési, takové oblíbené slovo teď ve školství, k sebeevaluaci, k sebehodnocení, co se týká jejich přístupu, protože to bylo zvláště na těch…, na tom středním našem článku, na těch organizačních jednotkách, na okresech, jak k tomu přistoupí. Samozřejmě kolegyně, které…, třeba jako ve Znojmě, v Karviné, v Ostravě, v Hradci Králové, kde byla…, ta účast se pohybovala v šedesáti, sedmdesáti procentech, tak jsou bohužel i okresy, kde ta účast se dostala jenom třeba na dvacet procent.

Nemýlím-li se, pokud bych měl použít lidový termín, vyhořeli jste na Olomoucku.

To je pravda, budeme to samozřejmě analyzovat a hledat cesty. Já vím, že mě oslovovalo několik škol z Olomoucka, kteří se už chtěli zapojit tehdy, když pan Šarközi se chystal organizovat stávku. Je to pro mě určitým překvapením, ale…

Vyhoření na Olomoucku je pro vás překvapením?

Je to pro mě překvapení. Ale říkám, nejsem z toho osobně nějak rozhozen nebo zklamán. To je prostě riziko podnikání a čeká nás opravu určitá analýza, ale…

Do kdy ji budete chtít mít jako předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství na stole, onu analýzu?

Samozřejmě byl bych nejraději co nejdříve, protože…

Je reálné do konce týdne?

To ne, to ne, to ne. To musíte brát v potaz, že naši funkcionáři na okresech jsou vesměs neuvolnění pracovníci, dělaj to sice ve svém volném čase za nějakou drobnou odměnu, takže neočekáváme, že teď hned zasednou a začnou, jak už jsem řekl, o té sebeevaluaci…

Je to reálné do 13. září, kdy se bude konat protestní pochod Prahou?

Dílčí výsledky budou muset být samozřejmě hotovy, protože předpokládáme, že i do té doby by měla rozhodnout vláda, co se týká dofinancování šestnáctitřídního platového systému, a měli bychom vědět i, jak se tedy zapojíme do té akce, kterou organizuje konfederace společně s Asociací svobodných odborů.

Dílčí výsledky do 13. září, konečné do konce září?

Koukám, že mě tady úkolujete, ale dobře, může být.

Přistoupíte na tyto termíny. Dva průzkumy veřejného mínění v uplynulých dnech nezávisle na sobě prokázaly, že stávkujícím učitelům se nepodařilo na svou stranu získat veřejnost. Agentura SC&C pro Mladou frontu DNES a Lidové noviny zkoumala, že stávku podporuje zhruba třetina obyvatel, proti bylo necelých šedesát procent, podobně dopadl i průzkum agentury STEM pro Českou televizi. To považujete za největší problém, že jste neodkomunikovali tuto stávku s veřejností?

To je moje jakési to sebehodnocení. Podle mě je tam ještě zajímavý jeden moment, že čím vyšší vzdělání, tím vyšší podpora. Podle mě to má taky jakousi vypovídající hodnotu.

Ale pro vás osobně je největším neúspěchem nízká podpora veřejnosti stávce?

Dá se to tak říct.

Čím si vysvětlujete, že jste nedovedl vy jako předseda Českomoravské konfederace, respektive jako předseda Českomoravského odborového sdružení pracovníků školství, že jste nedovedl na svoji stranu získat veřejnost?

Já myslím, že to neleží v té poloze, že jsem to nedokázal já sám. Kolegyně z okresu mě třeba ujišťovaly některé, že, protože jsme samozřejmě o tom už začali vést diskusi, že jsou překvapeny tady tím výzkumem, že naopak se ve škole setkali s podporou rodičů, že telefonovali a ptali se a byli rádi, že stávkuje, že prostě chtějí, aby tyhle ty věci byly řešeny, takže…

Předpokládám ale, že validita těch dvou výzkumů, protože jsou dva na sobě nezávislé a ukazují téměř, téměř totožná data, je asi větší než informace nějaké kolegyně, která se pohybuje v jiném sociálním prostředí, které není asi tak reprezentativní.

I negativní reklama je reklama.

Ministryně školství Petra Buzková při zahájení nového školního roku řekla novinářům v Českých Budějovicích, že považuje stávku za nadbytečnou, i když je legitimní.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy (ČSSD) (zvuková ukázka): Já se v celé řadě s jejich požadavky shoduji, na druhou stranu jsem přesvědčena o tom, že letos se udělal významný krok k naplnění jejich požadavků a z toho důvodu považuji stávku za nadbytečnou.

Pronesla na adresu stávkujících učitelů v Českých Budějovicích ministryně školství Petra Buzková. Prezident Václav Klaus podle svých slov svůj postoj ke stávce učitelů jasně demonstroval tím, že navštívil školu, kde se nestávkovalo. Šlo o Základní školu Mariánka v pražském Břevnově. Prezident Klaus nepovažuje stávku za metodu řešení problémů českého školství.

Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Ten stát má nějaký rozpočet. My dokonce víme, že má rozpočet velmi zadlužený a velmi deficitní, takže myšlenka, že by někdo začal tisknout peníze a rozdávat je těm, kteří budou o kousek více křičet a více stávkovat, tudy cesta v žádném případě nevede.

Pravil prezident Václav Klaus. Jak se šéf školských odborů František Dobšík vypořádá s námitkou, že stávka není metodou řešení problémů českého školství, jak naznačuje prezident Klaus?

Já bych chtěl říct především, že pokud vím, tak nikdo nekřičel. My jsme legitimně vyjednávali, tato jednání selhala. A když si vezmete, že od začátku vláda přistupovala k těm jednáním, že není víc jak tři a půl miliardy, že my musíme být rozumní a to pochopit, vláda schválí tabulku a na začátku září se objeví informace, že ve státním rozpočtu se našlo jedenáct miliard necelých, které vláda bude nějakým způsobem rozdělovat, já vznáším otázku, na kolik jsou v podstatě ty vyjednávání potom důvěryhodná. Takže pokud jsme přistoupili k tomuto prostředku, což byla stávka, myslím, že bohužel česká veřejnost na to není nějakým způsobem naladěna a zvyklá, ale mohu potvrdit, že běžně se stávkuje v západní Evropě i jinde a…, pardon, ještě jsem zažil při jedné stáži ve Španělsku, že dokonce stávkovali týden žáci středních škol, kdy místní vláda snížila výdaje na střední školství. Nevím, jak by…

Vy byste chtěl, aby stávkovali i žáci? Líbilo by se vám to? Ptám se, jestli by se vám to líbilo.

Já myslím, že tady nás to hodně dlouho nečeká, aby stávkovali žáci a snad by to ani nebylo potřeba, to musíme my dospělí zvládnout, aby prostě ten odpovídající výdaj na školství, který měl by být, což naší metou je tak, jak je zvykem v zemích OECD, šest procent poměru k HDP, tak to nás ještě čeká. My jsme na necelých čtyřech procentech.

Když jste hovořil o vyjednáváních s vládou, jste ochoten si připustit, že jste jako vyjednavač selhal? Ano nebo ne?

Já myslím, že selhaly obě dvě strany. Bylo nám řečeno, že nikdo nechce být vítězem a nikdo poraženým. Já jsem také k tomu přistupoval, že nechceme vítězit, ale jak už jsem řekl, tady byla jenom jedna pouhá nabídka, která byla modifikovaná. A když si vezmete přidání 3,6 % objemu, když se srovná kapitola školství ve výdajích na mzdách v roce 2003 a 2004, tak 3,6 % růstu těch mzdových prostředků bude maximálně stíhat inflaci. Takže o nějakém reálném růstu průměrného platu ve školství se nedá vůbec uvažovat pro příští rok.

Dovolte, abych stále ještě zůstal u vaší osoby. Vicepremiér pro vědu, výzkum a lidské zdroje Petr Mareš před týdnem označil v Interview BBC stávku učitelů za zbytečnou a podrobil kritice právě vás jako vyjednavače, tedy předsedu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka.

Petr MAREŠ, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje, předseda Unie svobody-DEU (zvuková ukázka): Pan Dobšík byl při všech vyjednáváních, ale myslím si, že jeho vystoupení by se dala shrnout do dvou či tří vět. On nebyl žádným tvrdým vyjednavačem, dokonce nebyl ani výrazným mluvčím z toho seskupení představitelů odborových svazů zaměstnanců v organizacích. Já si myslím, že není efektivním způsobem vyjednáváním promlčet jednání se zástupci vlády a pak si svá vystoupení schovat na dobu, kdy se vrátí zpět do centrály a budou u toho média.

Řekl před týdnem před těmito mikrofony v Interview BBC vicepremiér pro vědu, výzkum a lidské zdroje Petr Mareš. Jste ochoten připustit tuto námitku?

Pan místopředseda vlády má na to prostě svůj pohled. Jednak za konfederaci nevyjednávám já, vyjednává kolegyně, která je tím pověřena. My jsme každý z těch stran mohli uplatnit, těch odborových svazů je asi sedmnáct, uplatnit své požadavky. Já jsem je vždycky uplatnil a že jsem tam nepředváděl nějaká extra slovní cvičení, jestli slušnost je podle pana Mareše nedostatek tvrdosti, tak myslím, že to není zrovna správný přístup, ale jednání budou pokračovat, třeba pan Mareš změní svůj názor.

Jak byste se vypořádal také s námitkou, že stávka byla zbytečná a předčasná? Například ministryně školství Petra Buzková, jak jsme slyšeli, konstatuje, že stávkujete ve chvíli, kdy vláda udělala významný krok k naplnění vašich požadavků.

Ano, ona vytvořila prostor na základě, myslím, že už jsem to tady taky pojmenoval, co se týká zařazení učitelů základních a středních škol. Ten prostor je, ale není dostatečně vyplněný. A podle mě si je toho paní ministryně vědoma a kdyby řekla, že naše stávka je oprávněná, tak to bude muset prostě ve vládě řešit.

Překvapilo vás to, že vrcholní politici České republiky se postavili proti vám jako stávkujícím učitelům? Slyšeli jsme slova prezidenta Václava Klause, slyšeli jsme Petru Buzkovou a premiér Vladimír Špidla říká, citujme: "Myslím si, že stávka byla nepřípadná."

A vy si myslíte, že někdy vládní činitelé podpoří stávku proti…, vlastně směřující proti nim?

Pro vás je to celkem logické, nepřekvapilo vás to?

Nepřekvapilo.

Základní otázka, proč jste s organizací stávky nepočkali na projednání státního rozpočtu ve vládě na příští rok, tedy na říjen?

My máme zkušenost z let minulých, kdy jsme čekali, až jak ve vládě to dopadne a pak nám bylo zase řečeno naopak: "Měli jste ty požadavky sdělit dřív a být třeba razantnější a uplatňovat je." To je prostě život a myslím si, že jsme to načasovali vhodně, protože kdybychom to načasovali jinak, tak se o tom několik měsíců, což se nám podařilo, nemluví a i toto můžem považovat za úspěch, že se o školství hovořilo v jakýchkoliv souvislostech delší dobu, a to si myslím, že tomu resortu může jedině do budoucna prospět.

Dočetl jsem se, když jste hovořil o reklamě, že i negativní reklama je reklama, že jste hrál v reklamě. Proč jste hrál v reklamě?

Já jsem nehrál v reklamě, já jsem vlastně jaksi na popud tchýně se zúčastnil natáčení na jeden prací prostředek a více méně to byla taková jako nadsázka, když to můžu říct. Tehdy jsem byl řadovým učitelem a v podstatě to byla určitá zkušenost a dostali jsme za to pět set korun a pětikilové balení prášku.

Chcete tím říci, že odměňování v reklamě je horší než odměňování v českém školství touto historkou?

Nevím, jak je placený někdo jiný, možná známější osobnosti. Možná teďka bych dostal zaplaceno víc.

Jak dlouho jste hrál?

To byl tříminutový, ani ne, minutu a půl, šot.

Tak to je dobré za pět set korun a ještě prášek, tak to jste byl velmi dobře placen. Další téma, kvalita vzdělávání v České republice. Otázka opět jednoduchá, jak se lepší odměňování učitelů podle vašeho názoru konkrétně projeví v kvalitě vzdělávání v České republice, projeví-li se vůbec?

No, určitě se neprojeví ze dne na den, to ani my jsme netvrdili a myslím si, že to nikdo očekávat ani nemůže. Ale jde spíš o tu investici, v které spatřujeme jakýsi posun. Pokud veřejnost ví, tak ministryně školství předloží za chvíli do vlády dva školské zákony, které by měl parlament případně schválit, což by bylo dobře, a de facto je to i o obsahu vzdělávání. A myslíte si, že ten obsah vzdělávání, po kterém se volá, že by se měl transformovat, že budou dělat učitelé nebo pedagogové, kteří budou, co se týká odměňování, frustrováni? Podle mýho je to o té motivaci. A pokud tam je někdo, kdo prostě tu práci neodvádí z pohledu ředitele, rodičů až tak kvalitně, je to právě na tom řediteli, radě, školy, České školní inspekci, aby si s tím poradili a aby tam byl někdo, kdo o to bude mít zájem. Nástupní plat, který se připravuje pro příští rok jak pro učitele základní a střední školy, je necelých třináct tisíc hrubého. To si myslím, že nebude dostatečně motivující.

Ředitelka českobudějovické základní školy Matice školské Jana Rychlíková v rozhovoru pro BBC uvedla, že nepovažuje za šťastné důvody stávky učitelů.

Jana RYCHLÍKOVÁ, ředitelka Základní školy Matice školské, České Budějovice (zvuková ukázka): Stávkovat jenom za platy v současné době, kdy ve školství těch problémů je mnoho, je trošku zavádějící a že se ty ostatní problémy tím zastírají.

Na otázku, které problémy se stávkou za platy zastírají, ředitelka Jana Rychlíková BBC odpověděla:

Jana RYCHLÍKOVÁ, ředitelka Základní školy Matice školské, České Budějovice (zvuková ukázka): Tak jako ten asi nejpalčivější, který je, je vlastně optimalizace škol a propouštění učitelů a jestli teda bude nějakým způsobem vyřešeno nájem…, nebo záchranná nějaká síť pro učitele, kteří o práci přijdou, protože to nebudou jenom důchodci, ale budou to učitelé v produktivním věku. A aby bylo i při propouštění učitelů dodrženo odbornost, aby prostě se nepropouštěli lidi plně aprobovaní a neučili neaprobovaní a tímhle způsobem, a to teda si myslím, že je důležitý problém a že bohužel teda odboráři do svých požadavků tak, jak teda já mám informace, ho nezahrnuli.

Řekla v rozhovoru pro BBC ředitelka českobudějovické základní školy Matice školské Jana Rychlíková. Pro úplnost, Základní škola Matice školské v Českých Budějovicích nestávkovala. Nepovažuje František Dobšík, šéf školských odborů za chybu, že jste stávkou za platy pominuli zásadnější témata, jak naznačuje Rychlíková?

Já myslím, jsme nepominuli, tady jsme se nechtěli za nic schovávat, za žádné zástupné problémy, protože konkrétně, co paní Rychlíková naznačila, to přece nechce po odborech, abychom volali po propouštění. Ale my samozřejmě budeme chtít hlídat, pokud to propouštění nastane při slučování škol nebo při vůbec rušení škol nebo slučování tříd, aby tam ti kvalifikovaní a tak dále, zůstali, ale kvůli tomu přece nebudeme stávkovat, jak už jsem řekl. My samozřejmě vnímáme, že ubývá žáků, tím pádem musí do budoucna ubýt i zaměstnanců, kteří zajišťují tu službu. A když ty děti tam nejsou, tak de facto nemají co zajišťovat. Ale říkám, nechtěli jsme se schovávat za nějaké, nechci říct, vyloženě zástupné problémy, ale…

Podle vás lepší zabezpečení onoho propouštění a jeho lepší kontrola, aby nedocházelo k propouštění aprobovaných učitelů je zástupnější problém?

V tenhle ten moment ano, protože pokud by to byl opravdu velký problém, tak věřím tomu, že vláda, která ve svém vládním prohlášení právě v oblasti školství, hovoří, že nastaví pravidla, i když samozřejmě je to věcí obcí a věcí krajů, což jsou zřizovatelé obecních a středních škol, že nastaví určitá obecná pravidla. Po těch se samozřejmě budeme pídit legitimně a budeme chtít, aby byly pro příští rok stanoveny, ale že neuhájíme ani muže ze závodu, to si myslím, že není naše parketa.

Vy jste předčasem v rozhovoru pro BBC uvedl, že v českém školství pracuje podle vašich odhadů deset tisíc neaprobovaných kantorů. Počítáte s tím, že většina z nich bude propuštěna, a to schvalujete?

Tam si myslím, že bude muset probíhat samozřejmě výběr na základě toho, jak k tomu přistoupí ředitelé škol a případně to dokážeme projednat a vyjasnit si tady jednotlivé kategorie, protože se samozřejmě mohou vyskytnout i ti, kteří nemají kvalifikaci a v současné době třeba studují. To si myslím, že by nebylo zrovna fér a šťastné vůči těm lidem, ale je tam velká skupina, která není kvalifikovaná, to bude problém.

Když se podívám na čísla týkající se základních škol, tak počet učitelů základních škol v České republice podle údajů, které má BBC k dispozici, je šedesát jeden tisíc. Jak velké propouštění očekáváte v průběhu dvou až tří let?

Nedá se to vztahovat jenom na základní školy, protože to směrné číslo, které i paní ministryně odsouhlasila ve vládě, je do roku 2006 každý rok dvě procenta, což pro regionální školství jako celek obnáší čtyři tisíce asi šest set zaměstnanců, takže za celé to období těch tří let by to mělo být necelých šestnáct tisíc lidí. A samozřejmě se to netýká jenom základních škol, dojde i k optimalizaci středních škol, protože je všeobecně známo, že některé obory na středních školách v podstatě jsou zaplněny velmi minimálně, takže se nějaká strukturalizace dotkne i tohoto segmentu.

Těch šestnáct tisíc propuštěných považujete za dobré číslo nebo je toto číslo nějak podle názoru odborů třeba korigovat?

My jsme se ptali, jestli to bylo na základě jakési analýzy, bylo to rozhodnutí prostě vlády, že takhle se rozhodlo pro všechny resorty jaksi jednotné číslo.

Šestnáct tisíc propuštěných lidí ze školství do roku 2006, považujete toto číslo za číslo, které budete rozporovat jako odbory?

My jsme se v předběžných jednáních s paní ministryní dohodli, že bude provedena určitá analýza ve spolupráci s kraji. Na kolik se to právě dotkne jenom důchodců a případně…, teda nekvalifikovaných a případně důchodců. Samozřejmě pokud se ukáže, že toto číslo je nadsazené, budeme muset hledat nějaké řešení tak, jak to popsala paní Rychlíková, v tom bych jí dal za pravdu, že ten sociální program v ten moment by byl na místě.

Ředitel Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze Václav Klaus mladší v pondělním vydání Mladé fronty DNES píše, že podle něj důvod stávkovat ve školství je, je však odlišný, než uvádějí školské odbory, citujme Klausův text doslova: "Transparentnost financování ve školství, zvýšení pravomocí a odpovědnost ředitelů škol, omezení tarifního systému, to jsou krom jiných požadavky, za které bych stávkoval já," konec citátu. Přijdou vám nebo některý z těch požadavků tak inspirativní, že by bylo dobré se jich zastat?

Jsou to velmi liberální požadavky, otázka je, jestli by jejich naplnění něco prostě splnilo a posunulo ten školský systém dopředu.

Václav Klaus mladší ve svém textu v Mladé frontě DNES, předpokládám, že jste jej četl, tak on de facto naznačuje, že vy jako odbory, řekněme, zakonzervováváte stav odměňování, kdy všichni dostávají téměř stejně. Budu ještě jednou citovat: "Nalití dalších peněz do nárokové části mzdy pouze úspěšně zakonzervuje současný stav, přičemž ještě posílí platové rozdíly mezi mladými a starými učiteli, v závorce šikana mladých kvalitních učitelů, a bez tohoto dominujícího rovnostářství, v závorce šikana kvalitních učitelů obecně."

Já bych se tady nebál říct jedno slovo. Pokud má být učitel nezávislý pedagog v nezávislé instituci, tak potřebuje určitou jistotu. To je to slovo, které se nebojím říct a…

Kde je hranice mezi jistotou a rovnostářstvím?

My tvrdíme, že ta jistota je zhruba v těch devadesáti procentech tarifního platu a těch deset zbývajících procent je dostatečně velký prostor pro ředitele, aby motivoval ty, kteří v podstatě pracují nějakým způsobem ještě, nějakým způsobem navíc pro tu školu. Ale za ten standard by měl každý odvádět určitý díl té práce. Pokud neodvádí, je to věc ředitele.

Vraťme se ještě jednou k rozhovoru s ředitelkou českobudějovické základní školy Matice školské Janou Rychlíkovou, který poskytla BBC. V něm hovořila jako o podstatné věci, za kterou by se měli odboráři prát, právní ochranu učitele.

Jana RYCHLÍKOVÁ, ředitelka Základní školy Matice školské, České Budějovice (zvuková ukázka): No, tak to je další věc, jo? On si nikdo neuvědomuje, že učitel nejenom, že učí, ale je zodpovědný za ty děti, takže když se dětem něco přihodí, tak je vystaven obrovskému tlaku ze strany veřejnosti, že za to může, a v podstatě opravdu žádné velké…, žádná velká právní ochrana učitele není. A další věcí je i agresivní chování, a to samozřejmě asi víte mnoho příkladů, kdy byli vychovatelé nebo učitelé napadeni, a opravdu myslím si, že by bylo třeba učitele více méně brát i jako veřejně činnou osobu, protože jako ten kontakt dění s veřejností tady je.

Ředitelka českobudějovické základní školy Matice školské Jana Rychlíková. Pro úplnost, tato škola nestávkovala. Co předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík udělá pro lepší právní postavení učitelů?

Je to otázka, co se nám podaří prosadit. A pokud si dobře pamatuji, v návrhu školského zákona bylo, že učitel získá něco na způsob statutu veřejného činitele. Bylo to právě ministerstvo práce a sociálních věcí, které se proti tomuto postavilo, a ministerstvo školství pod tlakem, aby vůbec tento zákon bez rozporu šel do dalších projednávání, tak od tohoto ustoupilo. Takže my samozřejmě budeme tento požadavek vracet na stůl k projednávání a uvidíme, jestli se nám to podaří. Ale ta vůle bohužel v tenhle ten moment nebyla, ale uvedeme to. Samozřejmě ta druhá část, to napadání těch učitelů, to si myslím, že…, nebo vychovatelů třeba v dětských domovech, že to není dobře.

Několik velmi stručných otázek, předpokládám, že stručné budou odpovědi. Co bude dál po této stávce?

Bude vyjednávání.

Co po vládě chcete konkrétně?

Aby navýšila objem do kapitoly školství na platy v regionálním školství.

Jak velká částka?

Záleží na vládě, v podstatě řešením by bylo i necelých 2,6 miliard čistého.

Pod tuto částku nejste ochotni jít?

Uvidíme, co se ve vládě vyjedná.

Předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek ve čtvrtek uvedl v rozhovoru pro BBC, že jeho odbory uvažují o společné akci vysokoškolsky vzdělaných lidí ve státních službách.

Milan KUBEK, předseda Lékařského odborového klubu (zvuková ukázka): Je potřeba akci, a teď bych…, nechci říct slovo inteligence, ale nic jiného mě nenapadá, to znamená vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří jsou ve veřejných službách v České republice extrémně vykořisťováni, vlastně takové to vykořisťování, které tady udělali komunisté, protože máme přeci všichni stejný žaludek. To trvá a vesele v něm pokračovaly všechny demokraticky zvolené vlády, protože to pro ně bylo výhodné, ti zaměstnanci, protože jsou zvyklí pracovat za malé peníze, mají určitý pocit odpovědnosti, tak je budeme vydírat dál.

Předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek v rozhovoru pro BBC. Je časově neomezená stávka vysokoškolsky vzdělaných lidí dalším krokem, o kterém uvažuje i František Dobšík?

Já o tomto vyjádření slyším poprvé, co jsem teď poslouchal pana Kubka. Zatím jsme…, samozřejmě známe se, jednali jsme spolu, ale v této věci jsme nejednali a v této chvíli jsem dalek, abych to nějakým způsobem hodnotil.

Ale je to možnost dalšího kroku? On naznačuje, rozumějme Milan Kubek, že se vysokoškolsky vzdělaní lidé budou muset sjednotit, nikoliv lékaři zvlášť stávkovat, nikoliv učitelé zvlášť stávkovat s malou podporou nebo s podporou katastrálních úředníků a části úředníků státní správy, společný postup. Je to další krok, společná stávka?

Je to zajímavý nápad, protože pokud těchto dvaasedmdesát lidí, který dnešní den stávkovalo, nezmění názor té vlády, samozřejmě problémy jsou i v jiných resortech, nemohu vyloučit, že se třeba nebudeme nějakým způsobem solidárně podílet na nějaké akci.

Kdyby taková stávka se mohla konat po projednávání rozpočtu ve vládě, to bude zásadní krok?

V podstatě ano, než přijde rozpočet do Poslanecké sněmovny, abychom byli schopni připravit třeba pozměňovací návrhy.

Konstatuje František Dobšík, host Interview BBC, tedy předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC, a věřím, že se někdy v budoucnu opět setkáme u mikrofonu BBC. Na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Šéf odborů Dobšík: Stávkovalo přes 3000 škol z 5700

PRAHA 1. září (ČTK) - Dnešní výstražné jednodenní stávky za učitelské platy se zúčastnilo více než 3020 základních a středních škol z celkového počtu 5728 těchto ústavů. V internetové diskusi na serveru Lidovky.cz to uvedl šéf školských

odborů František Dobšík. Dodal, že stávkovalo přes 72.000 pracovníků ve školství.

"Myslím, že je to dostatečný signál pro vládu," poznamenal odborový předák. Zůstane-li jednodenní stávka bez odezvy, uspořádají odbory další akce. "Jsme připraveni dále vyjednávat, a pokud na nás vláda udělá dlouhý nos, budeme organizovat další protesty, případně i déletrvající stávku," řekl Dobšík.

Za největší neúspěch odborů považuje to, že stávka měla malou podporu veřejnosti. Rozhlasové stanici BBC Dobšík řekl, že se odborářům možná nepodařilo lidem dostatečně vysvětlit její záměry a cíle.

Horší byla podle něj i komunikace s obcemi, které prý občas nepochopily, že stávka není zaměřena proti nim. I tím se bude zabývat analýza, jejíž první výsledky chtějí mít odbory do poloviny září a úplné do konce září, uvedl šéf školských odborů.

Analýza se podle něj také zaměří na školy, které nestávkovaly. Řádově stovky, možná i přes 1000 z nich, podle Dobšíka vyjádřily stávce podporu písemně. Některé ale údajně chtěly radikálnější protest, protože jednodenní podle nich nemá smysl. Další, zejména menší školy venkovského typu, nemohly nechat děti napospas, dodal Dobšík v BBC.

Místopředseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Jiří Valenta řekl ČTK, že odboráři nevědí, kolika dětí se stávka dotkla. "Tyto údaje opravdu nemáme a nemyslím, že by to někdo byl schopen dát dohromady. Hovořme spíše o počtech zaměstnanců. Stávka byla přece jen stávkou zaměstnanců vůči vládě. Domnívám se, že dětí se nějakým zásadním způsobem z hlediska cílů, které vzdělávání má, dotknout nemohla, přece jen to byl první školní den," řekl Valenta.

Učitelé bojují za zachování padesátiprocentní výše 13. a 14. platů. Vládu by to u učitelů stálo osm miliard korun. Odboráři navrhují, aby kabinet využil desetimiliardové rezervy, kterou ministr financí nalezl v navrhovaném rozpočtu na příští rok.

Podle Dobšíka odborářům nejde přímo o to, co "možná nešťastně nazvali polovinou 13. a 14. platu", ale o jakýsi objem prostředků, který by měl být vyšší než částka 1,5 miliardy korun stanovená vládou na růst mezd pro rok 2004. Podle odborů by tak platy pracovníků školství vzrostly průměrně jen o 3,5 procenta, zatímco ministerstvo školství uvádí 13 procent, což se ale týká jen učitelů na základních školách, vysvětlil Dobšík. "Jestli nám to nějakým způsobem dají (ministři) do toho systému, tak samozřejmě nebudeme trvat na tom, aby to byla polovina 13. a 14. platu," řekl ČTK.

Dobšík prohlásil, že odbory chtějí, aby vláda začala plnit programové prohlášení, v němž slibuje zvýšení plateb pracovníků ve školství na úroveň srovnatelnou se státy Evropské unie. Průměrný učitel prvního stupně ve věku 35 let by podle něj měl mít měsíční plat kolem 18.000 korun hrubého.

Ministryně školství Petra Buzková ale už minulý týden varovala, že nynější hospodářská situace nedovoluje rychlejší nárůst platů pedagogů. Upozorňovala, že učitelé si polepší díky zařazení do rozšířeného tarifního platového systému.

"Je nutná vůle celé vlády navýšit kapitolu školství. Uvidíme, jak se nám podaří vést další jednání s vládou. Jsme dohodnuti, že jednat budeme v nejbližších dnech," uvedl na serveru Dobšík, který se dnes bezvýsledně setkal s premiérem Vladimírem Špidlou.

"Těžištěm schůzky bylo jednání mezi konfederací a předsednictvem vlády o reformě veřejných financí. Zde byly nalezeny možné kompromisy. Co se týká platů, premiér nic neslíbil, ale také neodmítl," komentoval schůzku Dobšík na internetu. Špidla nicméně podle Dobšíka potvrdil, že vláda se bude mzdami zabývat.

"Ale když byl vyzván, aby řekl svůj osobní názor, tak z toho podle mě vykličkoval, protože řekl, že těch priorit je hodně a bude záležet v podstatě na většinovém rozhodnutí vlády," dodal odborový předák.

Připustil, že odboráři si uvědomují, že kvůli demografickému vývoji klesá počet žáků ve školách. Prohlásil, že ze systému ročně odchází asi 2000 zaměstnanců. "Dochází k rušení škol a slučování tříd. Bohužel, vláda pro příští rok schválila dvouprocentní snížení, což znamená 4500 zaměstnanců," řekl Dobšík. Dodal, že odbory o tom hodlají jednat se zástupci veřejné správy.

V odpovědi na jeden z dotazů také připustil, že když ještě pracoval jako učitel, účinkoval v reklamě na prací prostředky.