Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
Aktualizováno: pondělí 03. října 2005, 19:42 SEČ
Poslat stránku emailemVerze pro tisk
Vaše názory: Pomůže stažení z Gazy míru?
Vysídlení z Gazy
Izraelská armáda a policie evakuovaly z pásma Gazy tisíce židovských osadníků, kteří odmítli dobrovolně opustit své domovy.

Izraelský premiér Ariel Šaron uvedl, že operaci sleduje se slzami v očích, ale dodal, že Izrael bude po stažení z pásma Gazy bezpečnější zemí.

Odchod z Gazy je symbolickou tečkou za izraelskou okupací pásma Gazy, která trvala od roku 1967.

Znamená také porušení izraelského tabu, že židovské osady zůstanou v pásmu navěky.

Osud tisíců palestinských uprchlíků z pásma Gazy, kteří žijí v Jordánsku, Libanonu a Sýrii a doufají, že se budou moci vrátit, stále závisí na závazné mírové dohodě mezi Izraelem a palestinskou samosprávou.

Pomůže vyklizení židovských osad v pásmu Gazy nastolení míru mezi Izraelci a Palestinci?

Měli by se Izraelci stáhnout i z území západně od Jordánu?

Podaří se palestinskému vedení zamezit útokům palestinských radikálů?

Své názory můžete poslat prostřednictvím formuláře v pravém sloupci, chcete-li, aby byly následně zveřejněny na této stránce, nezapomeňte prosím vyplnit své jméno a město, kde bydlíte.


Nepomůže, problém je v tamních lidech a v jejich letité výchově k boji a averzi. V pásmu Gazy, na západním břehu Jordánu, v Libanonu, přímo v Izraeli i jinde v regionu vyrostla už další generace lidí, která přijala teroristický boj za islám (a případně mučednickou smrt) jako životní cíl, smysl a náplň. Mnohým byly mozky vymyty jinými a programově. Nic jiného neznají a neumí. Vždycky si najdou jinou záminku, nebo se přesunou na jiné bojiště. Ale nepřestanou a nevymizí. Hamas, Fatah, Mučedníci od Al Aksá, Islámský Džihád, Al Kajda...
Martin, Praha

Samotné vyklizení osad je málo, ale je to krok kupředu. Panu Šaronovi nevěřím ani nos mezi očima, jeho obrat v postojích je krajně podezřelý. Nicméně pokud hledáme, kde je vina, já mám jasno. Můžeme diskutovat o počtech obyvatel, o velikosti území, ale o tom, kdo byl kde první, nemá cenu diskutovat - to bychom sudety po válce zpátky nedostali. Takže viníkem jsou ti, kdo odmítli zasednout k jednacím stolům, kdo hlásali zničení Izraele, kdo vychovávají své děti v tom, že je Alláh bude milovat, když se odpálí jako živé bomby.
Jana, Praha

Zial nie. Skusenost ukazuje ze ziadne ustupky nepomahaju. Akurat je mi nejasne, ci Samosprava nechce alebo nemoze
Iko, Praha

Názor na R. Mullera z Prahy: S,e vším souhlasím jen ne s tím, co řekl izraelský premiér Šaron v poslední větě: "Na podanou ruku budeme reagovat olivovou ratolestí a střelu střelbou ještě silnější." Někdo už to jednou musí říci rovnou a bez obalu: Premiérovi Šaronovi se nedá v ničem věřit. Začal jako Mstitel a dodnes u toho zůstal. Dokonce i jako premiér izraelské vlády. A to nejde: mstít se a prohlašovat svoje scestné jednání za boha. Je známo, že premiér Šaron nejedná tak, že za podanou ruku nabídne olivovou ratolest. To je lež. Nabídne za podanou ruku ještě ostřejší střelbu, kterou vždy nějakým populistickým tahem odůvodní. Asi si myslí, že je bůh, a tím pádem si to může dovolit.
Jana, Zlatá Hvězda

Na základě dosavadních poznání a SITUACE pochybují o nastolení míru ze strany palestinců. Rozdílna mentalita, v pozadí Hamas a naboženská otázka. Budí ve mně nebezpečí ještě větší než dříve. Jedná se o orientaci a mohou nastat nemila překvapení i pro Evropu.
Jan Jiříček, Ostrava

Obávám se, že odchod Izraelců z Palestiny nevyřeší v podstatě vůbec nic na vztazích Palestinců k nim, protože jednak není opuštěno území zcela v rozsahu Palestinců, jednak již chování celé řady Palestinců po odchodu izraelské armády ledacos vypovídá o tom, jaké poměry na "osvobozených" územích budou vládnout. Těžiště sporu se jen přenese na jiné sporné otázky ve vzájemném soužití obou národů - například Jeruzalém, jenž je posvátným místem pro obě konfese. A tak se důvodem pro pokračování "džihádu" může stát cokoli se vzájemně nedořešených otázek, zejména nedořešených tak, jak by si přáli Palestinci. Koneckonců, vezměme v úahu skutečnost, že "politika teroru" se jim vlastně osvědčila jako účinná zbraň k prosazení zájmů. Tak proč ji opouštět?
Jan Svorník, Ostrava

Když člen jednoho gangu zasřelí člena jiného poškozená skupina okamžitě žádá odplatu a zabíjí někoho z druhé strany. Takhle to pokračuje dokud není na žádné straně nikdo živý. Vendeta začíná jednou vraždou, jedním násilím a končí vyvražděním obou rodin. Oplácet teroristické útoky ještě tvrdším útokem je cesta do pekel. Tuto cestu můžeme sledovat takřka v přímem přenosu již několik let. Jediná možnost jak dosáhnout míru je neoplácet. Sice Izrael (Palestina) neukojí svou touhu po pomstě, ale i kdyby pak následovaly ještě další útoky mrtvých nepřibyde. Naopak po nějaké době ustanou. Jestliže terorismus bude narážet na nezájem, odmítavost a mírové odpovědi přestane mít motiv. Je to sice přesně opačný názor než jaký nám prezentují největší bojovníci s terorismem, ale násilí neodstraním ještě větším násílím nýbrž mírem, přátelstvím, pomocnou rukou, tolerancí a odpuštěním.
Michal Marek, Brno

Nepomůže, protože čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.
Petr, Brno

Otázku, zda vyklizení osad prospěje či neprospěje vztahů mezi Izraelci a Palestinci si jistě kladli i otcové myšlenky vyklizení. Zřejmě si na ni odpověděli kladně, ale pochybnosti jistě zůstávají. Osobně si myslím, že snad vznikne jakýsi prostor a impuls k dalšímu jednání. Současné si myslím, že ústupek Izraele může být klasifikován jako slabost, nikoli jako velkorysost, nikoli jako ruka ke smíru, ale jako veliké vítězství.
Petr Mrazek

Stažení z Gazy prospěje Izraeli finančně, ochrana osadníků stála spoustu peněz. Kromě toho se zjednoduší život Palestinců, budou se moci po území Gazy pohybovat volně, bez objíždění izraelských zátaras, jejich území teď bude jednolité.

Domnívám se, že situaci by prospělo i stažení dalších menších izolovaných osad ze Západního břehu. Lidé tam žijí s neustálým rizikem teroristického útoku a krom toho musejí složitě dojíždět do školy i za prací, což je stojí peníze. Z vlastní zkušenosti vím, jak takový život v izolované osadě za hradbou z ostantého drátu vypadá.

Nemyslím si, že je nutné tam setrvávat. Nikdy bych tam žít nešla. Zvlášť ne z ideologických důvodů. Finančně je to výhodnější jen zdánlivě: daně už tam nejsou o tolik nižší jako bývaly a nemovitosti v dnešní situaci neprodejné.A za vším je nutno dojíždět.
Jana Žáčková, Plzeň

Tento střet dvou rozdílných náboženství a kultur existuje od nepaměti. Od arabsko-izraelské války v r. 1948 se vztahy vyostřily a jsou pouze viditelnější. Špičkoví diplomaté a věhlasní vyjednávači se dlouhá léta snaží o uzavření dohody a míru v této "horké" oblasti - marně. Zoufalí a nevzdělaní Palestinci nezavadí o solidní práci, tak raději rabují a zabíjejí Izraelce, rovněž Palestince, leč židy, paradox.

Ten "pravý tanec" pro ostatní židovský a nekřesťanský svět teprve začne, až se v klidu zorganizují palestinské hordy dobře vycvičených válečníků a školených zabijáků, uprchlíků s Koránem v ruce z Jordánska, Sýrie Libanonu a z celého muslimského fundamentalistického světa. Lidé bděte...
Karel Růžička, Kurdějov

Opět reaguji na pana Davida:

Děkuji za vaše postřehy, ale pár poznámek si neodpustím.

Ta první poznámka je ta, že ač chcete nebo ne, tak Tora, Tenak a Bible jsou naboženksé texty, ale také texty historicko-mýtické. To znamená, že slouží i jako faktické zdroje a snad není třeba připomínat, že David, Šalamoun, Herodes či Ježíš a Pilát byly skutečné postavy. Bible je historický zdroj a s rozumným přístupem lze objevit "Tróju".

Ano, máte pravdu, že stát Izrael byl podporován velmocemi, ale jedna z hlavních příčin porážek Arabských koalic byla v jejich nejednotnosti a rozhádanosti. A pokud mám připomenout opět šestidenní válku, tak tam stál Izrael opravdu osamocen a vyhrál jen strategií a odvahou.

Dále se musím ohradit výpadům pana Davida, který se snaží naznačit, že neuznávám Palestince jako lidi. Pan David ale nechápe základní, elementární věci, jako to, že bída a nenávist pochází a je utužována nevzdělaností (to je ta inteligenční zaostalost, která znamená, že národu chybí inteligence, ale i všeobecný širší rozhled).

Pokud si opravdu myslíte, že Palestinci jsou kulturně a politicky vyspělí, nemá cenu Vás déle poučovat, ale spíš litovat, neboť kultura islámského fundamentalismu a válečná politika jsou pro mě opravdu nižší hodoty než hodnoty Izraelské republiky.

Naštěstí to jsou ovšem věci, které se dají změnit, ale pokud si nyní nepřiznáme, že převážná část palestinské společnosti chce totální zničení Izraele, tak nás to zavede do slepé uličky. Musíme vědět, že hlavním krokem je změna myšlení Palestinců a to není nic nedemokratického a pokriteckého, prostě je musíme osvobodit od vlivu fundamentalistů a "válečných štváčů".

Myslím, že zákldní krok ve změně myšlení Palestinců byl učiněn smrtí Arafata, který ač mluvil o Palestině a Izraeli jako o dvou státech, tak na uniformě měl nášivky celého Izraele ve vybarvení palestinské vlajky.

Abbas se toho vzdal a ví, že reálný je jen model Izrael a Palestina vedle sebe - pokud tohle nepronikne do politického myšlení širokých vrstev v Palestině, tak dojde opět k válce. Palestinci zatím nejsou vyspělou společností a na tom si trvám, neboť úplná demokracie je zničí.

Že za to můžou léta v táborech, dlouhá nezaměstnanost a úpadek (který ovšem pan David asi nepřipouští) je také pravdou a vyrůstat v takových podmínkách není opravdu lehké a nemůžeme se divit, že z takového prostředí nevyrůstají nositelé Nobelových cen.

Doufejme ovšem, že ke změně myšlení v hlavách většiny Palestinců dojde mírovou cestou a ne nalší drtivou porážkou.
K tomu jen dodám, že zajímavě a vtipně tento problém řešil Mel Alexenberg ve svém projektu "Kybernetičtí andělé - estetický koncept mírového řešení pro Blízký východ", který jste měl možnost shlédnout i v Praze (hlavní město České republiky).

Pane Davide, musíte pochopit, že pokud se do ledna nezmění myšlení a politická orientace většiny Palestinců, tak je demokracie zničí. A pokud současní komentátoři v souvislosti s muslimy stále častěji mluví o "islámském fašismu", tak můžeme být přístí rok svědky něčeho již známého: poražený národ, který žije v bídě a nezaměstnanosti si najde židovského viníka své krize.

Přeji zatím hezký den.
Petr Němec, Frýdek-Místek

Reakce na p. Petra Němce:

Nepsal jsem zde žádné historické traktáty s poznámkovým aparátem, nicméně historii daného problému dost dobře znám - mj. snad i proto, že jsem nedávno absolvoval v oboru historie-politologie, specializace mezinárodní vztahy a světová politika. Tolik jen pro pořádek, nechci tady vést učená hádání, protože by to bylo jen pro pobavení ostatních čtěnářů ;))

Takže jen tolik - prvním odstavcem jste vlastně zcela potvrdil to, že stát Izrael vznikl velmocenskou manipulací. Odvolávání se na citace z Bible (neříkám, že to děláte vy) je opravdu tragikomické. Existuje mnoho náboženských textů, a kdyby se každý držel doslova jejich textů, už dávno neexistujeme... Navíc, do Izraele také nepřicházeli jen náboženští fanatici, kteří se dodnes vyznačují tím, že navzdory své krajní radikalitě neslouží v armádě, neplatí daně a nepracují, ale i lidé "nalevo" od nich, včetně mnoha komunistů, kteří kupř. zakládali kibuce. A těmto lidem je Bible jaksi u...

To, že Izrael na začátku své historie přežil, je dalším potvrzením velmocenských manipulací - ať už zbraně jednou pocházely od států sovětského bloku či později od USA... Prosím vás, podívejte se na mapu, srovnejte počty obyvatel a význam onoho ministátečku a zdravý rozum domácí vám poradí v dumání nad tím, mohl-li ten stát sám přežít déle než 14 dní.

Musím říci, že slova "ovšem v porovnání s kvetoucím Izraelem je bída použitelné slovo, které ovšem znamená hlavně kulturní, politickou a inteligenční zaostalost" mnou otřásla a je vidět, že pro pana Němce jsou Palestinci zřejmě "niedrige Rasse" :(( Tady se opravdu nedá diskutovat, pro vás to nejsou lidi.

Nikdo, kdo má všech pět pohromadě, nepopírá, že Židé nesmírně vytrpěli, ale to nijak nezakládá pro nikoho právo okupovat území, kde je jiné obyvytelstvo na základě pomatených náboženských interpretací, nezakládá to právo na střelbu do dětí, nezakládá to právo na udržování nevinných v dehonestující chudobě, nezakládá to právo na stavbu izolačních zdí (Varšavské ghetto!!!).

Nejsem Žid, ani Arab, doma mě nikdo neindoktrinoval... dnes už těžko posoudit, kdo si začal a kde je prvotní vina. Z hlediska dneška jsem už prostě jen na straně těch, kdo jsou slabší a trpí více. Izraelských obětí samozřejmě lituji také.

Nicméně s lidmi typu p. Němce je těžko mluvit, protože jim je vše jasné a vše je jen černé a bílé...
David, Budapešť, Maďarsko

Reakce na Davida (Budapešť, Maďarsko):

V prvé řadě musím odmítnout Vaše tvrzení, že stát Izrael vznikl okupací palestinských území. Dané území nebylo mocensky ani palestinské ani židovské. Dané území bylo pod kontrolou Osmanské říše ještě ve 20. století, poté patřilo pod britský mandát. V těchto dobách se do Palestiny začali i masově navracet Židé z celého světa, zvláště po tragédii 2. světové války. Stát Izrael vznikl až 14. 5. 1948. Vznikl na základě rozhodnutí Valného shromáždění OSN z konce roku 1947, kdy se území Palestiny rozdělilo na část arabskou a o něco větší část židovskou.

Ovšem po vyhlášení státu Izrael došlo k jeho napadnutí Araby v okolí, kteří chtěli stát Izrael totálně zničit. Do války se zapojily Irák, Sýrie, Egypt i Zajordánsko, ovšem také Palestinci žijcí i uvnitř Izraele tak na území jim přidělených. Izrael se ovšem ubránil a naopak obsadil i území, která mu dle OSN nenáležela. Tento krok byl ovšem nutný vojensky a strategicky. Zde můžeme vypátrat i prvopočátek uprchlického problému, kdy Izrael opustilo víc jak 700 000 Arabů (musíme ale podotknout, že nemalá část jich v Izraeli zůstala, neboť se ničím neprovinili vůči svým židovským spoluobčanům a nemuseli se ničeho bát), které nechtěl nikdo z okolních státu příjmout. Tak Palestinci přišli o svůj stát, ale navíc se stali i uprchlíky, kterým bylo systematicky znemožňováno začít normálně žít.

Pokud ovšem mluvíte o ubohých podmínkách, nejste tak úplně v obraze. Ano, nezaměstnanost je veliká, závislost na Izraeli ještě větší, ale bída je jen mediální obraz, který se daří vytvářet - ovšem v porovnání s kvetoucím Izraelem je bída použitelné slovo, které ovšem znamená hlavně kulturní, politickou a inteligenční zaostalost.

Paralela Čečna-Rusko velmi pokulhává, snad lze příjmout jen ten vzorec, že špatné životní podmínky využívá islámský fundamentalismus. Čečenská beznaděj je velmi silná (viz Petra Procházková: Aluminiová královna) ovšem státotvorný terorismus, jak se prezentuje, je tu jen zneužit pro jiné záměry, zrovna jako v Palestině. Vzorec bída=terorismus navíc v poslední době selhává.

Pokud hovoříte o tom, že Izrael musí pokračovat ve vyklízení osad, máte pravdu, ovšem je velmi nepravděpodobné, že Izrael opustí vše, co dobyl během šestidenní války. Nejen že by tak přišel o některé strategické pozice, ale hlavně i o Staré město a Zeď nářků, což je myslím nepředstavitelné.

Pokud v posledním odstavci naznačujete, že IDF postupuje vůči Palestincům nehumánně, tak musíte dodat, že tam, kde izraelská armáda operuje proti palestinským radikálům a teroristům, je válečná zóna, kde IDF má uniformy a palestinci civilní šaty a děti jako štít, odtud asi ono číslo dětských palestinských obětí, které není ani tak vysoké, jako spíš mediálně prodané. Pokud využíváte během dne střechu svého domu jako odpaliště raket, tak musíte být blázen a idiot, pokuď večer pod tou samou střechou uložíte své děti ke spánku. Přehmaty izraelské armády jsou pochopitelně pravdivé, ale nejsou to systémové protiprávní kroky, jen chyby, které naštěstí cizí i domácí novináři hned peskují.

Myslím, že jen málokdo může pochopit, jak těžká situace to pro mnoho Izraelců je. Z českého pohledu to je neco, jakobychom opustili Říp a okolí. Daná území jsou historickou součástí Svaté země, ovšem moderní Izrael chápe, že jiná cesta není. Každý národ by měl mít právo na stát. Palestinci teď mají šanci, ovšem dovoluji si velmi pochybovat o tom, že ji zvládnou. Pokud Hammás má stále za cíl ozbrojený boj proti Židům, nemůže dojít k míru. Izrael nebude tolerovat útoky na své území a svět bude stát za ním a Palestinci opět svůj stát utopí v hamižnosti. Východiskem je jen dočasná autoritářská vláda pod vedením Abbáse, který je pro Izrael partnerem.

Obávám se, že největší tragédii pro celý proces budou svobodné volby v pásmu Gazy, které vyhrajou extrémisti a vznikne islámská proválečná vláda. Jak naznačuje Fareed Zakaria ve své knize Budoucnost svobody, demokracie a svobodné volby můžou často přinést nesvobodu a totalitu a já dodám, že v tomto případě bohužel i velký konflikt.
Petr Němec, Frýdek-Místek

Nic není jednostranné. Palestinci nejsou žádní svatí, Izraelci ale také rozhodně ne - nezapomeňte, že Izrael vznikl okupací palestinských území a hlavně velmocenskými manipulacemi bohatě inspirovanými židovskými (toto slovo používám v naprosto neutrálním smyslu!) lobby v mocných státech. Tak je tomu ostatně dodnes. Proč jinak by pidistát bez jakéhokoli významu zajímal tolik USA?

Palestinici žijí v ubohých podmínkách, po desítky let doslova drceni, ponižováni a šikanováni - takové podmínky spolehlivě plodí extremismus, jak můžeme vidět na paralele Čečna - Rusko. A já otevřeně říkám, že kupř. Čečenci jsou v takové situaci, že z jejich - podtrhuji jejich - hlediska se může použití jakýchkoli prostředků k záchraně holých životů zdát opodstatněné.

Izrael musí pokračovat ve vyklízení všech území okupovaných v roce 1967. Možná pak po několika generacích zmizí zlo a nenávist... To, co se děje teď musí být jen prvním krokem v dlouhé řadě dalších.

Jeden palestinský představitel řekl, že v těchto dnech je vidět, že když izraelská armáda chce, umí se chovat humánně, že kdyby to samé, co dělají Izraelci ve vyklízených oblastech, dělali Palestinci, izraelská armáda by do nich bez milosti začala střílet - a má pravdu. Čísla zabitých palestinských dětí mluví za vše...
David, Budapešť, Maďarsko

Víte, snahy o mír musí být oboustranné, a když se podíváme na to, jakou podporu má Hamás a jeho fanatismus mezi obyčejnými lidmi, tak projev izraelské dobroty se Izraely může stejně dobře vyplatit, jako ještě krutěji vymstít! Kolikrát byl Izrael už napaden a kolikrát museli USA a OSN řešit, aby se už víc nemstil, nezabíral další území atd... Kdo zastaví Palestince a jejich atentátníky??? Alláh? To těžko, bojím se, že šanci, která se tu otevírá, může někdo bezcitně využít... a jestli začnou létat na Izrael rakety z vyklizených území, bouchat další autobusy plné nevinných a podobně, bude to mít jediné vyústění, proti takové agresi se těžko brání, kdo tam nežije, těžko to pochopí, odvetná reakce bude o to tvrdší... a silnější. Budou umírat další nevinní a boje nikdy neskončí. Přeju všem hodně štěstí a klid této oblasti, jestli je to utopie ukáží další dny a měsíce. Nechtěl bych být nepřítelem Palestinců, ale už vůbec bych nechtěl být nepřítelem mstící se izraelské armády! Doufám, že Palestinci svoji šanci nezneužijí, neboť je první a nejspíš i poslední!!!
Pavel Rameš, Nové Město nad Metují

Velmi těžko hledám k těmto událostem jasný postoj. Je to dilema mezi snahou o stabilizaci situace v regionu za cenu obrovské křivdy na pokojně žijících rodinách, z vlastní zkušenosti vím, že tyto křivdy dopadnou ještě na další tři generace. Snad jsou židovské rodiny tak silné, jak se říká. V regionu bude možná "trochu více míru", ale v duších ukřivděných žádný mír nebude. Bude v nich velký neklid a vzdor. Co jim tedy zbývá, než pevná víra a rodina. Už zase. Co jiného?
Janis Cakl, Brno

Odchod Izraele z Gazy je odvážný a nutný krok k míru. Není ovšem jisté, jestli jej skutečně přinese. Myslím si, že až bude stažení osad dokončeno, měl by přijít "oddechový čas", ve kterém by se pozornost měla především zaměřit na Palestinskou samosprávu, respektive na to, jak s daným stavem naloží. Dokáže zpacifikovat své radikály, tak jako Izrael? Dokáže přesvědčit své lidi, že se musí vzdát jakéhokoli teroru? Chalíd Mišal, šéf teroristického Hamasu, má jasno. Boj, tedy teror, bude pokračovat. Kde je Mahmúd Abbás, aby mu řekl: "DOST!" Izraelský premiér Šaron dal jasně najevo, že jeho vláda je připravena pokračovat i v Judeji a Samaří, ovšem uvidí-li ochotu z druhé strany. Řekl: "Na podanou ruku budeme reagovat olivovou ratolestí, ale na střelbu střelbou silnější než kdy předtím." Uvidíme.
Robert Müller, Praha

Jméno
Příjmení*
Adresa
Stát
Email
Telefon*
* Nepovinné
Váš názor
BBC si vyhrazuje právo editovat vaše komentáře a nezaručuje zveřejnění všech došlých emailů.
66Izrael a Palestinci
Tematická příloha o mírových snahách na Blízkém východě
NEJNOVĚJŠÍ
Poslat stránku emailemVerze pro tisk
Redakce|Pomoc
BBC © ^^ Nahoru
Archiv|Speciály|Anglicky s BBC
BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
Pomoc|Ochrana soukromí