Nový papež přijal jméno Benedikt XVI.

Kardinálové ve Vatikánu vybrali ze svého středu nástupce Jana Pavla II. během druhého dne konkláve.

Osmasedmdesátiletý Benedikt XVI. má podle pozorovatelů na kontroverzní záležitosti - např. na antikoncepci, interrupce, homosexualitu nebo celibát - stejně nekompromisní názory jako jeho předchůdce.

Co očekáváte od nového papeže?

Vadí vám radikální názory, které Benedikt XVI. zastává?

Své názory můžete poslat prostřednictvím formuláře v pravém sloupci, chcete-li, aby byly následně zveřejněny na této stránce, nezapomeňte prosím vyplnit své jméno a město, kde bydlíte.

Neočekávám nic.Protože tento starý ultrakonzervativec
a americký president mají od bohů pravdu. Proto jsou rozmíšky mezi lidmi /.../ Majetek neslouží pro boj proto chudubě.
Josef Kodeš, Litíč

Jako člověka, který má to štěstí (když se tak dívám na stav světa, řekl bych přímo privilegium) žít ve svobodné a sekulární společnosti (byť notně zkažené komunismem a postkomunismem), mě samozřejmě papežovy názory mohou nechat klidným, neboť ani církev, ani žádná jiná instituce není pánem mého svědomí a myšlení. Naopak bych si mohl říci, že trocha konzervativismu ve světě vychýleném a leckdy přímo uchýleném docela opačným směrem nemusí škodit.

Jako katolíka, byť asi heretického, mě ovšem mrzí, že má církev, namísto aby byla živou inspirací hledajícím, místem útěchy, lásky a míru v nelaskavém světě, tak jako tomu bylo v prvotním křesťanství, bude jen upevňovat pozici byrokraticky řízené instituce, která bude moralizátorským bičem na všechny, kdo se proviňují svou jiností - ať už jsou to homosexuálové, kritikové celibátu, církevního machismu atd. Na druhé straně je mi jasné, že právě to většině katolíků plně vyhovuje, neboť většina lidí potřebuje své instituce ne proto, aby v pochybnostecxh hledala, ale aby se utvrzovala v bezpečné pravdě spolehlivě je ochraňující před zlým, nejistým a nevyzpytatelným světem.

Na druhé straně nutno přiznat, že většina prognostiků v dějinách se mýlí asi podobně jako západní sovětologové, které tak zaskočil a překvapil kolaps komunismu. Takže nedělejme předčasné předpovědi, nesuďme předem a dejme novému papeži šanci a čas. Budoucnost je otevřená a třeba nás překvapí...
Lubor Kysučan, Brno

Ivo Pattovi z Prahy: Anketa o které mluvíte je co se týká papeže zcela
irelevantní - Anglie je evangelická, nikoli katolická, země.
Lenka, Londýn

Bylo by krásné očekávat od nového papeže něco opravdu nového. Například respekt k životnímu stylu většiny evropských katolíků, kteří prostě tu odsuzovanou antikoncepci používají. Nebo respekt k lidem homosexuální orientace, která jak známo neplyne z touhy hřešit a být proti Bohu, ale z vrozené hormonální rovnováhy. Všechny tyto problémy nakonec budou v církvi časem nahlíženy úplně jinak než nyní, neb doba se mění. A mění se i církev, málokoho napadne pochybovat o tom, je li večeře Páně symbolický akt či nikoli (velký středověký problém). Současný svatý otec však asi nic moc měnit nebude a tak od něj nelze očekávat nic.
Ivan, Praha

Před časem jsem četl zajímavý postřeh z Anglie, kde si dali práci se zjišťováním, proč ubývá tolik věřících v kostelech. Výsledek byl velmi překvapivý, lidé si nestěžovali na konzervativismus ale naopak na přílišnou liberalizaci, která je od účasti na bohoslužbách odrazuje. Od nového papeže očekávám, že půjde ve stopách Jana Pavla II a jeho názory jsou podle mne zdravě konzervativní, směřované k podpoře rodin s dětmi.
Ivo Patta, Praha

Kéž by dosáhl toho, aby ČR BBC a Unie svobody přestala s propagováním registrovaného partnerství.
Zachariáš, Plzeň

Vítám zvolení Kardinála Ratzingera, už proto že víra reformovat prostě nejde, ta byla předána Kristem na počátku založení církve a Vatikán má tuto původní linii hájit. Co Joseph Ratzinger dělal už před nástupem do funkce Papeže. Kdo by o tom pochyboval, ať si přečte text přísahy, kterou během inaugurace skládá každý papež.
Stefan Ferek, Pardubice

Luxus, bohatství, obrovské statky a arogance - i tohle patří ke křesťanství?
Pavel, Ostrava

Já nevím... Lepší být asi nemůže než Jan Pavel II., může být buď stejný, nebo horší... Také si myslím, že vzhledem k jeho věku tam dlouho nebude a tudíž nevykoná stejně dílo jako Jan Pavel II. Dej mu Bůh sílu, zdraví i štěstí !
Roman Langer

Lze si docela dobře domyslet, že takový konzervativní inkvizitor by byl v době středověku pro 3 stupně tortury v rámci důkladného zjištění, zda dotyčná osoba je, či není čarodějnice. Liberál by byl tak pro 1 stupeň a ultraliberál by zřejmě nesl "moderní" myšlenku, že čarodějnice neexistují. A tak je to i s dnešními proudy v církvi. Odmítavé postoje ohledně antikoncepcí, homosexuality či postavení žen v církvi nejsou konzervativní ale absurdní a pravěké.
Martin, Liberec

Určitě je velmi dobře, že byl zvolen právě tento muž. Tento neklidný svět potřebuje osobu, která je pevná a nesmlouvavá v tak vážných problémech, jako je antikoncepce, interupce, homasexualita atd.
Anna Chladkova, Ludlow, Velká Británie

Od nového papeže neočekávám nic, zato od reportérů BBC očekávám, že papeže nebudou nazývat "svatým otcem". Takový titul můžou používat katolické publikace, nikoli nezávislá média.
Mirek, Newark, USA

Od nového papeže očekávám, že povolí svěcení ženatých jáhnů na kněze, a vyřeší tak problém s nedostatkem kněží v církvi.
Jana, Olomouc

Jednou jsem viděla film o Janu Pavlu II a jeho cestě do Brazílie. Z opulence Vatikánu papež letěl svým speciálním letadlem, za doprovodu asi 300 osobních ochránců a nejrůznějších dalších funkcionářů. Když potom mluvil k masám (převážně velice chudých) lidí, tak k němu na pódium přišla paní, nesla malé dítě a prázdný hrnec. Ten prázdný hrnec měl symbolizovat že lidé jsou tak chudí, že si nemůžou dovolit ani jídlo pro děti.

Načež ji papež objal, ona pak odešla a všichni obdivovali Jana Pavla II jaký je to úžasný člověk. Já sem ho nikdy neobdivovala. Ano, on dokázal velice pěkně mluvit. Ale činy opravdu mluví hlasitěji než slova; a luxus a bohatství Vatikánu, papamobil za 3 miliony dolarů a podobně věci podle mého nejsou v pořádku ve světě kde tolik lidí žije pod hranici chudoby pro představitelé náboženství, které má být o tom, jak si mají lidé pomáhat.

Od nového papeže jsem si slibovala to že použije bohatství Vatikánu přesně na pomoc lidem žijícím v chudobě. Neumím si představit že by něco podobného měl Ratzinger v plánu. Že je to bývalý člen Hitlerjungend se mně také vůbec nelíbí. Já vím, že on říkal, že neměl jinou možnost, a třeba neměl. Ale to je omluva dobrá pro obyčejné lidí, a papež by měl být opravdu někdo výjimečný. A bohužel, mám pocit, že k jiným lidem není tak tolerantní jak k sobě. Díky bohu, že je rok 2005, protože Ratzinger na mě dělá dojem, že být pět set let zpátky, odsuzoval by lidí k upálení na hranici.
Lenka, Praha

Konečně normální, slušná diskuse, kde lidi i v případě odlišných názorů neurážejí církev, papeže ani jeden druhého...
Vanguard, Praha

Zdá se mi ironické, že církev, která se dovolává odkazu Ježíše, hlásá často strnulé doktríny. Nebyl to Ježíš, který překvapoval farizeje a měnil tvrdý pohled Starého Zákona? Z tohoto hlediska mi volba konzervativního papeže připadá jako krok směrem od ducha evangelií. Ale chápu, že dodržovat literu je snazší a že tento postoj pomohl církvi přetrvat tisíciletí.
Jan Hudeček, Olomouc

Překvapuje mne, jak mnozí lidé mnoho mluví o věcech, o kterých velmi málo ví. Na upřesnění - nový papež patřil mezi význačné reformátory právě během II. vatikánského koncilu. Pevně věřím, že v jeho osobě je nyní na Petrově stolci ten správný pokračovatel díla Jana Pavla II.
Tom, Ostrava

Že prý nový papež je konzervativní, nejspíš to bude pravda, ale pro koho je to špatně? Euroseveroamericke obyvatelstvo dnes činí pouze 40 % katolíků a počet má klesající tendenci. Zkusme zjistit příčinu, nebude to částečně, např. životní úrovni. Naše chudoba, může být prezentována třeba tím, že nemáme na poslední model auta, vlastní dům nebo na zahraniční dovolenou. To je ovšem o něčem jiném, než chudoba, charakteristická úvahou, co dneska sním a kde budu dnes spát.

Kdo byl někdy na dně, dobře ví, jakou kouzelnou moc má slovo v pravou chvíli. Možná obyvatelé třetího světa potřebují posilu víc, než my "eveřané" kteří vytýkáme papeži konzervatismus. Myslím, že je docela jedno, zda ten, kdo podává pomocnou ruku žije v celibátu nebo ne, je-li to muž nebo žena.
Petr Mrázek, Praha

Vzhledem k tomu, že kongregace, kterou vedl, se ve středověku jmenovala Svaté Oficium (Inkvizice), je jeho konání jasné. Papežství se nemůže odklonit od svého kurzu, neboť samo sobě přisoudilo zastupování Boha na celé zemi a neomylnost (viz 1. Vatikánský koncil v r.1870). Navíc stále platí závěr koncilu v Tridentu (16.stol.), který proklel všechny alternativní názory na svrchovanost církve nad svědomím člověka (tehdy představované reformací, dnes demokracií).

A můžeme sledovat, že obnovený Jezuitský řád - papežova osobní policie - se opravdu činí (např. v oblasti vzdělávání politiků, vlivu na média - u nás nejvíc viditelný T.Halík). Takže co od něj můžeme čekat jiného, než že se bude snažit vzít si opět to, co si papežství odedávna nárokovalo - moc nad světem. Vliv už mají, to ukázal pohřeb K. Wojtyly. Teď to ještě doladit legislativně. Ale ono to půjde, uvidíte. V katolické EU už na tom pracujeme. Kdo zná dějiny, musí se znepokojovat. Budou se totiž opakovat. Pokud se vám zdá, že přeháním, sledujte dobře. Já to dělám přes 20 let a ty trendy jsou zcela jasné.PS: I já jsem věřící.
Milan, Brno

Jsem velice ráda, že papežem je právě Joseph Ratzinger. Onen druhý kandidát je přílišný liberál. A je lepší míti papeže konzervativního než papeže až příliš moderního. Věřím, že půjde ve šlépějích Jana Pavla, byť to bude velmi náročný úkol. Bůh mu pomáhej!
Monika, Újezd u Brna

Především od něj čekám pokračování v církevních dogmatech, kterých se bohužel i za mnohými považovaného pokrokového papeže Jana Pavla II. církev nezbavila. Církev potřebuje moderní náhled na svět a tohoto náhledu nový papež nebude schopný.
Svatopluk Stoupa, Mnichovce

Spolu s panem Mahlerem se obáváme přinejmenším dva. Mluví mi z duše a jediný jde k podstatě věci. Nejde vůbec o to, že v tzv. kontroverzních otázkách se církev "vzdaluje lidem" (jak níže psáno). Jde o to, že se lidé vzdalují evangeliu. Úkolem církve není je následovat za cenu opuštění Božího slova.
Bob, Opařany

Papež tu ale není proto, aby "uhadoval" nálady ve společnosti a získaval body v glabálních průzkumech veřejného mínění. Proč by měl říkat to, co by "západní", liberálně smýšlející lidé (já k nim patřím) chtěli slyšet? Politiků - a zvlášť takových - nemáme jich už dost? Strany se vemlouvají, aby dostaly náš hlas, média se vnucují, abychom je sledovali, reklamy až obtěžují tím, jak prahnou po naší "přízni". Ale - hádá, že to s námi nemyslí upřímně :-) Církev - a jí papež reprezentuje především, k ní se obrací a jí slouží - nabízí svou vizi cesty ke spáse. Přijmout tu nabídku není snadné, jako není nikdy snadné najít svou cestu, protože není vůbec snadné být svobodným člověkem a přijímat odpovědnost za svá rozhodnutí, za své názory. V tom může být nový papež inspirací. A může nám nám věřícím i všem ostatním - jako jeho předchůdce - i nadále nabízet alternativu, dávat téma k přemýšlení a diskusi a říkat nepříjemné věci, abychom v tom dnešním politicko-mediálně-reklamním prostředí nezakrněli. Intelektuálně ani duchovně.
Gabriela, Praha

Názory pana kardinála "Andropova" nevidím jako tak zvaně radikální. Běžně se s nimi setkáváme v našich kostelích u starších kněží, kteří jsou mimo realitu. Když jim položíte dotaz, uhnou, odvolají se na citát, popř. na vyšší moc. Jak zmínil jeden z předchozích přispěvatelů - historicky byla církev nejlegitimnější, když překročila vlastní meze. Ostatně - co dělal Kristus. Vatikánská zatuhlost ve věci antikoncepce a homosexuality (a současně neschopnost čestně se vyrovnat s homosexualitou a pedofilií kněží) se i při odchodu tak vynikajícího muže jako byl Jan Pavel II. lepila tomuto papeži jak cosi na podpatek jeho červených polobotek. Frekvence obou témat v tisících komentářů nebyla dána jen klipovostí médií a přesexualizovaností společnosti. Obě témata jsou viditelnějším, jaksi "vlajkovým" připomenutím dalších, neřešených problémů dalších. Že šlo a jde z velké často právě o Ratzingerův vliv bylo často připomínáno.

Pokud jde o nadřazenost katolicismu (v globalizovaném světě zcela anachronickou), Jan Pavel II. ji nepopřel, ale pro sblížení monoteistických náboženství na platformě lásky udělal revolučně hodně. Tento dar bude obávám se Benediktu odepřen. A tak zbývá jen doufat v cykly krátkých a dlouhých pontifikátů. A když již jsem užil příměr Andropov – je dost pravděpodobné, že po něm přijde někdo otevřenější, a není třeba být velkým prognostikem pro představu, že za pár let, pokud dojde k pontifikátu otevřenějšího Benediktova nástupce (Lat. Amerika, Afrika) to v katolické církvi praskne a rozsype se víc, než si vatikánský establishment dovede připustit.
Zdeněk Meisner, Praha 7

Jako katolík považuji zvolení ultrakonzervativního kardinála za katastrofu. Kolegium kardinálů tíhne vždy do prava, a pokud je z nich vybrán ten ještě více napravo, je porušena křehká rovnováha a středová pozice, kterou má papež zastávat, což se Janu Pavlu II. za jeho zdravých dnů poměrně dařilo. Stačí se jen podívat na jméno, které si kardinál vybral - nechce být ani Janem, ani Pavlem, tedy lidmi kteří iniciovali a prosadili II. Vatikánský koncil, který přinesl velkou naději pro působení círve ve světě. Ratzinger je jeden z těch, díky kterému byl odkaz aggiornamenta v poslední době prakticky umlčen a na jeho místo přišlo nekonečné vymezování se vůči relativismu a zkaženosti světa. Jako by víra v Ježíše byla něco tak pevného a daného, co není neustále živou výzvou k hlubšímu promýšlení opravdové a žité lásky k bližnímu. A jako kdyby církev sama ve svém oku neměla trám. Ratzingrovo poselství nemůže být nijak lákavé pro lidi hledající, ale je vítané lidmi plné strachu ze změny; ti jsou zároveň velmi slyšet, takže vzniká dojem, že zastupují většinu. Musíme se připravit na to, že atmosféra v církvi bude ještě více "dusnější" a mnohem méně otevřená dialogu, než tomu bylo doposud.
Jaroslav Šotola, Olomouc

Od papeže neočekávám nic. Jeho názory jsou mi lhostejné. Obávám se, ze stejně jako mnozí jiní o něm nic nevím. Přesto je udivující, jak mnozí jsou zasvěcení do názoru pana Ratzingera. Kde se k těm poznatkům asi dostali, nebo k tomu stačí bězné noviny?
Pavel Zadražil, Praha 6

Souhlasím částečně s panem Mahlerem, církev tu není od toho, aby "reflektovala trendy", neboť ty jsou z podstaty věci proměnlivé. To co má církev hlásat je ale neměnná pravda, a to pravda evangelia. Pokud jde tzv. "kontroverzní" témata, jistě že by se nový papež mohl vyjádřit pro změnu postoje církve. Jenže to už by jaksi nebyl papežem. Další problém, způsobující nedorozumění, je směšování otázek věroučných a disciplinárních. Ve věci homosexuality, antikoncepce a interupcí jde o věrouku. Změnou postoje by církev popřela sebe samu. U celibátu jde o něco jiného, totiž právě o disciplinu. Tam je snad posun možný. Ovšem kněžství žen, zdánlivě s tím související je opět věc věrouky. V liturgii se říká: "blahoslaveni, kdo jsou pozváni k večeři beránkově". Církev tedy zve, ale pozvánku, evangelium, které nevytvořila sama, nemůže sama ani měnit.
Robert Müller, Praha

Obávám se, že panuje veliké nedorozumnění co do role církve - těla tvořeného jednotlivci, kteří přijali Kristovo umučení a vzkříšení jako Boží výkupné za své viny. Chci upřesnit že nejsem katolík a nenacházím žádný biblický důvod vnímat papeže jako nějakého Božího ambassadora na zemi, zoufat si ale nad nepružností nového papeže přizpůsobovat se novým trendům ve společnosti, je obrovské nepochopení role církve. Opravdu tu není pro nic jiného než hlásání oné dobré zprávy a tlumočení Božích a vůbec ne lidských názorů. Zda se jí to daří, či ne, nebo se to někomu nezamlouvá, je úplně jiná věc. Sám za sebe jsem spíše rád za konzervativního papeže, uvítal bych nicméně kdyby ty tvrdé a rozdělující Boží pravdy komunikoval s láskou a přijetím. Církev má dle mého názoru fungovat pouze jako maják na rozbouřeném moři. Ten svítí tomu kdo potřebuje bezpečně přistát, nenutí ale k sobě směřovat nikoho, komu je příjemnější tma a vlnobití.
Gustav Mahler, Praha

Z dosavadních příspěvků vidím spíše obavy z nového papeže. Z médií totéž a zajímavé je, že tyto obavy sdílí většinou lidé, kteří se ke katolické církvi nehlásí a jejím učením se neřídí. Nekompromisní názory na tzv. kontroverzní záležitosti Jana Pavla II. považuji za správné ve smyslu evangelia a jestliže nový papež má stejný pohled na tuto problematiku, pak bude pokračovat ve stopách svého předchůdce i papežů dřívějších. Neobávám se, že by osoba Benedikta XVI. přispěla ke vzdálení a odtržení katolické církve od mladé generace a vůbec od lidstva. Naopak přílišná liberalizace v jakékoliv sféře vede spíše k chaosu. Myslím, že kardinálové vybrali s pomocí Ducha svatého správně.
Ludmila, Praha

Domnívám se, že nový papež jen přispěje k ještě většímu vzdálení katolické církve od lidí. Antikoncepce, interupce, homosexualita atd. jsou dle mého názoru právě témata, o kterých je potřeba stále mluvit, a ve skrytu duše jsem doufala, že i katolická církev dokáže změnit své názory. Podle mě zvolením Josepha Ratzingera papežem povede k ještě většímu odtržení katolické církve od mladé generace. Je to krok zpět.
Dana Kuklová, Praha

Očekávám, že se církev začne kompromitovat svým modlářstvím o něco méně, přivede k víře k Boha více lidí a méně jich odradí. Církev opravdu nesmí být poplatná době, nesmí povolovat mravní nároky, ale bezpodmínečně musí umět mluvit jazykem, který je lidem srozumitelný a po příslušné snaze i pochopitelný, resp. "procítitelný". Čím méně atheismu nový papež zaseje, tím lépe.
Karel, Praha

Nejsem věřící, avšak dění kolem volby nového papeže jsem sledoval velmi pozorně. Ač byl Jan Pavel II. velmi uznávaný člověk, jeho názory na interrupce, homosexualitu a antikoncepci mu přinesly hodně kritiky. Tak jako se mění lidstvo, měla by i církev pružněji reagovat na tyto změny a zvážit své postoje. Myslím si, že nový papež v tomto směru není přínosem. Bude spíš prvkem rozdělujícím než spojujícím. Pro církev, jakožto organizaci s tisíciletou tradicí, je to velká škoda. Stejně tak i pro obyčejné věřící i nevěřící.
Dalibor Anděl, Praha 4

Volba téměř 80tiletého člověka do vedení organizace, která má přes jednu miliardu členů, myslím vypovídá o jakési bojácnosti kardinálů - voličů. Trochu to připomíná osmdesátá léta v KSČ nebo KSSS, kdy do čela byli jmenování lidé, od kterých zcela jistě nikdo nemohl očekávat výrazně změny, i když každý věděl, že vlak nějak ujíždí... Touha po jistotě, že se s ničím starým nebude otřásat, mi však nějak nejde dohromady s učením Ježíše z Nazareta. Rovněž v úctyhodných dějinách katolické církve byla myslím významná pozitivní období utvářena lidmi s velmi smělými a odvážnými názory.

Od nového papeže očekávám, že poskytne jakousi útěchu těm lidem, kteří se cítí bezpečni za vysokým ochranným valem své pevné víry. Za pevnými zdmi, které je oddělují od hříšného světa. Od toho světa, do kterého byli původně křesťané poslání pomoci ho uzdravit...
Jiří Pecka, Dublin, Irsko

Církev má papeže, který je velmi inteligentní, vzdělaný a má hluboké životní zkušenosti. Navíc, a to je podstatné, jeho život má velmi silnou složku duchovní, která ochraňuje člověka před podléháním modním trendům. Mimochodem pan Kmet není zcela dobře informován, protože právě postoje Církve vedou v Africe ke zpomalení šíření AIDS. Ovšem pro hlubší diskuzi na toto téma tady není prostor.
Jirka, Palkovice

Pokud bude Benedikt XVI. kráčet ve stopách Jana Pavla, je to naděje pro církev. Jeho znalost deseti jazyků a bohaté zkušenosti s formulováním církevních stanovisek jsou dobrými předpoklady pro to, aby nový papež byl stejně dobrým hlasatelem evangelia - radostné zvěsti.
Ladislav Koubek, Velká Bíteš

Církev je snad jedinou organizací, která nemusí a nemůže být poplatná době. Ale touto volbou se zřejmě na nějakou dobu úplně odsunula možnost trochu liberalizovat některé přístupy a názory církve. Problém celibátu je nyní otázkou i pro církev samu: celibát mnohdy odradí zájemce o kněží a nemá kdo slavit eucharistii. AIDS je již takovým problémem, že přístup církve musí v této otázce doznat změny. Nejsem si jist, že tomu nový papež napomůže.
Rostislav Kmet, Praha

Obávám se, že papež Benedikt XVI. nebude nakloněn změnám v církvi, ani ekumenickému dialogu. Bojím se toho, že se římskokatolická církev bude ostatním křesťanským církvím spíše vzdalovat, než se s nimi smiřovat.
Petr, Praha