|
Váš názor: Jaký je odkaz Jana Pavla II.? | |||||||||||||||||||||||||||
Papež Jan Pavel II. zemřel v sobotu 2. dubna 2005 po 26 letech v čele římskokatolické církve. Bylo mu 84 let. Vedoucí představitelé mnoha zemí světa vyslovují papeži uznání, zdůrazňují jeho přínos pro mír a úsilí o posílení tolerance mezi různými světovými vyznáními. Papež Jan Pavel II., který byl zvolen v roce 1978, byl prvním neitalským vůdcem římskokatolické církve za posledních 455 let a vůbec prvním polským papežem. Hned od začátku svého pontifikátu se snažil poukázat na mezinárodní rozměr římskokatolické církve tím, že navštívil tolik zemí, kolik jen bylo možné. Prosazoval také usmíření s ostatními křesťanskými i nekřesťanskými církvemi. Stal se také prvním papežem, který navštívil mešitu a synagogu. Uvnitř církve byl ovšem Jan Pavel II. považován za konzervativního, odmítal změnu přístupu vůči antikoncepci, potratům a homosexualitě. Miliony katolických věřících se na celém světě oplakávají papežovu smrt. Jaký je podle Vás odkaz Jana Pavla II.? Přispěl podle Vás k pádu komunismu a šíření svobody? Co si myslíte o jeho postojích k antikoncepci a potratům? Své názory můžete poslat prostřednictvím formuláře v pravém sloupci, chcete-li, aby byly následně zveřejněny na této stránce, nezapomeňte prosím vyplnit své jméno a město, kde bydlíte. Přispěl a značně spolu s kard. Wyšinským. Jeho postoje jsou postoje patřicí k základním postojum Církve, k její identitě, dnes reprezentují spíš "revoluční postoje", bez nich Evropa jednoduše vymře a např. Afrika též. Osud např. antických Atén a jiných podobných lidských společenství jsou toho důkazem. On podle mojeho nazoru zadni mirovou zasluhu extra nemel. Byl predstavitelem stale stejne korporaci ktera ma krv na svojich rukach. On zemrel a jak by zemrel kdokoliv jiny. Jeho odkaz je takovi ze po jeho cinnosti stale verici mozu si byt jisty oni stale budou dostavat za svojih penez stejne sluzby. Liberalismus má v současné době špatný zvuk. Pro mnohé je to dokonce sprosté slovo. Proto se omlouvám všem, které pobouří tvrzení, že právě Jan Pavel II. vrátil tomu pojmu důstojný obsah: Pokorná úcta k druhým, respektování jejich odlišnosti na straně jedné. Na druhé straně trvání na zásadách a životních postojích, které považuji za správné. Papež má zásluhy o mír ve světě. Ale konzervuje stavy v Africe - nemoc AIDS. Když vidím snímky papeže,jak drží dítě s nemocí AIDS,tak tomu nerozumím. Antikoncepce by zachránila tisíce životů. Také celibát se mi nelíbí. Jestli bude další papež pokračovat v konzervaci církve,tak se to Vatikánu vymstí Karol Wojtyla byl nejen výjimečný, ale i dobrý člověk s neobyčejným životním příběhem. To, že tento úžasný člověk stál v čele odporné a zdiskreditované instituce, zvané Vatikán, je dalším paradoxem přelomu 20. a 21. století. Stejně jako komunisté se tato zločinecká instituce (milionkrát zradivší učení Ježíše Nazaretského) dopustila nepřeberného množství krutosti na svých odpůrcích i stoupencích, a to ve jménu své absolutní moci. Věřím, že stejně jako Michail Gorbačov, který chtěl pouze reformovat a přispěl k zasloužené agonii komunistické vlády, přispěl Karol Wojtyla k zaslouženému pádu odporného hnízda zločinu Vatikánu a osvobodí milióny věřících zajatých do zaslepených názorů na lásku, odlišnou víru a emancipaci ženy. Myslím si, že to byl především dobrý člověk a to bohatě stačí k tomu, aby na tak významném postu posloužil dobru. Udělal velký krok směrem kupředu v rámci zkostnatělosti katolické církve. Věřím, že jeho nástupce bude pokračovat ve sbližování církví a národů a doufám, že se dokáže posunout i v prehistorických názorech v oblasti antikoncepcí, práv sexuálních menšin a postavení žen v církvi. Aj napriek tomu, že som bola pokrstená, do kostola nechodím. Aj napriek tomu, že tam nechodím, nosím vieru vo svojom srdci. A jedným z dovodov bol, je a bude pre mňa odkaz Jana Pavla II., resp. Karola Wojtylu. Vieru v život, v lásku, v dobro, v pomoc druhým. Aj napriek tomu, že s jeho konzervatívnym prístupom k antikoncepcii a potratom nesúhlasím, rešpektujem jeho názor. Pretože tomu, čo hovoril, veril a hovoril to, čomu veril. Je mi ľúto, že odišiel. Ale som nesmierne rada, že tu bol! V Janu Pavlu II. odešla bezesporu významná osobnost. Obdivuhodné byly zejména jeho aktivity na mírovém procesu ve světě a snahy o porozumění a sblížení s ostatními křesťanskými církvemi i představiteli jiných náboženství. Za jeho pontifikátu se však nepodařilo zastavit odpad od katolické církve zejména v Evropě či Severní Americe. Katolická církev dnes naprosto neumí oslovit zejména mladé lidi, což je dáno mj. i malým zájmem o katolické kněžství a tím pádem nedostatkem mladých, schopných a aktivních kněží. Úroveň kněží i v centru Prahy je tristní. Byl to skvělý člověk, udělal však jednu zásadní chybu. Jde o jeho výroky v zemích třetího světa, kde zakázal používat kondomy. Ty by právě mohly pomoci proti dalšímu šíření pohlavních chorob a přelidněnosti těchto zemí. Právě přelidněnost je velkou hrozbou příštích desítek let. V Evropě mají rodiny jedno nebo dvě děti, v zemích třetího světa však několikrát více. Již nyní se snaží přistěhovat do Evropy ze všech stran. Tomu musíme zabránit. Další chybný názor je přiejtí Turecka do EU. Tak si sem přizveme miliony muslimů, kteří dělají problémy všude, kde se naskytnou. Chci jen připomenout jeden čin zesnulého římského biskupa Jana Pavla II. V encyklice Ut unum sint ("Aby byli jedno"; srov. též Janovo evangelium, kap. 17) vyzval představitele a teology všech křesťanských církví k diskuzi o tom, jak by se měl papežský úřad změnit, aby co nejlépe sloužil jednotě všech křesťanů, což je jeho hlavním účelem. Na tuto výzvu by se nemělo zapomenout a měla by být vyslyšena, protože nesporně patří mezi to nejdůležitější, co tento papež vykonal. Trošku zavádějící se mi zdá položená otázka. Ptát se na odkaz člověka a k tomu "přilepit" dotaz na dvě úzce vymezené oblasti (antikoncepce a potraty) se mi zdá divné. Odkaz člověka chápu celistvě. To, že já mám někdy jiný názor na některou věc než ten druhý, ještě nic nevypovídá o odkazu dotyčného. Jeho odkaz je v celém jeho životě. A v tomto případě i v jeho umírání. Za sebe musím říct: klobouk dolů. Něco s ním odešlo, něco, v co věřím, že z popela povstane, něco, co popelem právě se stává. Jeho konec byl jistý, jako je jistá mez nás všech, nečekal jsem však, že jeho konec mi dá takovou energii. Vám všem. Mám otázku na Petra, který přirovnával církev k nacismu a komunismu. Zajímalo by mne, jaké hodnoty vyznává on? Nejsem katolík, ale uznávám jeho zásluhy o duchovní podporu lidí v byv. východního bloku proti sovětské nadvládě. Na druhé straně byl ortodoxním katolíkem, z hlediska evroamericke části světa tedy poněkud názorové málo pružným. Otázkou je, jak těch 60% katolíků že zbytku světa tyto názory chápal, bohatý sever a chudý jih se leckdy v hodnocení téhož zásadně liší. Určitě přispěl k pádu komunismu a šíření svobody. Zdravím. Všichni jsme katolíci, pravidelně chodíme do kostela, zpovídáme se, líbeme ruce katolických hodnostářů, v rozhodujících okamžicích svého života očekáváme radu od církve, naše životy jsou řízeny katolickými dogmaty... Pokud je toto svoboda, potom Bůh s námi. Amen. REAKCE ZASLANÉ PŘED SMRTÍ JANA PAVLA II. Jan Pavel II. toho pro tento svět udělal tolik, že si zaslouží úctu a vděčnost nás všech. Myslím, že jeho odkazem je právě toto: jako člověk, kněz, hlava katolické církve, se snažil být tu pro ostatní. Jako my všichni se narodil, jako my všichni zemře, ale jeho odkazem je způsob, jakým naplnil ty roky, které mu byly dány, jak udělal svoji práci. Jako buddhista jsem mu vděčný za všechno, co udělal pro mezináboženské porozumění a pro mír ve světě. Jeho výjimečné postavení mu umožnilo udělat mnoho dobrého, ale taky ho zatížilo obrovskou zodpovědností. I když tedy nemusím souhlasit úplně se všemi jeho rozhodnutími, chovám k němu velkou úctu a mám velký respekt k jeho činům. Co se týká jeho postojů k antikoncepci a potratům, ztotožňuji se s nimi v tom smyslu, že bychom měli chránit před utrpením všechny cítící bytosti nad kterými máme zodpovědnost. A to naše nenarozené děti rozhodně jsou (což se pro mne týká i antikoncepce, pokud je abortivní). Jan Pavel II. je pro mne velkým bóddhisatvou, tím, kdo pracuje pro záchranu všech cítících bytostí. Použil na to všechny své schopnosti, své dary a svůj čas, a to je myslím taky to, o co se můžeme pokusit i my. Milí přátelé, mnozí naši spoluobčané nejsou prostí ateisté, nýbrž naprostí ignoranti. Příliš často v dějinách neschopni rozlišit mezi opravdovým dobrem a opravdovým zlem. Nic jim není svaté. Vyčkávají, jak se věci vyvinou, hlavně aby je s tím osobně nikdo neotravoval. Ven se vychází, pouze když je zapotřebí lepšího televizního ovladače a nebo pohodlnějšího křesla. Náš světový a společenský kredit se ukazuje jako velmi nízký. Je mně to moc líto, a o to více, když čtu některé lidové komentáře stavu Svatého otce a nebo diskusní příspěvky. Místo toho, abychom byli schopni vyjádřit podporu a být s tak velikým člověkem v tak těžkých okamžicích jeho života, budeme zpochybňovat jeho význam a diskutovat o jeho přínosu světu, který je snad samo sebou zřejmý. Kéž by každý čelní představitel dokázal mít tolik síly a zásad jako on. Možná že někteří z vás máte omezený přístup k informacím, ale prázdné kostely a náměstí jsou v této době více méně jenom v Číně, kde přijít znamená opravdu veliké životní komplikace. Jinak opravdové díky za mnohá pozitivní svědectví, která svědčí přece jenom o zdravém srdci mladých lidí našeho národa. Dá Bůh a uzdraví se také naše mysl a ruce. Přeji všem pokoj a radost. Přesně o tom svědčí Jan Pavel II. našemu světu. O pokoji,radosti a usmíření. Radost z Hospodina ať je vaší silou! Měl jsem tu možnost spolu se svou nastávající objet svět. Cesta nám trvala rok. Ať jsme byli kdekoliv, jednou za čas jsme zatoužili po něčem, co je nám blízké, co nám připomíná domov. Ač nevěřící, tuto úlohu nejčastěji plnily kostely, kostelíky a vůbec odkaz křesťanství a kultury s ním spojené. Kde však na nás tento odkaz zapůsobil nejsilněji, bylo v místě, kde jsme to vůbec nečekali, v Iránu. A prostředníkem byl právě Jana Pavel II. Místní studenti vyzdvihovali jeho snahu o komunikaci s představiteli Islámu. Možná právě po této velmi zajímavé diskusi s místními studenty jsem si začal uvědomovat, jak významným přínosem je osobnost současného papeže a jeho snaha o mnohonáboženskou diskusi. Minimálně tímto se zapíše do historie. Jsem ateista - žádný div vzhledem k tomu, v čem jsem vyrůstal,ale je mi smutno. Smutno z toho,že odchází takový člověk. Až se někdy v budoucnu bude hodnotit přínos a činy Jana Pavla II., budou to jistě příčky nejvyšší. Pro mne je a zůstane největší osobností, nesrovnatelnou s nikým z našich luhů a hájů (od Baltu dolů) za posledních pár set let. Ač původem soused z Polska, patřil nám všem a je s námi. Opravdu nejvýraznější a nejobětavější osobnost této doby. Jeho nástupce bude muset zvolit trochu jinou cestu, aby nebyl neustále srovnáván s Janem Pavlem II. Pro tento region bude ztráta Karola Wojtyly z těch nenahraditelných. Vážení, Jan Pavel II. je stále mezi námi a je to svatý muž, který si zaslouží naše uznání. Za 2000 let, co církev existuje, se nenašel žádný papež, aby se omluvil za křivdy, které církev minulosti spáchala. Chtěl bych reagovat na příspěvek Petra, který církev přirovnává k nacismu a komunismu. Za 16 po pádu komunismu se nikdo neomluvil za svoje zvěrstva a od konce II. světové války letos budeme slavit 60 let - ani zde si nepamatuji že by se někdo omluvil za nacistické mučení a zabíjení. Jako katolík mám jiný názor na antikoncepci než Jan Pavel II., ale respektuji ho. Třeba je již opravdu po smrti a hledá se jen vhodný nástupce. Přesně tak jako tomu bylo v případě Arafata. Pokoj vám! Velmi se mi nelíbí, že se o Papežovi mluví jako o mrtvém. S hodnocením jeho odkazu a jeho nástupci bych počkal, až to bude aktuální, tedy až nebude mezi námi. Přijde mi neuctivé mluvit o živém (byť ve špatném zdravotním stavu), jako by už nežil. Budu-li se striktně držet rozsahu otázky, pak odkaz papeže Jana Pavla II. vidím tlak špičky ledovce jménem katolická církev. Pád komunismu, šíření svobody není dle mého názoru úspěchem církve, ale úspěch mocenských, finančních skupin pod rouškou demokracie. Jakákoliv víra bude vždy vyvolávat dobro i zlo. A čím bude víc jednoho, bude tím i druhého. Za "jasným světlem" v osobě umírajícího papeže nemohu nevidět vyvraždění indiánů španělskými kolonizátory ve jménu kříže. Novodobá církev nemůže žádným způsobem vymazat, co v historii napáchala, a proto jí řadím, díky síle její ideologické víry a jejím historickým činům, na úroveň nacismu a komunismu. Odcházející papež byl proto podle mně jen špičkou ledovce, který nemůže odolávat věčně přirozenému vývoji lidstva. Asi málokdo si uvědomuje, že na druhém vatikánském koncilu v 60. letech papež Jan Pavel II. prosadil velkou část požadavků Jana Husa, jako je mše v rodném jazyce, celém k lidu , nebo přijímání podobojí. Je to člověk, kterého nebude lehké nahradit, a málokdo dnes dohledné jeho historický význam. Nejen, že byl velkým myslitelem a dobrým křesťanem, byl také naprosto lidským člověkem, což je skvěle vidět z jeho knih anebo projevu. Až ho nebudeme mít, asi to bolestně pocítíme. Jeho odkaz zřejmě pochopíme až po několika letech. Nelze jeho názory na antikoncepci a potraty oddělit od jeho názorů na euthanasii. Sám byl jedinečným příkladem, že i život starého, nevyléčitelně nemocného a trpíciho člověka má smysl. Pamatuju si papeže jako relativně mladého, když byl uveden do své funkce. Pro některé současníky bude symbolem netolerantního konzervatismu, pro jiné světlem, které se line jejich životy. Můžeme doufat, že jeho odchodem zmizí něco z balastu staré doby a jeho následníci se poučí z jeho chyb. S velikou úctou se skláním před osobou Jana Pavla II. Jeho odkaz bych naprosto "neobjevně" vyjádřil slovy : "Čiňte pokání a věřte evangeliu". S jeho postoji obrany počatého života souhlasím. Ostatně si myslím, že některá z příštích generací odsoudí dnešní potratovou praxi jako my odsuzujeme upalování čarodějnic. Bohu buď za Jana Pavla II veliké díky. Jan Pavel II. je člověk, který na tomto světě bude hodně chybět. Asi nesouhlasím se všemi jeho názory (ale v tom není žádná výčitka, o to je náš svět bohatší, že máme různé názory na různé věci), ale je to pro mě člověk, který má můj obdiv, respekt a hluboké sympatie. Je to skutečný světoobčan prodchnutý láskou a pochopením, který se nestará zodpovědně jen o církev (a to i navzdory útrapám nemoci), ale zároveň o mír na zemi, lidská práva a důstojnost všech lidí bez ohledu na jejich vyznání. Obdivuji ho za to, že se zasloužil o pád komunismu, ale zároveň stejně neohroženě kritizuje i excesy systému, pro který jsou peníze až na prvním místě. Kdyby politikové světa měli aspoň díl z jeho osobnosti, byl by tento náš svět podstatně obyvatelnější. Nejvíce na Svatém Otci obdivuji jeho mladého ducha a lásku, kterou rozdával všude na cestách. Papež má jistě zásluhu za konec studené války. Velikost této zásluhy bude jistě v budoucnu ještě analyzována. Také si myslím, že je upřímě za dialog s ostatními církvemi. Koneckonců se omluvil i židům, a to velice okázalým způsobem. Není mi ale dodnes jasné, jaký má postoj ke genetice a podobným rozporným tématům. Cituji jen co řekl již někdo jiný: "papež je jedno ze světel na tomto světě", které odchází. Je často kritizován za svoje postoje k antikoncepci a potratům (bránicí ty nejbezbranější z nás) a je to člověk bojující za mír, důstojnost člověka a snížení lidského utrpení na celém světě. Kolik je takových? Nejsem věřící, o církví mám docela kritické smýšlení a i s Janem Pavlem II. jsem v mnohem nesouhlasil. Musím ale hluboce smeknout před tím, jak zápasil se svou nemoci, a obdivovat to jak zastával svůj úřad i přes výše uvedené výhrady. Ať už tedy je nějaký život po smrti, nebo ne, přejí mu jen to něj a v tomto případě asi i takový posmrtný život jaký si jako křesťan a nejvyšší představitel těch co v něj věří, přál. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||