 | | | | | | | ||||||||||||||||||||||
| | |||||||||||||||||||||||||||
|
Vaše názory: Mělo by Turecko vstoupit do Evropské unie? | |||||||||||||||||||||||||||
Evropská komise doporučila zahájit přístupové rozhovory s Tureckem o jeho vstupu do Evropské unie. Turecká vláda už kvůli vstupu země do unie schválila řadu ekonomických a politických reforem. Odpůrci vstupu Turecka upozorňují na problémy v oblasti dodržování lidských práv. Obavy u některých evropských představitelů vzbuzuje také chudoba Turecka - je asi čtyřikrát chudší než je průměr současné "pětadvacítky" - a možná invaze tureckých pracovníků do Evropy. Podle komisaře pro zemědělství Franze Fischlera by se v případě přijetí Turecka unijní dotace farmářům musely zvýšit o 11,3 miliardy eur ze současných 55 miliard. Pro evropské firmy ale představuje turecký trh další vítané odbytiště. Mělo by podle Vás Turecko vstoupit do Evropské unie?? Jaký je Váš názor? Své názory můžete poslat prostřednictvím formuláře v pravém sloupci, chcete-li, aby byly následně zveřejněny na této stránce, nezapomeňte prosím vyplnit své jméno a město, kde bydlíte. Turecko může Evropě připomenout, že zabít nenarozené dítě pro vlastní pohodlí, brát drogy či nechat volný průchod pro pornografii v kultuře jsou cestou do pekel (směřující k rozpadu společenských vztahů), jak to vidíme v praxi naší země. Jestliže by se mravně zvrhlé masy v Evropě - ostatně nemají Turkům co vyčítat, protože jejich výboje směřovaly proti křesťanství a nikoliv současnému sekularismu - znovu obrátily přijetím radostné zvěsti evangelia, pak Turecko může od Evropy pochytit taky něco dobrého. Potažmo by se pak mohlo stát mostem mezi Evropou a arabským světem islámu. Tak jako Turecko musí ledacos změnit v legislativě, tak Evropa musí na sobě zapracovat a odvrátit se od kultury smrti, které holduje. Pak vstup Turecka může být přínosem pro obě strany. Jestliže se jen oni budou muset přizpůsobit zdejšímu barbarství, pak jejich divoká krev dekadentní duchovní étos Evropy přetvoří do ještě divočejší podoby. Jde tedy o to, aby na sobě "makala" i Evropa. Jinak je lepší je do tohoto zahnívajícího klubu radši ani nebrat. Erwin, Praha V 21. století rozhodně NE. Rusko a Turecko do EU nepatří. První velmoc by EU zcela paralizovala. Turecko je více asijský stát nežli evropský. ne jen polohou ale myšlením, islámem, jenž je nesmiřitelný se západní křesťanskou kulturou. Turecko potlačuje práva žen. Dělalo masakry v Arménii. Turecko se o demokracii snaží, ale demokratické není. Tento obrovský stát bude začátkem rozkladu EU. Problém jinokulturních menšin v Evropě je v tom, že tito lidé sem přicházejí za lepším životem. Ten lepší život ale nevznikl sám od sebe. Je založen na společenském a politickém zřízení, které vychází z evropské kultury a z úcty k lidské práci. Úcta k práci není všude ve světě samozřejmost (jen tak mimochodem, jsme schopni tyto lidi zaměstnat? Ve Francii jsou rodiny, kde nechodil do práce děda, otec, syn, vnuk – a daří se jim lépe než těm, co zůstali kdesi v Africe. Někteří jsou fascinováni tím, že si lze vydělat ohromné peníze např. hraním tenisu a doma v Maroku poráží všechny sousedy, tak proč by to nezkusili…hurá do Evropy…). Jenže veliká část těchto lidí nemíní evropskou kulturu přijmout a velká část těchto přistěhovalců a dokonce i jejich potomků třeba i ve třetí generaci ji nechce ani tolerovat, protože ji považuje přinejmenším za hříšnou. Rádi by zavedli kulturu svou, která ale objektivně vedla k zaostávání jejich společnosti v původní vlasti. Má-li zůstat T! Rozhodně Ano. Nacionalismus napáchal v historii obrovské škody a co jiného je zatím EU než nový typ národního státu, založený na identitě bílého Evropana? Integrace, spolupráce, demokratické řešení problémů a konfliktů, to vše se musí šířit za hranice západního světa. Jiná věc je ta, že EU musí být tohoto šíření schopna. Kdyby mělo členství Turecka stabilitu a funkčnost EU ohrozit, byla by to samozřejmě velká chyba. Ale myslím si, že EU musí dělat odvážné kroky směřující k demokratizaci vztahů mezi národy a lidmi obecně. Členství tak odlišného státu, jako je Turecko, může přispět ke větší demokratizaci uvnitř EU. Právo veta v Radě EU a malé pravomoci evropského parlamentu, to jsou překážky pro ještě funkčnější soužití Evropanů. Možná jsem příliš velký optimista, když mluvím o rozšiřování a prohlubování unie naráz, myslím si, že je to ale jediná správná cesta. Nacionalismus tvořící koncepci národních států jako jednotek, jež mají zajistit blahobyt svých občanů, je (v! Nemohu s Hankou souhlasit. Jak už nám historie mnohokrát ukázala, zaostalejší civilizace při střetu zpomalí civilizaci vyspělejší. A myšlenka rovnosti je sice krásná věc, ale náboženské střety jsou obrovskou hrozbou, a tak jsem jasně PROTI přijetí Turecka do EU. Podle mého názoru by měla EU sloužit pro sjednocování lidí, nehledě na národnost, barvu pleti, či náboženství. Český národ je podle mě národ dosti rasistický, stále mezi sebe nedokážeme přijímat cizince. Myslím si že přicházíme o hodně, od jiných lidí, jiných kultur bychom se mohli naučit novým věcem. Rozhodně jsem pro vstup Turecka do EU!!! 1. Turecko má zatím velmi daleko ke splnění základních kritérií pro vstup. Rozhodování a přísliby jsou zatím více než předčasné. 2. Ne všechno lze měřit obchodním profitem. 3. EU a její jednotlivé státy (kulturně si mnohem bližší) nejsou zatím ani náhodou schopny zvládnout mnohem jednodušší otázky, než jaké by nastolila otázka členství natolik odlišné země. 4. Nechápu, proč variantou přijetí je předkládáno jakoby zhoršení vztahů s Tureckem. Vlastní ambice Turecka přece nezakládají nárok. Se sousedkou mohu mít výtečné vztahy (chceme-li oba), aniž bychom uzavřeli manželství. Bude-li Turecko hrotit vztahy otázkou přijetí, jde přece o vydírání. 5. Zastávám názor, že Turecko by v budoucnu nemělo být členem EU. Jsem pro co nejlepší vztahy mezi EU a (řekněme) Islámskou federací, jejímž významným členem by Turecko mohlo být. Pokud by bylo někdy přijímáno, pak doporučuji v jedné vlně se Sýrií, Libanonem, Palestinou a Izraelem. Totiž proč ne? Ano. Turecké vojny by měly být jednou provždy překonány stejně, jako se už nyní navzájem neupalují protestanti a katolíci. Přistoupí-li k nám, přizpůsobí se. Nevstoupí-li k nám, přiřadí se k muslimským radikálům. Ne, ne a ne. Poměry v Turecku nejsou ani vzdáleně podobné těm, které by v členské zemi měly panovat. Je to příliš velká země - to znamená velká síla, která bohužel nemá peníze, a EU není řešení. Dalo by se uvažovat o blízké spolupráci v rámci EU, ale rozhodně jsem proti tomu, aby Turecko patřilo mezi rovnoprávné členy. Neuznává Kypr, muslimské tradice jsou silné, a i když je náboženství odděleno od politiky, nemají to tak odděleno obyvatelé. Vstup Turecka je ekonomicky, nábožensky a evropsky vzato nemyslitelný. Rozhodně ne, je to úplně jiný svět. Jsem pro úzkou spolupráci EU a Turecka, ale Turecko být členem nemůže. Ne. V době, kdy bude možný vstup Turecka do EU, už možná nebude první muslimskou zemí v Unii. Sice zatím ještě nezačalo jednání o vstupu s Albánií a Bosnou, ale myslím, že vzhledem k velikosti můžou Turecko ješte předběhnout. I v Bulharsku je přes 12% muslimů (z toho přes 700 000 tvoří turecká menšina). Geograficky Turecko do EU patří, nebo nepatří stejne jako Kypr. Pokud by bylo referendum, budu pravděpodobně hlasovat pro vstup. Turecko se ještě může hodně změnit - možné datum vstupu je zhruba stejně daleko, jako bylo pro Československo po pádu komunismu v r. 1989... Až donedávna jsem si bláhově myslel, že žiju v sekulární Evropě, kde náboženství zaujímá pouze úlohu jakési tradice a drtivá většina lidí jej chápe i jen jako určitý kulturní odkaz. Proto mě překvapuje neutichající povyk okolo islámského Turecka. Když jsem bydlel v Německu, denně jsem Turky potkával na ulicích — občas jsem si v jejich obchodech koupil kebab. Nic víc, nic míň. Samozřejmě, v Německu jsou místa, kde turecká ghetta vytvářejí problémy. Ale domnívat se, že vstupem Turecka do EU by se Unie rozvrátila, je podle mě nesmyslné. Stejné problémy jako Německo má Francie se svými Alžířany a dalšími menšinami. Koneckonců nehrajme si na politickou korektnost a přiznejme si, že Romové na určitých místech v Česku také působí problémy. Nicméně myslet si, že rozvracují Unii je absordní. Proto se (i přes osobní antipatie) přikláním k názoru prezidenta, že je nutné zkoumat jen otázku, jestli Turecko splňuje podmínky pro členství v Unii, nebo ne. Ale žádné další otázky typu, jestli Turecko je ještě v Evropě, nebo už ne, sem prostě nepatří. A co se týče nesnášenlivosti náboženství, nemusí ani dojít k infiltraci islámu. Stačí se vzpomenout si na Severní Irsko. A proto, splní-li všechny podmínky, jsem pro vstup Turecka do Evropské unie. A i když my z toho třeba nebudeme mít žádný osobní prospěch, Kurdům se určitě povede lépe. Turecko do EU nepatří z mnoha důvodů. Pomineme-li historické spory s mnoha evropskými státy, je zde mnoho faktů,vylučujících přijetí Turecka, které nelze přehlédnout. V první řadě jsou to náboženské rozdíly a s tím související naprosto rozdílná mentalita Turků s Evropany. Dalším problémem je případné přímé sousedství EU s rizikovými státy (Sýrie, Azerbajdžán), což představuje jasné nebezpečí. Turecko by se po vstupu stalo nejlidnatějším státem EU, a to znamená jeho výzamné pravomoce v rozhodování o Unii. Problémy s tureckými přistěhovalci můžeme vidět ve Francii i v sousedním Německu. A v neposlední řadě je to geografická poloha. Ne, Turecko do Evropské unie rozhodně nepatří. Vstup Turecka do EU považuji za hodně nešťastný nápad. Má-li dojít k nějakému sjednocování, musí mít všechny strany jasno v tom, čeho se zříkají, co získávají a co pro ně takové soužití bude znamenat. Velká hesla a romantické představy o jednotné Evropě, o mostu mezi Evropou a islámským světem musí jít stranou. Mnoho pokusů o sjednocování v minulosti již ztroskotalo (Jugoslávie, Československo...). Ze současného procesu rozšiřování EU mám pocit, že se staví na hodně nepevných základech a že to v budoucnosti přinese velké problémy, které se budou obtížně řešit, pokud budou vůbec řešitelné. Konkrétně je třeba vzít v úvahu problematický vztah Turecka k některým členským zemím EU (Kypr, Řecko) a dalším - Arménie, Sýrie aj. arabské země (Turecko je spojenec USA a Izraele!). Nálada v Evropě zrovna nesvědčí o nějaké náklonnosti vůči islámskému světu - to možná není úplně správné, ale je to prostě fakt. Osobně proti islámu ani proti Turkům nic nemám, jsou to docela milí a pohostinní lidé, jen si myslím, že je třeba zůstat realistou a nic si nenalhávat. Rozšíření EU o Turecko by se rozhodně nemělo řídit podle náboženského klíče, protože dnešní Evropa už není pouze křesťanská, jak je dobře patrné ve všech větších evropských centrech. Navíc islám se při svém vzniku inspiroval křesťanstvím a tato dvě náboženství jsou si velice podobná ve srovnání s ostatními. Čeho se ale bojím? Každý, kdo se v Turecku dostane dál než na bohaté západní pobřeží nebo do Ankary, uvidí skutečný rozvojový svět se vším všudy a myslím, že to se nezmění ani za dvacet let. Jsem spíše proti. Jsem proti plnému členství Turecka v EU. Není to žádná pojistka tomu, že se Turecko stane demokratickým a sekularizovaným státem. Není to ani pojistka toho, že nedojede k náboženským střetům a radikalizaci islámu. V Turecku probíhá stále větší islamizace veřejného života. Za cca 10 let bude v Turecku 80 milionů muslimů. V západní Evropě tito lidé nepřijali demokracii ani evropské hodnoty. Turecké strany přímo či nepřímo podporují právo šaríja. Dochází zde k vraždám ze cti atd. Turecko se po vstupu do unie (cca 15 let?)stane nejchudším a nejlidnatějším státem, který bude mít velký vliv na spolurozhodování o EU. Neubude postaven na demokratických hodnotách, nebude zde dokončena sekularizace, což je dle mého názoru základní kámen pro demokratizace společnosti. Turecká společnost bude muset přijmout pravidla, která se neslučují s její vírou. Takže většina zákonů zůstane opět na papíře, tak jak je tomu dodnes. Měli bychom se zamyslet nad pravým důvodem, proč EU chce přijmout Turecko. Opět se zde setkáváme s tím, jak můžeme Turecku pomoc a s dalším mlžením pravé skutečnosti. Stejně tak jak před válkou v Iráku. Nikdo nepřizná, že Turecko je pro EU obrovský trh. Jde jen a jen o peníze. O co jde Turecku? Opravdu chce přijmout Evropské hodnoty založené na toleranci a humanitě? Možná nám na tuto otázku dá odpověď pár citátů tureckého premiera Erdogana. "Nelze být světský a muslim zároveň." (Erdogan, New York Times, 31. října 2002, A3). "Mešity jsou naše kasárna, kopule naše helmy, minarety naše bajonety a věřící naši vojáci. Tato svatá armáda střeží náboženství Všemohoucího. Naše cesta je náš osud, končí mučednickou smrtí." (Erdogan recitoval 12. prosince 1997 báseň Ziyi Gökalpy a byl za to v r. 1999 vězněn po dobu 4 měsíců.) V nedávné době, krátce předtím, než se stal novým tureckým ministerským předsedou, Recep Tayyip Erdogan označil antikoncepci za "přímou vlastizradu". "Mějte děti, " řekl jásajícímu davu. "Alláh si to přeje." "Demokracie není cíl, je to pouze nástroj k dosažení cíle." "Muslimský svět čeká, až turecký lid povstane. My povstaneme! S Alláhovým svolením začne vzpoura." Opravdu jde o změnu Turecka k demokracii, nebo k dosažení cíle Islámu? Pokud si myslíte, že je islám tolerantní a mírumilovné náboženství, podívejte se na pořad Infiltrace. Buďme tolerantní, nebuďme naivní. Turecko do Evropy nepatřilo,nepatří a patřit nebude. Už naši předci je odráželi před svými městy, tak proč si je nyní natáhnout někam, kde jsou problémy jak rasové, tak ekonomické (a ty především). Důležitou otázkou zůstávají lidská práva a jejich nedodržování v Turecku, na to by EU měla brát největší zřetel. Nezáleží na tom, že USA chtějí mít z Turecka skvělou výchozí pozici proti Iráku a Iránu a dalším, ale záleží na tom, co chceme my. A já ho tu tedy nechci určitě. Je nezbytně nutné Turecko do EU přijmout. Proč? Protože budoucnost světa není v separaci, ale ve sjednocování. Čím dříve se sjednotíme, tím dříve vyřešíme rozpory, které nás "jakoby" rozdělují a tím dříve začneme fungovat lépe a pocítíme, jaké výhody spojenectví přináší. Jaké výhody to jsou? Minimálně zabráníme otevření nové války "náboženství", která by mohla nastat, pokud vzájemná neporozumění budeme řešit separací, a ne sjednocováním. Ano, bude to bolet, ale jinudy cesta nevede. Kdo to nevidí, je právě ten, kdo se nejvíce bojí a který bude nejvíce "škodit". Turecko není a dlouho nebude připraveno. Že chce, nic neznamená. Maroko taky chce, a podívejme se do Ceuty a Melilly, jak to reálně funguje na hranici EU. Turecko by se mělo samo snažit bez ohledu na přísliby členství v EU, jednejme nad hmatatelnými výsledky až za těch dvacet let. EU neví, do čeho se chystá jít. Když Turecko, proč ne rovnou i Gruzii, která si členství v EU dává za dlouhodobý cíl? Nebo evropské státy Rusko a Ukrajinu? A což takhle Sýrii a Irák i s americkou armádou? Protože pokud se má EU rozložit zevnitř, tak jako Římská říše, z důvodu expanze na východ a masové imigrace, tak je přece jedno, kdo všechno bude přijat. Cena, kterou zaplatíme za nepřijetí Turecka do EU, bude vyšší než cena, kterou za turecký vstup zaplatíme. Otázkou zůstává - umí tohle někdo přesně spočítat? Já za sebe říkam, že Turecko do EU nepatří. Naprosto jiná kultura a hodnoty neslučitelné s křesťanskou společností. Nevolte ty, co mají v programu multikulturalismus. Lidé, nebojte se vyjádřit svůj názor. Až tady přitáhnou hordy nepřizpůsobivých muslimů, bude pozdě. Turecko nebude nikdy členem Evropy ve smyslu seskupení zemí, které vzešly a jsou založené na židovsko-křesťanské kultuře. Ať bruselští politici chtějí či nikoli a ať se dohodnou na čemkoli. To je dáno tím, že Turecko je založeno na muslimském základě a tam platí jiné, nám naprosto nepochopitelné a nepřirozené normy. Při kratším uvažování to může pochopit i každý ničemný a zavrženíhodný ateista, který si nezaslouží nic jiného než smrt, protože tak praví prorok. Jsem jednoznačně proti vstupu Turecka do EU v brzké době, nepovažuji to za šťastné ani výhledově. Jako další důležitý problém málo zmiňovaný v diskuzi vnímám postoj Turecka ke Kurdům. Je nemyslitelné, aby se Turecko integrovalo do EU s tak diskriminujícím přístupem k početnému národu žijícímu uvnitř jeho hranic. Jsem pro vstup Turecka, protože jestli tento úkol unie zvládne, bude to velkým přínosem pro obě strany. Ale nevím, kdo je na vstup více nepřipraven, jestli Turecko či unie. Další otázka je, za jakých podmínek přistoupí (všelijaká další omezení při vstupu, která zažíváme i my). Měli bychom hledat cestu, která nás svede dohromady, než dávat přednost izolaci a strachu z neznámého souseda. Ostatně je již členem NATO a tam naší politice nevadí!! Turecko neleží v Evropě, takže není důvod jej začlenit do Evropské unie. NIKDY! Turci do Evopy nepatří. Jsem rozhodně pro, EU není a neměl by být jen křesťanský klub pro vyvolené. Měl (a doufám je) sdružením zemí vyznávající myšlenku společně Věci. Věci Demokracie, svobody slova a myšlenek . Je jedno, leží-li země, která chce přistoupit v Africe, Evrope, Asii ... A to, že je to muslimská země? No a co má jako být? V čem je problém. Vždyť v Čechách se k křesťanství hlásí jen cca 45 procent lidí a taky nás vzali. Pokud bude EU jen "křesťanskými státy" a Turecko se obrátí k EU zády může se stát, že než volební rok s rokem sejde, bude mít Al-Kaida v Istanbulu vlastní oficiální kancelář.
I já zastávám názor, že ekonomický má Turecko rozhodně co nabídnout a bylo by přínosem, náboženský je to ale horší. Politici v EU se však musejí rozhodnou. Cokoliv jiného než plnohodnotné členství je nedůstojné a arogantní. Dosavadní chování může v Turecku vyvolat radikální nálady, a to by nikdo rozhodně nechtěl, že? Jsem pro vstup Turecka do EU, protože Turecko spoluutvářelo dějiny Evropy po staletí a zeměpisně do Evropy patří, byť symbolickým kouskem. Domnívám se, že prospěch plynoucí z politického připoutání Turecka k Západu převáží kulturní a náboženská rizika. Tvářit se, že Evropa by měla zůstávat křesťanským klubem, když je většinově sekulární a lhostejná k duchovním hodnotám, by dnes byl neupřímný postoj. Konfrontaci západního životního stylu s islámským viděním světa neunikneme tak jako tak a uvnitř EU se může dít civilizovaným a regulovaným způsobem.
Myslím si, že by se obecně měl pozastavit nebo alespoň "zbrzdit" proces rozšiřování unie. Máme stále mnoho problémů sami mezi sebou. Problémem EU je stále větší zaostávání za svými konkurenty v rychlosti rozhodování a hlavně dělání nutných reforem. Přijetím státu, jako je Turecko, by se vše jen ještě více zkomplikovalo. Jinak si nemyslím, že by byl veliký problém s kulturními rozdíly. Turecko by také jistě nevstupovalo zítra a dostalo by spoustu času na provedení reforem sebe sama. Evropa je už takhle velice kulturně "namixovaná" a přístup Turecká by v tomto směru mohl být jediné přínos. Přinejmenším bychom se koukali přátelštěji na odlišné kultury a ony by se jistě koukaly přátelštěji na nás. Problém spíše vidím v nepřipravenosti Evropské unie samotné na vstup státu tak velikého a problémové složitého. Řešením by však mohlo být přijetí Turecká jako "částečného člena" - jako přidružený stát k EU.Tím by zůstalo dokud by se naše vlastní problémy nezdály vyřešené a vše bylo připraveno pro takovou zásadní změnu. To by mohlo trvat deset, ale také třeba padesát let. To vše by záleželo na okolnostech a dalo by to Evropské unii možnost větší flexibility v rozhodování. Silně nedoporučují Turecku vstupovat do EU. Nejenže ztratí možnost autonomního obchodování se svými sousedy (Irák, Sýrie, Írán atd.), ale bude se muset podřídit nesmyslnému centralistickému a socializačnímu procesu, který EU aplikuje. Nehledě na přechodná opatření, která by pro Turecko byla vzhledem k jeho ekonomice a zvyklostem daleko razantnější, než např. českých sedm let pro práci v Němečku. Z hlediska EU si myslím, že přijetí Turecka by bylo a bude velkou chybou. Turecko se stále nachází na prahu mezi evropskou a arabskou kulturou. Nicméně má ještě dlouhou cestu před sebou než bude schopné vnímat evropskou kulturu jako plnohodnotný protějšek k zažitým, někdy i netolerantním zvyklostem, které je vtahují opačným směrem, daleko od hranic EU. Právě tato okolnost může mít za důsledek, že se Turecko, coby člen EU, stane vstupní branou nekompromisních islámských praktik do celé Evropy.
Turecko NESMI být členem EU. Ty největší změny v dějinách začínají nenápadně. Jsem přesvědčen, že přijetí Turecká by znamenalo konec pro EU. Je absurdní, že se i v dnešní době, kdy je EU v krizi najdou politici, kteří nejsou proti vstupu Turecka. To není políček, to je pravý hák do tváře všem obyvatelům Evropy a voličům z Francie a Nizozemí. Jsem jednoznačně proti. Kdo si myslí a tvrdí, že v Turecku je oddělené náboženství od státu, ten se nebezpečně plete. Problém integrace Turků v Německu, Francii a dalších státech je patrný a nebude tomu jinak ani se zbytkem Turecka. Neříkám ne ekonomické spolupráci na širší úrovni, ale politicky a kulturně říkám NE. Všichni, co jste podobného názoru (a těší mně, že v této diskuzi většina) podpořte prosím petici proti zahájení vstupních rozhovorů. Bohužel jsem proti vstupu Turecka do Evropské unie. I v případě, že se člověk nesoustředí na ekonomické, sociální, náboženské a mnohé další rozdíly, to jednoduše není ideální nápad. Stačí se podívat na kulturní rozdíly. Dlouhodobě žiji v Berlíně, který je v současnosti druhým největším tureckým městem po Istanbulu! To jsou oficiální údaje, ne hloupý výmysl. Kultura Turecka je nesmírně bohatá a má rozhodně co nabídnout, problém je v tom, že ona neabsorbuje nic z té naší evropské. Připadá mi velmi naivní se domnívat, že hodnoty které my všeobecně akceptujeme (rovnost žen a mužů, náboženská svoboda, právo ženy rozhodovat o svém partnerském a sexuálním životě) akceptuje jiná kultura jenom proto, že to je náš životní styl. Bohužel ne. Za poslední půl rok bylo zabito v Berlíně 6 mladých žen vlastními rodinnými příbuznými, protože ty ženy chtěly žít se svými partnery a podle svého. A evropské právo? Zdá se, že na vše nestačí. Ano - souhlasím se zahájením rozhovorů. I přes rizika monokulturnosti vidím spíš pozitiva. Pokud se takový národ bude chtít do Evropy integrovat, musí se některým pravidlům přizpůsobit. Hlavně v oblasti lidských práv.
O tom nelze diskutovat. Přátelské sousedství s jiným národem vnímám jako lepší formu soužití, než asimilaci, kde se rozdíly v kulturách doslova vymazávají. Ty kultury jsou natolik rozdílné, že má určitě jedna druhé co dát. Forma hranic, kdy národ žije nenásilně (nedrží ho pevné ozbrojené hranice) na svém území, ale má možnost se kdykoliv střetávat s kulturou rozdílnou, má podle mě budoucnost. Klidné a přátelské sousedství bez hranic. Bez toho, aby se rozdíly smazávaly. Co my víme o asijských kulturách? Proč máme takový strach z uprchlíků? Turecko má velkou šanci stát se prostředníkem zlepšení vztahů mezi evropskými národy a národy asijskými. Poznáme-li Turky jako národ spřátelený, začneme příznivěji vnímat i další asijské (a nejen je) národy. A naopak. V tom vidím jeden z hlavních přínosů Turecka pro Evropu. Nic ale nesmí být po česku polovičaté !!! Rizika přijetí Turecka jsou, je potřeba je předvídat a zabránit jim !!! Jsem pro vstup Turecka do EU. Turecko a EU se potřebují (ekonomicky) navzájem! Kdo se může bát islamizace Evropy, která je tak různorodá ,že umožnuje existenci Turecka i Řecka vedle sebe bez výraznějších konfliktů v moderní historii? Mnoho novinářů píše, že to EU otevře asijský trh. Je třeba ovšem se zamyslet nad tím, co to znamená. Pravděpodobně příliv lidí z Asie. V současné době se výrazně ukazuje v západní evropě, že myšlenka multikulturalismu je utopie, něco jako komunismus. Noví přistěhovalci se nerozpouštějí v existujícím národů, jak nám to s oblibou ukazují v reklamách různé mezinárodní korporace, například Microsoft, Nokia apod. nýbrž tvoří ghetta a následně mají důsledek v rasové nesnášenlivosti. V EU dochází k likvidaci demokracie. Co je to za demokracie, když o všem rozhodují úředníci vzdáleni přes 1000 km. Vstup Turecká do EU bude mít za následek rozpad Evropské Unie. Idealisti v Souhlasím se všemi body Jana z Příkaz. Turecko má jinou kulturu, jiné tradice a neměli bychom je nutit, aby přijali naše hodnoty. Buďme k nim tolerantní, ale do Evropy nepatří. I kdyz Turecku brani ve vstupu do EU - tedy demokratickeho spolecenstvi mnoho zvlaste pak nabozenskych myslenek - zakonu, jsem pro vstup Turecka do EU na zaklade historickych udalosti - i kdyz mozna mnozi to budou povazovat za absurdni, neb Turecko ovlivnovalo Evropu vesmes negativne. I presto vsak zde bylo a je neoddiskutovatelne, ze historie Evropy a Turecka jsou z Velke casti spolecne... Poslední roky jsou pro Turecko a hlavně Turky poměrně kajícné - postupné oživání vztahů z Řeckem, podpora kyperských Turků při přijímání mírového plánu OSN, uvolňování okovů kolem kurdských a arménských menšin a jejich zrovnoprávnění. Myslím, že Turecko udělalo spoustu kroků vpřed, spoustu činů, které jsou "proti srsti" převažujícímu veřejnému mínění, dost věcí, ve kterých není cesty zpět. Turecko jako takove si již dlouho od Kemala zakládá na sekulárním státu odkloněného od náboženství a tím souvisejcích zákonů. Ale faktem je, že lide sve náboženství nosí v srdci, a tak po kultůrní stránce, ale i ryze praktické by velice mohlo na pomoci k dialogu s muslimskými menšinami v Evropě. Mohlo by se tak světu ukázat čeho je Evropa schopna- mezikultúrního žití na velmi velké politické úrovni.Musíme si ovšem klást jestli to občané dokážou, například u nás v ČR nejsou muslimové zákonem uznáni. Evropská unie je společenstvím států, jejím motem je "jednotná v rozmanitosti". Turecko je sekulární stát, a proto nechápu obavu, proč by se muslimská země nemohla stát součástí tohoto uskupení. Je zde totiž otázka, jestli se má Turecko stát součástí tohoto seskupení, nebo nikoliv. Proto mi připadají debaty na téma jestli je Turecko ještě v Evropě nebo už ne naprosto scestné, neboť nemají s EU nic společného. Když bude referendum o přistoupení Turecka k EU, tak budu hlasovat pro. A to proto, že tím dáme Turecku možnost začlenit se mezi demokratické země a ukázat cestu ostatním zemím. Rozhodně nemělo. Pokud vím, hlasovali jsme v referendu o přistoupení do EU, ne do Turecka. Jen by mne zajímalo, co za tím ve skutečnosti je. Kdo na tom vlastně v Bruselu ve skutečnosti vydělá. Že chce Francie s Německem vládnout Evropě a porazit USA, to je jasné, k čemu ale potřebují Turecko?? Ovšem EU pak bude mít hranice s Irákem a bude to kousek k ropným polím v Kirkúku a Mosulu. Co takhle svobodný Kurdistán - také budoucí člen EU. Před 1. světovou válkou tady byl projekt železnice Berlín - Baghdád. Asi byl v Evropě mír už příliš dlouho. Rozhodně bude veselo.
Poslední roky jsou pro Turecko a hlavně Turky poměrně kajícné - postupné oživání vztahů z Řeckem, podpora kyperských Turků při přijímání mírového plánu OSN, uvolňování okovů kolem kurdských a arménských menšin a jejich zrovnoprávnění. Myslím, že Turecko udělalo spoustu kroků vpřed, spoustu činů, které jsou "proti srsti" převažujícímu veřejnému mínění, dost věcí, ve kterých není cesty zpět. Vstup Turecka není jen šance na slušnější materiální a sociální život milionů lidí, ale i na občerstvení vztahů mezi nejvýznamějšími náboženstvími nejen v oblasti středomoří. Turecko jako takové si již dlouho od Kemala zakládá na sekulárním státu odkloněného od náboženství a tím souvisejcích zákonů. Ale faktem je, že lidé své náboženství nosí v srdci, a tak po kulturní stránce, ale i ryze praktické by velice mohlo na pomoci k dialogu s muslimskými menšinami v Evropě. Mohlo by se tak světu ukázat, čeho je Evropa schopna - mezikulturního žití na velmi velké politické úrovni. Musíme si ovšem klást otázku, jestli to občané dokážou, například u nás v ČR nejsou muslimové zákonem uznáni. Je to hanba. 6 měsíců po našem vstupu do EU pořádat petice proti přistoupení jiné země. Přečtěte si naše noviny 1 až 2 roky staré. Podle mého soudu je zde nebezpečí, že se Turecko může stát jakýmsi trojským koněm, se kterým už nebudeme schopni hnout. Proto bych byl opatrnější. Někdy totiž nabývám dojmu, že se evropský liberalismus obrací v absurdních kotrmelcích proti Evropě samé. Zdá se mi, že jsme infantilně krátkozrací, což se v jednání s kulturní oblastí uvažující v řádu stovek let, jaksi nemusí vyplatit. Jsem pro bližší spolupráci s Tureckem, třeba i nadstandarní, ale jako se sousedem.
Užší ekonomické vztahy ano, plné členství ne. Nechci, aby moje vnučky nosily šátky. Vždyť neochota muslimů žijících v Evropě přizpůsobit se je jasná jako facka. Nechť žijí dle své víry, ale doma, a žijí-li jinde, ať se přizpůsobí většinové společnosti. Když se jim to nelíbí, ať se vrátí domů. Osobně vidím některé zcela obecné důvody proč nespěchat nejen s přijetím Turecka, ale vůbec s dalším rozšiřováním EU. Nedávné rozšíření o 10 nových členů nebylo úplně bezproblémů viz různá přechodná období pro nové členy. Rozdělení na bohatý Západ a chudý Východ bude ještě hodně dlouhou dobu trvat a EU prostě potřebuje čas, aby si těch 15+10 států na sebe zvyklo a rozhodlo, jak chtějí v budoucnu fungovat. S vyšším počtem členů se dost komplikuje rozhodovací proces. Bezproblémový volný pohyb Turků by mohl s vyspělými státy EU (hlavně Německo, Francie) dost zahýbat, ti se musí nejprve vyrovnat se svými dosavadními přistěhovalci. K tureckým specifikům patří třeba jeho problematické vztahy se Sýrií, Íránem, Kurdy a hlavně s Řeky (Řecko + Kypr). Na bodu mrazu jsou jeho vztahy s Arménií, Turecko dodnes popírá arménskou genocidu v roce 1915. Turecko by tedy nebylo mostem mezi Evropou a těmito zeměmi. Dále je spojencem USA - je tedy v opozici s většinou států EU.
Evropská unie je společenstvím států, jejím motem je "jednotná v rozmanitosti". Turecko je sekulární stát, a proto nechápu obavu, proč by se muslimská země nemohla stát součástí tohoto uskupení. Je zde totiž otázka, jestli se má Turecko stát součástí tohoto seskupení, nebo nikoliv. Proto mi připadají debaty na téma jestli je Turecko ještě v Evropě nebo už ne naprosto scestné, neboť nemají s EU nic společného. Když bude referendum o přistoupení Turecka k EU, tak budu hlasovat pro. A to proto, že tím dáme Turecku možnost začlenit se mezi demokratické země a ukázat cestu ostatním zemím. Rozhodně nemělo. Pokud vím, hlasovali jsme v referendu o přistoupení do EU, ne do Turecka. Jen by mne zajímalo, co za tím ve skutečnosti je. Kdo na tom vlastně v Bruselu ve skutečnosti vydělá. Že chce Francie s Německem vládnout Evropě a porazit USA, to je jasné, k čemu ale potřebují Turecko?? Ovšem EU pak bude mít hranice s Irákem a bude to kousek k ropným polím v Kirkúku a Mosulu. Co takhle svobodný Kurdistán - také budoucí člen EU. Před 1. světovou válkou tady byl projekt železnice Berlín - Baghdád. Asi byl v Evropě mír už příliš dlouho. Rozhodně bude veselo. Turecko by mohlo být spojujícím článkem, který nás spojí s odlehlými křesťanskými zeměmi pod Kavkazem, i článkem přestupním - spojující všechny křesťany s muslimy. Jeho prostřednictvím se vtah mezi těmito náboženstvími může znormalizovat. Přečetl jsem si reakce čtenářů. Na jedné straně jsem rád, že se zajímají, že nejsou lhostejní. Na druhé straně mě zaráží vysoká míra netolerance. Jsem pro vstup Turecka, za předpokladu, že vyhoví všem podstatným kritériím vstupu. Je to dlouhý proces, ve kterém se mění celá společnost. Výhodou je, že se mění rozumným směrem.
Dovedu si představit, že hodně lidí v EU na nás pohlíželo počátkem 90. let obdobně s nedůvěrou jako mnozí u nás v současné době na Turecko. A podívejte se, kolik se toho u nás za těch patnáct roků díky procesu postupného přibližování k pravidlům EU změnilo k lepšímu. Přejme i druhým, pokud chcete, aby bylo přáno i nám. Velice výstižný byl středeční vstup pana Zielence na BBC, který podle mého názoru uvedl věci na pravou míru. Mimo jiné se zmínil o nedůkladném projednání otázky vstupu Turecka do Evropské unie vládou a poukázal také na pouhé opsání již připraveného dokumentu evropské komise k této problematice. To ukazuje na nezájem politiků věci opravdu řešit a vytvořit si vlastní názor. Kdy už Češi začnou říkat své názory nahlas? Proč se pan Gross i ostatní členové vlády stále schovávají za názory většiny? Pokud jednou někomu řekneme, že chceme začít s přístupovými rozhovory pro vstup do EU a po 10 letech ho odmítneme, bude celá situace ještě složitější. Tudíž je lepší říci buď ano, nebo ne. Je opravdu laciné za každé mezinárodní rozhodnutí naší vlády doplňovat poznámku na vysvětlenou, tak jak bylo znovu učiněno, když poslala pana Grosse na prosincový summit EU s "ANO s vysvětlením" pro Turecko. Děkuji panu Zielencovi za objektivní a upřímný příspěvek, jehož NE mělo logické opodstatnění. Je zvláštní, že se začalo uvažovat o vstupu země, kde se porušují lidská práva, operují v ní radikální islámské skupiny a neleží v Evropě. Myslím, že to je vážný důvod k zamyšlení - jaké lobbistické skupiny začínají ovlivňovat Evropu. Islámské? Když si představím, že v době vstupu bude v Turecku cca 80 milionů obyvatel, tak je zřejmé, že pak již Evropa nemá šanci. Vlivem mnohem většího populačního nárůstu se Evropa stane islámskou zemí. Demokraticky se k moci dostanou islámské strany. Výsledkem bude konec svobody a demokracie. Pokud chce někdo Turecku pomoci, tak ho nemůže přijmout do Evropské. Jedině vnitřně silná a prosperující Evropa může pomáhat ostatním. V případě, že Turecko přijmeme, nastane rozklad zevnitř a konec naší svobody. Vzpomínám si na odpověď na on-line diskuzi s jedním z představitelů islámu v České republice. Na otázku ve smyslu, jestli je proti nastolení džihádu, odpověděl, že pokud to bude mít v programu strana, která vyhraje v demokratických volbách, tak ne. A o tom to je! Chápu vůli a touhu Turecka vstoupit do Evropské unie, podobně jako i Česká republika před nemálo lety žádala o totéž. Nejsem s to hodnotit, zda kulturní rozdílnosti Česka a Evropy vůči muslimské zemi budou po spojení přínosem, či nikoli. Rozhodně je však potřeba Turecku stanovit jasné politické a ekonomické podmínky pro vstup. Myslím, že přijmout tato pravidla bude pro současné Turecko natolik obtížné a časově vzdálené, že řešení tzv. kulturního rozdílu se odsune do doby za - řekněme - dvacet let. A bude-li v té době Turecko na požadované úrovni v oblasti lidských práv, politické svobody a hospodářské síly, proč by se Turci nemohli stát rovnoprávnými členy Evropské unie? Připadá mi, že vše, co bylo řečeno jako argumenty pro náš vstup do Evropské unie (kromě přízemních příslibů peněz od ostatních evropských poplatníků) poukazující na společnou minulost a kulturní prostor, je touto snahou negováno. Co se nepovedlo před Vídní, se možná podaří v Bruselu. Země na východ od nás přes silnou komunistickou nostalgii jsou podstatně blíže "evropskému ideálu". Osobně nevidím žádný důvod kromě zájmu Američanů (na Blízkém Východě prý bude bezpečněji, Evropa už vůbec nebude mít šanci ohrozit jejich ekonomickou a politickou hegemonii a některých nadnárodních firem - sláva, trh se nám rozroste o další konzumenty). Ekonomická spolupráce se dá řešit jinak než členstvím v Evropské unii, která by neměla představovat pouze ekonomický spolek. Turecko by do Evropské unie vstoupit nemělo a naše vláda by se měla stydět za svou zbabělost, za své poklonkování Evropské komisi a za to, že strká hlavu do písku před tím, co si myslí většina Evropanů - že 80 milionů muslimů v Evropě bude velký problém. Proč ne privilegované partnerství? Proč rovnou členství. Styď se vládo pštrosů! Ano, v tom kroku je jisté riziko, můj názor je ale přijmout. V době, kdy bude ke vstupu docházet, bude snad Evropa zkonsolidovanější, než dnes (pokud ne, rozpadne se bez ohledu na Turecko). Za tu dobu se přirozeně změní i Turecko (tak jako se změnilo za těch asi 85 let sekulární společnosti, se kterou se dle mé zkušenosti velká část Turků ztotožňuje). Této většině je dobré dát jasný signál. Je zajímavé vidět Turecko z druhé strany, člověk vracející se po zemi z Asie má v Turecku poměrně silný pocit, že už je v podstatě doma. V Tureckých městech má člověk velmi "jihoevropský" pocit, přitom pamětníci třeba Istanbulu před takovými 20 lety mluví o ohromné proměně. Jak píšu na začátku, je to riziko, ale myslím, že ho nejde nepodstoupit, výnos soužití v případě úspěchu je ohromný. Turecko nemá v EU co dělat. Je to jiná kultura. Nepotřebujeme expanzi islámu do Evropy. Přestože je Turecko z islámských zemí Evropě nejblíže, není možné přehlížet oblasti, jež by problematizovaly a zřejmě i ohrozily nejen integraci samotného Turecka do unie, ale především evropskou integraci jako celek. Turecko je asijský stát, zatímco například Ukrajina je stát evropský a Kyjev patří k perlám evropské kultury. Přesto se o přijetí Ukrajiny do EU neuvažuje. Mí přátele z Užhorodu, který leží v Evropě a byl dokonce součástí naší republiky, musejí žádat o víza a pohlíží se na ně jako na vetřelce z Východu. Na druhé straně Kurdové od iráckých hranic by měli být občany Evropské unie. Pokud v Evropské unii nebude zastoupena polovina Evropy a naopak budou v ní mimoevropské státy, nelze hovořit o Evropské unií, ale pouze o jakémsi hospodářském uskupení. Obtížné bude také budovat nějakou evropskou identitu. Z geopolitického hlediska, jednoznačně ano. Ze socio-kulturního hlediska, jednoznačně ne. Má odpověď je: pokud by vstup Turecka vedl k sebereflexi Evropy ve smyslu návratu k přirozeným hodnotám společnosti a zvratu v demografickém vývoji (což nenese nic menšího, než "znovuobjevení" dnes zkreslovaných konzervativních hodnot a změnu izolovaně ekonomizujícího myšlení), pak jsem pro. Pokud ale v EP převládají degenerativní proudy (viz aféra Buttiglione), nemám důvěru, že by Evropa střet s jinou kulturou vydržela. Je to pro ni nesmírná škoda - a přijde tak postupně o možnost ovlivňovat dění na blízkém východě, včetně možnosti zajistit si přístup k ropě. Pokud mocní Evropy z těchto důvodů Turecko přijmou za podmínek dneška, je dosti pravděpodobný postupný zánik evropské kultury a evropských hodnot, jako normotvorného faktoru. Chytili jsme se do vlastní pasti. Jsem zásadně proti vstupu Turecka do Evropské unie. Byl by to začátek rychlého konce naší skvělé evropské kultury. Nepřeji si ztratit svobodu, jakou my ženy v Evropě máme. Jsem proti vstupu Turecka do Unie. Je to stát, kde dodnes fakticky nefunguje oddělení náboženské a politické moci a více než 90 procent obyvatel jsou muslimové. Zahraniční zdroje informují o problémech s integrací tureckých menšin v zemích Evropské unie. Hlavně ve Francii a v Německu. Alarmující situace je např. v Holandsku, kde dnes žije asi 50 procent mladých lidí muslimského vyznání. Asi 40 procent z nich je bez práce a značnou mírou se podílejí na kriminalitě v zemi. Pokud půjdou všichni za destet let k volbám, může se jim snadno podařit, že přehlasují demokratické směry. Obávám se islamizace Evropy. Už dnes je to podle mě téměř nezvratný proces. Naše demokracie se zatím neumí bránit agresivnímu přístupu osmanů. Vstupem Turecka do EU se proces jen urychlí. Mnoho států (více než 40), které islamizaci podlehly, jsou na tom ekonomicky špatně a o dodržování práv a svobod jejich občanů a hlavně žen ani nemluvě. Doufám, že o vsupu Turecka do EU budeme rozhodovat prostřednictvím referend. V roce 2001 hlasovala proti většina občanů států EU. Jsem jednoznačně proti vstupu Turecka do EU. Důvod číslo1: Turecko je na tom hospodářsky špatně, je zaostalé a zadlužené. Připojení Turecka EU ekonomický vyčerpá a zpomalí na desetiletí. Důvod číslo 2: porušování lidských práv a zejména špatné zacházení se ženami. V Turecku je každoročně zavražděno rodinou několik mladých žen, které měly domněle předmanželský styk.
Důvod číslo 3: politická rizika. V Turecku je "demokracie", ale taková poněkud zvláštní. Parlament a prezident sice rozhodují, ale jen se souhlasem armády, která jim to buď toleruje, nebo ne. Skandální kuriozitou je okupace severního Kypru. Turecko násilně zabralo sever Kypru a de facto tak okupuje území EU. Důvod číslo 4: kulturní netolerance. Na třech miliónech Turků v Němečku můžeme vidět, jak jsou schopni (ne)akceptovat demokratické západní hodnoty. V Německu vznikají turecká ghetta s vlastními pravidly a vlastní kulturou, která neakceptují tu západní. Důvod číslo 5: teroristická a "islamistická" rizika. Turecko je z 90% (!) islámská země. Turecko může být nejdemokratičtější ze všech muslimských zemí, přesto však je mezi ním a Evropou propastný rozdíl. A to v nahlížení na ženy, které i zde vždy byly méněcenné. Viz například takzvané "vraždy ze cti", které zůstávají nepotrestány. Něco takového by se v Evropě stát nemohlo. Pokud ke skutečnému zrovnoprávnění mužů a žen Turecko i ostatní muslimské státy směřují, není to záležitost ani na 20, ani na 50 let. Přijmout takový stát mezi ty evropské je pro mě nepřijatelné. Nechtěl bych vidět, jak je Evropa strhávána zpět do středověku. Německé zkušenosti s rychle rostoucí nepřizpůsobivou tureckou menšinou by pro nás mohly být dostatečným varováním. Turecko má 70 milionů obyvatel. Pokud se chceme vrátit do středověku (legální týrání žen, násilí bez trestu, náboženský útlak), je zařazení Turecká výborný nápad. Turecko není kulturně ani nábožensky součástí Evropy. Čím užší bude začlenění Turecka, tím dříve a větší problémy nastanou s islamizací Evropy. Jsem jednoznačně proti. Možná by nebylo od věci podívat se k našim sousedům - do Spolkové republiky Německo, kde mají zřejmě největší zkušenosti s přistěhovalci z Turecka. V 70. letech jich přizvali desetitisíce jako levnou pracovní sílu a kde jsou dnes? Přes marnou snahu o jejich integraci do německé společnosti, vznikají na předměstích ghetta tureckého ražení, kde se Turkové obejdou bez jediného německého slova - turecké obchody, lékaři, televize, mešity (dnes jich je v Německu cca 2700!), atd., vedou nevyhnutelně k turecké paralelní společnosti. Pokud to tak půjde dál, můžeme čekat návrat xenofobie a nacionalistických hnutí do Evropy, což není zrovna základní účel Evropské unie. Nedávno jsem narazil na webu na zajímavou stránku se spoustou informací ohledně tohoto tématu: www.budoucnost-evropy.cz.tf. Můžete jejím prostřednictvím zaslat i protestní dopis proti vstupu Turecka do EU českým politikům a médiím. Po delším přemýšlení mi nezbývá, než se připojit k názoru Davida. Ekonomická integrace určitě ano, ale řádné členství a všechno, co z něho vyplývá, by mne v dohledné době nepotěšilo. Před nějakým časem jsem viděla v televizi Arte večer věnovaný turecké menšině v Německu. Musím říci, že mě některé zcela objektivně podávané informace donutily zamyslet se nad tím, jak si vlastně společnou Evropu představuji. Komentář paní ředitelky nejmenované základní školy, že se byla poradit s místním imámem v mešitě, co mají vařit dětem ve škole, nebo vcelku marná snaha učitelů přimět rodiče tureckých holčiček k odvolání zákazu jejich účasti na výuce plavání či na školním výletu potvrzuje to, co už dávno znám z Francie. Totiž že lidé islámského vyznání zpravidla na integraci do většinové společnosti v zemi přistupují jen neochotně, a co víc, naopak vyžadují, aby se tato přizpůsobila jim. Pak je ale otázka, co vlastně chceme. Jestli být přesvědčenými demokraty a vyhovět, to při dnešním populačním vývoji znamená tichý konec našeho světa, nebo nedemokraticky trvat na integraci se vším všudy, pokud se tito lidé chtějí u nás usadit. Každopádně to je běh na dlouhou trať. Proto mně plné členství Turecka připadá v tuto chvíli předčasné. Navíc, uvědomuje si někdo, pominu-li arménskou a kurdskou otázku, že hranice společného soustátí bychom měli také s Íránem, Irákem a Sýrií? Jsem pro vstup Turecka a to v delší časovém údobí. Názory, že Turci nemají v Evropě co dělat, jsou trochu scestné. Turecko je jediným islámským státem, který je důsledně sekulární, a proto ho musí Evropa podporovat, aby jasné ukázala dalším islámským státům, že toto řešení vlády je i pro ně nejvýhodnější. Není možné na jedné straně požadovat demokratizaci v islámských zemích a zároveň házet klacky pod nohy jedinému islámskému státu, který buduje, i když s obtížemi demokracii. A dalším nikoliv zanedbatelným argumentem je i to, že pokud jsou Turci Evropanům dobří jako vojenští spojenci v NATO, kde jsou turečtí vojáci připraveni nasazovat životy i pro nás, křesťanský zbytek našeho kontinentu, tak je naprosto odporné jim neumožnit po splnění patřičných podmínek i členství v EU. Pokud by tak Evropa neučinila, tak jen bude nahánět vodu na mlýn islámským radikálům a pak bychom se mohli dočkat dříve nebo později nemilého překvapení. Není také od věci, že Turecko je právě i díky svému sekulárnímu zřízení jediným islámským státem, který dokáže bez problému spolupracovat s Izraelem, takže i z tohoto hlediska by Turecko mohlo být příkladem ostatním islámským státům. Turecko určitě není zatím plně demokratickým státem, ale zaslouží si od nás plnou podporu. Plně souhlasím s ekonomickou integraci Turecká do EU. Nesouhlasím však s politickou a celkovou integraci této země do Evropského společenství, protože z hlediska kulturně-nábožensko-politického je Turecko naprosto jiný svět. Co kdyby si třeba arabské země raději vytvořili svoji "Arabskou unii", kde společných bodů naleznou více než dostatek. Nejsem proti přijetí. Chudoba není argumentem - pokud bude přijaté Rumunsko a Bulharsko. Navíc by to Evropu obohatilo, nějaká její část bude jiná, proč ne. Vždyť například v USA, ve státě Kalifornie již žije více jak polovina obyvatelstva neamerického původu s úplně jinými kulturními kořeny a žádné problémy to nezpůsobuje, ba naopak. Zvyšuje to toleranci k jinakosti, a to by určitě nebylo v Evropě na škodu. Reálný termín vstupu Turecka jsou roky 2014 az 2025! Do té doby staví EU Turecku celou radu podmínek, nutných ke sblížení s "evropským" standardem. Pokud si dobře pamatuji z hodin dějepisu, tak proti výbojným Turkům se v Evropě po dlouhá staletí tvrdě válčilo. Nešlo jen o územní, ale zajisté i o kulturní rozpínavost. Domnívám se, že přijetí Turecka do Evropské unie by bylo z hlediska historického i kulturního chybou. Dovolte mi nadnesený a jistě pokulhávající, avšak dle mého soudu názorný příměr: přijetí Turecka do Evropské unie je ekvivalentní situaci, kdy by USA chtěly například z Japonska udělat další stát unie. Jistě. Když už jsme tam my, ať v tom nejsme sami! Turecko není o nic horší. Vstup Turecka - to je zlý sen. Evropa zaplavená lidmi, jejichž mysl zůstává zakořeněná ve středověkém islámu. Představte si Evropu za sto let - islamizovanou, ženy zabalené od hlavy až k patě. Nemusíme se stydět za to, že žijeme svobodně a že si svou svobodu a úroveň chceme udržet. Jsem zásadně proti naivnímu názoru, že změníme někoho tím, že si ho nastěhujeme do vlastního domu. Rozhodně nikoliv. | SOUVISEJÍCÍ ZPRÁVY  Němci odmítají petici za udržení Turecka mimo EU12. října 2004 | Svět Chirac uklidňuje Francouze v otázce Turecka11. října 2004 | Svět Turecko může zahájit rozhovory o vstupu do EU06. října 2004 | Svět Chirac je pro referendum o členství Turecka01. října 2004 | Svět | |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||
Jsem rozhodně pro, EU není a neměl by být jen křesťanský klub pro vyvolené
