Petr Fischer analytik BBC

Kromě chvály vlastní pracovitosti (pracuji 20 hodin denně na 130%), obhajoby ztrát ČSA a jemného nesouhlasu s některými názory premiéra Paroubka popsal Tvrdík i to, jak chápe vedení volební kampaně.

Přirovnání politické kampaně ke standardní marketingové práci není nijak objevné ani nové

Klíčovým nástrojem na cestě za třetím vítězstvím sociálních demokratů v řadě má být kvalitní politický marketing, zajišťovaný americkou společností Penn, Schoen and Baryland (PSB).

"Agentura PSB nám dělá jak pravidelné průzkumy, tak průzkumy, které necháváme dělat ad hoc k nějakému problému. Volební kampaň je stejná jako každá jiná. Je to stejné jako prodávat Coca-Colu nebo letenku ČSA," svěřil se manažer Tvrdík.

Přirovnání politické kampaně ke standardní marketingové práci není nijak objevné ani nové.

Marketingové metody ovládly politické stratégy už před deseti, patnácti lety. Způsob, jakým teď pracuje sociální demokracie, je v českém prostředí přece jen jisté novum.

Mapování volebního terénu pomocí průzkumů veřejného mínění a následné přizpůsobení programové nabídky podle toho, co si voliči myslí a co přesně by chtěli, to dělají politické strany docela běžně. Když se to přehání, říká se tomu nadbíhání, uplácení nebo populismus.

Málokterá strana ale tak otevřeně říká, že její program a volební kampaň bude založen právě na tom, jak ji vyjdou měření voličů.

Politika se narozdíl od Coly nebo letu do Afriky hůře konzumuje

Vytváření volební kampaně může mít klidně stejná pravidla jako prodej Coca-Coly nebo letenky, produkt, který se tímto způsobem nabízí, se však v některých podstatných vlastnostech odlišuje -pomineme-li fakt, že na letenku vás většinou přitáhne nízká cena, zatímco Cola se stala imageovou záležitostí, proto většinou přitahuje reklamní náladovkou.

Politika se narozdíl od Coly nebo letu do Afriky hůře konzumuje. Láhev sladké limonády nebo lístek do Nairobi je na jedno použití. Spotřebuje se, a je to.

Když jste spokojeni, vrátíte se zpátky ke stejné značce. Když ne, zkusíte něco jiného nebo půjdete pití reklamovat, budete si stěžovat na zpoždění letu nebo na příšerné služby. Budete-li mít štěstí, dostanete omluvu, možná i odškodnění.

V politice to tak snadné není. Když se týmu, jako je ten Tvrdíkův, podaří někoho nalákat, může prodávané zboží konzumovat klidně čtyři roky, i kdyby se mu po měsíci zvedal žaludek.

S reklamací si musíte počkat na další volby, někdy i čtyři roky. Odškodnění a omluvu nedostanete nikdy, byla to přece vaše volba, vaše chyba.

Prodávání politického programu je mnohem rizikovější a jemnější práce než nabízení Coca-Coly, která je roky pořád stejná, všichni ji znají a vědí, co od ní mohou čekat.

Nic takového ani Jaroslav Tvrdík nabídnout nemůže, trochu ohledů ke konzumentům by proto neuškodilo.