Petr Fischer analytik BBC

Oba tvrdí, že toho řekli už dost, a navíc není přece jejich povinností skládat Senátu účty.

Není to poprvé, co Senátu bylo odepřeno jeho právo na informace, jako první to udělal ministr zdravotnictví David Rath, který měl vysvětlit svůj postoj vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně.

Rath, Bublan a Paroubek společně naznačují, že Senát jedná účelově, protože ho ovládají opoziční zákonodárci

Rath tehdy reagoval úplně stejně jako jeho kolega a šéf, když řekl, že "Senát nemá právo předvolávat si členy vlády na kobereček".

Rath, Bublan a Paroubek společně naznačují, že Senát jedná účelově, protože ho ovládají opoziční zákonodárci. Když budou mít senátoři rozumné požadavky a přání, vláda jim pochopitelně ve vší úctě vyhoví.

Tři vládní politici tu zpochybňují kredit senátorů a zároveň zvláštním způsobem posouvají ústavní vyvážení moci.

Parlament, kam patří i horní, senátní komora, je tu nejen od toho, aby schvaloval zákony, ale přirozeně také proto, aby kontroloval vládu.

To mu také dává právo získávat důležité informace, k nimž má přístup jenom vláda.

V parlamentním systému pochopitelně není nikdy vyloučeno, že Senát nebo Poslanecká sněmovna začnou vůči vládě jednat obstrukčně, účelově až vyděračsky, i ministr Rath ostatně obstrukci označil za legitimní parlamentní nástroj.

Ale ani taková protivnost zákonodárců vládní představitele neopravňuje k tomu, aby odmítali komunikovat.

Práce vládních politiků spočívá v trpělivém vysvětlování, nikoli v libovolně vybraném mlčení. Demokracie se odehrává v řeči, a ne v zámlkách.

Policisty, kteří několika lidem při zásahu způsobili vážná zranění, dosud nikdo neobvinil, zatímco pět technařů je v trestním řízení

V případě CzechTeku je také pořád o čem mluvit, co vysvětlovat. Policisty, kteří několika lidem při zásahu způsobili vážná zranění, dosud nikdo neobvinil, zatímco pět technařů je v trestním řízení. Jak je to možné?

Stále se také přesně neví, kdo a kdy dal k ostrému zákroku povel. Proč o těchto věcech nechce ministr Bublan veřejně mluvit? Bojí se, že diskuse před volbami sklouzne k politické manipulaci?

A co má být, copak voliči neumějí poslouchat a odlišovat, copak nerozumějí tomu, co se v politice děje zcela běžně každý den?

Ve funkční politické kultuře je mlčení vždycky podezřelé. Demokracie stojí a padá s dodržováním nepsaných pravidel, sem patří i elementární slušnost mezi hlavními politickými hráči.

Odmítne-li vládnoucí moc mluvit, jenom proto že se jí to zrovna nehodí, nemůže být o slušném chování řeč.

Mluvčí prezidenta Petr Hájek nedávno v tisku vysvětloval, že Václav Klaus přistupuje k ústavě nově a snaží se o originální výklad, což občas není bez problémů, jak bylo vidět při jmenování ústavních soudců, při udělování milostí nebo při pozastaveném jmenování Davida Ratha.

Přeseda vlády Jiří Paroubek zase cupuje všechna nepsaná pravidla, která udržují stroj parlamentní demokracie při životě.

Jak je vidět, můžeme klidně žít v přelomové době, aniž by se kolem nás střílelo.