Petr Fischer analytik BBC

Kdyby v letošním roce nevylétly ceny ropy, mohla by obchodní bilance vykázat i stomiliardový zisk.

Za vlády ČSSD v Česku vyrostla řada poboček zahraničních firem

Ale i bez těchto kdyby, s nimiž se nedá počítat, je jasné, že česká ekonomika získala silný vývozní švunk, který od začátku 90. let hledala.

Ekonomové nepochybují o tom, že za to může především politika zahraničních investic, kterou od roku 1998 prosazovala vláda Miloše Zemana.

Za vlády ČSSD v Česku vyrostla řada poboček zahraničních firem, které vyvážejí do ciziny víc, než kolik pro své výrobní potřeby dovážejí.

Ony jsou, spolu se Škodovkou zprivatizovanou českou vládou v roce 1991, hlavním tahounem českého vývozu, jemuž pomohl i vstup do Evropské unie.

Premiér Jiří Paroubek toho před volbami určitě využije, po velkém růstu ekonomiky v minulém roce, je to další číslo, na němž může voličům předvést, jak dobře jeho strana vládne, může také ukázat, a to jistě udělá, jak špatný je nápad občanských demokratů na zrušení výběrových investičních pobídek.

Ekonomická čísla zkrátka premiérovi hrají do karet a kdyby platila poučka, že volby se vyhrávají přes peněženku, měl by vítězství v kapse.

Hospodářské úspěchy sociální demokracie se nedají popřít, opozice je může pouze zrelativizovat, což také zcela správě v logice volebního boje dělá.

První námitkou je, že hospodářská politika vlády vedla k obrovskému zadlužení, které Českou republiku do budoucna poškozuje.

Ke kritice vládní rozpočtové politiky se přidal i guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, ale ani on nikomu neřekne, že by dluh byl nějakým přímým nebezpečím, během dvou tří let určitě ne.

Stáváme se zemí montážních hal, nikoli centrem vývoje, důležitým mozkovým trustem

Bude záležet na voličích, jaký styl hospodaření preferují, vzhledem k mimořádně oblíbenosti spotřebitelských úvěrů, které už část domácnosti nemůže splácet, se nezdá pravděpodobné, že by hospodaření na dluh někomu příliš vadilo.

Druhou námitkou je zmiňovaná kritika pobídek pro přímé zahraniční investory, respektive spor o to, jak kvalitní investoři do Česka přicházejí.

Stáváme se zemí montážních hal, nikoli centrem vývoje, důležitým mozkovým trustem. Klekne-li v budoucnu na delší dobu automobilový průmysl, bude to pro Česko ropný šok v malém.

I tuto námitku budou posuzovat voliči především podle toho, jak sami žijí.

Převládá v Česku spokojenost se slušným vrabcem v hrsti, který možná časem odletí na východ, nebo je tu dost riskujících a odvážných, kteří vyrážejí za větším a pružnějším holubem?

Ale je vrabec v hrsti opravdu tak nejistý, když montážní haly nových automobilek, přijde-li na Moravu ještě Hyundai, vydrží na místě minimálně deset let?

Kritika výsledků vládní hospodářské politiky předpokládá vnímavého voliče, který odpovědně počítá každou korunu a myslí hodně dopředu. ODS pořád věří, že takových volič je většina.

Chce-li pravicová opozice uspět, nebylo by pro jistotu od věci prozkoumat, zda by nebylo nějaké silnější třeba hodnotové téma, kde by ČSSD dostala suverénně na frak.