Petr Fischer analytik BBC

Díky prozíravosti vlády je schodek o 27 miliard nižší, pochválil se ministr Sobotka, zatímco prezident republiky Václav Klaus, toho času také aktivní profesor Vysoké školy ekonomické, tvrdí, že je to ze strany vlády skandální podvod.

Vláda byla opatrnější v odhadech, ale když zjistila, že růst výdaje dostatečně utáhne, využila příležitosti a pustila ze státního více peněz

Podle prezidenta vláda buď všem lhala, že musí vydat o 27 miliard korun víc, nebo potřebné peníze nevydala, což je o to horší, jiná možnost nepřipadá v úvahu, tolik prezident.

Třetí možnost bohužel či bohudík existuje. Vláda vydala dokonce o 34 miliard korun navíc, než si předsevzala, relativně lepší schodek dosáhla tím, že vybrala o 62 miliard víc na daních.

Nikdo totiž nepočítal s tím, že české hospodářství v minulém roce povyskočí o silných pět procent. Vláda byla opatrnější v odhadech, ale když zjistila, že růst výdaje dostatečně utáhne, využila příležitosti a pustila ze státního více peněz.

Logika domácnosti

Z hlediska běžné domácnosti, kterou ekonomové tradičně uvádějí jako paralelu k chování vlády, to nevypadá moc logicky.

Oprávněný spor o interpretaci výsledků státního rozpočtu za minulý rok je tudíž sporem o posuzování míry rizik a vhodnosti investic

Kdyby hodně zadlužená domácnost zjistila, že vydělala nečekaně víc, asi by hodně přemýšlela o tom, zda rychleji nesplatit dluh, aby nemusela splácet drahé úroky z dluhu.

Ale někteří by možná uvažovali o tom, že část nečekaně získaných peněz znovu investují, aby příští rok vydělali ještě víc a mohli splatit starý dluh.

Obě varianty jsou z pohledu zodpovědného chování domácností legitimní, přestože to druhé není bez jistého investičního rizika.

Oprávněný spor o interpretaci výsledků státního rozpočtu za minulý rok je tudíž sporem o posuzování míry rizik a vhodnosti investic.

Česká vláda se chovala odvážněji, věří tomu, že příští rok se ekonomice povede velmi dobře, a tak část peněz vydělaných nad plánovaný rámec znovu utratila.

Nutno dodat, že s vládou jsou v odhadech ekonomického růstu optimističtí i všichni analytici. Zůstává tedy jediný problém: investovala vláda dobře? Nejsou její investice příliš rizikové? Nedala třeba příliš na růst platů?

Spravedlivě mimo zákon

Než tento problém špičkoví ekonomové včetně hlavy státu a nového vicepremiéra pro ekonomiku Jiřího Havla uspokojivě vyřeší, můžeme my zaujatí laici přemýšlet o tom, proč se vlastně hlavní parametry státního rozpočtu schvalují jako zákon, když nakonec nejsou v hlavních bodech vůbec dodrženy.

Zkušební odpověď by mohla znít: možná je to i se zákonem o rozpočtování podobné jako se zákoníky ve filmu Piráti z Karibiku, v němž se mezi akčními bitkami probírá, do jaké míry je zákony nutné absolutně poslouchat a kdy je dokonce spravedlivé zákon přeskočit, vynechat, přehlédnout.

Jestli ministr financí Bohuslav Sobotka film viděl, pozorně se díval a našel správné měřítko, pak je všechno v naprostém pořádku.