Petr Fischer analytik BBC

Skoky v Ga-Pa české diváky nadchly, Jakub Janda po šestnácti letech českého půstu vyhrál. Projev prezidenta, soudě ze čtení novin a televizních diskusí, mnoho nadšení nevyvolal, nutno dodat, že právem.

Vyváženost je v českém prostředí spojená s jistou poklidnou sterilností

Na Václavu Klausovi byla až příliš vidět snaha, aby na prahu volebního roku nemohl nikdo říct, že někomu straní, přestože všichni přece už tolikrát od prezidenta slyšeli, jak konzervativním je člověkem, z čehož se dá také usoudit, komu ve volbách dává přednost.

Prezident je ale prezidentem všech a tak jediné doporučení, které byl schopen ve věci voleb dát, bylo jistě chvályhodné sdělení, aby lidé k volbám přišli, protože jinak za ně bude volit někdo jiný.

Zbytek byl jakýmsi stručným přehledem minulých i budoucích událostí a nadějných výzev, abychom my všichni byli lidmi zodpovědnými sami za sebe a aby se politici konečně přeli férově a věcně.

Že to není na prezidentský projev zas tak málo? Že prezident má být právě onou "klidnou silou", o níž Václav Klaus nedávno mluvil například na sjezdu lidovců?

Prezidentově projevu by ze všeho nejvíc slušelo, kdyby se o něm mezi občany, politiky i zaujatými novináři mluvilo jako o inspirativním

Může novoroční projev hlavy státu přinést něco víc, zvláště, jak prohlásil prezident, minulý rok nebyl ničím výjimečný, což potvrzuje, jak je naše demokracie pěkně stabilní?

A nesluší prezidentským novoročním slovům nejvíc, když od politiků dostane nálepku, "byl to projev vyvážený", jako to učinil předseda ODS Mirek Topolánek, ale konec konců mezi řečí i premiér Jiří Paroubek?

Vyváženost je v českém prostředí spojená s jistou poklidnou sterilností, která nikoho nepopichuje a nevyrušuje, což je zřejmě opravdu slovo, které novoroční projev Václava Klause vystihuje ze všeho nejlépe.

Možná že právě taková vlastnost je tím, co občané u hlavy státu ocení ze všeho nejvíc.

A pravděpodobně je to i cesta, jak se stát obecně populárním politikem. Je to ale také zaručený způsob, jak se velmi rychle stát nezajímavým a bezvýznamným.

Prezidentově projevu by ze všeho nejvíc slušelo, kdyby se o něm mezi občany, politiky i zaujatými novináři mluvilo jako o inspirativním, třeba i více či méně provokativním vystoupení, které by u každého, kdo měl chuť poslouchat, rozžehlo novou jiskru přemýšlení.

O posledním projevu Václava Klause se to ke škodě všech, včetně Václava Klause, říct nedá. Asi ještě nenazrál ten správný prezidentský čas, snad za rok za dva...