Ondřej Štindl analytik BBC

Komunisté, kteří se stylizují do role ochránců práv dělníků a vůbec nemajetných vrstev, horlivě propagují úspěchy čínského režimu a důsledně ignorují to, že pro popis životních podmínek a právní situace čínského proletariátu by Dickens byl autorem příliš idylickým.

Před českou veřejností vystupuje Paroubek v roli jakéhosi 'velkého zařizovače'

Pro některé evropské politiky, kteří pociťují hospodářskou a vojenskou dominanci Spojených států jako hrozbu, představuje Čína vítaného spojence při vytváření "multipolárního světa", bez ohledu na to, jaké hodnoty by třeba evropsko-rusko-čínský pól v tom světě asi prosazoval a jaké míře autonomie by se v rámci sféry jeho vlivu těšili hráči méně významní.

Jako výsměch často opakované pravicové tezi, podle níž rozvoj svobodného obchodu a vůbec trhu přináší větší svobodu jednotlivce, působí komplicita některých západních firem - například Yahoo a Microsoftu - při pronásledování odpůrců čínského režimu a potlačování svobody slova.

V tomhle kontextu můžeme - možná i s jistou mírou překvapení - konstatovat, že premiér Jiří Paroubek zůstal v souvislosti s návštěvou čínského premiéra důsledně svůj.

Před českou veřejností vystupuje v roli jakéhosi "velkého zařizovače", který nedbaje na nějaké ideologické - v tomto případě lidskoprávní - ohledy dosáhne toho, aby věci běžely jak mají.

To, že by Česko ve vztazích s Čínou lidskými právy nemělo zdržovat a ohrožovat tak různé hypoteticky skvělé obchody, by předsedovi vlády jistě potvrdily i jeho oblíbené průzkumy veřejného mínění.

Je velice sporné, zda má taková uctivost nějaké konkrétní obchodní dopady

Koneckonců byl to právě obchod s Čínou, kvůli němuž Jiří Paroubek letos zorganizoval svým způsobem průlomovou návštěvu Miroslava Grebeníčka v Kramářově vile.

A možná že právě česká veřejnost je spíš než nejvyšší čínské úřady tím publikem, pro něž je opatrné našlapování kolem otázky lidských práv v Číně určeno.

Předseda vlády se sice k Číně chová uctivě až přeuctivě - připomeňme v té souvislosti Paroubkovu výzvu Mirku Topolánkovi, aby se omluvil čínské ambasádě za kritická slova o čínském režimu a taktice čínské diplomacie.

Jenomže je velice sporné, zda má taková uctivost nějaké konkrétní obchodní dopady, zda atmosféra, v níž jednají premiéři, se nějak promítá do šancí českých firem proniknout na čínský trh.

Nasvědčuje tomu máloco. Ale je to svým způsobem jedno, důležité v tuhle chvíli je ukázat, jak se vláda pragmaticky a bez "ideologické předpojatosti" stará.

Západní politici mohou být nabádáni, aby si tím, že při vyjednávání s čínskými politiky otázku lidských práv vůbec vznesou, zachovali tvář, když už nic jiného.

Jiří Paroubek si ji zachoval tím, že se o lidských právech moc nebavil.