Adam Drda analytik BBC

Taky je v Praze nejvíc snobů a nejvíc tu záleží na tom, jak který politik "vypadá". Tím se pochopitelně nemyslí, jestli má plastiku nosu, ale spíš nakolik je společensky přijatelný.

Jestli se velké části českého obyvatelstva líbí politici tvrdé ruky a tvrdých slov, může to v hlavním městě fungovat úplně obráceně

Všem stranám by mělo nesmírně záležet na tom, koho do volebního boje v Praze nasadí.

A bylo by tak nějak v logice věci, kdyby to byli partajní šéfové nebo jejich zástupci: buď v duchu staré dobré zásady "jsem král, tak vyrazím první a povedu své vojsko" - anebo v duchu jiného pravidla: "podívejte se, jaké chlapíky či dámy v našich řadách máme".

Předseda opoziční ODS Mirek Topolánek "královské" rozhodnutí udělal, ale hned je třeba dodat, že je proti soupeřům v obrovské výhodě: Praha je bohatá, je to bašta "pravičáctví" a liberalismu.

Jenomže zároveň: od pražského lídra ODS se čeká mnohem víc, než od člověka, který povede lidovce nebo sociální demokraty.

V Topolánkově případě bude neúspěch to, co by jiní považovali málem za zázrak. Čím tedy budou Topolánkovi a ODS čelit sociální demokraté?

Dlouho měli jako pražskou jistotu kultivovanou místopředsedkyni Petru Buzkovou, to je teď passé.

Docela dobrý tah byl vicepremiér, nečlen ČSSD Martin Jahn, který jako by do Paroubkovy a Sobotkovy strany svými liberálními názory a západním vzděláním ani nepatřil, ale ten kandidaturu složil hned poté, co jí přijal.

Od té chvíle to jde s pražskou kandidátkou ČSSD od desíti k pěti.

Výrazné osobnosti strana zoufale postrádá, a tak je jedním z vážných kandidátů třeba poslanec, právník a šéf Sdružení nájemníků Stanislav Křeček, který proslul pouze tím, že je nejhorlivějším obhájcem regulovaného nájemného v zemi.

Na jednu stranu to vypadá jako racionální strategie, protože kdyby se napravil pokřivený vztah nájemník-majitel domu a činže se uvolnily, nejvíc si připlatí Pražáci.

Jenomže to je logika, která počítá s tím, že každý myslí výhradně či pouze na vlastní peněženku a politika jako taková je mu lhostejná.

Při vší skepsi k české společnosti - tak to u voleb nechodí a zejména ne v Praze. Křečkovy názory se navíc příliš často jeví - řekněme to mírně - jako účelové a nespravedlivé.

Jiří Paroubek tohle dobře ví, a proto se pokouší prosadit do čela pražské kandidátky nestraníka. Zkoušel to s bývalým "zimním" eurokomisařem Pavlem Teličkou, ale nedopadlo to, teď tedy v časové tísni protlačuje Davida Ratha, asi bude úspěšný, ale nevypadá to jako dvakrát dobrý nápad.

Ministr zdravotnictví sice určitě není nudná nevýrazná figura, ale Paroubek by asi neměl podléhat průzkumům, pořizovaným v celé zemi.

Jak už řečeno, Praha je jiná: a jestli se velké části českého obyvatelstva líbí politici tvrdé ruky a tvrdých slov, může to v hlavním městě fungovat úplně obráceně.

Ministr zdravotnictví sice určitě není nudná nevýrazná figura, ale Paroubek by asi neměl podléhat průzkumům, pořizovaným v celé zemi

Jak asi na Pražany působí Rathova úporná snaha zcela ovládnout VZP a dostat pod kontrolu zdravotnictví?

Jak tu lidé vnímají jeho výroky o prezidentovi co by "vrtošivém staříkovi"?

Jak se budou dívat na jeho přepjatou ambicióznost a takřka celoživotní politickou turistiku?

Šéf ODS Mirek Topolánek není okouzlující politický vůdce, je možné, že bude mít s Davidem Rathem plné ruce práce, je jistě možné, že autor těchto vět hodnotí Pražany až příliš optimisticky.

Ale zdá se pravděpodobnější, že Rath v čele pražské kandidátky ČSSD bude ten nejlepší dárek, jaký mohla ODS od Jiřího Paroubka dostat.