Viktor Šlajchrt redaktor týdeníku Respekt

Fidel byl mladý, velký, ramenatý, vousy měl jako Matuška, a kdyby se ve svém státnickém oblečení objevil v Bráníku, nejspíš by jej zabásli jako čundráka.

Dnes už se Kubáncům moc závidět nedá. Fidel sice stále třímá žezlo moci, zdaleka se však nepodobá romantickým hrdinům

V nejmenším se nepodobal odosobněným panákům z tuzemského politbyra. Fandili jsme mu.

Za modrou samolepku s obrysem ostrova svobody a nápisem 'Cuba si, Yankee no' jsem tehdy na klukovské burze získal firemní odznáček Jawy, který byl obzvlášť ceněn, neboť na motocyklech této značky vyhrával závody František Šťastný.

Smaltované rudé hvězdičky se zlatým Voloďou Uljanovem, které českým dětem rozdávali sovětští turisté, svou směnitelnost tehdy už ztratily.

Dnes už se Kubáncům moc závidět nedá. Fidel sice stále třímá žezlo moci, zdaleka se však nepodobá romantickým hrdinům.

Spíš připomíná zlého čaroděje z nějaké ošklivé ruské pohádky. Někdejší ostrov svobody se jeho vinou proměnil v zakleté království, kde se před čtyřiceti lety zastavil čas.

Pokračování příběhu známe z dětské četby: až dědkovi praskne poslední obruč na panděru, zůstane po něm jen pšouk sirného dýmu a celá země rozkvete.

Jenže právě kubánského rozkvětu se múzické kruhy vyspělého světa začínají děsit.

Secesní bary a nevěstince, které se za dlouhé Fidelovy vlády proměnily v malebné ruiny, by totiž mohli američtí barbaři opravit.

Poetické kouzlo úpadku rychle vyprchá. Z ulic zmizí prorezlé koráby silnic. Zástupy chodců vymění své malebné cáry za globální konfekci čínské provenience, jakou nosí chudina všude na světě.

Poetické kouzlo úpadku rychle vyprchá. Z ulic zmizí prorezlé koráby silnic

Něco podobného postihlo v minulé dekádě i Prahu. Vinou západních investorů přišla o magii hnilobného kvasu v útrobách tajuplných barabizen, které se v nových kabátech proměnily v docela banální hotely, banky či komerční centra.

Jestli dnes Kubáncům něco závidím, pak knihu, v níž současnou podobu zakletého ostrova těsně před neodvratitelnými změnami zachytil český grafik Michal Cihlář.

Až dosud byl znám hlavně svými linoryty, zejména souborem prací pro Pražskou zoologickou zahradu, na Kubě však fotografoval.

Obrazová publikace Cuba v detailech, kterou vydalo nakladatelství Gallery, obsahuje 1089 obrázků.

Slovutní mistři spouští by je asi pokládali za amatérské. Cihlář vlastně jen skromně cituje realitu - podrobnosti oblečení a bydlení, grafiku i design každodennosti, názornou agitaci na zdech domů - každý záběr však má svou sociologickou i metafyzickou symboliku.

Kniha dokumentuje umělecký efekt úpadku, ale také nezdolnou životní energii, jež si umí k přežití přizpůsobit i rozklad.

Pompeje pozdní utopie, napadlo mne. V duchu jsem se pokoušel vybavit si podobné detaily z českých zemí na konci osmdesátých let, paměť však vyhasla pod lavinou pozdějších změn.

Vždyť už ani nevíme, v čem jsme tenkrát žili, jinak by se zdejším voličům po socialismu určitě tolik nestýskalo.