Petr Fischer analytik BBC

Když se naopak partaji nedaří, hovoří její členové o průzkumech jako o nepřesném vodítku, které o budoucích výsledcích voleb vlastně vůbec nic neříká, to například ve čtvrtek udělalo několik politiků ODS.

Modrá šance je jistě zajímavý předvolební dokument, ale kdo o něm ví víc, než se obsahuje návrh rovné daně?

Občanská demokratická strana má pravdu v tom, že metodiky společnosti Factum Invenio, CVVM a STEMu se v lecčems liší.

Factum třeba jako jediná společnost dělá volební prognózy, tedy odhady skutečných budoucích volebních výsledků, nikoli jen průřez momentálními předvolebními náladami obyvatel.

Ale i přes rozdílné přístupy jsou zjištění jednotlivých agentur v řadě věcí shodná.

Zaprvé je to trvalejší vzestupný trend sociální demokracie a jistá stagnace ODS, a potom skutečnost, že favorizovaná ODS jen těžko sestaví většinovou koalici s lidovci, protože komunisté a sociální demokracie mají společně dlouhodobě navrch.

Příčiny těchto předvolebních trendů jsou už nějakou dobu dobře vidět, proto jen shrnutí.

Není to jen aktivní lídr ČSSD Jiří Paroubek, ale především slabá a nevýrazná ODS.

Politici z nejsilnější opoziční strany po celé volební období stáli v nekompromisní opozici a mohli se klidně dívat na to, jak se vládní koalice sama zabíjí.

Jen výjimečně ODS podpořila vládní návrhy, dokonce v jakési zvrácené opoziční principiálnosti zamítala i ty návrhy, které má ve svém vlastním programu.

Bohužel pro ODS rok před volbami přišla změna a strana, ukolébaná jistotou výhry, teď jen velmi těžko hledá zbraně proti Paroubkově přímočaré předvolební politice.

Po celou éru nulové tolerance vůči vládě ODS volila převážně negativní taktiku: tvrdě, kdy to jen šlo, kritizovala vládu, méně už pracovala na kultivaci vlastního programu.

ODS bude muset jít do střetu v čele s Mirkem Topolánkem, což je podle politologů ale i řady členů ODS vůbec největší riziko

Lídr ODS Mirek Topolánek a další diskutéři z jeho strany jako Petr Nečas nebo Vlastimil Tlustý jsou velmi přesvědčiví v kritické rovině, ale pozitivní kladení alternativy k současnému vládnímu počínání se obvykle zvrhne jen v jakési učebnicové proklamace a propagaci.

Praktickou výhodu premiéra Paroubka, který říká, "my narozdíl od vás něco děláme, tady jsou výsledky", nelze zlomit teoretickými koncepty a odkazy na pravicové úspěchy Estonska nebo Slovenska.

ODS už těžko může před volbami změnit vedení, bude muset jít do střetu v čele s Mirkem Topolánkem, což je podle politologů ale i řady členů ODS vůbec největší riziko.

I Topolánek ale ví, že nesmí selhat. A možná ví i to, že k velkému úspěchu bude potřebovat větší výmluvnost, víc sebejistoty a větší příliv hlasů z neutrálního liberálního středu, o který se pere i ČSSD a který doposud ODS přehlížela.

Doba utěšování, že ČSSD se nakonec porazí sama, je nenávratně pryč.