Bohumil Doležal politolog

Na plakátu byl vyobrazen předseda Národně sociální strany bratr Václav Klofáč v anarchistickém širáku, s kulatou bombou v ruce.

Doutnák už hořel, až se z něho jiskřilo. Autorem projektu byl Jaroslav Hašek, který se v obvodu ujal řízení volební kampaně pro sociální demokraty i Národní sociály, přirozeně aniž by obě strany věděly, že zároveň pracuje i pro konkurenci.

ČSNS vznikla totiž jako mladočeská depozitura v českém dělnickém hnutí a měla populistickým nacionalismem vyvažovat tehdejší marxistický internacionalismus sociální demokracie: takže se obě strany k sobě měly jako pes a kočka.

To, co kdysi dělal Hašek z pobaveného cynismu, dělají autoři těchto kontrakampaní z blbosti

Jaroslav Hašek má u nás následníky. V létě se na dálnici D1, jež je, jak známo, v krajně tristním stavu, objevilo několik billboardů s portréty ministrů a rádoby vtipnými nápisy: velká díra ministra Šimonovského… atp.

Buranská přisprostlost vtipkování prozrazuje, že v pozadí stojí někdo z ODS - místopředseda Langer se ani nenamáhal to popírat.

Jako odpověď se zanedlouho jinde objevily billboardy s panem Langerem a paní Němcovou, oba se drží kolem ramen, líbezně se usmívají a slibují divákovi, že zařídí technoparty i v jeho domovské obci.

To vypadá ještě docela vtipně. PAK se objevil další, s předsedou Topolánkem, jeho poradcem Dalíkem a bytem v podhradí. Zde už byla inspirace z D1 docela zjevná.

Sociální demokracie nemá samozřejmě s touhle kampaní nic společného.
Posledním výplodem je jakási variace na známé portréty prezidentů USA, vytesané do skály kdesi v americkém vnitrozemí.

Zpodobněni jsou ovšem Paroubek, Topolánek, Kalousek a z nejasných důvodů i Ransdorf. A u toho nápis: "Na věčné časy?" Zwyrtkovi Nezávislí s tím ovšem nemají nic společného (je zajímavé, jak snadno se vždycky pozná původce tohoto svérázného žertování).

To, co kdysi dělal Hašek z pobaveného cynismu, dělají autoři těchto kontrakampaní z blbosti.

Považují za svůj prvořadý úkol přesvědčit veřejnost, že jejich političtí oponenti jsou pitomci. Úkol to za stávajících okolností bohužel není nesnadný. Jenže to, o čem by měli potenciální voliče přesvědčit, je, aby hlasovali pro jejich strany.

Ne proto, že ti ostatní jsou pitomci, ale proto, že oni jsou chytří: že mají dobrý program a vědí, jak na to.

Předpokládejme, že volební kontrakampaň bude zcela úspěšná: všem stranám se podaří přesvědčit voliče ne o tom, že mají volit je, ale o tom, že nemají volit ty druhé. Výsledek je nasnadě: nikdo nebude volit nikoho.