Petr Fischer analytik BBC

Byli to sice oni, kdo ho nejprve v nouzi nominovali na důležité místo do Bruselu, byli to ale rovněž oni, kdo ho zbavili nároku na místo v Evropské komisi, které Telička coby vyjednavač o vstupu České republiky do Evropské unie a pozdější velvyslanec u stejné instituce považoval za svůj přirozený nárok.

Mediálně prodávaný zájem vždy umožňuje licitaci ceny a Pavel Telička to dobře ví

Nikoho proto nepřekvapí, že na nabídku premiéra řekl "ne".

Jenže Pavel Telička je natolik zručný vyjednávač, že si pořád nechává otevřená vrátka.

Řekne se - proč? Zcela jistě proto, aby věděl, jak vysoká je cena, kterou sociální demokraté - přesněji premiér a volební lídr ČSSD Jiří Paroubek - jsou ochotni za jeho vstup do politiky "zaplatit".

Mediálně prodávaný zájem vždy umožňuje licitaci ceny a Pavel Telička to dobře ví.

Telička už dostal nabídku od Sdružení nezávislých kandidátů Jozefa Zieleince a Evropských demokratů Jana Kasla, ale to nic nemění na tom, že kdyby ČSSD nabídla víc, třeba i místo ministra zahraničí po příštích volbách, mohl by Telička změnit své liberální preference.

"Pro mě je důležitá vize a to, co bych v té neutěšené situace u nás mohl změnit," řekl Telička, "uvažující o vstupu do politiky."

Kdyby ho bylo lze brát za slovo, pak by musel premiérovu nabídku vzít a snažit se přesvědčit sociální demokraty o tom, že jediná cesta, která je teď před nimi, je Blairova pěšina moderní levice.

Ale může Pavel Telička něco takového chtít, když z vlády odstoupil Martin Jahn, a to zřejmě jenom proto, že se bál vstoupit do nižších pater České sociální demokracie, kde rozhodně nepřevládá touha přiblížit se britským labouristům?

Hra o lídra ČSSD v Praze se pochopitelně hraje především z druhé strany, z pozice, kde není úplně rozhodující osobní kariéra, nýbrž celkově větší politické zisky.

Paroubek v příštích volbách potřebuje do čela kandidátek získat známe lidi, kteří nejsou bezprostředně spojení s ČSSD

Premiér Jiří Paroubek a lídr sociálních demokratů v příštích volbách potřebuje do čela kandidátek získat známe lidi, kteří nejsou bezprostředně spojení s ČSSD a kteří mají jistý reformní potenciál.

Jediná šance, jak může Jiří Paroubek zvrátit nepříznivý vývoj volebních preferencí, je přesvědčit voliče, že jeho sociální demokracie je úplně jiná než ta Grossova nebo Špidlova. Že je to skutečně nová sociální demokracie.

A bez nových lidí, kteří přes všechna negativa chtějí pomáhat sociálním demokratům, se mu to Jiřímu Paroubkovi nemůže povést.

Premiér by ale možná neměl zapomínat, že přílišná snaha o ulovení přitažlivých, nadějných a znamých lidí může vést i k opačnému efektu.

Může vyvolat dojem, že se sociální demokracie vnitřně vyčerpala, protože není s to vyprodukovat schopné a zajímavé lidi, kteří by dokázali zaujmout ve volbách.

Nemusí to být jen dojem a určitě to není jen problém ČSSD, o čemž ostatně svědčí i chystané angažmá fotbalového internacionála Františka Straky u lidovců.

Ale v žádné jiné straně není honba za hezkými nestranickými obličeji tak intenzivní jako v sociální demokracii.

I politické prázdno má zřejmě své stupně hloubky.