Adam Drda analytik BBC

	Jandák byl ministrem kultury jmenován 18. srpna

Ale jde to - zvlášť dostane-li se na druhou příčku v průzkumech popularity politiků, přitahuje-li na sebe pozornost kontroverzními kroky a je-li tak aktivní, jako Vítězslav Jandák.

Je k tomu hodnocení i vhodná příležitost. K Jandákovým prioritám totiž patřilo zvýšení výjimečně nízkých státních výdajů na kulturu.

Asi před měsícem oznámil, že ve vládě víc peněz "vybojoval" - a ve středu se schvaloval v poslanecké sněmovně státní rozpočet.

Rozpočet na kulturu

V zemích Evropské unie včetně postkomunistického Polska a Maďarska dává stát na kulturu kolem jednoho procenta ze státního rozpočtu.

V Česku je to zhruba polovina - letos 0,49 setin procenta.

V číslech relativních, tedy v poměru k celkovému rozpočtu, si kultura opět pohoršila Taťána Fischerová

Když ministr kultury Vítězslav Jandák nastupoval do funkce, oznámil, že chce zvrátit sestupný trend.

Na začátku září informoval, že na příští rok prosadil ve vládě o 326 miliónů korun navíc pro svůj úřad proti původnímu plánu, když předložil členům vlády údaje, které prý "předtím nikdy neviděli".

Důležitá otázka zní: podařilo se onen sestupný trend v čase výjimečného hospodářského růstu zvrátit?

"Je pravda, že kapitola ministerstva kultury v absolutních číslech letos zastavila svůj mnohaletý propad. Ale v číslech relativních, tedy v poměru k celkovému rozpočtu, si opět pohoršila," soudí poslankyně Unie svobody Táňa Fischerová.

"Ačkoli vládou schválená a platná kulturní politika si dává za cíl podporovat umění a kulturu jedním procentem ze státního rozpočtu, výsledek je právě opačný."

Fischerová ve sněmovně při tzv. prvním čtení rozpočtu dokládala, že při odečtení výdajů na církve a náboženská společenství šlo od státu do kultury v roce 2003 0,63 procenta - v roce 2006 to ale bude jen 0.47 procenta.

Jandákův nesouhlas

"Táňo, my když jsme se před časem sešli, tak jsi mi řekla: 'Pakliže se nezvednou peníze na kulturu, tak budu hlasovat proti státnímu rozpočtu.' Řeklas to? - Řekla," projevil ministr Jandák s výkladem Fischerové nesouhlas.

Když mi bude někdo povídat, že je opět méně peněz na kulturu, tak těm řečem budete možná rozumět vy v parlamentu, ale méně už lidi, kteří jsou na ulici Vítězslav Jandák

"Já jsem řekl, že se reálné peníze zvednou. To znamená, že ty reálné peníze jsou v tomto okamžiku sto milionů proti minulému roku. Takže když mi bude někdo povídat, že je opět méně peněz na kulturu, tak těm řečem budete možná rozumět vy v parlamentu, ale méně už lidi, kteří jsou na ulici."

"Takže reálně je o sto milionů více a to jsem na začátku cesty. Takže, milá Táňo, děkuji," pronesl na parlamentní půdě Vítězslav Jandák.

Pravda je, že jde o spor interpretační: co se týká procent, nepříznivý vývoj ministr nezvrátil, co se týká skutečných peněz, může říkat, že jeho zásluhou se situace lepší.

A že je na začátku cesty, i když ta cesta možná vzhledem k blízkosti voleb do sněmovny nebude trvat dlouho.

Divadlo v blázinci

Ministra kultury však lze hodnotit i podle jiných věcí. Při nástupu do funkce například říkal, že "není žádný Kim Ir-sen" a nebude tudíž "mluvit umělcům do tvorby".

Tuhle zásadu už ale asi stihl porušit. Existuje divadelní hra režiséra Jana Antonína Pitínského, která se jmenuje "Renata Kalenská, Lidové noviny".

Divadla vybraná na festival v Nitře, potažmo v Plzni, jsou placena ze zdrojů ministerstva kultury Jiří Peňás

Renata Kalenská je žurnalistka, která v sobotních "lidovkách" pravidelně zveřejňuje interview z politiky.

Pitínský z toho udělal představení, odehrávající se v blázinci, a hra měla reprezentovat současné české divadlo na mezinárodním festivalu na Slovensku.

"Mezi Slovenskem a Českou republikou je jakási kulturní dohoda, ze které vyplývá, že divadla vybraná na festival v Nitře, potažmo v Plzni, jsou placena ze zdrojů ministerstva kultury," objasňuje kulturní kritik a redaktor časopisu Týden Jiří Peňás.

"Když ministr Jandák zjistil, že bylo vybráno právě toto představení, pokusil se překazit možnost financování toho souboru a jeho zájezdu. Renata Kalenská s ním před měsícem dělala rozhovor, který byl veden v ostrém konfrontačním duchu."

Jak Jiří Peňás dodává, "překažení" se nepovedlo, protože by tím byl porušen mezinárodní závazek.

Cenzor a domov důchodců

Vítězslavu Jandákovi se ale povedly další "tahy". Za poradce pro mediální sféru si vybral někdejšího poslance ČSSD Miroslava Kučeru, o němž se v médiích píše jako o "cenzorovi".

Kučera proslul dvěma věcmi: jednak psal za komunismu tzv. lektorské posudky, na jejichž základě bylo možno zakázat - a k tomu taky došlo - vystoupení hudební skupiny.

	Jandákův mediální poradce má 'nadstandardní' vztahy ke komerčním médiím

Jednak měl jako člen parlamentní mediální komise "nadstandardní" vztah ke komerčním médiím.

Proč si ho ministr zvolil zatím nevysvětlil, ale pravda je, že má ke komerčním médiím mnohem blíž než jeho předchůdce.

A čím je vlastně daná velká popularita Vítězslava Jandáka? Kulturní redaktor týdeníku Respekt Viktor Šlajchrt soudí, že příčinou je image lidového politika - a podobné nápady, jako vybudování domu pro herecké seniory.

"Když sledujeme nápady, jako je zřízení domova důchodců pro umělce, tak člověka trochu mrazí, protože tím pochopitelně myslí populární herce, o jejichž smutných koncích rád referuje Blesk."

"A tomuto dělá ministr jakousi přímou linku mezi bulvárem a ministerstvem, což mně přijde eticky pochybné," soudí Šlajchrt.

"Samozřejmě kdyby měl na mysli zestárlé malíře a básníky, tak by to byla obrovitá zásluha, ale obávám se, že je tady je vazba skutečně jenom na to, aby se z toho stalo divadlo jeho dobroty."

Pro spravedlnost nutno dodat, že v jedné oblasti je Vítězslav Jandák kulturními publicisty i politickými komentátory oceňován: slíbil, že po letech stagnace za Pavla Dostála obnoví dialog státu s církvemi, zejména s římskými katolíky. Evidentně na tom pracuje.