|
Limity velké koalice | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vznik velké koalice v Německu neznamená pro českou politiku žádnou velkou změnu. Do německé vlády se sice dostávají konzervativní síly, z nichž zejména CSU trvale požaduje otevření problému odsunu sudetských Němců z poválečného Československa, rozpůlená vládní koalice ale bude mít mnohem větší vnitropolitické problémy, než aby se mohla s větším nasazením věnovat okrajové záležitosti historie, jakkoliv osobně bolestné pro statisíce nevinných a jejich rodiny. Německá vláda má před sebou jediný velký úkol a tím je obnovení hospodářského růstu, které by z Německa udělalo znovu spolehlivý pohon evropské ekonomiky. Političtí analytici už dnes předpovídají, že se to vzhledem k velmi odlišným programům CDU a SPD nemůže podařit a že celý vládní projekt může kdykoli skončit krachem a předčasnými volbami. To by ale mohlo znamenat ztráty pro obě vládnoucí strany a obě to moc dobře vědí. Velká koalice musí přinést reformy a nový ekonomický růst, jiná politická volba neexistuje. Úspěch německé vládní koalice, jejímž společným základem zůstane tradiční německý koncept sociálně-tržního hospodářství, je důležitý i pro Českou republiku, jejíž ekonomika je velmi závislá na vývoji v sousedním Německu, ale vlastně i pro celou Evropu. Daňové změny a reformy pracovního trhu, které Německo potřebuje ze všeho nejvíc, by mohly spustit potřebné změny i v jiných evropských zemích. Sestavení velké koalice v Německu přirozeně vyvolává paralely a předtuchy i na české politické scéně. Nemůže nakonec platit, že tam, kde jsou teď oni, budeme v červnu i my? Udrží Občanská demokratická strana dlouhodobý náskok v preferencích a dá dohromady vládu s menšinovými lidovci? A nebude při případném volebním patu a velké aktivitě komunistů přece jen lepší když se vytvoří velká levo-pravá koalice jako v Německu? Volby jsou pořád ještě daleko, ale o koalicích, i když to politici obvykle odmítají, se musí hovořit už dnes. Premiér Jiří Paroubek má jasno, pro blaho země a své strany se spojí s kýmkoli, třeba i s ODS. Přestože volební program ODS nazvaný Modrá šance se v premiérových projevech stává pomalu největším politickým strašákem České republiky, ve víkendovém rozhovoru pro Lidové noviny Jiří Paroubek potvrdil, že si dokáže spojení s ODS představit. ODS dopředu tak pružná není. Žádné spojení s ČSSD si nepřipouští, protože skálopevně věří v jasné vítězství své rovné daně a vládu s lidovci. Je ale téměř jisté, že když po vítězných volbách ODS vládu nebude schopna sestavit, dá raději přednost velké koalici se sociální demokracií před jednobarevnou vládou socialistů za otevřené podpory komunistů, což je varianta, která podle současných průzkumů reálně hrozí. Narozdíl od Německa v Česku chybí důležitý stmelovací prvek, společné téma, na němž by se případná velká koalice dala vystavět. České hospodářství si vede velmi dobře, v evropských otázkách si ČSSD a ODS vůbec nerozumějí, důchodová reforma je sice nutná, ale ne úplně akutní. Zbývá tedy jediný společný zájem - udržení klidu na práci a podíl na moci. A to by bylo opravdu málo. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||