Petr Fischer analytik BBC

Mohl, kdyby premiér Jiří Paroubek uznal jeho námitky proti kvalitě práce Marie Benešové, kdyby souhlasil s tím, že na nejvyšším státním zastupitelství je nepořádek a chaos, kdyby kývnul tomu, že vládkyně tohoto úřadu se místo trpělivé úřednické práce věnuje politickým vystoupením v médiích s cílem získat větší moc, než jí vzhledem k její funkci přísluší.

I tak je odvolání nejvyšší státní zástupkyně pro ministra spravedlnosti spíše potupa než vítězství

Jenže právě to se podle všeho nestalo.

Předseda vlády se sešel s nejvyšší státní zástupkyní a vysvětlil jí, že ji vláda musí odvolat, zkrátka proto, aby v koalici byl klid.

A jako bolestné jí nabídl senátorskou kandidaturu, případně křeslo náměstkyně ministra vnitra.

Marie Benešová obě nabídky odmítla, to ovšem nemění nic na tom, že i tak je odvolání nejvyšší státní zástupkyně pro ministra spravedlnosti spíše potupa než vítězství.

Všichni navíc vědí, jak se to s klidem v koalici má, kdo v posledních dnech aktivně vyvolával rozpory a jak silnou pozicí unionistický předseda Němec ve vládě disponuje.

Premiér Paroubek několikrát předvedl, že dokáže rozlišovat mezi podstatným a nepodstatným. Udělal to i v případě Marie Benešové, když ji poprvé veřejně podpořil proti útoku ministra Němce jako ženu neústupnou, pracovitou a čestnou, kterou Česká republika nemůže postrádat.

Přesto ji teď , i když s výrazným výsměšným gestem vůči ministru Němcovi, obětuje, pro pochybný klid koaličního projektu, jemuž před volbami už beztak nevěří ani voliči ani zúčastnění politici.

Způsoby práce Marie Benešové a dobré fungování nejvyššího státního zastupitelství v této politické furiantiádě bohužel zůstaly stranou

Cožpak premiér, který sám sebe označuje za silného Jiřího Paroubka, politika, s nímž si nikdo nemůže jen tak hrát, cožpak takový premiér ještě od Unie svobody něco potřebuje, že vychází vstříc umanutosti jednoho z ministrů?

Je možné, že Jiří Paroubek chce mít klid před schvalováním rozpočtu, aby zbytečně nemusel vyjednávat s komunisty, je docela dobře možné, že Němcovi vyšel vstříc za slib klidu až do konce volebního období nebo že oba udělali nějaký kompromis v otázce zákoníku práce, největšího jablka sváru koalice.

Ale to vše by spíše svědčilo o slabosti než síle pragmatického premiéra bez ideologických předsudků. Ne, zdá se, že premiér ustoupil Němcovi z jiného, mnohem silnějšího politického důvodu.

Odvolání nejvyšší státní zástupkyně je velký truc vůči lidovcům, kteří vždy setrvání Marie Benešové ve funkci podporovali.

Loajální unionista Němec, říká vlastně svým ústupkem premiér, je mi bližší než neloajální lidovec Kalousek.

Způsoby práce Marie Benešové a dobré fungování nejvyššího státního zastupitelství v této politické furiantiádě bohužel zůstaly stranou.