Zdeněk Lukeš historik architektury

Vlastně na něm nebylo na první pohled nic zvláštního, působil opršele a uvnitř byla ubytovna učňů z nedaleké továrny ČKD.

Kubistických domů se v krátkém období let 1912 až 1920, navíc přerušeném válkou, postavilo jen několik

Ale jen na první pohled. Na průčelí byly totiž podivuhodné hvězdice a různé úhelníky, které prozrazovaly, že stavba pochází z krátkého období architektonického kubismu.

Dnes už každý laik ví, že se jedná o poněkud výstřední, ale ve světě obdobu nemající architektonický styl, který vymyslel a prosadil český architekt a vizionář Pavel Janák v roce 1911.

Vyšel tehdy z malířského Picassova kubismu, ale inspiraci hledal též u pozdní gotiky nebo Santiniho barokní gotiky.

Kubistická architektura tehdy bohužel nikoho moc neuchvátila - konzervativci ji upřímně nenáviděli a mladí avantgardisté ji považovali za zradu ideálů racionální tvorby, kterou prosazoval Jan Kotěra.

Byl to takový výkřik, ale výkřik bezesporu zajímavý. Kubistických domů se v krátkém období let 1912 až 1920, navíc přerušeném válkou, postavilo jen několik - pár v Praze, další třeba v Bohdanči, Jičíně, Pelhřimově nebo Libodřicích.

Vraťme se však znovu do Vysočan poloviny 80. let.

Jednoho dne jsem jel kolem a viděl, že kubistická ubytovna je prázdná a bude se bourat.

Běžel jsem tehdy za památkáři, ale ti říkali, že je rozhodnuto a unikátní stavbu už nikdo nezachrání.

Nechali se tenkrát po delším přemlouvání alespoň přesvědčit, aby poslali na místo fotografa a pořídili poslední snímky umírajícího, dřív, než bude definitivně odstřelen.

Ten fotograf mi pak volal, že nic nemá - dům byl před likvidací obalen jutou, aby se neprášilo do okolí. A tak nám zůstala jen jediná amatérská nepříliš kvalitní fotka, kterou kdysi pořídil můj kolega.

Před asi třemi lety se situace téměř zopakovala, ale tentokrát byl konec přece jen jiný.

Jeden můj známý mne upozornil na údajně kubistický dům, o kterém nikdo neví. Stojí na kraji obce Litol u Lysé nad Labem a je prý v žalostném stavu.

Slíbil jsem, že se tam zajedu podívat, ale hned mi bylo jasné, že to musí být omyl - kubistických staveb je na našem území tak málo, že přece není možné, aby nám expertům nějaká unikla.

Přesto jsem se tam vypravil a našel nádhernou vilu s unikátní kubistickou dekorací vně i uvnitř. Navíc se jednalo o stavbu se střešní zahradou, což bylo v době jejího dokončení - tedy roku 1913 - něco nevídaného.

Plány potvrdily mé podezření, že autorem je architekt Emil Králíček - stejný muž, který projektoval nešťastný vysočanský dům.

Mluvil jsem se zástupcem majitele stavby, ale ten o nějakém kubismu nechtěl slyšet; dům rychle zbourají a na jeho místě bude parkoviště.

Tenkrát naštěstí pomohli památkáři i obec - přesvědčili majitele o mimořádném významu stavby. Nyní tam byl den otevřených dveří v rámci Dnů evropského dědictví a vilu navštívily stovky zájemců.

Brzy bude zahájena rekonstrukce, kterou připravuje atelier architekta Davida Vávry.

Shodou okolností ve stejný den jsme na jiném a dosti vzdáleném místě - ve slavné secesní umělecké kolonii v hessenském Darmstadtu - zahajovali výstavu architekta Králíčka.

Vedle jeho dnes už kultovní kubistické lucerny nebo domu Diamant tam byl i model a dokumentace litolské vily.

Takže drama se šťastným koncem! Emil Králíček by měl tentokrát radost…