|
K volbě policejního prezidenta | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
V parlamentní politické rétorice se pro tento způsob volby vžilo spojení cesta nejmenšího odporu. Devětatřicetiletý plukovník Vladislav Husák se stal policejním prezidentem především proto, že je úžasně loajální a pak že ministr vnitra František Bublan a premiér Jiří Paroubek nebyli s to najít vhodnějšího kandidáta. Je úplně jedno, jestli záměrně nechtěli nebo zda o post policejního prezidenta nemají vhodnější kandidáti zájem. Obě varianty důvěryhodnosti funkce policejního prezidenta příliš neprospívají. Vladislav Husák nesporně patří ke zkušeným policistům. Je u policie dvacet let, má za sebou službu dopraváka, policejního šéfa ve velké Praze, náměstka pro uniformovanou policii. Tři roky asistoval bývalému policejnímu prezidentu Jiřímu Kolářovi, do jisté míry je to jeho žák, takže o kontinuitu je postaráno. Problém je v tom, že česká policie ani tak nepotřebuje kontinuitu vedení, pokračování práce v zajetých kolejích. Česká policie potřebuje změnu, nový vítr, který by z ní udělal moderní, vstřícnou a důvěryhodnou pomocnici občanů, kterou dnes , měřeno právě důvěrou, vstřícností a ochotou, rozhodně není. Vladislav Husák slibuje přísný dohled nad děním ve svěřeném policejním sboru. Slibuje tvrdý postih všem policistům-hříšníkům, kteří budou žádat úplatek nebo kteří se nebudou chovat slušně. Hodlá své chlapce a dívky špehovat a kontrolovat, podle Husáka je to cesta k získání důvěry. Ale policie potřebuje i důvěru vnější. Větší disciplínu a hlavně osobní zodpovědnost a nasazení jednotlivých policistů, což jsou vlastnosti, které, jak naposledy ukázaly problémy s přehlíženým hajlovaním neonacistů, podřízeným Vladislava Husáka často zcela chybí. Nový policejní ředitel zatím dluží jasnou představu o tom, jak má policie fungovat a jaká je její role ve společnosti. Výmluva, že to vše určují zákony, neobstojí. Zákony mají svoji jasnou dikci, ale policejní ředitel je tu od toho, aby jí vdechoval život a dokázal veřejnosti říct, co konkrétně může od policie pod jeho vedením očekávat. Pro začátek by se Vladislav Husák mohl inspirovat u svého prezidentského kolegy Václava Klause, který v zápětí po svém zvolení prohlásil, že bude prezidentem aktivním, nikoli však aktivistickým. Aniž bychom chtěli jakkoliv hodnotit Václava Klause, Vladislav Husák by tento slib mohl vzít za své. Znamenalo by to ale, že se méně bude soustředit na mediální prezentaci policie a sbírání snadných populistických bodů, a více se zaměří na přeměnu policejních struktur a přístupu často velmi neochotným policistů k veřejnosti, které mají sloužit. Pokud Vladislav Husák vykročí tímto směrem, mohl by mít slušnou naději, že i po volbách v příštím červnu a případné výměně vládní garnitury své prezidentské křeslo udrží. Stínový ministr vnitra za ODS Ivan Langer přece jasně řekl, že není důležité, kdo bude prezidentem policistů, ale co bude dělat. Když ho Vladislav Husák ve vší slušnosti a politické nezávislosti vezme za slovo, vůbec nic tím nezkazí. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||