Adam Drda analytik BBC

Připomeňme, že od afér a rezignace Stanislava Grosse drží koalice pohromadě jen shodou okolností, protože tehdy se vládní strany bály předčasných voleb a každá jiná představitelná vládní sestava by byla problematičtější než ta současná.

Kdyby si podobně úzkou kooperaci dovolil Gross, o Špidlovi ani nemluvě, dostávali by z toho novináři i politici psotník - suverénnímu Paroubkovi ale námluvy s KSČM procházejí bez obtíží

Sociální demokraté dávají otevřeně najevo silnou nechuť k lidovcům, naopak platí totéž; Unie svobody tomu všemu jednou odevzdaně a jindy vychytrale sekunduje.

O nějaké společné strategii a společných zájmech nemůže být řeč. Cílem této vlády je přežít do voleb - a zajistit stranám, zejména ČSSD, klid na kampaň.

Přesto se nedá říct, že se politická situace nevyvíjí - a právě na příkladu novely zákoníku práce je to dobře vidět.

Premiér a faktický šéf sociální demokracie Jiří Paroubek začal zcela otevřeně spolupracovat s komunisty.

Je to až nepochopitelné: kdyby si podobně úzkou kooperaci dovolil Stanislav Gross, o Vladimíru Špidlovi ani nemluvě, dostávali by z toho novináři i politici psotník - suverénnímu Paroubkovi ale námluvy s KSČM procházejí bez obtíží.

Co se týká zákoníku, postupuje premiér takto: návrh novely vypracoval ve spolupráci s odbory sociálně demokratický ministr práce.

Koaliční partneři vznesli v souladu se svým programem jakési výhrady. Premiér se s nimi nechce bavit a několikrát dal jasně najevo, že pokud se jim "zákoník" nezamlouvá, prosadí ho s kýmkoli, tedy s KSČM.

Ve středu prohlásil: "Jak řekl jeden čínský politik, mně nezáleží na tom, jestli je kočka černá, nebo bílá, hlavně, že chytá myši."

Dosud Kalousek úspěšně využíval toho, že KDU-ČSL je ve vládě nepostradatelná, protože spojit se s komunisty je pro ČSSD nemožné. Najednou je to jinak

Citát je použit případně: ta slova pronesl Teng Siao-pching, když zaváděl do hospodářství lidové Číny "kapitalistické metody".

Paroubek je Číně zjevně nakloněn a nelze vyloučit, že citát má od svého "poradce" ve věcech dálného východu Miroslava Grebeníčka - už ho totiž jednou užil, před cestou do Číny, právě po jednání s komunistickým předsedou.

Lidovecký šéf Miroslav Kalousek je Paroubkovým počínáním zjevně zaskočen, vypadá to, jako by jeho politika vůči sociálním demokratům náhle narazila do zdi.

Dosud Kalousek úspěšně využíval toho, že KDU-ČSL je ve vládě nepostradatelná, protože spojit se s komunisty je pro ČSSD nemožné.

Najednou je to jinak a lidovecký předseda jako by nevěděl, jak na situaci reagovat.

Ujišťuje nicméně, že "opuštění koalice devět měsíců před volbami by bylo jen prázdné a nic neřešící gesto".

To zní dost alibisticky, asi jako výroky lidí, kteří na počátku normalizace zdůvodňovali svou zbabělost tím, že kdyby nekolaborovali s režimem, přišel by na jejich místa někdo mnohem horší.

Když lidovci ve vládě zůstanou zůstanou, sbližování ČSSD a KSČM stejně nezabrání, jenom budou vypadat nedůsledně a směšně

Bude-li Jiří Paroubek dál spolupracovat s komunisty a ignorovat koaliční partnery, kdykoli se mu to bude hodit, je odchod z vlády normální principielní řešení.

Když v ní lidovci zůstanou, sbližování ČSSD a KSČM stejně nezabrání, jenom budou vypadat nedůsledně a směšně.

Koneckonců, co se do voleb bez lidovců ve vládě změní: podle všeho nic podstatného, možná se zhorší česká zahraniční politika.

Jiří Paroubek teď ukazuje, kudy se rozhodl jít po volbách: pokud ČSSD dostane dost hlasů na to, aby s komunisty dala ve sněmovně dohromady většinu, vznikne společná vláda.

Oficiálně samozřejmě jako menšinový kabinet ČSSD, hledající podporu "ad hoc".

Polistopadová emancipace KSČM bude završena - a českou společnost bude čekat několik krušných let...