Adam Drda analytik BBC

Volby jsou prý jeho osobním úspěchem, protože "před dvěma měsíci by na něj nikdo nevsadil ani zlámanou grešli".

Schröder, ať už si o jeho politice člověk myslí cokoli, udělal slušný a odvážný tah, na který se čeští sociální demokraté ani v největší krizi nezmohli

Paroubek souhlasí, že (byť je třeba vyčkat na definitivní výsledky) volby asi skončily patem, tedy velmi blízkým výsledkem křesťanských a sociálních demokratů, nicméně "pro české národní zájmy je takováto vyrovnanost dobrá" a nepřinese žádné změny "ve vynikajících česko-německých vztazích".

Pokud jde o další české ohlasy: ministerstvo zahraničí reagovalo podobně, to jest "vzájemné vztahy se nezmění"; prezident Václav Klaus sdělil, že se zatím zdrží komentářů, protože by byly předčasné.

A možný příští předseda komunistů Vojtěch Filip je rád, že CDU/CSU nebude mít zřejmě příležitost provést údajně avizovaný "atak na majetkové poměry v ČR stran vysídlených" Němců.

Vojtěch Filip bohužel neříká, kde se o přípravě toho "ataku" dozvěděl...

S čestnou výjimkou zkušeně mlčící hlavy státu (to je v tomto případě myšleno zcela bez ironie) mají výše uvedené reakce něco společného, totiž jsou všechny provinční, sledují úzkou linii

Německo a my, eventuelně vyhnaní Němci a my nebo - v premiérově případě - sociální demokrat Schröder a sociální demokrat já. Dá se o těch reakcích říct, že se de facto obracejí dovnitř, do Česka.

Paroubkovo tvrzení, že na Schrödera by si nikdo nevsadil zlámanou grešli, je silně nadnesené - tak špatně na tom kancléř nikdy nebyl, pouze se předvídalo, že prohraje s výraznějším výsledkem, než to teď vypadá.

Stejné je to s oceněním jeho šarmu - německé volby ještě nikdo nemohl pořádně analyzovat, Paroubek nezkoumal, kolik lidí se jich zúčastnilo, jak v kterých zemích volili, co na ně zabralo atd.

Nejspíš se jednoduše snaží předvést přináležitost k sociálně demokratickému "kolegovi" a asi se mu líbí nevyslovená paralela: Paroubek přece "taky" převzal premiérství, potažmo ČSSD ve chvíli, kdy by si na ni ani na něj nikdo nevsadil zlámanou grešli - a teď jdou preference strany nahoru.

Klíčová otázka německých voleb zní, jaká teď bude německá zahraniční politika a vliv Spolkové vlády na Evropskou unii

Vtip je v tom, že Schröder, ať už si o jeho politice člověk myslí cokoli, udělal slušný a odvážný tah, na který se čeští sociální demokraté ani v největší krizi nezmohli: rozhodl se pro předčasné volby, aby otestoval důvěru a obnovil legitimitu své strany, případně vlády.

Ale zpátky k provinčnosti reakcí, to jest především k premiérovu tvrzení, že "vyrovnanost výsledků" CDU/CSU a SPD je dobrá pro české národní zájmy".

V ekonomické oblasti to podle všeho není pravda: Německo je nejvýznamnější český obchodní partner, jde tam skoro třetina českého exportu, tudíž by Jiří Paroubek měl mít na mysli německou prosperitu.

Německo ale ekonomicky stagnuje - a vláda, sestavená kvůli "vyrovnaným výsledkům" z příliš mnoha koaličních partnerů (stejně jako vláda velké koalice) bude jen obtížně a pomalu prosazovat potřebné reformy.

A nakonec hlavní problém: od roku 1989 usilovala Česká republika o vstup do Evropské unie, ale český premiér jako by nahlížel svůj stát jako izolovaný ostrůvek "v srdci Evropy".

Klíčová otázka německých voleb zní, jaká teď bude německá zahraniční politika a vliv Spolkové vlády na Evropskou unii.

Schröderova politika, provozovaná ruku v ruce s francouzským prezidentem, České republice ani unii nijak neprospívá: patří do ní snaha vytvořit z EU jakýsi jednotný antiamerický blok, patří do ní odpor proti liberalizaci služeb, ochrana zemědělských dotací atd.

Patří do ní nadměrná orientace na Rusko, která se naposledy zhmotnila ve Schröderově dohodě s Vladimirem Putinem o stavbě plynovodu do ruského Vyborgu, v dohodě, přijaté "přes hlavy" Poláků a baltských států.

Kdyby byla německé volby výrazně vyhrála CDU/CSU, dávalo by to nějakou naději na změnu.

Jiřímu Paroubkovi možná současný stav vyhovuje, jeho straně určitě. To ale ještě neznamená, že prospívá "českým národním zájmům".