Mikuláš Kroupa redaktor BBC

	Institut Cervantes chce přesvědčit o praktičnosti znalostí španělštiny

Naproti tomu ale platí, že tím jediným, co si mnozí vybaví, když se řekne Španělsko, jsou Don Quijote a jeho autor Miguel de Cervantes.

Ale to se prý v České republice změní. Premiér Jiří Paroubek společně se členy španělské královské rodiny, princem Felipem a princeznou Letizií, slavnostně otevřel v Praze španělské kulturní centrum - Institut Cervantes.

Kromě jiného se tu otevírá zcela unikátní knihovna moderní španělské literatury a hudby.

Na úvodním ceremoniálu zpestřilo krátkou prohlídku knihovny, která nese jméno světoznámého mexického spisovatele Carlose Fuentese, typické flamenco v podání kytarového mága Paca de Lucii.

Začneme digitálně

Třípatrová budova pražského Institutu Cervantes se tyčí přímo naproti kostelu svatého Štěpána v ulici U rybníčku.

Koncerty a výstavy španělských umělců tu budou doplňovat nejen kurzy španělské konverzace, ale například i přehlídky španělského filmu, říká Milena Čechová, která v Institutu vede oddělení kultury.

Prosklená knihovna, ze které je překrásný výhled na centrum Prahy, nabízí něco kolem deseti tisíce svazků Maxim Ščurš, knihovník Institutu

Jako první se otvírá výstava moderního digitálního umění latinskoamerických sochařů a malířů. Ta sídlí v prvním patře.

Ve třetím poschodí bude od prosince k dispozici knihovna.

V proskleném prostoru, ze kterého je překrásný výhled na centrum Prahy, najdou uživatelé něco kolem deseti tisíce svazků, tvrdí místní knihovník Maxim Ščurš, Bělorus studující v Praze španělštinu.

Největší počet svazků podle něj patří krásné literatuře ve španělštině, jak španělské tak latinskoamerické.

Jak dodává, dobře jsou vybaveny i fondy lingvistické, literárně-historické, ale též sbírka jazykových učebnic; dokonce i v katalánštině, galícijštině nebo baskičtině.

Druzí na světě

Institut Cervantes, založený v roce 1991, působí v 56 městech a 37 zemích. Španělsky na celém světě hovoří přibližně 400 milionů lidí, což znamená, že v mezinárodních stycích je to druhý neužívanější jazyk po angličtině.

	Cesar Antonio Molina se domnívá, že se nákladná investice vyplatí

Pro Čechy je však, chtělo by se říci, tato řeč doslova španělskou vesnicí.

Něco kolem čtyřiceti procent Čechů ovládá němčinu, rusky hovoří 29 procent a anglicky kolem třiceti procent respondentů.

Institut Cervantes také s velkým zpožděním následuje taková zavedená centra jako British Council, Goethe-Institut nebo Francouzský institut.

Španělé se již dříve etablovali v Bukurešti nebo ve Varšavě. Tam jim podle hispanistky Markéty Pilátové stát vyšel více vstříc: například ve varšavském centru jsou osvobozeni od nájmu.

Česká investice je velmi nákladná, ale ředitel španělských kulturních institutů Cesar Antonio Molina tvrdí, že stojí za to:

"V průběhu dějin vždycky ve světě dominovala nějaká řeč, ať už to byla řečtina, latina, francouzština, svého času i španělština. Nejsme soupeři angličtiny, a chceme se vzájemně obohacovat," říká Molina.

Španělština si ale podle něj zaslouží své místo na slunci, je to jazyk, kterým v globálních vztazích mluví nejvíce lidí hned po angličtině.

"Baskická" Morava

Postoje Čechů chce Molina změnit tak, že jeho instituce bude přivážet současné španělské a latinskoamerické umělce, vědce, lingvisty.

Nejsme soupeři angličtiny, a chceme se vzájemně obohacovat Cesar Antonio Molina, ředitel španělských kulturních institutů

Obě jazykové komunity tak budou mít možnost se poznat tak, jak dnes žijí.

Molina očekává, že do půl roku se bude v novém pražském centru učit španělštině nejméně 500 lidí.

Podle Markéty Pilátové zájem o španělštinu roste. Například počet studentů hispanistiky se na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde působí, zvýšil za poslední roky z pěti na čtyřicet.

V České republice se také prosazují španělské investice. Konkrétně na Moravě působí řada baskických firem.

Markéta Pilátová odhaduje, že španělština se sice v Česku těžko dostane na místo jedničky před angličtinu a němčinu, ale hned za nimi by prý mohla porazit například francouzštinu.