|
Němcova hůl na Benešovou | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Svou první prohru v boji za odvolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové nesl ministr spravedlnosti Pavel Němec dost těžce. Premiér Jiří Paroubek sice vyčinil Benešové za její nemístné mediální výroky, aby ministra úplně neshodil, ale řekl také, že Marie Benešová je pracovitá žena silného morálního kreditu, kterou Česká republika potřebuje právě na tom místě, kde je teď. Předseda vlády pak naznačil, že jen těžko by dnes na místo nejvyššího státní zástupce hledal člověka podobných kvalit. Němcovo ponížení bylo o to větší, že Paroubkův názor podpořili nejen koaliční lidovci, ale rovněž ODS, nejsilnější opoziční strana, která jinak většinu premiérových kroků nevybíravě kritizuje. Ctižádostivý ministr Němec svůj boj nevzdal. Bylo jen otázkou času, kdy si na Marii Benešovou najde tu správnou hůl, kterou by ani premiér Paroubek nemohl přehlédnout a jen tak zlomit. Ta hůl je údajně na světě, ministr Němec přichází se skandálním zjištěním o nedostatcích v práci Nejvyššího státního zastupitelství: chybějí spisy, dochází ke zbytečným průtahům v jednotlivých případech, úřad bobtná do rozměrů, které nikdy neměl mít. A to vše jenom proto, říká otevřeně ministr spravedlnosti, že Marie Benešová soustředí svou energii na politická prohlášení a zapomíná, že její úřad měl plnit spíše roli dozoru a metodického poradce, nikoli funkci poslední vyšetřovací instance. Ani Marie Benešová nemůže popřít, že její jazyk je na veřejnosti občas opravdu velmi ostrý a že se vyjadřuje i k věcem, o nichž by nejvyšší státní zástupkyni nepříslušelo mluvit. Její dohled nad vyšetřováním v České republice byl ale doposud považován ze velmi přínosný, její pozice byla vždy dost silná, než aby pár ostrých slov mohlo její pozicí otřást. Byla to Marie Benešová, kdo popohnal některé důležité kauzy, byla to ona, kdo otevřeně mluvil o nelehkém boji s korupcí. A hlavně byla to Marie Benešová, kdo na veřejnosti vytvářel důvěru v práci zastupitelů, v to, že opravdu budou dělat vše proto, aby každý zločin byl důsledně a po právu stíhán. I když se ne vždy úplně všechno dařilo, Marie Benešová má i u veřejnosti určitě lepší profesionální pověst, než snaživý politik Unie svobody, momentálně v křesle ministra spravedlnosti. A právě to je největší zbraň Marie Benešové, která ji i tentokrát může uchránit před nejhorším. Až ministr Němec přednese svá zjištění o nedostatcích na Nejvyšším státním zastupitelství předsedovi vlády, přijde s několika vhodnými nástupci a v zájmu politického klidu bude naléhat na to, aby premiér Marii Benešovou odvolal, bude premiér Paroubek určitě opět brát ohled především na minulost Marie Benešové, kterou do funkce vynesli sociální demokraté. Němcovi nemusí pomoct ani politický nátlak, který pár měsíců před volbami už nikdo nebere vážně. Jediná ministrova šance je hledat dál. A odhalit na Nejvyšším státním zastupitelství něco, co ani premiér Paroubek nebude moci jen tak přejít. Třeba avizované angažmá lidí, kteří za minulého režimu aktivně pomáhali udržovat komunistickou moc, jak při výpovědi před kontrolou ministerstva naznačil odvolaný státní zástupce Ondruš. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||