Petr Fischer redaktor BBC

Největší skupinou mezi českými poslanci jsou inženýři

Technika? Vaše trefa by byla ještě přesnější, kdybyste prohlásili, že nejvíce poslanců má diplom inženýra.

Jak inženýrská inteligence ovlivňuje myšlení a práci ve sněmovně? Starý hit skupiny Plavci Promovaní inženýři by si dnes mohlo v klidu zazpívat 85 členů dolní parlamentní komory.

Unikají souvislosti

Inženýrská inteligence má silné postavení ve všech politických klubech, většinou jde o strojaře, stavaře a zemědělce, v menšině jsou inženýři ekonomie.

Přes jasnou ideologickou rozdílnost inženýry ve sněmovně leccos spojuje.

Mají smysl pro přesnost, čísla a pořádek, a jak soudí například politolog Lukáš Jelínek, pochopitelně rozumějí chodu stroje:

"Temnější stránkou je ovšem problém vnímání projednávaných témat v kontextu. Lidem s tímto vzděláním občas chybí schopnost uvažovat v souvislostech," řekl pro BBC Jelínek.

Humanitní obory ostrouhají

Další negativním znakem poslanců-inženýrů je podle Jelínka jistá zahleděnost do oboru, do míst, kde nacházejí tvrdá data, s nimiž jsou zvyklí pracovat.

Na vše je manuál, stačí ho obstarat, a problém se vyřeší. V tomto směru inženýrský způsob vliv na politiku má Miroslav Petříček, filozof

Stranou pak zůstávají kulturní, společenská, etická nebo ekologická témata, tedy změny v oblastech, které brněnský psycholog Lubomír Kostroň zahrnuje mezi takzvaná měkká data:

"Vždycky se obracejí na lidi schopné poskytnout věrohodná a přesná data. Ti jsou vždy z technické, maximálně ekonomické oblasti."

Lubomír Kostroň nemluví jen tak od stolu, s mezemi inženýrské inteligence má své zkušenosti.

Na Masarykově univerzitě v Brně mimo jiné vede kursy postgraduálního vzdělávání, řízení lidských zdrojů tu studují převážně vystudovaní inženýři.

"Vždy se jim snažím cpát do hlav i tyto měkké souvislosti a ze zkušenosti vím, že jim to dělá velké problémy," poznamenává.

Inženýrská rozhodnost

Lubormír Kostroň ale zároveň připouští, že inženýrům nechybí rozhodnost.

Inženýři mají smysl pro přesnost a čísla a rozumějí chodu stroje

Zatímco humanitně vzdělaní váhavci by probírali pro a proti nekonečně dlouho, inženýr sedne, změří a rozhodne.

Inženýrský způsob myšlení se stal symbolem moderního světa, se všemi negativy, které přinesla bezmezná důvěra ve vědu.

A to i do politiky.

Nejčastější charakteristikou inženýra, vysvětluje filozof Miroslav Petříček, je přímočarý způsob identifikace a řešení problémů.

"Na vše je manuál, stačí ho obstarat, a problém se vyřeší. V tomto směru inženýrský způsob vliv na politiku má. V praxi jej naleznete ve snaze uplatňovat standardní způsoby řešení. To je typické inženýrské myšlení."

Emoce chybou

"My potřebujeme konstruovat ideologie, mít emoce. Pro inženýrský způsob řešení je toto chyba, kterou se snaží odstranit nebo ignorovat."

Většina lidí v té době absolvovala technické obory, mimo jiné proto, že to vyžadovalo menší politické angažmá Lukáš Jelínek, politolog

"Nechci být ale k inženýrům nespravedlivý."

Miroslav Petříček připomněl časy, kdy slovo inženýr znamenalo něco jiného než člověka exaktně orientovaného.

"V latině toto slovo znamenalo ingenium - důmyslný. Rytíř Don Quijote de la Mancha je ingeniózní. Inženýři v tomto smyslu slova narážejí na realitu a snaží se odpor reality řešit. Dnes se ovšem tento problém zploštil jen na hledání standardních postupů."

Mnoho českých poslanců-inženýrů se do právě zmapovaného světa inženýrského myšlení spolehlivě vejde a ani zkušenosti z politiky na tom nic nezměnily.

Proč jich je tolik?

Existují ale i tací, kteří svůj obzor doplnili o právnický či sociologický rozhled. A proč je vlastně inženýrů v české sněmovně tolik? Politolog Lukáš Jelínek má dvě vysvětlení.

"Politicky činní jsou dnes v České republice dnes většinou lidé nad čtyřicet let, kteří vystudovali za minulého režimu."

"Většina lidí v té době absolvovala technické obory, mimo jiné proto, že to vyžadovalo menší politické angažmá než obory humanitní."

Druhý důvod vidí Jelínek v tom, že největší část poslanců přišla z menších měst, kde se vždy lépe uplatňovalo praktičtější vzdělání technické.

Je ovšem otázkou, zda i v postindustriálních společnostech 21. století a v politice obzvlášť platí, že technické je praktické.