Petr Fischer redaktor BBC

Na některých místech byl benzin dokonce za 35 korun

Ceny pohonných hmot vyskočily i v Česku v průměru na 31 korun, byla ale i místa, kde to bylo 35 korun za litr.

Ivan Indráček, předseda představenstva Společenství čerpacích stanic, o zdražení říká:

"Ty čerpací stanice, které prodávají za 35 korun, jsou na stropu toho, co by bylo možno očekávat po zdražení, které je reakcí na vývoj na burze v minulém týdnu."

V okolních zemích ceny benzinu rostly postupně, v České republice nastal skok – poměrně velký, o čtyři koruny.

"Z těch čtyř korun zhruba 3,5 koruny odpovídá tomu, co provedla produktová burza v Rotterdamu v uplynulém týdnu. Takže to odpovídá tomu, co je aktuální."

"Jinak produkty v posledních měsících rostou, na českém trhu je silná konkurence mezi čerpacími stanicemi, pumpařům se špatně zdražuje. Navíc tam byla magická hranice třiceti korun, teď ten impuls byl takový, že přehoupl prodejní ceny přes třicet korun."

"Kromě toho nárazového zdražení lze očekávat, že se dorovná ztráta marže, která byla způsobena v minulých týdnech, měsících," dodává Indráček.

Důsledek hurikánu

Indráček dodává, že změny na burze byly důsledkem hurikánu Katrina, který zasáhl jih Spojených států.

Hurikán Katrina především způsobil výpadek činnosti amerických rafinerií Kamil Bednář, společnost Colosseum

Podle Indráčka by se cena benzinu mohla změnit, až bude jasné, že se situace v USA stabilizovala.

I Kamil Bednář ze společnosti Colosseum se domnívá, že za zdražení může hurikán:

"Jde o důsledek hurikánu Katrina. Omezil těžbu ropy v Mexickém zálivu, omezil dovoz do USA, ale především způsobil výpadek činnosti amerických rafinerií."

Podle něj na americkém trhu vznikl strach z deficitu nabídky, na což americké firmy zareagovaly prakticky okamžitě.

"Začaly kupovat benzin, kde se dá, především v Evropě," říká Bednář.

Změna spotřební daně

Některé evropské vlády, jako v sousedním Polsku, už uvažují o snížení spotřební daně na benzin.

Ceny benzinu ovlivní také ceny dopravy či potravin

Podobný krok v Česku prosazuje opoziční ODS, ministr financí Bohuslav Sobotka to odmítl:

"Snížení ceny by se rozdělilo v maržích – řetězce, výrobce, distributor, prodejce."

Podle něj je potřeba si uvědomit, že v oblasti výroby, obchodu a prodeje pohonných hmot není zákonem stanovena žádná marže, která by byla jako maximální takto určená.

"To znamená, že pokud by došlo ke snížení spotřební daně, tento prostor by zaplnili zvýšením svých zisků výrobci, distributoři nebo prodejci, " říká Sobotka.

"Z hlediska tržní ekonomiky by návrh, který prezentovala opozice, nepřinesl žádné řešení," doplňuje ministr financí.

Indráček chápe návrhy jak ODS, tak ČSSD: "Na jednu stranu rozumím snaze snižovat spotřební daně. Jsou poměrně vysoké a ODS má pravdu v tom, že spotřební daně nejsou na nejnižší úrovni, kterou stanovuje Evropská unie."

"Na druhou stranu lze akceptovat i názor ministra Sobotky, že pohonné hmoty nejsou komoditou regulovanou."

Ne jako Němci

Názor ministra financí Sobotky podpořil i premiér Paroubek, který ale dodal, že dopady vysokých cen budou kompenzovány sociálně slabším:

"Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na dvou dávkách sociální povahy, tak, aby do nich promítlo nárůst cen."

Podle Paroubka se jedná o příspěvek, který se týká zdravotně postižených - tedy o příspěvek na motorové vozidlo, resp. na nákup pohonných hmot do něj, a dále na přepravné do zaměstnání.

Ke 42 korunám, když se to přepočte na německé ceny, by však cena benzinu neměla vystoupit.

"Německo má vyšší spotřební daně, my budeme oproti Německu levnější o rozdíl spotřební daně," uzavírá Indráček.