Česká vláda symbolicky ocenila zásluhy německých antifašistů

Gerhard Schröder o vládním gestu hovořil telefonicky s českým premiérem Jiřím Paroubkem.

Schröder symbolické gesto české vlády označil podle Paroubka za akt politické odvahy.

Kancléřův úřad poté uvedl, že prohlášení je "důležitým příspěvkem k rozvoji dvoustranných vztahů ve smyslu česko-německé deklarace z roku 1997, tedy se zaměřením na budoucnost a v duchu dobrého sousedství".

Oba sociálnědemokratičtí premiéři spolu hovořili německy, bez pomoci tlumočníka.

Paroubek pro změnu ocenil postoj Schrödera, který v minulosti opakovaně odmítl majetkové nároky sudetských Němců vůči České republice i Polsku.

Symbolický krok české vlády vůči německým antifašistům je podle Paroubka jistým způsobem "splátkou" této kancléřovy vstřícné pozice.

Gesto české vlády ocenila i hlavní německá opoziční strana - konzervativní CDU.

Paroubkova symbolika

Český premiér Jiří Paroubek BBC řekl, že není příznivcem finanční kompenzace československých odpůrců nacismu německé národnosti, připustil však, že do budoucna o tom lze v některých případech uvažovat:

"O tom ještě můžeme do budoucna uvažovat, abychom v některých případech touto cestou šli."

"Skutečně se jedná dneska o několik desítek osob. Myslím si, že jsou to věci, které se budou těžko po šedesáti letech dokumentovat. Pokud to zůstane v morální rovině, tak myslím, že je to správná cesta."

Paroubek v rozhovoru pro BBC řekl, že prezident v hrubých obrysech návrh gesta znal.

Klaus v reakci poznamenal, že Paroubkovi předchůdci ve funkci a straničtí kolegové, Vladimír Špidla a Stanislav Gross, s ním ve stejné věci jednali a přijali závěr, že "je to tak jemná a citlivá věc české historie, že to není možné udělat, pokud by nebyl v Česku konsensus". To podle prezidenta Paroubek neučinil.

Reakce se liší

Symbolické gesto, které nedoprovází žádné finanční odškodnění, nebylo na české politické scéně přijato jednoznačně.

Vládní sociální demokraté, lidovci a unionisté považují morální uznání za správné.

Prezident Václav Klaus a opoziční občanští demokraté naproti tomu mají obavy ze stupňování nároků sudetoněmeckých organizací a s nimi spřízněných politických sil.