Nejvyšší soud vyhověl návrhu ministra spravedlnosti Pavla Němce

Sáního v pondělí Nejvyšší soud propustil z vazby a zároveň umožnil předání jeho případu do Kataru.

Katarský princ opustil brány pankrácké věznice večer, noc strávil v hotelu.

Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna s ním byl neustále katarský doprovod, včetně prvního náměstka nejvyššího katarského žalobce.

Právník Sáního Josef Lžičař řekl, že mu katarská strana slíbila, že bude o průběhu vyšetřování pravidelně informovat.

Katarské úřady podle Petra Dimuna před několika měsíci zahájily Sáního stíhání za přečiny spáchané v ČR.

Spekulace o imunitě v Kataru

Mluvčí už dříve řekl, že v Kataru mu hrozí až doživotí. V Česku by mohl dostat nejvýše osm let, soud ho nepravomocně odsoudil ke 2,5 roku vězení.

Téměř rok si odpykal ve vazbě, která se do trestu započítává. Navíc by mohl po půlce trestu požádat o podmíněné propuštění.

Pokud by trest 2,5 roku nabyl právní moci, Sánímu by zbývaly pouhé tři měsíce vězení. Sání přesto chtěl být do Kataru vydán.

Objevují se proto spekulace, že má v Kataru jako člen královské rodiny imunitu a vězení mu nehrozí. Sání je bratrancem katarského emíra.

Podle Dimuna však pokračování ve stíhání zaručuje katarská ústava.

Stížnost Pavla Němce

Nejvyšší soud vyhověl podání ministra spravedlnosti Pavla Němce, který o vydání prince Sáního Kataru usiloval několik měsíců. Němec to v rozhovoru pro BBC uvítal:

"Já jsem rád, že je učiněna definitivní tečka za celou záležitostí z pohledu české strany, a samozřejmě ten případ bude na základě převzetí trestního stíhání pokračovat v Kataru."

Katarský princ byl v květnu nepravomocně odsouzen za sexuální zneužívání nezletilých dívek na dva a půl roku do vězení, česká strana dostala od Kataru záruky, že proces s princem bude pokračovat i na jeho území.

Nejvyšší soud v pondělí odmítl argumentaci obecných soudů i Nejvyššího státního zastupitelství, že vydáním do Kataru by byl Sání odňat svému zákonnému soudci - tedy soudci ze země, kde čin spáchal.

Soudy i státní zastupitelství tvrdily, že Němec neměl pravomoc o vydání prince rozhodnout, a jeho postup označily za nezákonný.

Podle názoru Nejvyššího soudu nelze z trestního řádu dovodit, že by takový postup ministra vyžadoval souhlas soudu.