Podle ústavního soudu byla porušena Salmova lidská práva

Salmovým dědicům se tak otevřela cesta k uplatňování nároků na 7 000 hektarů pozemků na Blanensku, včetně zámku v Rájci nad Svitavou.

Ministr kultury Vítězslav Jandák naznačil, že se na celý případ ještě bude muset podívat.

Vítěslav Jandák v televizi řekl, že udělá vše pro to, aby celá kauza dopadla ve prospěch občanů České republiky, jestli je to vrácení majetku dědicům, nebo naopak jeho podržení v rukou obcí a státu, Jandák neřekl.

Stanovisko Ústavního soudu

Ústavní soudci zrušili verdikty ministerstva vnitra a Nejvyššího správního soudu, podle nichž Salm nebyl československým občanem a majetek mu byl podle Benešových dekretů zabaven právem.

Ústavní soud však upozornil na existenci osvědčení o trvání Salmova československého občanství z března 1946.

Podle ústavního soudce Františka Duchoně verdikty porušily Listinu základních práv a svobod.

Protichůdné informace

Salmovi dědici ve stížnosti připustili, že Salm se za nacistické okupace sice přihlásil k německé národnosti, ale údajně pod nátlakem.

Na majetek byla uvalena německá nucená správa.

Ústavní soudci připomněli, že Salm byl v době okupace upoután na lůžko.

Přesto podle některých svědků pomáhal ukrývat účastníky odboje jako například Antonína Kyzlinga nebo prý také podporoval rodiny osob vězněných nacisty.

Případ Salm vyvolal v uplynulých letech vlnu emocí. Vzniklo i několik petic proti vydání majetku.

Někteří historici tvrdí, že za okupace byl členem tří nacistických organizací a jeho děti byly zapsány v Hitlerjugend.

Kníže Hugo Salm (1893-1946) byl předkem dnešních restituentů Marie, Idy a Huga.