Petr Fischer analytik BBC

Dává proto všem čas, aby se přesvědčili, že on a jeho ministr vnitra Bublan si vybrali dobře.

Ivanu Přikrylovi, vedenému v seznamech StB pod krycím jménem Právník, premiér věří už z dob, kdy ho měl po svém boku na ministerstvu pro místní rozvoj.

A Vladislav Husák se zase osvědčil při zásahu na CzechTeku, který premiér pořád považuje za přiměřený a ve všech směrech legální.

Způsob jmenování nového policejního prezidenta odhaluje slabost premiérovy personální politiky.

Jediné co je Jiří Paroubek ochoten připustit, jsou jednotlivé policejní excesy, za něž Vladislav Husák rozhodně nemůže, i když o průběhu zásahu musel vědět, mohl vše zastavit, kontrolovat, zmírnit.

Zprávu o zásahu na CzechTeku dodá do sněmovny ministr Bublan, který na Husáka také nedá dopustit.

Premiér Paroubek proto klidně může počkat, až unionisté a lidovci dostanou své.

Ostatně z premiérových výroků v posledních dnech je dopředu dostatečně jasné, že vládní zpráva o dění na CzechTeku vyzní jasně ve prospěch policie, ministra vnitra i předsedy vlády, i když premiér by se do krve popral o to, že nikdo nic neovlivňuje.

Způsob jmenování nového policejního prezidenta odhaluje slabost premiérovy personální politiky. Do důležitých mimovládních funkcí jsou jmenováni lidé, kteří nejen vzhledem ke své minulosti musejí zůstat mimořádně loajální.

U Přikryla, po němž se ostatně nic jiného než plnění funkce loajálního státního úředníka nechce, to ani tak nevadí - pomineme-li fakt, že vládní záležitosti bude organizovat člověk podezřelý ze spolupráce s StB.

Ale policejní prezident by měl být člověkem nespoutaným, samostatně myslícím, nikoli politicky závislou figurou.

Ale policejní prezident by měl být člověkem nespoutaným, samostatně myslícím, nikoli politicky závislou figurou, kterou si z Husáka během CzechTeku udělal premiér Paroubek prostřednictvím Františka Bublana.

Z výběru, jenž provedl ministr vnitra, to navíc vypadá, že česká policie a vlastně celá česká společnost nebyla během patnácti polistopadových let schopna vyprodukovat kvalitního šéfa, který by neměl nic společného nejen s předchozím problematickým vedením Jiřího Koláře, ale zejména s komunistickou policejní érou.

Ministr Bublan a premiér Paroubek šli tou nejjednodušší cestou. František Bublan sice tvrdí, že jednal i s dalšími kandidáty, ale většina z nich mu odmítla.

Možná že i to je důležitá informace o stavu české policie, které se dobří policejní a justiční manažeři raději vyhýbají.

Vůbec nejhorší jsou výhrůžky premiéra, který sice projevil dobrou vůli a počká, až bude hotova zpráva o CzechTeku, ale který také neopomněl dopředu dost výrazně naznačit, že i když Husáka odmítnou menší koaliční strany, sociální demokracie jej silou svých hlasů ve vládě tak jako tak prosadí.

Jako by Vladislav Husák měl být policejním prezidentem jedné strany.

Zdá se, že premiéru Paroubkovi více záleží na prosazení své vůle a symbolickém potvrzení správného jednání policie na CzechTeku než na tom, aby policii vedl člověk, který bude mít důvěru vládních i opozičních stran a nakonec i širší veřejnosti.

Může to pramenit z premiérem deklarované víry, že i po příštích volbách bude vládu sestavovat ČSSD. Nic ale zatím není vzdálenější této představě a Vladislavu Husákovi nejspíše bude předurčen osud desetiměsíčního policejního krále.
I tak se v Česku dělá personální politika. Pochopitelně vždy bez ideologických předsudků a jakékoliv politizace...