Pavel Vondra redaktor BBC

Nové muzeum Fanze Kafky sídlí na Malé Straně

Dosud mělo hlavní město jen skromnou expozici na Starém Městě, v místě, kde stál spisovatelům rodný dům. Nová, malostranská výstava, nese název "Město K. Franz Kafka a Praha".

Odezva na výstavu se zatím zdá být velmi dobrá.

"Denně k nám chodí kolem dvou set návštěvníků," řekla BBC pracovnice nového muzea Barbora Kovaříková.

Jak ale podotýká, Čechů zatím přichází méně než návštěv ze zahraničí.

Literární superstar

Koncepce nové výstavy o Franzi Kafkovi se zrodila ve španělské Barceloně.

Kafka dnes své německy píšící kolegy dalece zastiňuje

Její kurátoři chtěli zprostředkovat vhled do autorova uvažování a cítění. A také výtvarné řešení výstavy je, poměřováno standardem tuzemských literárních výstav, vskutku velkorysé.

Ještě velkorysejší je nabídka knih, plakátů a všemožných upomínkových předmětů v přidruženém galerijním obchůdku.

Z Kafky je "literární superstar" která naprosto zastiňuje ostatní, kdysi mnohem úspěšnější autory z jeho okolí, o jejichž odkaz v Praze téměř nikdo nepečuje.

Absence paměti?

Na rozdíl od Kafky nemá například Rainer Maria Rilke, považovaný za jednoho z největších básníků všech dob, v rodné Praze ani pamětní desku.

Máme tu kolem stovky i velmi dobrých autorů, o nichž dnes celkem nikdo neví. Lenka Reinerová

Ředitel diplomatické akademie ve Vídni a rovněž předseda Mezinárodního Penklubu Jiří Gruša, který podstatnou část Rilkeho poezie přeložil do češtiny, není sám, kdo to považuje za absurdní.

"To je směšná ostuda," řekl Gruša v rozhovoru pro BBC.

Poukazuje na to, že i ve Vídni má Rilke v centru své náměstí a to ani ve městě nepůsobil.

Tři kultury

I v Praze má řada lidí pocit, že dílo pražských německy píšících autorů převážně židovského původu stojí za to trvale připomínat.

Lenka Reinerová je "poslední německy píšící autorkou z Prahy"

Lenka Reinerová, považovaná za poslední německy píšící autorku z Prahy, se o to snaží už od šedesátých let. A nejen proto, že se osobně s mnoha spisovateli z tohoto okruhu znala.

Podle ní se v Česku sice píše o jedinečném průniku tří kultur, ale bez dalších důsledků.

"Z těch tří kultur, nebo přinejmenším ze dvou z nich, dnes nikdo nic nezná, když tak jen tři čtyři jména," říká v rozhovoru pro BBC Rainerová.

Jak dodává, měla na mysli Kafku, Kische, Werfela a Rilkeho.

"Přitom máme kolem stovky i velmi dobrých autorů, o nichž dnes celkem nikdo neví," posteskla si spisovatelka.

Úřední váhání

Lenka Reinerová iniciovala vznik nadace pro založení Pražského literárního domu autorů německého jazyka.

Milena Jesenská - jedna z klíčových žen v Kafkově životě

S naplněním této vize jí pomáhá její současný vydavatel Joachim Dvořák z nakladatelství Labyrint.

Podle Dvořáka jim nejde ani tak o historický památník jako o otevřený prostor pro setkávání zdejších literárních tradic se současnou kulturou.

"Zkušenost, kterou jsme udělali na městských částech či magistrátu, je taková, že úředník řekne ano, a tím končí jeho aktivity," líčí ovšem Dvořák.

Slýchá prý argumenty, že Praha potřebuje spíše byty než muzea.

Dlouhodobý efekt

Joachim Dvořák připouští, že projekt, za jehož vznik bojují, nemůže být výdělečný.

Když jste dospěli, musíte se přiznat, ke všem větvím svého stromu. Jiří Gruša

A to možná vysvětluje dosavadní neochotu pražského magistrátu či jednotlivých městských částí vyčlenit Pražskému literárnímu domu vhodnou lokalitu za symbolický nájem, který by mu umožnil fungování.

Koncepce zamýšlené multimediální expozice i představa o kulturním programu a aktivitách včetně té publikační je už hotova.

Iniciátoři projektu tedy jen čekají na osvíceného úředníka, který by dal přednost dlouhodobému přínosu projektu před okamžitým finančním výnosem.

Jazyk a národ

Podle Jiřího Gruši vychází možná rezervovanost k německy psané literatuře z velké tradice sebeprezentace české literatury. Ta totiž vznikla v polemice s německy psanými texty.

Pražští němečtí autoři mají stejně jako Kafka schopnost oslovovat

Výhrady od kolegů z Německa či Rakouska, které by se týkaly opomíjení pražské německy psané literatury, zatím nezaznamenal. Přikládá to ale spíš jejich diskrétnosti.

"Nechává se to na naší zralosti a schopnosti vyrovnat se s dějinami," řekl v rozhovoru pro BBC.

Podle Jiřího Gruši se český národ definoval jazykově, což byla účinná pozice ve střední Evropě. Jinak by se měl ale chovat zralý národ.

"Když jste dospěli, musíte se přiznat, ke všem větvím svého stromu," vysvětluje předseda Mezinárodního Penklubu.

Nadnárodní přesah

Jiří Gruša odhaduje, že v českém povědomí zůstal jen Kafka zřejmě i proto, že má české jméno a byl bilingvní.

Připomíná však, že například i Rilke měl velké sympatie k českým snahám, a vystupoval proti vzájemné nevraživosti Čechů a Němců. Stejně jako okruh spisovatelů kolem Maxe Broda.

Pražskou německou literaturu charakterizuje Gruša jako civilní tvorbu, která sama sebe nechápala jako službu národu.

"Pražská literatura se vztahovala k samotné definici života, která přesahuje daný národ," dodává Jiří Gruša pro BBC.