Leo Pavlát ředitel Židovského muzea v Praze

Je na něm asi jedenáctiletá dívka v bílém rouchu a šátku, splývajícím s jejím šatem, dívka s neobvykle vážným, slavnostním výrazem. Bylo v něm až cosi andělského.

Jenže místo školní tašky na ramenou měla kolem krku zavěšený popruh přecházející kolem boků v pás a na něm byly připevněny makety výbušnin propojené dráty.

Bylo doloženo, že teroristé jsou spíše vzdělaní a inteligentní, netrpěli bídou, nejednají v afektu

Dívka na snímku zvedá obě ruce, prsty ukazuje vítězné V. A popisek k obrázku praví: "Chce se vyhodit do vzduchu. Palestinská dívka během demonstrace."

Poté, co terorismus zasáhl po Madridu Londýn a stal se hrozivým přízrakem Evropy, přemítá se o něm čím dále víc i na starém kontinentě.

Co to je za lidi, kteří se nechají zabít, jen aby mohli usmrtit co nejvíce lidí jiných: jim neznámých nakupujících, cestujících, obědvajících - zkrátka nepřátel. Co vrahy vede?

Bylo doloženo, že teroristé jsou spíše vzdělaní a inteligentní, netrpěli bídou, nejednají v afektu. Jsou to muži i ženy vysoce motivovaní, vycvičení, myslí na budoucnost.

I proto k vražedné nenávisti a pohrdání životem vychovávají také děti. K masakrům prý všechny vede okupace, frustrace, ponížení, vykořenění, nespravedlnost a vykořisťování.

Nábožensky se hlásí k islámu. Své vražedné konání zhusta označují za mučednický čin.

V tomto bludném světě zhrzených, démonizujícím západní civilizaci, kterou je třeba ničit, není místo pro naslouchání, zamýšlení se, kompromisy, diskusi. Diskutuje se jen ve světě potencionálních obětí.

Nebo jinak: lépe je terorismem se tolik nezabývat a chlácholit se

A protože je to svět demokratický, respektující život a právo natolik, že i v případech běžné kriminality zůstává nejednou vnímavější k motivům a rozpoložení pachatele než k utrpení a újmě oběti, zastírá si přečasto i pravdu o terorismu.

Pro leckoho je lépe tváří v tvář teroristickým vyděračům taktizovat a snažit si namluvit, že pro zabíjení náhodně vybraných obětí měli přece jen důvod. Nebo jinak: lépe je terorismem se tolik nezabývat a chlácholit se. Naše odvěká záliba ve slovech nám budiž oporou.

Například rezignujme na slovo terorismus, poslužme si raději podstatu zastírajícím spojením "krvavé útoky". Tak se to zhusta děje v případě atentátů proti izraelským občanům.

Hamas, který za takovými činy přečasto stojí, bývá běžně označován jen za organizaci extremistickou. V souvislosti s cíleným, předem plánovaným vražděním civilistů v Izraeli lze podle politického či jiného kalkulu zvolit i jiné výrazy.

Namísto o organizaci teroristické se případně hodí hovořit o organizaci militantní. Podobně se další pisatelé nezmiňují o teroristech, ale o ozbrojencích, jindy fundamentalistech, bojovnících, útočnících, pachatelích.

Pro někoho je možná dobré si při počítání mrtvých takto hrát se slovy, sebeútěšně si nepřiznat skutečnost. Ta andělská dívka opásaná výbušninou, kterou jsem viděl v novinách, však má už dnes jasno.

Až ti, kdo ji vedou, jednou rozhodnou, stane se dalším člověkem, rozsévajícím neštěstí a zmar, stane se poslem posilujícím kulturu smrti. A nemylme se: to poselství nebude posilovat teroristy jen v místě, kde se rozhodla zabíjet.