Petr Fischer analytik BBC

Premiér se bál, že by ho někdo označil za alibistu, a on rozhodně alibista není, když se ptali, odpověděl.

Politici a veřejné osobnosti zvané celebrity soutěží o to, kdo z nich je morálnější, lidštější, soucitnější

"Řekl jsem svůj názor, jako občan této země," dodal předseda vlády.

I v neděli byl premiér tázán, v živém vysílání české veřejnoprávní televize, tentokrát nikdo nechtěl názor, nýbrž kvalifikovanou informaci šéfa výkonné moci o pádu kyperského letadla.

Premiér předběžně vyloučil, že na palubě havarovaného stroje byli čeští občané, ale vydal i zprávu, že tam bylo 80 dětí.

Jak se později ukázalo, tato informace, která mezitím obletěla celý svět, nebyla pravdivá.

Stane se. Každý někdy udělá chybu, v tomto případě ji ale neudělali jen lidé, kteří premiéru Paroubkovi připravovali podklady pro televizní telefonické vystoupení.

Český premiér už po několikáté doplatil na svou mediální netrpělivost

Chybu udělal především premiér, který ani nepočkal na oficiální zprávy kyperských a řeckých úřadů, jež v době Paroubkova vystoupení o mrtvých pasažérech neřekly víc, než že jich bylo 121 včetně posádky.

Exkluzivita živého vstupu premiéra se České televizi a jejím divákům v tomto případě nevyplatila.

Proč ale ten spěch? Proč premiér potřeboval osobně informovat o tom, že na palubě bylo 80 dětí, které jely do České republiky na dovolenou?

Snad proto, že chtěl ukázat svou soustrast, soucit, který zejména v případě tragického konce dětí vypadá mimořádně lidsky, v tom ovšem předseda vlády není rozhodně sám.

Spisovatel Milan Kundera tomu říká "morální judo" - politici a veřejné osobnosti zvané celebrity soutěží o to, kdo z nich je morálnější, lidštější, soucitnější.

A někdy se to zkrátka nepovede...

Český premiér už po několikáté doplatil na svou mediální netrpělivost. Chce být všude, vyjadřovat se ke všemu, mít názor na všechno.

Možná i platí, že dobrý správce země by měl mít názor na všechno, ale to ještě neznamená, že se s názorem na všechno musí veřejnosti nutně svěřovat

Jiří Paroubek tu velmi ochotně převzal mediální diktát, který po politicích žádá, aby byli pořád připraveni zvednout telefon a odpovídat - co si myslíte o CzechTeku, sudetských Němcích, dovolených, důchodech, počasí, Topolánkovi, pivu.

Volá se premiérovi, který je na dovolené, volá se prezidentovi, který právě vychází z Bílého domu, kde se setkal s prezidentem Bushem.

Každý novinář ví, že někteří politici jsou vždy po ruce - na zavolanou.

Taková často až exhibicionistická vstřícnost se někdy hrubě nevyplácí a pro politikovu pověst může být dokonce vražedná.

Možná i platí, že dobrý správce země by měl mít názor na všechno, ale to ještě neznamená, že se s názorem na všechno musí veřejnosti nutně svěřovat. I když to novinářští prostředníci po něm chtějí.