Tomáš Pavlíček zpraodaj BBC

Terorismus se globalizuje a kdykoliv může zasáhnout

Ve vzduchu ale spíš než obava z teroristické hrozby visí pocit, že Česko je v závětří a že není třeba se znepokojovat.

Přinejmenším z dosti vlažné ochoty politiků urychleně přijmout zákony umožňující účinný zásah proti teroristům by se to mohlo zdát.

Na průtahy, které přijímání protiteroristického zákona v parlamentu provázejí si v BBC postěžoval ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky Karel Randák.

A přidal jednu znepokojivou zprávu: podle něj prý přes ČR můžou plynout peníze, které pomáhají financovat zahraniční teroristické buňky.

Jen na dohled

Alfou a omegou boje proti terorismu je mezinárodní spolupráce. Vyšetřovatelé útoků v Londýně rozhodili sítě po celém světě a výsledek se dostavil: lidé podezřelí z podílu na útocích byli zatčeni v Itálii a africké Zambii.

Co ale může nabídnout ČR? Bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Ándor Šándor tvrdí, že za určitých okolností dost:

Do revoluce jsme byli velkými bratry Palestinců, cvičili jsme palestinské bojovníky, pomáhali jsme Sýrii i jiným zemím Ándor Šándor

"V porovnání s Německem, Francií či Velkou Británií nemáme velkou muslimskou komunitu. Ale do revoluce jsme byli velkými bratry Palestinců, cvičili jsme palestinské bojovníky, pomáhali jsme Sýrii i jiným zemím. Řada lidí zde žije nebo má kontakty."

"Jsem přesvědčen - byť ta komunita není veliká - tak tu nachází prostředí, kde případné teroristické buňky mohou mít svou logistickou oporu, mohou zde po určitou nacházet jakési save heaven, kde si mohou na chvilku oddychnout a kde mohou dostat i informace," říká Šándor.

Potíž je v tom, že tajné služby se ke členům muslimské komunity kvůli zákonným omezením sotva dostanou blíž než na dohled. Ředitel civilní rozvědky Karel Randák má jasno v tom, proč:

"Protože bez protiteroristického zákona a s ním související úpravou dalších příslušných zákonů nemáme vpodstatě jako zpravodajské služby či policie v ruce nástroj, kterým by proti terorismu mohla účinně bojovat."

Bankovní konta

"Klasickým příkladem jsou tolik diskutovaná bankovní konta a nástroje, které by umožnily lepší sledování finančních prostředků, které plynou mezi jednotlivými skupinami," míní Randák.

Podle odborníků je nutné sledovat finanční toky

Odborník na terorismus z pražského Ústavu mezinárodních vztahů Miroslav Nožina vypichuje zvlášt problematiku bankovních kont:

"U nás jsou velmi konkrétní věci třeba získávání finančních prostředků právě pro tato seskupení. Objeví se tu nějaká nadace, která začne vybírat prostředky na nějakou charitativní činnost na Blízkém nebo Středním východě."

"Ty prostředky se tu vyberou a vy už nemáte možnost kontroly, kam ty prostředky přicházejí - jestli náhodou nemizí právě mezi členy některých teroristických či extremistických seskupení," říká Miroslav Nožina a dodává:

"Je důležité, aby byla možnost, pokud vám nějaký takový subjekt přijde na vaše území, ho prokontrolovat, případně zamezit jeho činnost."

Obavy ze zneužití

Přijetí zákona, který by to umožnil, ale v Poslanecké sněmovně vázne. Možná i proto, že opoziční Občanská demokratická strana má špatné zkušenosti s činností bezpečnostních složek, které prověřovaly konto jejího předsedy.

Každý takový zákon musí mít na té druhé misce vah obranu veřejnosti proti zneužívání toho zákona Mirek Topolánek

"Nemyslím si, že úprava, která je dnes je nedostatečná, i když teroristické formy se mění, a tak se musí adekvátně přizpůsobovat obrana proti terorismu."

"Každý takový zákon musí mít na té druhé misce vah obranu veřejnosti proti zneužívání toho zákona. U civilní rozvědky vedené panem Randákem, která je součástí policie a narozdíl od služeb může zasahovat do jednotlivých vyšetřování a nepotřebuje k tomu žádný souhlas, může k takovému zneužití dojít," tvrdí Mirek Topolánek.

Pravda je, že se výjimečně zvýšil počet odposlechů především ze strany policie - a mnohdy jejich schvalování probíhá jaksi automaticky, aniž by se soudci důrazně ptali po důvodech.

"Dokud nebude přijat zákon o kontrole bezpečnostních složek, nezvedneme ruku ve prospěch protiteroristické úpravy," zní unisono z ODS.

Problém odposlechů

Civilní rozvědka se ale hájí tím, že její návrh v tomto smyslu mají poslanci k ruce a nic se s ním neděje.

Také podle Ándora Šándora se dají například odposlechy vyřešit ke spokojenosti všech stran.

"Myslím si, že lze mít odposlech i bez souhlasu soudce, kdy dotyčný šéf zpravodajské služby uvědomí buď ministra, anebo předsedu vlády, že se tak děje, a zároveň se vysílá žádost příslušnému soudci o schválení tohoto odposlechu," myslí si Šándor.

"Bude-li existovat nezávislá kontrola, která nemusí být nezbytně parlamentní, protože by se hned postavili soudci a říkali, že je kontrolují politici. Mohla by to být nějaká vážená osoba v České republice, která tento úkol na sebe vezme. Pak si myslím, že k tomu zneužití nemůže dojít."

Británie inspirací?

Z evropských zemí má Velká Británie asi největší zkušenosti s bojem proti terorismu i s tím související legislativu, možná jen s výjimkou Španělska. Stále v paměti mají Britové přísné protiteroristické zákony, které platily počátkem 70. let v Severním Irsku.

Po 11. září 2001 přijal britský parlament celou sérii nových zákonů, které měly zabránit útoku teroristů v Londýně či kdekoli jinde v Británii. Jak se však ukázalo 7. července, zákony nejsou samospasitelné zejména pokud útočníci pocházejí z domácího prostředí a pokud nebyli v minulosti spojeni s jakoukoli kriminální aktivitou.

Stejně jako ty původní protiteroristické zákony namířené proti IRA, tak i nová legislativa přijatá po roce 2001 podléhá pravidelnému parlamentnímu přezkumu.

Na základě takového přezkumu bylo loni propuštěno z tříleté vazby hned několik cizinců, ketří žádali v Británii o azyl a kteří byli podezřelí z účasti na přípravě teroristických činů, neboť podle britského Nejvyššího odvolacího soudu odporovala část protiteroristického zákona nepsané britské ústavě.

Pozorovatelé tvrdí, že se opakuje situace z počátku devadesátých let, kdy na české území pronikal organizovaný zločin. Ve stínu diskusí o zákonných úpravách se mu podařilo v zemi etablovat a pak už se dostal do sfér, kde na něj bezpečnostní složky můžou jen těžko.

Také teď odborníci naznačují, že politická reprezentace jen čeká, až se něco stane. Zodpovědnost za to, že včas nevarovaly, ale v takovém případě padne na hlavu tajných služeb.