|
Minoritní akcionář vytáhl do boje o Unipetrol | |||||||||||||||||||||||||||||||
Kolem privatizované největší české chemičky Unipetrol začíná být opět rušno. Minoritní akcionář této firmy, makléřská firma Atlantik finanční trhy patřící do skupiny tuzemského miliardáře Karla Komárka, totiž vytáhla do boje proti novému vlastníku Unipetrolu, polské firmě PKN Orlen. Atlantik usiluje o svolání mimořádné valné hromady Unipetrolu. Analytici tvrdí, že cílem tohoto kroku je hlavně donutit polskou firmu ke zvýšení nabízené ceny pro minoritní akcionáře. Nůž na krku Polská rafinerie PKN Orlen prý udělala dvě chyby: proces přebírání Unipetrolu trvá příliš dlouho, jako by jí na tuzemské firmě nezáleželo. A pak si popudila minoritní akcionáře, když Komisi pro cenné papíry předložila ke schválení nabídku na povinný odkup akcií Unipetrolu za pouhých 103 korun - na burze přitom stojí o padesátikorunu více. Podle Tomáše Skřivánka z časopisu Euro, který informaci o chystané valné hromadě přinesl, má PKN Orlen "nůž na krku": "V krátké lhůtě musí předložit rozumnou nabídku, protože jinak ho ovládnutí společnosti bude stát podstatně více peněz." Analytik společnosti Fio David Lamač má také za to, že je dobře, že minoritní investor využil možnosti, kterou zákon umožňuje. Připomíná, že proces prodeje Českého Telecomu, který je podobně velký jako Unipetrol, španělské Telefónice proběhl nepoměrně rychleji. "Je to určité gesto, jistá výzva, protože PKN Orlen je celkově v rámci privatizačního procesu poměrně laxní a časové termíny má hodně benevolentní." "Rozhodně to není společnost, nebo se tak přinejmenším doposud nechovala, že by se snažila o rychlé převzetí společnosti a její rychlou integraci do svého celého koncernu, tak aby mohla plně využít veškerého potenciálu," uvedl Lamač. Nový vlastník v problémech PKN Orlen musí podle tuzemského obchodního zákoníku jako nový vlastník Unipetrolu při převzetí firmy nabídnout minoritním akcionářům povinný odkup akcií za přiměřenou cenu, kterou schvaluje Komise pro cenné papíry.
Pokud ji neschválí, jako se stalo v případě nabídky PKN Orlen, nový vlastník v kupované firmě nezíská hlasovací práva, i když kupní cenu již zaplatil. PKN o práva přišel 24. července, protože nedodržel zákonem stanovenou šedesátidenní lhůtu na předložení nabídky převzetí po ovládnutí firmy. Hlasovací práva může získat zpět ve chvíli, kdy předloží novou nabídku, schválenou komisí. Této situace využil Atlantik finanční trhy, který jako akcionář s podílem nad tři procenta může podle zákona požádat o svolání mimořádné valné hromady. Změny stanov Jak dodává Tomáš Skřivánek z časopisu Euro, pokud PKN Orlen nezíská hlasovací práva dříve, než se tato valná hromada uskuteční, může mu minoritní akcionář způsobit vážný problém. "Může se stát, že valná hromada nebude usnášeníschopná, protože na ní nebude přítomná majorita akcionářů." "V takové případě může být okamžitě, hodinu poté, svolána mimořádná valná hromada, kde už stačí hlasy pouze přítomných akcionářů." "A na této valné hromadě by minoritní akcionáři mohli změnit orgány společnosti, stanovy společnosti nebo by mohli rozhodnout například o vyplacení mimořádné dividendy," upozorňuje Tomáš Skřivánek. Podle ekonomů je to sice krajní varianta, teoreticky by ale skutečně bylo možné, že by valná hromada schválila například změnu stanov tak, že každé rozhodnutí firmy musí schválit devadesátiprocentní většina akcionářů. To by PKN donutilo dalších téměř třicet procent akcií vykoupit, což by cenu akcií mohlo obrovsky zvýšit. A PKN Orlen by zaplatila za celé ovládnutí Unipetrolu dalších mnoho miliard korun navíc. Mluvčí Atlantik finanční trhy Dagmar Adamcová nechtěla komentovat, co je cílem firmy: "Mohu potvrdit, že společnost Atlantik finanční trhy podala návrh na svolání mimořádné valné hromady. Důvodem je ochrana investic jak našich klientů, tak naší vlastní investice." Kdo je za minoritním vlastníkem? Analytici spekulují, zda tím, kdo stojí za návrhem svolání hromady, je skutečně pouze Atlantik finanční trhy. Tržní hodnota tří procent akcií Unipetrolu je velká, kolem tři čtvrtě miliardy korun.
Je tedy možné, že Atlantik jedná například na základě plných mocí od jiných subjektů. Dagmar Adamcová to nechtěla komentovat. Jisté podle ekonomů ale je, že PKN v podstatě nezbude nic jiného, než cenu odkupu pro minoritní akcionáře zvýšit. Podle analytika společnosti Fio Davida Lamače je konsensus trhu takový, že daná cena 103 Kč za akcii je velmi nízká. "Podle našeho názoru naprosto nepředstavuje správné a férové ocenění společnosti, nereflektuje výraznou změnu v hospodaření firmy a nebere v potaz současný stav v petrochemickém sektoru." "Další nabídka by podle nás měla tyto skutečnosti odrážet. Očekáváme, že by měla být v rozmezí 130 až 140 korun na akcii," říká David Lamač. Nejde o první případ, kdy minoritní akcionář takto tlačí na nového vlastníka. Podobně se angažovala firma Netla po privatizaci Českých radiokomunikací firmou Bivideon. Za Netlou, které se podařilo Bivideon donutit zvýšit nabídku ceny odkupu, stál podle spekulací z trhu kontroverzní finančník Pavel Tykač. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||